Senát umožnil zmrazení platů ústavních činitelů. Schválil i příspěvky na bydlení kvůli dražším energiím

9 minut
Události: Senát schválil zmrazení platů ústavních činitelů i příspěvky kvůli zdražování energií
Zdroj: ČT24

Senátoři ve čtvrtek umožnili zmrazení platů ústavních činitelů na loňské úrovni, přestože se k návrhu negativně vyjádřily dva klíčové výbory. Zákon bez projednání poslali prezidentovi. Horní komora také schválila zvýšení příspěvku na bydlení kvůli rostoucím cenám energií. Projednávání nastavení dotační podpory zemědělcům Senát neschválil.

Navzdory námitkám o protiústavnosti během rozpravy umožnil Senát přijetí novely, která má pro letošní rok zmrazit platy ústavních činitelů na loňské úrovni. Úpravou novely zákona se totiž senátoři rozhodli nezabývat. Pro hlasovalo 45 z nich, proti byli tři. Nyní návrh čeká rovnou podpis prezidenta. Miloš Zeman už oznámil, že normu vetovat nebude.

Výše platů politiků, soudců a státních zástupců se stanovuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Od ledna se platové základny politiků, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Novela je má opět snížit. V případě politiků to bude z částky 89 155 korun na 84 060 korun. U soudců má klesnout ze 106 986 korun na 100 872 korun a u žalobců z 96 287,40 korun na 90 748,80 korun.

Kritici návrhu vytýkali, že zahrnuje i platy soudců, a může tak ohrozit jejich nezávislost. Zástupci justice už ohlásili, že v případě přijetí normu napadnou u Ústavního soudu. Na čtvrtečním zasedání v Kroměříži se republiková rada Soudcovské unie shodla na tom, že podpoří soudce, kteří se budou za využití všech právních prostředků domáhat „oprávněných platových nároků“ za tento rok. 

„Soudcovská unie ve čtvrtek odhlasovala, že podpoří ty ze soudců, kteří se rozhodnou zákon napadnout ve svých individuálních žalobách. Není to zmrazení, je to snížení. Ústavní soud v řadě nálezů vyjmenoval několik důvodů, kdy lze snížit nebo zmrazit platy soudců. Nicméně ani jedna z těchto podmínek nebyla splněna,“ sdělil prezident unie Libor Vávra. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zmrazení neznamená zásadní zhoršení majetkových poměrů soudců nebo ohrožení jejich nezávislosti.

Platy ústavních činitelů se od ledna zvýšily – předloha ministerstva práce a sociálních věcí ale předpokládá od února jejich návrat na loňskou úroveň. Politici by přišli zhruba o pět tisíc korun měsíčně, soudci a státní zástupci asi o šest tisíc.

Ústavně-právní i hospodářský výbor Senátu ale vyjádřily s návrhem nesouhlas. Podle kritiků je takový způsob zmrazení platů protiústavní. „Nejde o zmrazení, ale vlastně o snížení, protože v lednu už nějaké ty platy byly a to ÚS judikoval jako nepřípustné. Pak je tam několik dalších ústavních vad,“ řekl senátor Michael Canov (SLK).

Výbor pro hospodářství v usnesení konstatoval, že zmrazení platů přinese jen malý efekt pro úspory v rozpočtu, může však narušit v minulosti složitě vyjednávaný konsensus nad modelem stanovení platů představitelů státní moci a soudců.

Solidarita s úředníky

Ne všichni senátoři ale takový názor sdílejí. „Vidím jako nutné, abychom udělali akt solidarity s občany a udělali to urychleně. Tak, aby ty naše platy stále neběžely,“ uvedla senátorka Šárka Jelínková (KDU-ČSL).

Plán na únorové snížení platů obhajoval Jurečka před senátory i s ohledem na to, že nerostou například ani úředníkům. „Je to krok, který je v kontextu širších rozhodnutí, která dopadají i na ostatní skupiny obyvatel v České republice. Za posledních třicet let Česko nebylo v takové spirále tempa zadlužování,“ řekl.

Solidaritu s úředníky zmínil také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Pokud chceme, aby nám věřili lidé, kteří jsou sami opatřeními postiženi, nemůžeme se chovat jinak. Musíme se chovat stejně, jako to chceme po ostatních. Ústavní činitelé, soudci i státní zástupci by měli dýchat s ostatními státními zaměstnanci,“ uvedl.

Vláda chce novelou ušetřit státu zhruba 600 milionů korun. Právě touto úsporou zdůvodnila potřebu zrychleného schvalování novely. Podle kritiků ani to není v souladu s ústavním pořádkem.

Senát už loni zamítl zmrazení platů na příštích pět let, které schválila minulá sněmovna. Argumentoval tím, že šlo o předvolební populistické gesto. Po volbách podali poslanci ANO a SPD nové návrhy.  

Příspěvek na bydlení

Senátoři jednali také o zvýšení příspěvku na bydlení kvůli rostoucím cenám energií. Návrh změny ve vládní novele, který rozšiřuje okruh lidí s nárokem na podporu, horní komora schválila hlasy všech šedesáti přítomných členů. Novelu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Předloha také zmocňuje kabinet, aby mohl letos rozhodnout o dalším zvýšení dávky, pokud by ceny elektřiny a plynu dál rostly. „Pokud ceny ještě více porostou, jsme připraveni udělat úpravy normativů nařízením vlády, abychom pomoc ještě zvětšili,“ uvedl Jurečka.

Už ve středu to doporučil jak sociální, tak ústavně-právní výbor. V současnosti můžou příspěvek získat vlastníci nemovitostí nebo nájemníci, jejichž náklady na bydlení tvoří víc než třicet procent příjmu – v Praze je to pětatřicet procent. „Každý krok, který lidem pomůže a přispěje k řešení energetické krize, je dobrý,“ okomentoval předseda senátorů opozičních ANO a ČSSD Jaroslav Větrovský (ANO).

Podle Jurečky hranice třicet a pětatřicet procent poměrně spolehlivě říká, jaká skupina osob může mluvit o problému. „Počítáme s tím, že kdyby byly výjimečné případy a příspěvek nestačil, že tady jestě bude institut mimořádné okamžité pomoci,“ doplnil ve čtvrtečních Událostech, komentářích.

Novela o státní sociální podpoře stanoví, že takzvané normativní náklady, z nichž se příspěvek na bydlení vypočítává, budou jednorázově zvýšeny podle počtu osob v domácnosti a typu bydlení zhruba o 1100 až 2100 korun. Podporu mají nově pobírat i podnájemníci a vlastníci rekreačních objektů, kteří v nich trvale bydlí. 

Normativ by měli stejný jako vlastníci bytů, rekreační budovy by ale musely splňovat určité standardy pro bydlení. Na vyšší dávky pro víc lidí bude podle ministerstva práce a sociálních věcí tento rok potřeba asi 2,6 miliardy až tři miliardy korun navíc.

Na vyšší dávky pro víc lidí bude podle ministerstva práce a sociálních věcí tento rok potřeba asi 2,6 miliardy až tři miliardy korun navíc. Jurečka řekl, že vláda chce jít cestou adresné pomoci lidem, kteří ji skutečně potřebují. Ministerstvo podle něho v pátek spustí webovou kalkulačku, na níž si lidé budou moci spočítat, zda na dávku dosáhnou, nebo nikoli.

Pomoc by mohlo letos dostat podle odhadů jeho ministerstva 220 tisíc až 280 tisíc domácností. „Když ta potřeba bude případně ještě vyšší, tak ji logicky prostě poskytneme,“ uvedl Jurečka. 

Že se zvýší počet lidí, kteří budou potřebovat pomoc, zaznělo na jednání. „Spousta energeticky náročnějších firem má problém. Může dojít k tomu, že budou muset zavřít a propustit lidi, kteří opět budou příjemci těchto dávek,“ upozornil předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS).

Místopředseda senátu Jan Horník (STAN) upozornil, že je třeba osvěty, aby se lidé o příspěvky hlásili. „Máme nyní zjištěno, že zhruba jen třicet procent využívalo příspěvky doposud,“ zdůraznil. Podle něj by samy úřady měly lidi vyhledávat a informovat je, že mají možnosti o pomoc žádat. Jurečka reagoval, že aktivní komunikační kampaň již probíhá.

Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala nepovažuje současnou podobu boje s energetickou chudobou za dostatečnou. „Jsem přesvědčen, že jde pouze o krátkodobé řešení, ale v brzké době se musí změnit energetická koncepce v České republice,“ řekl. Dodal také, že nynější opatření v podobě dávek budou mít dopad na státní rozpočet. Podle něj je třeba upravit ceny energií. „Pokud nezastropujeme ceny energií v Česku, bude to do budoucna velký problém,“ varoval.

23 minut
Marian Jurečka (KDU-ČSL), Jan Horník (STAN) a Radim Fiala (SPD) v Událostech, komentářích k podpoře kvůli energiím
Zdroj: ČT24

Připomínka zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery

Senátoři v úvodu schůze uctili minutou ticha památku nedávno zesnulého předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho a bývalého předsedy horní komory Jaroslava Kubery (ODS), který zemřel právě před dvěma lety.

Senátoři si jeho odkaz připomenou také během krátkého pietního shromáždění v poledne u Kuberovy lavičky na nádvoří Valdštejnského paláce.  

Odložení diskuze o dotační podpoře zemědělcům

Senát na začátku jednání schválil, že se nebude zabývat nastavením dotační podpory zemědělcům, což chtěli senátoři za STAN, Piráty, ANO a ČSSD. Proti byly ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.

Horní komora v rámci schvalování programu schůze nepřijala návrh, aby zaujala stanovisko ke stanovení přerozdělovací platby v rámci společné zemědělské politiky EU. K přijetí chyběly tři hlasy.

Nytra zdůvodnil odmítavé stanovisko mimo jiné tím, že nebyl čas na dostatečné projednání podkladů návrhu, který předložil Větrovský. Ani senátorům za Starosty se nelíbí, že vláda úpravou dotačních pravidel přesunula část peněz od velkých podniků k menším zemědělcům.

Proti změnám vystupují zejména velké zemědělské podniky. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR vyzvaly zemědělce, aby ve čtvrtek na protest vyjeli se svou technikou na silnice.

Výhoda parkování pro řidiče s umělým vývodem střev

Řidiči z řad stomiků, tedy lidí s umělými břišními vývody, by měli podle Senátu získat podobná práva jako tělesně postižení. Počítá s tím návrh senátorů Marka Hilšera a Jana Holáska z klubu Starostů, který ve čtvrtek schválil Senát. Změny, které mají platit od příštího roku, nyní posoudí Poslanecká sněmovna.

Novela silničního zákona se týká osob, které mají ze zákona nárok na takzvanou Stoma kartu. Tato karta osobám se stomickým postižením podle senátorů neposkytuje žádný nárok na dávky nebo příspěvky, pouze zajišťuje možnost zastavení vozidla kvůli urgentnímu vyhledání toalety.

Stomici by tak podle předlohy měli získat právo využít parkovací stání vyhrazené pro osoby se zdravotním postižením nebo zastavit vozidlo na zákazu stání. Využít by ho měli v situacích, když by museli řešit výměnu stomického pytlíku, případně znečištění jeho okolí.

V Česku podle tvůrců novely žije přibližně osm tisíc lidí se stomií, z toho dva až tři tisíce lidí s trvalým stomickým postižením.

Pokuty za poškozování památkových objektů zůstanou stejné

Pokuty za poškození nebo zničení památkově chráněných objektů se pětinásobně zvyšovat nebudou. Navýšení navrhla senátorka a starostka Prahy 10 Renata Chmelová (za KDU-ČSL). Senát to ale hlasy ODS, TOP 09, ANO a ČSSD odmítl.

Senátorská novela památkového zákona měla dosavadní dvoumilionovou hranici pokuty zvýšit na deset milionů korun a maximální čtyřmilionovou sankci na 20 milionů korun. Zvýšení peněžité sankce tvůrci novely novely zdůvodnili tím, že stávající výše pokut, které byly uzákoněny před šestnácti lety, jsou nedostatečné a málo odrazující s ohledem na rostoucí ceny nemovitostí.

Senátor a starosta Chebu Miroslav Plevný (STAN) namítal, že ke zvýšení sankcí není důvod, neboť úřady nevyužívají ani jejich dosavadní maximální hranice. Podle předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry by bylo vhodnější počkat na širší vládní novelu památkového zákona.  

Místo Beka povede evropský výbor Smoljak. Hubáčkovou v čele senátní komise nahradí Kantor

Senátora Mikuláše Beka (STAN), který se stal ministrem pro evropské záležitosti, v čele senátního evropského výboru nahradil dosavadní místopředseda David Smoljak (STAN).

Za senátorku Annu Hubáčkovou (KDU-ČSL), která byla jmenována ministryní životního prostředí, zvolili senátoři do vedení komise pro práci Kanceláře Senátu jejího klubového kolegu Lumíra Kantora. 

Smoljak i Kantor budou předsednické funkce zastávat minimálně do senátních voleb na podzim letošního roku. Po nich se s ohledem na jejich výsledky bude zřejmě vedení výborů a komisí opět obměňovat.

Senát rovněž podle dohody s Poslaneckou sněmovnou vybral předsedu české delegace do jedné z meziparlamentních institucí. Stal se jím Raduan Nwelati (ODS), který povede české zástupce v Parlamentním shromáždění Unie pro Středomoří (dříve Středomořská unie).

Jedná se o seskupení států Evropské unie a zemí v jižní a východní části Středozemního moře, které bylo založeno v červenci 2008 z podnětu Francie. Má mimo jiné pomoci ke stabilitě v tomto regionu s cílem zabránit nežádoucí migraci do Evropy.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 9 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prezident jmenuje Babiše premiérem 9. prosince

Prezident Petr Pavel jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že dostál dohodě a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmů. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Neočekávám zásadně rozdílné postoje Pavla a vlády, řekl Macinka po schůzce na Hradě

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další tři kandidáty na ministry. Jako poslední za ním dorazil předseda Motoristů a nominant této strany na pozici šéfa diplomacie Petr Macinka, který schůzku označil za věcnou, korektní a seriózní. Dominantním tématem byla dle něj zahraniční politika. Předseda Motoristů sdělil, že neočekává zásadní rozdíly v zahraničně-politických postojích mezi vznikající vládou a hlavou státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel o Turkovi: Kompetenční žaloba by byla užitečná

Prezident Petr Pavel pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. Nakonec možná podle něj bude dobré, když v této věci dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne. Motoristé podle svého předsedy Petra Macinky o kompetenční žalobě neuvažují, nominace do vlády se podle něj nemění.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Soud uložil Švachulovi z kauzy Stoka trest sedm let a osm měsíců vězení

Krajský soud v Brně schválil dohodu bývalého místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), obžalovaného v korupční kauze Stoka. Švachula si v dohodě o vině a trestu vyjednal se státním zástupcem trest sedm let a osm měsíců vězení, také propadnutí části majetku za miliony korun, sdělil žalobce Petr Šereda. Další z obžalovaných podnikatel Lubomír Smolka a bývalý vedoucí technik správy Petr Kosmák dostali podmínku a peněžitý trest. Podnikateli Pavlu Ovčarčinovi soud uložil trest pět let vězení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...