Radim Fiala (politik)

Vládní koalice nemá jisté, že se jí do konce roku podaří prosadit zákon zvyšující výdělky ústavních činitelů. Jak zjistila Česká televize, poslanci začnou projednávat návrh na růst platů politiků, soudců a státních zástupců až 19. listopadu. Od příštího roku přitom nebude existovat žádné pravidlo, jak platy stanovit, protože to stávající zrušil Ústavní soud.

Vicepremiér a šéf hnutí STAN Vít Rakušan se o rozhodnutí premiéra Petra Fialy (ODS) navrhnout odvolání ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) dozvěděl krátce před tiskovou konferencí předsedy vlády. Považuje za jeho zodpovědnost udržet koalici stabilní. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová míní, že jde o logický krok – stejně jako někteří zástupci opozice. Prezident Petr Pavel zatím nemůže podle svých slov zaujmout k odvolání Bartoše jasné stanovisko, dokud nezná všechny souvislosti.

Vládní novela mysliveckého zákona, od něhož si kabinet slibuje posílit práva vlastníků pozemků a snížit škody způsobené zvěří, teď nemá ve sněmovně podporu. Zjistila to Česká televize. Zákon počítá třeba i se snížením minimální velikosti honitby. Právě to se nelíbí sněmovní opozici, ale i části koaličních stran.

Pro zavedení sektorové daně v Česku by bylo 70 procent dospělých. Čtvrtina lidí se staví proti, ukázal to průzkum agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že sám neplánuje sektorovou daň navrhovat. Česko zavedlo takzvanou windfall tax pro energetické, petrochemické a těžební firmy a velké banky. Očekávalo se, že veřejné rozpočty z ní získají 85 miliard korun. Podle resortu financí stát loni na zálohách dostal 39,1 miliardy korun a letos za první kvartál 13 miliard korun.

Výcvik ukrajinských vojáků bude v Česku pokračovat i příští rok, schválila během úterní schůze sněmovna. Dolní parlamentní komora odsouhlasila také prodloužení většiny misí českých vojáků v cizině. V úvodním kole podpořila vládní novelu vodního zákona, která má minimalizovat rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Souhlasila i s vládním návrhem změn ve vzdělávání úředníků nebo přísnějšími pravidly pro nelicencované správce majetku. Poslanci také podpořili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Poplatek za předčasně splacenou hypotéku se zřejmě zvýší. Většina koaličních stran se předběžně dohodla na tom, že banky budou moct od lidí požadovat až jedno procento ze zbývající částky úvěru. Teď je administrativní poplatek tisíc korun. Po změně to budou násobky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) původně navrhoval až dvouprocentní poplatek, s tím ale koaliční poslanci nesouhlasili.

Sněmovna prosadila pevný termín pro konání krajských, senátních a obecních voleb. Teď přichází část poslanců s tím, že by se vybraného hlasování mohli účastnit i nezletilí. Vládní koalice chce zase znovu řešit na plénu projednávání korespondenční volby, která má usnadnit hlasování lidem v zahraničí.

Poslanci v pátek navzdory opozičnímu odporu schválili konsolidační balíček, který má podle vlády přispět ke snižování rozpočtových schodků. Opozice tvrdí, že balíček pouze zvyšuje daně a může způsobit růst inflace. Balíček například zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. Změny musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Většina jich má vstoupit v účinnost příští rok. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje schválení balíčku za jednu z nejdůležitějších věcí v tomto volebním období. Naopak šéfka poslanců ANO Alena Schillerová krok označila za černý pátek pro českou ekonomiku.

O podobě sporného konsolidačního balíčku budou poslanci hlasovat v pátek od 11:00. O stanovení termínu rozhodla sněmovna na návrh vládního tábora. Opoziční politici mluvili o omezování práv a stěžovali si, že se na mnoho opozičních řečníků nedostane řada. Sněmovna debatu nedokončila a jednání skončilo v souladu s jednacím řádem. Vystoupit ale chtějí ještě desítky poslanců.

Česko se letos zřejmě zadluží víc než loni. Schodek všech veřejných rozpočtů – tedy toho státního, různých fondů a samospráv – bude zhruba o třicet miliard vyšší než před rokem. ČT to potvrdil šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl i ministerstvo financí. Deficit veřejných rozpočtů letos stoupne na 3,6 procenta HDP z loňských 3,2. Vybrané daně z příjmu firem vylepšily loňskou srovnávací základnu.

Samosprávy letos hospodaří s výjimečným přebytkem. Po prvním pololetí je to 61 miliard, to je nejvíc za poslední dekádu. Podle ministerstva financí za tím stojí hlavně vyšší daňové příjmy a obce i kraje vybízí k tomu, aby peníze proinvestovaly. Totéž doporučuje i opozice. Svaz měst a obcí nicméně poznamenává, že do konce roku se přebytky tak jako tak sníží.

Sněmovna se ani po dvanácti hodinách debat nedostala k hlasování o programu své aktuální řádné schůze. Koalice chce jako první bod projednat konsolidační balíček. Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů ve středu krátce před 2:00 jednání přerušila. K debatě o úpravách programu se vrátí ve středu ráno. Řečniště od úterního odpoledne opanovali opoziční řečníci, kteří přednášeli své návrhy na úpravu programu schůze. S několikahodinovými projevy vystoupili předsedové opozičních hnutí Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD).

Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových dvou set miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce kvůli špatnému vývoji rozpočtu předložit příští týden vládě návrh opatření, která ve druhém pololetí zajistí úspory zhruba 20 miliard, uvedlo ministerstvo financí. Schválený rozpočet počítá za celý rok s deficitem 295 miliard korun.

Vládní konsolidační balíček počítá mimo jiné s omezením peněz na platy ústavních činitelů a státních zaměstnanců. Některé úřady si přitom už dnes stěžují na nedostatek lidí i na to, že volná místa nemůžou kvůli nízkým platům obsadit či že noví pracovníci svá místa zase brzy opouštějí. Například soudy a státní zastupitelství od podzimu mluví o hrozícím kolapsu. Zaměstnanci v justici mají navzdory úsporám od ministra financí příslib zvýšení platů, které jsou pod úrovní zbytku státní správy.

Hledání úspor na svých resortech začali někteří ministři řešit stěhováním vybraných agend mimo hlavní město. Nájmy mimo Prahu jsou totiž nižší. Zároveň ministři hledají i možnosti, jak své úředníky z více adres dostat jen na jednu.

Poslanci schválili po tvrdých opozičních obstrukcích omezení mimořádného červnového růstu důchodů. Průměrný měsíční důchod vzroste podle vládních novely o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun. Opozice v sobotu během třetího čtení neprosadila několik stovek návrhů na zvýšení valorizace. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu, v němž mají vládní strany většinu. Mohla by se dostat na středeční schůzi horní komory. Nastupující prezident Petr Pavel, jenž dostane novelu k podpisu, by měl oznámit své stanovisko v pátek.

Ministerstvo dopravy má hotovou analýzu, která má určit další nastavení slev na jízdném pro studenty a seniory. Potvrdil to šéf resortu Martin Kupka (ODS). Rád by zachoval současnou slevu padesát procent, hlavní ale podle něj bude rozhodnutí vlády.

Vládní koalice chystá nejcitelnější zpomalení růstu důchodů za poslední dekádu. Česká televize zjistila, že nejpozději od nového roku mají penze růst o třetinu pomaleji než nyní. Počítá s tím nový plán ministerstva práce a sociálních věcí, díky kterému by kabinet ušetřil v rozpočtu miliardy. Do růstu penzí už by totiž stát nepočítal celou inflaci, jako je tomu dnes, ale jen její dvě třetiny. Citelné zpomalení růstu důchodů má platit minimálně dva roky.

Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) i letos sníží počet úřednických míst. České televizi řekl, že s koncem loňského roku pozic napříč resorty ubylo 850. Podle opozice ale vláda ruší místa především v podřízených organizacích a přímo na ministerstvech naopak vytváří nové pozice. S tímto tvrzením ale koalice nesouhlasí. Resort vnitra připravuje metodiku, jak odlišit potřebné úředníky od těch zbytných.

Vláda připravuje novou energetickou koncepci. Ministr průmyslu Josef Síkela (za STAN) dokončuje její základní teze, které chce předložit kabinetu. Soustředit se chce hlavně na úpravu využívaných zdrojů energie, aby Česko nebylo tak závislé na Rusku. O takovém plánu mluvil premiér Petr Fiala (ODS) už loni na jaře, agendu ale změnila válka na Ukrajině.

V těchto dnech rozesílají dodavatelé některým zákazníkům nový rozpis záloh. Konkrétně těm, kteří mají tak vysoké platby, že jim je sníží vládou stanovený cenový strop. Celkem jde o statisíce klientů. Řádově stejnému počtu také do konce roku končí fixace cen.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že zákonodárci letos stihnou schválit zrušení elektronické evidence tržeb. Ve sněmovně se v závěrečném čtení dají čekat dlouhé projevy poslanců ANO, kteří s ukončením povinnosti nesouhlasí. Nyní je jen pozastavená do konce roku.

Možnost vybírat nového prezidenta i korespondenčně definitivně padá. Zákon, který by usnadnil hlasování Čechům v zahraničí, prosazuje vládní koalice, opozice je ale proti a hnutí  ANO i SPD ve sněmovně dávají najevo, že jsou připravena normu blokovat i dál. Do výběru nástupce Miloše Zemana v nejvyšší ústavní funkci už se celý legislativní proces reálně stihnout nedá.

Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, v pátek ve zrychleném režimu jednomyslně schválila sněmovna. Během dne stihli zakonodárci schválit také to, že spotřební daň na naftu zůstane snížená o korunu padesát až do konce příštího roku místo konce letošního září. Obě normy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident.