Příspěvky na bydlení se kvůli razantnímu zdražení energií zřejmě zvýší. Na dávky by měl navíc dosáhnout širší okruh lidí. Předpokládá to vládní novela o státní sociální podpoře, kterou s úpravou schválila sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) chce také lepší ochranu zákazníků, požaduje to po Energetickém regulačním úřadu (ERÚ). Do jednoho měsíce pak ministr chce dostat strategický výhled, případně i konkrétní legislativní návrhy. Podle resortu průmyslu a obchodu (MPO) poroste cena elektřiny letos o 30 až 50 procent, cena plynu o 50 až 70 procent.
Příspěvky na bydlení se kvůli zdražení energií asi zvýší. Síkela chce také zlepšit ochranu zákazníků
Události ČT: Sněmovna schválila vyšší příspěvky na bydlení kvůli dražším energiím (zdroj: ČT24)
Schválená předloha také zmocňuje kabinet, aby mohl letos rozhodnout o dalším zvýšení dávky, pokud by ceny elektřiny a plynu dál rostly. Novela nyní zamíří k posouzení do Senátu. Pro předlohu zvedlo ruku 188 ze 189 přítomných poslanců. Proti nebyl nikdo. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by mělo schvalování postupovat tak, aby vyšla ve sbírce ještě v lednu.
Předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová poukázala na to, že předloha vychází z návrhu někdejšího kabinetu Andreje Babiše (ANO). „Správným směrem došlo k rozšíření,“ uvedla.
Poslanci ANO ale kritizovali novou vládu Petra Fialy (ODS) za to, že stáhla ze sněmovny trojici dalších předloh své předchůdkyně k rostoucím cenám energií. Šlo o zavedení nulové sazby daně z přidané hodnoty na dodání elektřiny a plynu a další plošné podpory. „Řada lidí na úřad práce prostě nepůjde,“ prohlásila místopředsedkyně dolní komory Jana Mračková Vildumetzová (ANO).
Řešení nynější vlády naopak ocenil předseda koaličního klubu TOP 09 Jan Jakob. „Pomoc je jasná, cílená, adresná,“ uvedl. Šéf opoziční frakce SPD Radim Fiala vidí za zdražováním energií „eurounijní zelenou politiku“. Varoval před tím, že ceny dál porostou, pokud Česko od této politiky neustoupí.
„My (ANO) jsme to podpořili z toho důvodu, že ten zákon vůbec není špatný. Je de facto totožný s tím, jak jsme ho předkládali my. Problém je ale jinde – tento zákon podpoří opravdu jenom velmi malou skupinu domácností,“ řekl v Událostech, komentářích bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Na to, že by návrh ANO podpořil i ty domácnosti, které to nepotřebují, Havlíček řekl, že je to otázka férovosti. „Je to (snížení DPH) rychlé, jednoduché, nebyrokratické, a není to nedůstojné,“ dodal s tím, že lidé teď budou muset žádat o peníze na úřadu práce.
Události, komentáře: Debata k příspěvkům na bydlení (zdroj: ČT24)
S tím, že se jedná o jednoduchou cestu, souhlasí i předseda poslaneckého klubu lidovců Marek Výborný. Podle něj je ale problém v tom, že se jedná o plošné opatření. „Nese to s sebou násobně vyšší rozpočtové náklady. My jsme skutečně deklarovali, že budeme koalicí rozpočtové odpovědnosti a že ten mejdan rozpočtových výdajů, který tady roztočila minulá vládní koalice, skončil. Toto si v tuto chvíli nemůžeme dovolit,“ argumentuje.
Příspěvek se bude zvyšovat podle počtu osob v domácnosti
Takzvané normativní náklady, ze kterých se příspěvek na bydlení vypočítává, novela jednorázově zvyšuje podle počtu osob v domácnosti a typu bydlení o zhruba 1100 až 2100 korun. Podporu by nově mohli pobírat i podnájemníci. Sněmovna ji na návrh Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) chce dát letos také vlastníkům rekreačních objektů, kteří v nich trvale bydlí. Normativ by měli stejný jako vlastníci bytů, rekreační budovy by ale musely splňovat určité standardy pro bydlení.
Na vyšší dávky pro víc lidí bude podle ministerstva práce a sociálních věcí tento rok potřeba asi 2,6 miliardy až tři miliardy korun navíc. Jurečka uvedl, že neumí říci přesnější odhad nákladů ani počtu domácnostní s nárokem. „Není to tak, že bychom vyčerpali tři miliardy korun a řekli, že další peníze nemáme,“ zdůraznil.
Na příspěvek na bydlení teď mají nárok vlastníci bytu či trvale hlášení nájemníci, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Dávka odpovídá rozdílu mezi výdaji nejvýš do normativních nákladů a 0,3násobkem či 0,35násobkem příjmu. Normativ se pohybuje v družstevních a vlastních bytech podle počtu členů domácnosti od zhruba 5000 do 12 200 korun. V nájmu je to pak asi od 5600 do 20 500 korun, roli hraje i velikost města.
Lidem, kteří žijí sami v nájmu či podnájmu, novela zvedá normativ ještě o 1120 korun. Ve vlastním či družstevním bytě jde o 1180 korun. Pro dvojici v nájmu by se normativ podle novely upravil o 1130 korun, ve vlastním a družstevním bytě o 1219 korun. Třem lidem by částky pro výpočet dávek vzrostly o 1607 a 1733 korun, čtyřem a více osobám pak o 1974 a 2147 korun.
Jurečka slíbil, že se vláda bude snažit o to, aby se pomoc dostala k co nejširší skupině lidí, kteří o ni požádají.
Poslanec a šéf SPD Tomio Okamura ale považuje návrh za polovičatý. „Přidají peníze i takzvaným nepřizpůsobivým. Okamžité řešení by bylo odpuštění DPH na energie,“ uvedl. „Odpustit DPH udělá sekeru asi 25 miliard. Tento systém, který je podle nás adresnější a mnohem efektivnější, bude mít do státního rozpočtu také nemalý zásah, ale ten zásah bude zhruba desetinový, to znamená 2,5 až 3 miliardy,“ reagoval poslanec a místopředseda klubu STAN Lukáš Vlček.
Poslankyně ANO Jana Pastuchová neprosadila změnu ve zmocnění kabinetu k dalšímu navýšení normativů. Spolu s Alešem Juchelkou (ANO) chtěla, aby se možnost kabinetu změnila v povinnost. Předloha možný zásah vlády předpokládá, pokud by se odhadované průměrné náklady u energií proti loňsku významně změnily. O kolik by musely vzrůst, novela neupřesňuje. Odhad by dalo ministerstvo průmyslu a obchodu s ERÚ, pokud by mu to kabinet uložil.
Lepší ochrana zákazníků před energetickou chudobou
Síkela navštívil ERÚ, s jeho zástupci řešil hlavně postavení úřadu v rámci energetické krize. „Jsem s tou situací nespokojený. Vyzval jsem proto ERÚ k tomu, aby se zamyslelo nad tím, co jsme se z té situace naučili. Vyzval jsem je, abych do 14 dnů dostal na stůl návrhy řešení. To znamená, jaká opatření bychom mohli přijmout teď rychle. To je to rychlé řešení stávajících problémů,“ prohlásil Síkela.
V režimu dodavatele poslední instance (DPI) podle něj skončilo přes milion zákazníků, a to hlavně kvůli zvýšení velkoobchodních cen energií. „Musíme se zamyslet nad tím, jestli ta regulace energetického trhu je dostatečná, zejména v oblasti ochrany spotřebitele,“ dodal Síkela.
Státní dodavatel energií
Zamyslet se je podle ministra potřeba například nad tím, zda nezpřísnit podmínky pro podnikání v této oblasti. Zmínil například nízké kauce při vstupu na energetický trh. Konkrétní kroky bude ministr konzultovat, inspirovat se chce i v okolních zemích. Jako jednu z možností nevyloučil například státního dodavatele energií, chce ale nejdříve zjistit, jak tato varianta funguje v jiných zemích.
Brífink ministra průmyslu Síkely po návštěvě ERÚ (zdroj: ČT24)
Skupina Bohemia Energy, která dodávala energie zhruba 900 tisícům klientů, oznámila loni 13. října ukončení činnosti a dodávek elektřiny i plynu. Jako důvod uvedla extrémní růst cen energií na trzích. Následně skončili i další menší dodavatelé.
Ministerstvo práce připraví kvůli zdražování energií úpravu pravidel pro vyplácení dávky mimořádné okamžité pomoci. Na jednání sněmovního sociálního výboru to avizoval ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jak by se mohl okruh případných příjemců rozšířit, ale neupřesnil.
Resort podmínky pro přidělení mimořádné dávky už dřív zmírňoval kvůli epidemii či prudkému růstu cen energií. V listopadu úřady práce vyplatily podle údajů resortu zhruba 2200 mimořádných dávek.