Spolupráce Česka a Itálie může růst v mnoha oblastech, řekl prezident Pavel po návštěvě Říma

Česko a Itálie nacházejí stále více společných pozic, zejména v pomoci Ukrajině, energetické bezpečnosti či v tom, jak čelit důsledkům migrace, řekl prezident Petr Pavel novinářům v Římě po úterním jednání se svým protějškem Sergiem Mattarellou a premiérkou Giorgiou Meloniovou. Zmínil také, že vzájemná spolupráce může dále růst i v ostatních oblastech, tedy kosmickém výzkumu, letectví, dopravní infrastruktuře, vzdělávání, vědě a výzkumu.

Tématem jednání s oběma italskými státníky byla také migrace. Pavel považuje za důležité najít společnou evropskou politiku pro řešení problému a konkrétně pomáhat nejen financemi, ale také například vysíláním expertů nebo poskytnutím logistického zázemí pro záchytná místa nejlépe v zemích původu migrace.

Podle Pavla je důležité podle možností přispět k ochraně vnějších hranic Evropské unie či k lepší readmisní a azylové politice. Zkušenost s migrací má podle něj Česko poměrně velkou i vzhledem k tomu, že na jeho území je stále více než 370 tisíc ukrajinských uprchlíků, což podle prezidenta italská strana velice ocenila.

Migrace se nedá řešit stát od státu, je potřeba na ni pohlížet jako na společný problém. „Do budoucna se migračním vlnám z různých zemí nevyhneme, protože svět nebude stabilnější, vliv klimatické změny bude podněcovat další migrační vlny,“ míní Pavel.

Prezidentova cesta má i obchodní rozměr. Doprovází ho zhruba 30 zástupců firem a různých organizací. Ve středu se má v Miláně uskutečnit společné obchodní fórum.   

Nahrávám video

Obě země mají stejný názor, že je potřeba pokračovat v podpoře Ukrajiny, řekl Pavel. A to nejen finančně, ale i materiálně, včetně zbraní. „Protože zastáváme názor, že neúspěch Ukrajiny bude neúspěchem nás všech,“ řekl český prezident. 

Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu by pro Evropu jakákoli nestabilita v regionu byla ohrožením, míní.

Západ nesmí polevit v podpoře Ukrajiny, řekl Pavel italskému deníku

Pokud Západ poleví v podpoře Ukrajiny, může být příští rok pro Rusko ještě příznivější. Vítězství Moskvy ve válce proti Ukrajině by přitom mohlo mít pro Západ nepříjemné důsledky v budoucnu. Pavel to řekl rozhovoru s italským deníkem Corriere della ještě před návštěvou Říma.

Zdůraznil, že jako prezident posuzuje situaci ohledně rusko-ukrajinské války nejen z perspektivy bojiště, ale i z hlediska principů. „Nemáme jinou možnost než dát Ukrajině všechno, co potřebuje pro svůj úkol obnovit suverenitu a kontrolu nad svými hranicemi. Cokoli menšího by bylo naším neúspěchem,“ zdůraznil Pavel. Vítězství Ruska by posílilo myšlenku, že jiné režimy mohou dosahovat svých cílů silou a že se mohou spoléhat na slabost západních demokracií, domnívá se.

Příští rok bude podle české hlavy státu pro Ukrajinu ještě obtížnější a nadcházející zima mimořádně náročná. Pavel poukázal na to, že většina ukrajinské infrastruktury je zničena a ani se západní pomocí ji nelze zcela obnovit. „Pro obyvatelstvo to bude těžké a s váháním zemí, které nyní podporují Ukrajinu, poroste pocit frustrace. A přirozeně to vytváří situaci, která není příliš příznivá pro pokračování protiofenzivních operací,“ upozornil český prezident.

Zima podle něj poskytne Rusku, které už dokázalo svůj průmysl převést do válečného režimu, čas na obnovu. „Vyrábějí mnohem více velkorážní munice, více tanků, nabírají více vojáků. Jednají s několika zeměmi o dodávkách,“ připomněl Pavel. „Pokud promeškáme příležitost zachovat naši podporu Ukrajině, příští rok by mohl být pro Moskvu ještě příznivější. Tento rok je klíčový pro položení základů úspěchu, příští rok bude složitější,“ dodal.

Pavel kritizoval nedostatečné dodávky vojenského materiálu Ukrajině, která tak nemůže pokračovat ve vysoce intenzivní operaci. „Nedodrželi jsme sliby zásobovat Ukrajince dělostřeleckou municí, výcvik na (letounech) F-16 neprobíhá tak rychle, jak by měl,“ upozornil prezident a poukázal například na váhání Berlína ohledně dodávek střel s dlouhým doletem Taurus.

Přednáška na škole NATO Defense College

Český prezident měl v úterý také přednášku na škole NATO Defense College v Římě. Při ní řekl, že Rusko je v současnosti nejvýznamnější a bezprostřední hrozbou pro evropskou bezpečnost a pro spojence v Severoatlantické alianci. Režim ruského vůdce Vladimira Putina podle něj otevřeně deklaruje, že bojuje proti kolektivnímu Západu.

Ruské imperiální ambice by podle Pavla neměly limity, pokud by tyto limity nebyly stanoveny. „Pokud mu to bude dovoleno, Rusko se nebude zdráhat vzít si regiony bývalého východního bloku,“ poznamenal. Země, které stále nejsou členy Evropské unie a NATO, podle něj čelí velkému riziku. „Proto je velmi důležité podporovat státy, jako je Moldavsko, Gruzie či Bosna a Hercegovina,“ řekl. 

„Pokud by Rusko těžilo ze své agrese, jeho chuť by vzrostla. Navíc by to mohlo inspirovat další země k použití vojenské síly v honbě za svými zájmy,“ dodal Pavel.

Čína příliš nebere ohled na mezinárodní řád

Čína podle prezidenta Pavla pokračuje ve svém globálním prosazování se, nebere však příliš ohled na mezinárodní řád založený na pravidlech. Vyžaduje sice respekt, ale ignoruje důstojnost a zájmy ostatních. Pokračuje v masivním zbrojení a budování svých vojenských schopností, včetně jaderných sil. Také to řekl Pavel při přednášce na škole NATO Defense College v Římě.

V současnosti sice Čína nemusí představovat přímou vojenskou hrozbu pro Evropu, nicméně využívá řadu nástrojů k zastrašování, když z toho pro sebe vidí výhody, míní prezident. Asijská velmoc se podle něj snaží o kontrolu toků globálních dat a používá různé formy socioekonomického nátlaku. 

Čínské společnosti jsou de facto propojeny se státem a jsou připraveny sloužit jeho záměrům, míní Pavel. V některých oblastech už Čína ukázala svoji schopnost a záměr narušit naši bezpečnost, řekl prezident s ohledem na kybernetickou bezpečnost. „V globálním tržním systému budeme nevyhnutelně pokračovat v obchodování s Čínou, ale neměli bychom dovolit, aby takové interakce vedly k naší závislosti na ní,“ uvedl Pavel.

Je důležité navazovat nová partnerství, řekl prezident

Při návštěvě českého velvyslanectví v Římě v krátké zdravici Pavel řekl, že v době bezpečnostních, hospodářských či sociálních nejistot je důležité navazovat nová partnerství a přátelství, právě Itálie je pro to velice vhodnou zemí. Na ambasádě se setkal s honorárními konzuly i zástupci krajanské komunity.

Hlava státu připomněla, že se jedná o první z hlediska delegace tak početnou návštěvu do spojenecké země. Vyzdvihl přítomnost zhruba třicítky zástupců firem a různých organizací. Itálii a Českou republiku podle Pavla pojí nejen historické a kulturní vztahy, ale také významná obchodní výměna a shoda na řadě témat včetně zahraničněpolitických a ekonomických.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Farageovi spolupracovníci domlouvali, jak obejdou volební zákon, ukázala reportáž

Dva vysoce postavení představitelé britské Reform UK předsedy Nigela Farage odstoupili z funkcí, uvedla v pátek pravicová protiimigrační strana. Důvodem je reportáž stanice Channel 4 News, v níž mluvili o obcházení volebního zákona a financování průzkumů veřejného mínění ze zahraničí, napsal web BBC a další média. Jedné ze zaznamenaných schůzek o finančním daru se účastnil i sám Farage. Strana v pátek zahájila svůj výroční kongres.
před 54 mminutami

Darja uprchla z okupovaného Krymu. Na Ukrajině se poprvé cítila doma a v bezpečí

Osmnáctiletá Darja se narodila a dlouho vyrůstala na okupovaném Krymu. Nikdy nenavštěvovala ukrajinskou školu, ukrajinštinu se však svépomocí naučila sama, což její učitelé ani spolužáci v Rusku, kam její rodina načas přesídlila, nechápali. Letos mladá žena z Krymu odešla a začala studovat na univerzitě v Kyjevě. Novinářům ze Suspilne Krym popsala, jak si během okupace zachovala ukrajinskou identitu a jak začíná nový život na svobodné Ukrajině.
před 2 hhodinami

USA budou po Evropě chtít zaplatit za Bidenovu vojenskou pomoc Ukrajině, prohlásil Trump

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. V příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 4 hhodinami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 5 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.