David Sassoli

Senátoři ve čtvrtek umožnili zmrazení platů ústavních činitelů na loňské úrovni, přestože se k návrhu negativně vyjádřily dva klíčové výbory. Zákon bez projednání poslali prezidentovi. Horní komora také schválila zvýšení příspěvku na bydlení kvůli rostoucím cenám energií. Projednávání nastavení dotační podpory zemědělcům Senát neschválil.

Platy ústavních činitelů, které se počátkem roku zvýšily, se zřejmě od února vrátí na loňskou úroveň. Sněmovna schválila vládní novelu, podle níž se mají platy zákonodárců, členů vlády, prezidenta i soudců a státních zástupců pro letošní rok snížit. Podle hnutí ANO ale hrozí zrušení novely Ústavním soudem. Poslanci v úterý také odsouhlasili zvýšení příspěvků na bydlení kvůli zdražování energií. V nejsledovanějším bodům letošní první řádné schůze bude patřit středeční jednání o vyslovení důvěry novému koaličnímu kabinetu Petra Fialy (ODS).

Předseda Evropského parlamentu, italský politik a novinář David Sassoli v noci na úterý zemřel. Oznámil to na internetu jeho mluvčí. „David Sassoli zemřel 11. ledna v 01:15 na onkologické klinice v Avianu, kde byl hospitalizován,“ uvedl na Twitteru Roberto Cuillo. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila hluboký zármutek a Sassoliho označila za „velkého Evropana“.

Evropský parlament (EP) předal Sacharovovu cenu určenou ruskému opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému. Jelikož ten si odpykává trest ve vězeňské kolonii, ocenění zdůrazňující svobodu myšlení ve Štrasburku převzala jeho dcera Daria. V projevu vyzvala evropské lídry, aby neustupovali diktátorům.

Dva přední kubánští disidenti – Guillermo Fariñas a Berta Solerová – kritizují Evropskou unii a europarlament, že nedostatečně podporují úsilí o dodržování lidských práv na karibském ostrově. Oba disidenti zvažují, že vrátí Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, pokud EU nezmění politiku vůči Kubě.

Evropský parlament v pátek podal u Soudního dvora EU žalobu na Evropskou komisi kvůli nečinnosti, protože zatím nezasáhla proti státům porušujícím principy právního státu. Informoval o tom předseda europarlamentu David Sassoli. Podle nových pravidel může Komise státům, které vládu práva nerespektují, pozastavit čerpání peněz z unijních fondů. Řízení pro porušení vlády práva nyní Komise vede s Polskem a Maďarskem.

Rusko zakázalo vstup osmi činitelům ze zemí EU i z unijních struktur, včetně místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věry Jourové a šéfa Evropského parlamentu Davida Sassoliho. Oznámilo to na svém webu ruské ministerstvo zahraničí. Podle něj je krok odvetou Moskvy za nové unijní sankce. Tři nevyšší představitelé institucí EU krok Moskvy společně důrazně odmítli jako nepřijatelný a nepodložený. Jourová v reakci uvedla, že se hodlá dál zasazovat o lidská práva, svobodu médií a demokracii.

Evropský parlament ve středu schválil rozpočet Evropské unie na příštích sedm let, na jehož odblokování se minulý týden shodli lídři unijních zemí. Europoslanci podpořili také nařízení podmiňující čerpání peněz dodržováním principu právního státu, kvůli němuž rozpočet a s ním spojený krizový fond blokovalo Maďarsko s Polskem. Unie se tak definitivně vyhne hrozícímu rozpočtovému provizoriu.

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli se ohradil proti tvrzení české vlády, že rezolucí kritizující možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše se europoslanci částečně vměšují do českých vnitřních záležitostí. V dopise zaslaném Babišovi šéf europarlamentu rovněž odsoudil výhrůžky, kterým čelili čeští členové kontrolního výboru EP poté, co je premiér označil za vlastizrádce. Poslanci podle Sassoliho budou nadále kontrolovat způsob, jakým členské země využívají peníze z rozpočtu Evropské unie.

Hodně toho ukazuje na to, že střelec z Hanau byl motivován pravicovým extremismem, rasismem a nenávistí k lidem jiného původu, řekla německá kancléřka Angela Merkelová po útoku v hesenském městě Hanau, kde ve středu večer muž zabil nejméně devět lidí. Slovy o šoku a hrůzostrašné tragédii pak reagují nejvyšší představitelé Evropské unie. Soustrast blízkým obětí vyjádřili šéfové Evropské rady, komise i parlamentu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron považuje brexit za alarm, který musí být slyšet po celém kontinentu. Německá kancléřka Angela Merkelová jej hodnotí jako hluboký zlom. Podle vrcholných představitelů EU byla Velká Británie pro Unii přínosem a jejím odchodem Evropané ztrácejí, je však pro ně zároveň novým začátkem.

Boris Johnson trvá na tom, že brexit ke konci října by byl v nejlepším zájmu Spojeného království. Do Bruselu znovu vzkázal, že si nepřeje další odklad. Britský premiér to zdůraznil během interpelací v Dolní sněmovně. Johnson při této příležitosti vyzval lídra labouristické opozice Jeremyho Corbyna, aby vysvětlil, jak by brexit uskutečnil on.

Předseda Dolní komory britského parlamentu John Bercow odmítl návrh vlády, aby poslanci hlasovali o nové brexitové dohodě. Tu premiér Boris Johnson dojednal ve čtvrtek s Evropskou unií. Podle šéfa sněmovny ji nemůže předložit ke schválení, protože poslanci o ní už jednali v sobotu. Tehdy rozhodli, že schvalování dohody musí předcházet další kroky, které se dosud neuskutečnily. Současný termín brexitu je 31. října. Johnson nejednoznačným způsobem požádal EU o odklad do konce ledna.