Dva přední kubánští disidenti – Guillermo Fariñas a Berta Solerová – kritizují Evropskou unii a europarlament, že nedostatečně podporují úsilí o dodržování lidských práv na karibském ostrově. Oba disidenti zvažují, že vrátí Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, pokud EU nezmění politiku vůči Kubě.
„Sacharovova cena má být závazkem všech stran vyhnout se diplomatickému mlčení, pokud jsou porušována lidská práva, tím spíše, pokud jde o zločiny proti lidskosti,“ píší Fariñas a Solerová v dopisech šéfovi unijní diplomacie Josepu Borrellovi a předsedovi EP Davidovi Sassolimu.
Fariñas cenu udělovanou Evropským parlamentem za podporu lidských práv a základních svobod dostal v roce 2010 a Solerová je její nositelkou jako šéfka hnutí Dámy v bílém od roku 2005.
Oba EU vytkli mimo jiné to, že se její zástupci nesetkávají s občanskou společností na Kubě, zatímco s představiteli tamní vlády se schází. Oběma disidentům také vadí to, že Unie nepodporuje projekty kubánských občanských sdružení, ač do projektů státních organizací investuje.
Kritika kubánsko-unijní dohody
Oba disidenti rovněž obvinili EU z porušení kubánsko-unijní dohody o politickém dialogu a spolupráci z roku 2017. Ta obsahuje i článek, podle něhož nedodržování lidských práv znamená „vážné porušení“ dohody, jež může vést k pozastavení její platnosti. Podle disidentů dohodu porušuje kromě kubánské vlády i EU svým přístupem k občanské společnosti.
Podle organizace Prisoners Defenders, sídlící ve Španělsku, je nyní na Kubě přes sedm set politických vězňů, přičemž loni v prosinci jich bylo 134. Počet se výrazně zvýšil po letošních červencových protivládních demonstracích, které kubánská komunistická vláda potlačila a kvůli nimž hrozí dlouholeté tresty vězení i několika nezletilým.
Solerová s Fariñasem napsali, že se Sacharovovy ceny mohou vzdát, stejně jako ji i europarlament v minulosti odebral. Loni vedení EP formálně vyloučilo z komunity nositelů tohoto ocenění myanmarskou vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij kvůli tomu, že podle něj dostatečně nebránila násilnému útlaku etnika Rohingů. Su Ťij ocenění získala v roce 1990 za boj za demokracii ve své zemi.
