Senát umožnil zmrazení platů ústavních činitelů. Schválil i příspěvky na bydlení kvůli dražším energiím

Nahrávám video
Události: Senát schválil zmrazení platů ústavních činitelů i příspěvky kvůli zdražování energií
Zdroj: ČT24

Senátoři ve čtvrtek umožnili zmrazení platů ústavních činitelů na loňské úrovni, přestože se k návrhu negativně vyjádřily dva klíčové výbory. Zákon bez projednání poslali prezidentovi. Horní komora také schválila zvýšení příspěvku na bydlení kvůli rostoucím cenám energií. Projednávání nastavení dotační podpory zemědělcům Senát neschválil.

Navzdory námitkám o protiústavnosti během rozpravy umožnil Senát přijetí novely, která má pro letošní rok zmrazit platy ústavních činitelů na loňské úrovni. Úpravou novely zákona se totiž senátoři rozhodli nezabývat. Pro hlasovalo 45 z nich, proti byli tři. Nyní návrh čeká rovnou podpis prezidenta. Miloš Zeman už oznámil, že normu vetovat nebude.

Výše platů politiků, soudců a státních zástupců se stanovuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Od ledna se platové základny politiků, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Novela je má opět snížit. V případě politiků to bude z částky 89 155 korun na 84 060 korun. U soudců má klesnout ze 106 986 korun na 100 872 korun a u žalobců z 96 287,40 korun na 90 748,80 korun.

Kritici návrhu vytýkali, že zahrnuje i platy soudců, a může tak ohrozit jejich nezávislost. Zástupci justice už ohlásili, že v případě přijetí normu napadnou u Ústavního soudu. Na čtvrtečním zasedání v Kroměříži se republiková rada Soudcovské unie shodla na tom, že podpoří soudce, kteří se budou za využití všech právních prostředků domáhat „oprávněných platových nároků“ za tento rok. 

„Soudcovská unie ve čtvrtek odhlasovala, že podpoří ty ze soudců, kteří se rozhodnou zákon napadnout ve svých individuálních žalobách. Není to zmrazení, je to snížení. Ústavní soud v řadě nálezů vyjmenoval několik důvodů, kdy lze snížit nebo zmrazit platy soudců. Nicméně ani jedna z těchto podmínek nebyla splněna,“ sdělil prezident unie Libor Vávra. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zmrazení neznamená zásadní zhoršení majetkových poměrů soudců nebo ohrožení jejich nezávislosti.

Platy ústavních činitelů se od ledna zvýšily – předloha ministerstva práce a sociálních věcí ale předpokládá od února jejich návrat na loňskou úroveň. Politici by přišli zhruba o pět tisíc korun měsíčně, soudci a státní zástupci asi o šest tisíc.

Ústavně-právní i hospodářský výbor Senátu ale vyjádřily s návrhem nesouhlas. Podle kritiků je takový způsob zmrazení platů protiústavní. „Nejde o zmrazení, ale vlastně o snížení, protože v lednu už nějaké ty platy byly a to ÚS judikoval jako nepřípustné. Pak je tam několik dalších ústavních vad,“ řekl senátor Michael Canov (SLK).

Výbor pro hospodářství v usnesení konstatoval, že zmrazení platů přinese jen malý efekt pro úspory v rozpočtu, může však narušit v minulosti složitě vyjednávaný konsensus nad modelem stanovení platů představitelů státní moci a soudců.

Solidarita s úředníky

Ne všichni senátoři ale takový názor sdílejí. „Vidím jako nutné, abychom udělali akt solidarity s občany a udělali to urychleně. Tak, aby ty naše platy stále neběžely,“ uvedla senátorka Šárka Jelínková (KDU-ČSL).

Plán na únorové snížení platů obhajoval Jurečka před senátory i s ohledem na to, že nerostou například ani úředníkům. „Je to krok, který je v kontextu širších rozhodnutí, která dopadají i na ostatní skupiny obyvatel v České republice. Za posledních třicet let Česko nebylo v takové spirále tempa zadlužování,“ řekl.

Solidaritu s úředníky zmínil také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Pokud chceme, aby nám věřili lidé, kteří jsou sami opatřeními postiženi, nemůžeme se chovat jinak. Musíme se chovat stejně, jako to chceme po ostatních. Ústavní činitelé, soudci i státní zástupci by měli dýchat s ostatními státními zaměstnanci,“ uvedl.

Vláda chce novelou ušetřit státu zhruba 600 milionů korun. Právě touto úsporou zdůvodnila potřebu zrychleného schvalování novely. Podle kritiků ani to není v souladu s ústavním pořádkem.

Senát už loni zamítl zmrazení platů na příštích pět let, které schválila minulá sněmovna. Argumentoval tím, že šlo o předvolební populistické gesto. Po volbách podali poslanci ANO a SPD nové návrhy.  

Příspěvek na bydlení

Senátoři jednali také o zvýšení příspěvku na bydlení kvůli rostoucím cenám energií. Návrh změny ve vládní novele, který rozšiřuje okruh lidí s nárokem na podporu, horní komora schválila hlasy všech šedesáti přítomných členů. Novelu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Předloha také zmocňuje kabinet, aby mohl letos rozhodnout o dalším zvýšení dávky, pokud by ceny elektřiny a plynu dál rostly. „Pokud ceny ještě více porostou, jsme připraveni udělat úpravy normativů nařízením vlády, abychom pomoc ještě zvětšili,“ uvedl Jurečka.

Už ve středu to doporučil jak sociální, tak ústavně-právní výbor. V současnosti můžou příspěvek získat vlastníci nemovitostí nebo nájemníci, jejichž náklady na bydlení tvoří víc než třicet procent příjmu – v Praze je to pětatřicet procent. „Každý krok, který lidem pomůže a přispěje k řešení energetické krize, je dobrý,“ okomentoval předseda senátorů opozičních ANO a ČSSD Jaroslav Větrovský (ANO).

Podle Jurečky hranice třicet a pětatřicet procent poměrně spolehlivě říká, jaká skupina osob může mluvit o problému. „Počítáme s tím, že kdyby byly výjimečné případy a příspěvek nestačil, že tady jestě bude institut mimořádné okamžité pomoci,“ doplnil ve čtvrtečních Událostech, komentářích.

Novela o státní sociální podpoře stanoví, že takzvané normativní náklady, z nichž se příspěvek na bydlení vypočítává, budou jednorázově zvýšeny podle počtu osob v domácnosti a typu bydlení zhruba o 1100 až 2100 korun. Podporu mají nově pobírat i podnájemníci a vlastníci rekreačních objektů, kteří v nich trvale bydlí. 

Normativ by měli stejný jako vlastníci bytů, rekreační budovy by ale musely splňovat určité standardy pro bydlení. Na vyšší dávky pro víc lidí bude podle ministerstva práce a sociálních věcí tento rok potřeba asi 2,6 miliardy až tři miliardy korun navíc.

Na vyšší dávky pro víc lidí bude podle ministerstva práce a sociálních věcí tento rok potřeba asi 2,6 miliardy až tři miliardy korun navíc. Jurečka řekl, že vláda chce jít cestou adresné pomoci lidem, kteří ji skutečně potřebují. Ministerstvo podle něho v pátek spustí webovou kalkulačku, na níž si lidé budou moci spočítat, zda na dávku dosáhnou, nebo nikoli.

Pomoc by mohlo letos dostat podle odhadů jeho ministerstva 220 tisíc až 280 tisíc domácností. „Když ta potřeba bude případně ještě vyšší, tak ji logicky prostě poskytneme,“ uvedl Jurečka. 

Že se zvýší počet lidí, kteří budou potřebovat pomoc, zaznělo na jednání. „Spousta energeticky náročnějších firem má problém. Může dojít k tomu, že budou muset zavřít a propustit lidi, kteří opět budou příjemci těchto dávek,“ upozornil předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS).

Místopředseda senátu Jan Horník (STAN) upozornil, že je třeba osvěty, aby se lidé o příspěvky hlásili. „Máme nyní zjištěno, že zhruba jen třicet procent využívalo příspěvky doposud,“ zdůraznil. Podle něj by samy úřady měly lidi vyhledávat a informovat je, že mají možnosti o pomoc žádat. Jurečka reagoval, že aktivní komunikační kampaň již probíhá.

Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala nepovažuje současnou podobu boje s energetickou chudobou za dostatečnou. „Jsem přesvědčen, že jde pouze o krátkodobé řešení, ale v brzké době se musí změnit energetická koncepce v České republice,“ řekl. Dodal také, že nynější opatření v podobě dávek budou mít dopad na státní rozpočet. Podle něj je třeba upravit ceny energií. „Pokud nezastropujeme ceny energií v Česku, bude to do budoucna velký problém,“ varoval.

Nahrávám video
Marian Jurečka (KDU-ČSL), Jan Horník (STAN) a Radim Fiala (SPD) v Událostech, komentářích k podpoře kvůli energiím
Zdroj: ČT24

Připomínka zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery

Senátoři v úvodu schůze uctili minutou ticha památku nedávno zesnulého předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho a bývalého předsedy horní komory Jaroslava Kubery (ODS), který zemřel právě před dvěma lety.

Senátoři si jeho odkaz připomenou také během krátkého pietního shromáždění v poledne u Kuberovy lavičky na nádvoří Valdštejnského paláce.  

Odložení diskuze o dotační podpoře zemědělcům

Senát na začátku jednání schválil, že se nebude zabývat nastavením dotační podpory zemědělcům, což chtěli senátoři za STAN, Piráty, ANO a ČSSD. Proti byly ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.

Horní komora v rámci schvalování programu schůze nepřijala návrh, aby zaujala stanovisko ke stanovení přerozdělovací platby v rámci společné zemědělské politiky EU. K přijetí chyběly tři hlasy.

Nytra zdůvodnil odmítavé stanovisko mimo jiné tím, že nebyl čas na dostatečné projednání podkladů návrhu, který předložil Větrovský. Ani senátorům za Starosty se nelíbí, že vláda úpravou dotačních pravidel přesunula část peněz od velkých podniků k menším zemědělcům.

Proti změnám vystupují zejména velké zemědělské podniky. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR vyzvaly zemědělce, aby ve čtvrtek na protest vyjeli se svou technikou na silnice.

Výhoda parkování pro řidiče s umělým vývodem střev

Řidiči z řad stomiků, tedy lidí s umělými břišními vývody, by měli podle Senátu získat podobná práva jako tělesně postižení. Počítá s tím návrh senátorů Marka Hilšera a Jana Holáska z klubu Starostů, který ve čtvrtek schválil Senát. Změny, které mají platit od příštího roku, nyní posoudí Poslanecká sněmovna.

Novela silničního zákona se týká osob, které mají ze zákona nárok na takzvanou Stoma kartu. Tato karta osobám se stomickým postižením podle senátorů neposkytuje žádný nárok na dávky nebo příspěvky, pouze zajišťuje možnost zastavení vozidla kvůli urgentnímu vyhledání toalety.

Stomici by tak podle předlohy měli získat právo využít parkovací stání vyhrazené pro osoby se zdravotním postižením nebo zastavit vozidlo na zákazu stání. Využít by ho měli v situacích, když by museli řešit výměnu stomického pytlíku, případně znečištění jeho okolí.

V Česku podle tvůrců novely žije přibližně osm tisíc lidí se stomií, z toho dva až tři tisíce lidí s trvalým stomickým postižením.

Pokuty za poškozování památkových objektů zůstanou stejné

Pokuty za poškození nebo zničení památkově chráněných objektů se pětinásobně zvyšovat nebudou. Navýšení navrhla senátorka a starostka Prahy 10 Renata Chmelová (za KDU-ČSL). Senát to ale hlasy ODS, TOP 09, ANO a ČSSD odmítl.

Senátorská novela památkového zákona měla dosavadní dvoumilionovou hranici pokuty zvýšit na deset milionů korun a maximální čtyřmilionovou sankci na 20 milionů korun. Zvýšení peněžité sankce tvůrci novely novely zdůvodnili tím, že stávající výše pokut, které byly uzákoněny před šestnácti lety, jsou nedostatečné a málo odrazující s ohledem na rostoucí ceny nemovitostí.

Senátor a starosta Chebu Miroslav Plevný (STAN) namítal, že ke zvýšení sankcí není důvod, neboť úřady nevyužívají ani jejich dosavadní maximální hranice. Podle předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry by bylo vhodnější počkat na širší vládní novelu památkového zákona.  

Místo Beka povede evropský výbor Smoljak. Hubáčkovou v čele senátní komise nahradí Kantor

Senátora Mikuláše Beka (STAN), který se stal ministrem pro evropské záležitosti, v čele senátního evropského výboru nahradil dosavadní místopředseda David Smoljak (STAN).

Za senátorku Annu Hubáčkovou (KDU-ČSL), která byla jmenována ministryní životního prostředí, zvolili senátoři do vedení komise pro práci Kanceláře Senátu jejího klubového kolegu Lumíra Kantora. 

Smoljak i Kantor budou předsednické funkce zastávat minimálně do senátních voleb na podzim letošního roku. Po nich se s ohledem na jejich výsledky bude zřejmě vedení výborů a komisí opět obměňovat.

Senát rovněž podle dohody s Poslaneckou sněmovnou vybral předsedu české delegace do jedné z meziparlamentních institucí. Stal se jím Raduan Nwelati (ODS), který povede české zástupce v Parlamentním shromáždění Unie pro Středomoří (dříve Středomořská unie).

Jedná se o seskupení států Evropské unie a zemí v jižní a východní části Středozemního moře, které bylo založeno v červenci 2008 z podnětu Francie. Má mimo jiné pomoci ke stabilitě v tomto regionu s cílem zabránit nežádoucí migraci do Evropy.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 58 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...