Výcvik ukrajinských vojáků bude v Česku pokračovat i příští rok, schválila během úterní schůze sněmovna. Dolní parlamentní komora odsouhlasila také prodloužení většiny misí českých vojáků v cizině. V úvodním kole podpořila vládní novelu vodního zákona, která má minimalizovat rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Souhlasila i s vládním návrhem změn ve vzdělávání úředníků nebo přísnějšími pravidly pro nelicencované správce majetku. Poslanci také podpořili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.
Výcvik ukrajinských vojáků v Česku bude pokračovat i příští rok, schválila sněmovna. Podpořila i novelu vodního zákona
Plán zahraničních misí české armády pro příští rok byl jedním z bodů jednacího dne. Vládní návrh sněmovna schválila i hlasy poslanců opozičního hnutí ANO. Prodloužení českých armádních misí v zahraničí podpořilo 136 ze 153 přítomných zákonodárců. Senát dal svůj nezbytný souhlas už před třemi týdny.
Čeští vojáci mohou v roce 2024 dále působit v téměř všech již existujících operacích, přičemž jejich počet může mírně vzrůst. Z pětapadesáti na sedmdesát se zvyšuje počet českých vojáků v asistenční misi EU (EUMAM), kde pomáhají s výcvikem ukrajinských vojáků na území členských států EU. Navýšení podle ministerstva obrany vyplývá z potřeby nasazení vyššího počtu tlumočníků i dalších vojáků zabezpečujících logistickou podporu mobilních týmů při výcviku. Dalších dvacet českých vojenských instruktorů se bude moci podílet na výcviku ukrajinských vojáků na území členských států NATO.
Pro pokračování výcviku ukrajinských vojáků v Česku k boji s ruským agresorem bylo 129 ze 150 přítomných poslanců. Pro schválení bylo potřeba nejméně 101 hlasů. Zatímco sněmovna návrh schválila, potvrdit ho musí i horní komora parlamentu. Předseda poslanců opozičního hnutí SPD Radim Fiala neúspěšně usiloval o zamítnutí vládního návrhu, neboť další pokračování výcviku ukrajinských vojáků chápe jako „podporu pokračování konfliktu“. Jeho návrh podpořilo pouze deset hlasujících poslanců SPD.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) poslancům řekla, že v Česku absolvovalo výcvik zhruba 3,5 tisíce ukrajinských vojáků, dalších pět set vycvičili čeští instruktoři v Polsku. Získané zkušenosti slouží podle ministryně i pro zlepšení výcviku českých vojenských jednotek. Mise podle Černochové potvrzují pozici Česka jako „zodpovědného spojence a partnera“. Ministrynin předchůdce Lubomír Metnar (ANO) potvrdil její slova, že přítomnost českých vojáků přispívá ke stabilitě v oblastech misí.
Návrh vlády umožní pobyt v Česku nejen ukrajinským vojákům, ale také vojákům z členských států Evropské unie a NATO. Ukrajinské vojáky budou moci v Česku cvičit i instruktoři z členských států NATO pro výcvik mimo asistenční misi EU pro Ukrajinu. Podmínkou pokračování výcviku je, že počet příslušníků zahraničních armád na území Česka nepřevýší osm set, stejně jako to bylo v roce letošním.
Omezení rizika havárií
Novela vodního zákona reaguje na havárii, která před třemi lety zničila život na kilometrech toku řeky Bečvy. Stát v návaznosti na normu plánuje do konce roku 2025 zmapovat první dva tisíce kilometrů řek, kde je nebezpečí havárií nejvyšší. Mapování výpustí má pokračovat ve třech etapách na všech tocích v Česku. Tvůrcem a správcem registru výpustí bude ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M. Přístup do registru budou mít například vodoprávní úřady, hasiči nebo policie.
Novela také zvyšuje sankce v případě havárie až pětinásobně, z maximální výše deseti milionů korun na padesát milionů korun. Zavádí i nové povinnosti největším znečišťovatelům, kteří vypouští odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, například kyanidů. Přibude jim například povinnost kontinuálního monitoringu. Podle odhadu by se měla v Česku týkat stovky až dvou set znečišťovatelů.
K tomu vznesla výhrady někdejší náměstkyně ministra životního prostředí a nynější poslankyně ANO Berenika Peštová. Varovala, že přístroje na kontinuální měření až na výjimky například u měření kyselosti neexistují. „Co tam navrhujete, je totální nesmysl,“ prohlásila. Navrhované znění zákona předpokládá, že vodoprávní úřad bude muset přihlížet k dostupnosti technologií kontinuálního měření i k ekonomické únosnosti těchto technologií.
Norma upravuje také kompetence jednotlivých aktérů řešení případných havárií, právě jejich nejasné rozdělení podle části odborníků stálo před lety za zpožděnou reakcí na otravu Bečvy. Likvidaci havárií má napříště řídit a organizovat hasičský záchranný systém, hasiči budou podle dřívějšího vyjádření ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) také odebírat vzorky. Vyšetřování budou mít na starosti vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí. Inspekce pak má mít možnost vstoupit do jakéhokoliv vyšetřování problému na vodách. Práci všem zapojeným institucím má zjednodušit chystaný digitalizovaný registr výpustí.
Ochrana zemědělské půdy
V úterním úvodním kole podpořila sněmovna také novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Na nejkvalitnější zemědělské půdě tak asi nebudou moci vznikat velká nákupní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani fotovoltaické elektrárny. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická. Předlohu teď posoudí výbor pro životní prostředí a zemědělský výbor.
„Každý rok je v průměru vyjímáno a zabíráno sedm set hektarů zemědělské půdy, z toho zhruba čtyřicet procent té nejkvalitnější půdy první a druhé kategorie,“ řekl Hladík. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je třeba tento trend zastavit. Výborný zároveň zdůraznil, že zákaz nebude platit pro strategickou, například dopravní infrastrukturu ani pro vědecko-technologické parky. Předseda sněmovního zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09) doplnil, že předloha se rovněž netýká klasického průmyslu.
Pokud by územní plán do budoucna předpokládal využití nejkvalitnější půdy například pro stavbu skladovacích hal, muselo by být stavební povolení na tento záměr vydané do pěti let od účinnosti novely. Přechodné ustanovení má v této době umožnit odebrání půdy ze zemědělského půdního fondu. Po uplynutí lhůty už nemá být možné půdu první a druhé třídy pro tyto záměry z fondu vyjmout ani v případě, že by tyto plochy byly určeny v územním plánu na obchod nebo skladování.
Hladik uvedl, že novela také přináší zjednodušení umísťování některých staveb pro obranu, vnější a vnitřní bezpečnost a pro ochranu obyvatel. Poslanec opozičního ANO Josef Kott ocenil, že návrh zahrnuje z hlediska zemědělství krajinné prvky.
Změny ve vzdělávání úředníků
V prvním kole projednávání podpořili poslanci novelu, podle které vedoucí úřadů či úředníci, kteří ke své činnosti potřebují prokázat zvláštní odbornou způsobilost, budou mít do budoucna povinnost složit takzvanou zkoušku vstupního vzdělávání. Norma také prodlužuje lhůtu pro absolvování vstupního vzdělání úředníků ze tří měsíců na půl roku, zpřesňuje navíc část zákona týkající se akreditací vzdělávacích institucí. Před dalším schvalováním novelu projedná sněmovní výbor pro veřejnou správu.
Zákon o úřednících upravuje pracovní poměr a vzdělávání úředníků obcí, krajů a Prahy jako hlavního města. „Prohlubování kvalifikace úředníků je neoddiskutovatelně jedním ze základních požadavků kvalitního výkonu veřejné správy,“ zdůvodnilo novelu ministerstvo vnitra.
Poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová navrhovala provázat novelu se zákonem o státní službě. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) k tomu uvedl, že jeho úřad chystá novelu zákona o státních úřednících.
Přísnější pravidla pro nelicencované správce majetku
Sněmovna podpořila přísnější pravidla pro investice prostřednictvím takzvaných nelicencovaných správců majetku. Počítá s tím novela zákona o investičních společnostech. Změna zákona má zajistit, že tyto subjekty už nebudou obcházet zákon. Zároveň by měla přispět k větší informovanosti veřejnosti o vysoce rizikových investicích. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před poslanci kromě jiného uvedl, že návrh zákona reaguje na výkladové poznatky z praxe a navazuje na koncepci rozvoje kapitálového trhu, kterou schválila ještě minulá vláda. Předlohu nyní posoudí sněmovní rozpočtový výbor.
Současná podoba zákona zakazuje nabízet veřejnosti investice do nelicencovaných správců majetku, podle důvodové zprávy k návrhu zákona ale tyto subjekty často zákon obcházejí. „Tito nelicencovaní správci obhospodařují majetek investovaný veřejností, kdy se investoři domnívají, že investují do regulovaných subjektů, a dochází tak k jejich zmatení, kdy si neuvědomují, že se jedná o vysoce rizikové investice,“ uvádí v materiálu ministerstvo financí. Nelicencovaní správci tak uvádějí veřejnost v omyl, že na jejich činnost dohlíží Česká národní banka (ČNB).
Podle novely zákona se budou muset nelicencovaní správci majetku označovat jako osoby rizikového kapitálu. Nebudou také smět ve svém názvu používat slovo fond ani jeho odvozeniny. Nelicencovaní správci majetku budou muset investory varovat, že investice je vysoce riziková a že o ni mohou přijít.
Jednodušší čerpání podpor z fondu investic
Poslanci v úvodním kole podpořili novelu, která má vést ke zjednodušení a zpřehlednění podpor ze Státního fondu podpory investic (SFPI). Rozšíří se podle předlohy okruh oblastí, v nichž bude možné peníze z fondu využívat. Novela, jež nyní zamíří k posouzení do výboru pro veřejnou správu, také zakotví nový informační systém fondu.
„Stávající zákon nevymezuje všechny aktivity, které jsou v současné době nutné k naplnění poslání SFPI. Současné taxativní nastavení podporovaných aktivit neumožňuje financovat investiční přípravu projektů, což bude jednou z aktivit financovatelných z Národního plánu obnovy,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě. Jednodušší nastavení je podle zdůvodnění důležité pro podporu investic, u nichž lze očekávat, že povedou k růstu hrubého domácího produktu.
SFPI bude moci podle novely nově financovat provozování a údržbu bytového domu, právní, technické nebo ekonomické poradenství pro zpracování zadávacích podmínek podle zákona o zadávání veřejných zakázek nebo projektové poradenství pro organizaci zadávacího řízení. Podporové oblasti a aktivity, ale také formy poskytované podpory, zákon vymezí obecnějším způsobem, stojí v důvodové zprávě.
Jednání do 21 hodin
Koalice v podvečer prosadila prodloužení jednacího dne do 21:00 hodin, tedy o dvě hodiny déle, než je podle pravidel obvyklé. Odpoledne, v úvodu pokračování schůze, vládní tábor neprosadil možnost jednání až do půlnoci ve dvojím hlasování, když výsledek prvního jeden z vládních poslanců zpochybnil. Koaličních zákonodárců nebyl v té době v lavicích dostatečný počet k tomu, aby návrh předsedy poslanců ODS Marka Bendy sněmovna schválila.
Debaty o změnách programu v úterý zabraly 3,5 hodiny, opoziční návrhy neuspěly. Dolní komora nepodpořila ani lidoveckou snahu o to, aby posledním úterním bodem byl návrh na narovnání práv homosexuálních párů novelou zákona o registrovaném partnerství.
Opoziční poslanci navrhli k přednostnímu projednání na tři desítky svých témat, z toho třináct předseda hnutí ANO Andrej Babiš a tři lídr SPD Tomio Okamura. Babiš chtěl, aby se sněmovna zabývala například inflací a veřejnými financemi. Okamura navrhoval k debatě v reakci na pondělní stávku škol situaci ve školství. Žádal diskusi také o návrhu migračního paktu EU a o možné procedurální změně v přijímání rozhodnutí v Evropské unii, což by podle Okamury vedlo ke konci suverenity Česka.
