Senát umožnil zmrazení platů ústavních činitelů. Schválil i příspěvky na bydlení kvůli dražším energiím

9 minut
Události: Senát schválil zmrazení platů ústavních činitelů i příspěvky kvůli zdražování energií
Zdroj: ČT24

Senátoři ve čtvrtek umožnili zmrazení platů ústavních činitelů na loňské úrovni, přestože se k návrhu negativně vyjádřily dva klíčové výbory. Zákon bez projednání poslali prezidentovi. Horní komora také schválila zvýšení příspěvku na bydlení kvůli rostoucím cenám energií. Projednávání nastavení dotační podpory zemědělcům Senát neschválil.

Navzdory námitkám o protiústavnosti během rozpravy umožnil Senát přijetí novely, která má pro letošní rok zmrazit platy ústavních činitelů na loňské úrovni. Úpravou novely zákona se totiž senátoři rozhodli nezabývat. Pro hlasovalo 45 z nich, proti byli tři. Nyní návrh čeká rovnou podpis prezidenta. Miloš Zeman už oznámil, že normu vetovat nebude.

Výše platů politiků, soudců a státních zástupců se stanovuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Od ledna se platové základny politiků, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Novela je má opět snížit. V případě politiků to bude z částky 89 155 korun na 84 060 korun. U soudců má klesnout ze 106 986 korun na 100 872 korun a u žalobců z 96 287,40 korun na 90 748,80 korun.

Kritici návrhu vytýkali, že zahrnuje i platy soudců, a může tak ohrozit jejich nezávislost. Zástupci justice už ohlásili, že v případě přijetí normu napadnou u Ústavního soudu. Na čtvrtečním zasedání v Kroměříži se republiková rada Soudcovské unie shodla na tom, že podpoří soudce, kteří se budou za využití všech právních prostředků domáhat „oprávněných platových nároků“ za tento rok. 

„Soudcovská unie ve čtvrtek odhlasovala, že podpoří ty ze soudců, kteří se rozhodnou zákon napadnout ve svých individuálních žalobách. Není to zmrazení, je to snížení. Ústavní soud v řadě nálezů vyjmenoval několik důvodů, kdy lze snížit nebo zmrazit platy soudců. Nicméně ani jedna z těchto podmínek nebyla splněna,“ sdělil prezident unie Libor Vávra. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zmrazení neznamená zásadní zhoršení majetkových poměrů soudců nebo ohrožení jejich nezávislosti.

Platy ústavních činitelů se od ledna zvýšily – předloha ministerstva práce a sociálních věcí ale předpokládá od února jejich návrat na loňskou úroveň. Politici by přišli zhruba o pět tisíc korun měsíčně, soudci a státní zástupci asi o šest tisíc.

Ústavně-právní i hospodářský výbor Senátu ale vyjádřily s návrhem nesouhlas. Podle kritiků je takový způsob zmrazení platů protiústavní. „Nejde o zmrazení, ale vlastně o snížení, protože v lednu už nějaké ty platy byly a to ÚS judikoval jako nepřípustné. Pak je tam několik dalších ústavních vad,“ řekl senátor Michael Canov (SLK).

Výbor pro hospodářství v usnesení konstatoval, že zmrazení platů přinese jen malý efekt pro úspory v rozpočtu, může však narušit v minulosti složitě vyjednávaný konsensus nad modelem stanovení platů představitelů státní moci a soudců.

Solidarita s úředníky

Ne všichni senátoři ale takový názor sdílejí. „Vidím jako nutné, abychom udělali akt solidarity s občany a udělali to urychleně. Tak, aby ty naše platy stále neběžely,“ uvedla senátorka Šárka Jelínková (KDU-ČSL).

Plán na únorové snížení platů obhajoval Jurečka před senátory i s ohledem na to, že nerostou například ani úředníkům. „Je to krok, který je v kontextu širších rozhodnutí, která dopadají i na ostatní skupiny obyvatel v České republice. Za posledních třicet let Česko nebylo v takové spirále tempa zadlužování,“ řekl.

Solidaritu s úředníky zmínil také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Pokud chceme, aby nám věřili lidé, kteří jsou sami opatřeními postiženi, nemůžeme se chovat jinak. Musíme se chovat stejně, jako to chceme po ostatních. Ústavní činitelé, soudci i státní zástupci by měli dýchat s ostatními státními zaměstnanci,“ uvedl.

Vláda chce novelou ušetřit státu zhruba 600 milionů korun. Právě touto úsporou zdůvodnila potřebu zrychleného schvalování novely. Podle kritiků ani to není v souladu s ústavním pořádkem.

Senát už loni zamítl zmrazení platů na příštích pět let, které schválila minulá sněmovna. Argumentoval tím, že šlo o předvolební populistické gesto. Po volbách podali poslanci ANO a SPD nové návrhy.  

Příspěvek na bydlení

Senátoři jednali také o zvýšení příspěvku na bydlení kvůli rostoucím cenám energií. Návrh změny ve vládní novele, který rozšiřuje okruh lidí s nárokem na podporu, horní komora schválila hlasy všech šedesáti přítomných členů. Novelu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Předloha také zmocňuje kabinet, aby mohl letos rozhodnout o dalším zvýšení dávky, pokud by ceny elektřiny a plynu dál rostly. „Pokud ceny ještě více porostou, jsme připraveni udělat úpravy normativů nařízením vlády, abychom pomoc ještě zvětšili,“ uvedl Jurečka.

Už ve středu to doporučil jak sociální, tak ústavně-právní výbor. V současnosti můžou příspěvek získat vlastníci nemovitostí nebo nájemníci, jejichž náklady na bydlení tvoří víc než třicet procent příjmu – v Praze je to pětatřicet procent. „Každý krok, který lidem pomůže a přispěje k řešení energetické krize, je dobrý,“ okomentoval předseda senátorů opozičních ANO a ČSSD Jaroslav Větrovský (ANO).

Podle Jurečky hranice třicet a pětatřicet procent poměrně spolehlivě říká, jaká skupina osob může mluvit o problému. „Počítáme s tím, že kdyby byly výjimečné případy a příspěvek nestačil, že tady jestě bude institut mimořádné okamžité pomoci,“ doplnil ve čtvrtečních Událostech, komentářích.

Novela o státní sociální podpoře stanoví, že takzvané normativní náklady, z nichž se příspěvek na bydlení vypočítává, budou jednorázově zvýšeny podle počtu osob v domácnosti a typu bydlení zhruba o 1100 až 2100 korun. Podporu mají nově pobírat i podnájemníci a vlastníci rekreačních objektů, kteří v nich trvale bydlí. 

Normativ by měli stejný jako vlastníci bytů, rekreační budovy by ale musely splňovat určité standardy pro bydlení. Na vyšší dávky pro víc lidí bude podle ministerstva práce a sociálních věcí tento rok potřeba asi 2,6 miliardy až tři miliardy korun navíc.

Na vyšší dávky pro víc lidí bude podle ministerstva práce a sociálních věcí tento rok potřeba asi 2,6 miliardy až tři miliardy korun navíc. Jurečka řekl, že vláda chce jít cestou adresné pomoci lidem, kteří ji skutečně potřebují. Ministerstvo podle něho v pátek spustí webovou kalkulačku, na níž si lidé budou moci spočítat, zda na dávku dosáhnou, nebo nikoli.

Pomoc by mohlo letos dostat podle odhadů jeho ministerstva 220 tisíc až 280 tisíc domácností. „Když ta potřeba bude případně ještě vyšší, tak ji logicky prostě poskytneme,“ uvedl Jurečka. 

Že se zvýší počet lidí, kteří budou potřebovat pomoc, zaznělo na jednání. „Spousta energeticky náročnějších firem má problém. Může dojít k tomu, že budou muset zavřít a propustit lidi, kteří opět budou příjemci těchto dávek,“ upozornil předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS).

Místopředseda senátu Jan Horník (STAN) upozornil, že je třeba osvěty, aby se lidé o příspěvky hlásili. „Máme nyní zjištěno, že zhruba jen třicet procent využívalo příspěvky doposud,“ zdůraznil. Podle něj by samy úřady měly lidi vyhledávat a informovat je, že mají možnosti o pomoc žádat. Jurečka reagoval, že aktivní komunikační kampaň již probíhá.

Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala nepovažuje současnou podobu boje s energetickou chudobou za dostatečnou. „Jsem přesvědčen, že jde pouze o krátkodobé řešení, ale v brzké době se musí změnit energetická koncepce v České republice,“ řekl. Dodal také, že nynější opatření v podobě dávek budou mít dopad na státní rozpočet. Podle něj je třeba upravit ceny energií. „Pokud nezastropujeme ceny energií v Česku, bude to do budoucna velký problém,“ varoval.

23 minut
Marian Jurečka (KDU-ČSL), Jan Horník (STAN) a Radim Fiala (SPD) v Událostech, komentářích k podpoře kvůli energiím
Zdroj: ČT24

Připomínka zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery

Senátoři v úvodu schůze uctili minutou ticha památku nedávno zesnulého předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho a bývalého předsedy horní komory Jaroslava Kubery (ODS), který zemřel právě před dvěma lety.

Senátoři si jeho odkaz připomenou také během krátkého pietního shromáždění v poledne u Kuberovy lavičky na nádvoří Valdštejnského paláce.  

Odložení diskuze o dotační podpoře zemědělcům

Senát na začátku jednání schválil, že se nebude zabývat nastavením dotační podpory zemědělcům, což chtěli senátoři za STAN, Piráty, ANO a ČSSD. Proti byly ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.

Horní komora v rámci schvalování programu schůze nepřijala návrh, aby zaujala stanovisko ke stanovení přerozdělovací platby v rámci společné zemědělské politiky EU. K přijetí chyběly tři hlasy.

Nytra zdůvodnil odmítavé stanovisko mimo jiné tím, že nebyl čas na dostatečné projednání podkladů návrhu, který předložil Větrovský. Ani senátorům za Starosty se nelíbí, že vláda úpravou dotačních pravidel přesunula část peněz od velkých podniků k menším zemědělcům.

Proti změnám vystupují zejména velké zemědělské podniky. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR vyzvaly zemědělce, aby ve čtvrtek na protest vyjeli se svou technikou na silnice.

Výhoda parkování pro řidiče s umělým vývodem střev

Řidiči z řad stomiků, tedy lidí s umělými břišními vývody, by měli podle Senátu získat podobná práva jako tělesně postižení. Počítá s tím návrh senátorů Marka Hilšera a Jana Holáska z klubu Starostů, který ve čtvrtek schválil Senát. Změny, které mají platit od příštího roku, nyní posoudí Poslanecká sněmovna.

Novela silničního zákona se týká osob, které mají ze zákona nárok na takzvanou Stoma kartu. Tato karta osobám se stomickým postižením podle senátorů neposkytuje žádný nárok na dávky nebo příspěvky, pouze zajišťuje možnost zastavení vozidla kvůli urgentnímu vyhledání toalety.

Stomici by tak podle předlohy měli získat právo využít parkovací stání vyhrazené pro osoby se zdravotním postižením nebo zastavit vozidlo na zákazu stání. Využít by ho měli v situacích, když by museli řešit výměnu stomického pytlíku, případně znečištění jeho okolí.

V Česku podle tvůrců novely žije přibližně osm tisíc lidí se stomií, z toho dva až tři tisíce lidí s trvalým stomickým postižením.

Pokuty za poškozování památkových objektů zůstanou stejné

Pokuty za poškození nebo zničení památkově chráněných objektů se pětinásobně zvyšovat nebudou. Navýšení navrhla senátorka a starostka Prahy 10 Renata Chmelová (za KDU-ČSL). Senát to ale hlasy ODS, TOP 09, ANO a ČSSD odmítl.

Senátorská novela památkového zákona měla dosavadní dvoumilionovou hranici pokuty zvýšit na deset milionů korun a maximální čtyřmilionovou sankci na 20 milionů korun. Zvýšení peněžité sankce tvůrci novely novely zdůvodnili tím, že stávající výše pokut, které byly uzákoněny před šestnácti lety, jsou nedostatečné a málo odrazující s ohledem na rostoucí ceny nemovitostí.

Senátor a starosta Chebu Miroslav Plevný (STAN) namítal, že ke zvýšení sankcí není důvod, neboť úřady nevyužívají ani jejich dosavadní maximální hranice. Podle předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry by bylo vhodnější počkat na širší vládní novelu památkového zákona.  

Místo Beka povede evropský výbor Smoljak. Hubáčkovou v čele senátní komise nahradí Kantor

Senátora Mikuláše Beka (STAN), který se stal ministrem pro evropské záležitosti, v čele senátního evropského výboru nahradil dosavadní místopředseda David Smoljak (STAN).

Za senátorku Annu Hubáčkovou (KDU-ČSL), která byla jmenována ministryní životního prostředí, zvolili senátoři do vedení komise pro práci Kanceláře Senátu jejího klubového kolegu Lumíra Kantora. 

Smoljak i Kantor budou předsednické funkce zastávat minimálně do senátních voleb na podzim letošního roku. Po nich se s ohledem na jejich výsledky bude zřejmě vedení výborů a komisí opět obměňovat.

Senát rovněž podle dohody s Poslaneckou sněmovnou vybral předsedu české delegace do jedné z meziparlamentních institucí. Stal se jím Raduan Nwelati (ODS), který povede české zástupce v Parlamentním shromáždění Unie pro Středomoří (dříve Středomořská unie).

Jedná se o seskupení států Evropské unie a zemí v jižní a východní části Středozemního moře, které bylo založeno v červenci 2008 z podnětu Francie. Má mimo jiné pomoci ke stabilitě v tomto regionu s cílem zabránit nežádoucí migraci do Evropy.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Muniční iniciativu rušit nebudeme. Česko ji bude koordinovat, řekl Babiš

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Rozhodl se tak po dohodě s koaličními partnery, napsal. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy. Dříve během úterý Babiš sdělil, že česká vláda nebude na iniciativu dávat peníze, ale umožní její pokračování, když ji budou financovat jiné státy.
20:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Děti z dětských domovů v Pardubickém kraji se učí žít mimo ústav

Loňská novela zákona o ústavní výchově otevřela dětem z dětských domovů cestu k tomu, aby vyrůstaly v podmínkách co nejbližších rodinnému životu. Kraje mají měnit stávající domovy na menší rodinné skupiny v bytech a domech. Pardubický region chce transformaci dokončit už na jaře, bude tak prvním v Česku, kde děti už nebudou žít v ústavech. Sto padesát dětí se nyní postupně učí žít v menších rodinných skupinách v domech a bytech, které vznikají proměnou stávajících domovů. Změna pro ně znamená nutnost naučit se starat o domácnost. Patří sem aktivity jako nákup, úklid a další. Ale i kraj se musel přizpůsobit, hlavně navýšit personál starající se o děti. Kraj pořídil první byty v roce 2018.
před 1 hhodinou

Porucha horkovodu připravila část Prahy 4 o dodávky tepla a teplé vody

Asi jedenáct tisíc domácností v Praze 4 je v úterý kvůli poruše horkovodu bez dodávek tepla a teplé vody. Výpadek se týká Michle, Krče, Pankráce, Nuslí a Podolí. Podle Pavla Maďara ze společnosti Pražské teplárenské se výpadek dotkl i škol a sociálních zařízení. Před 20. hodinou oznámil dokončení opravy horkovodu, dodávky tepla a teplé vody by se podle něj měly obnovit do středečního časného rána.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
00:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Policie dopadla další aktéry z podvodných call center na Ukrajině

Ukrajinští kriminalisté vydali do Česka muže a ženu zadržené v souvislosti s provozováním podvodných call center. Pardubičtí policisté je obvinili za podvod spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny. ČT to potvrdila pardubická krajská mluvčí Markéta Janovská. V případě odsouzení jim hrozí až deset let vězení. Muž měl navíc vykonávat v tuzemsku trest za dřívější trestnou činnost, žena bude stíhána vazebně. O případu podvodných call center informovala policie loni v srpnu.
před 5 hhodinami

Ministr zahraničí Macinka brzy navštíví Ukrajinu

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) brzy navštíví Ukrajinu. Uvedl to po telefonátu se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Ministři spolu podle Macinky hovořili o budoucí spolupráci i náladách části české veřejnosti vůči Ukrajincům v Česku. Shodli se na tom, že je jejich společným úkolem pracovat na tom, aby byly pozitivnější. V diskusi budou brzy pokračovat při Macinkově návštěvě Kyjeva, dodal český ministr.
před 5 hhodinami

Paracetamolem se loni otrávilo téměř tři sta lidí, nejvíc za poslední tři roky

Běžně dostupné léčivo proti bolestem a teplotě může při špatném dávkování způsobit vážné zdravotní potíže. Paracetamolem se loni v Česku otrávilo 299 lidí, což je nejvíc za poslední tři roky. Toxikologické informační středisko (TIS) zároveň řešilo rekordní počet konzultací. České televizi to sdělila vedoucí lékařka TIS Kateřina Kotíková.
před 5 hhodinami

Na žloutenku A zemřelo v loňském roce 36 lidí, o rok dříve dva

Žloutence A podlehlo v loňském roce 36 lidí, v roce 2024 byla úmrtí dvě. Nových případů onemocnění ale podle informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) přibývá v posledních týdnech pomaleji. V posledním celém loňském týdnu jich bylo 38, minulý týden 79. Statistiky podle odborníků ovlivnily vánoční svátky.
před 7 hhodinami
Načítání...