Rusko nesmí válku vyhrát, shodli se prezidenti Visegrádu

3 minuty
Události: Prezident Pavel přivítal na Hradě své protějšky ze zemí V4
Zdroj: ČT24

Prezident Petr Pavel přivítal na Pražském hradě své protějšky ze zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy ze Slovenska, Polska a Maďarska. Společně se Zuzanou Čaputovou, Andrzejem Dudou a Katalin Novákovou probral projekty financované ze společného fondu, infrastrukturu nebo zahraničněpolitické otázky včetně konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě. Podle Pavla pomohl summit hledat průsečíky, kde mohou sousedé spolupracovat. Česko skupině V4 od července předsedá.

„Naše předsednictví usiluje o návrat ke kořenům visegrádské spolupráce, principům svobody a demokracie, dobrých sousedských vztahů a evropského i transatlantického spojenectví,“ řekl Pavel na tiskové konferenci.

Český prezident zároveň doplnil, že názory představitelů V4 se mění, ale země zůstávají sousedy a usilují o dobré vztahy. „Musíme vědět, kde máme průsečíky, kde můžeme spolupracovat, kde se lišíme. I v tom byl summit důležitý.“ 

Slovenská hlava státu Čaputová uvedla, že všechny čtyři země mají zájem o dobré sousedské a mezilidské vztahy, ale respektují přitom své odlišné názory na některé věci. „A i o nich se dokážeme bavit,“ zdůraznila. Maďarská prezidentka Nováková připomněla, že propojení zemí V4 existuje již 700 let a zájmem je udržet to tak i nadále. Spolupráci skupiny podle ní není na místě pohřbívat. 

50 minut
Tisková konference po jednání prezidentek a prezidentů zemí visegrádské čtyřky na Pražském hradě.
Zdroj: ČT24

Visegrádský fond

Visegrádský fond vznikl v roce 2000, jeho roční rozpočet v současnosti činí 10 milionů eur (zhruba 245 milionů korun). Každá ze zemí V4 do něj přispívá stejným dílem. Nováková navrhla, aby se příspěvek zdvojnásobil. Hlavy států tuto iniciativu podle polského prezidenta Dudy předají k projednání premiérům.

Cílem fondu je přispět k posilování vazeb mezi lidmi skrze rozvoj kulturní spolupráce, vědecké výměny, výzkumu a spolupráce ve školství. Fond kromě stipendijních programů financuje i aktivity nevládních subjektů. „Studenti a výzkumníci si díky němu mohou vyměňovat poznatky a propojovat občanskou společnost. V jednání je rozšíření aktivit na Ukrajinu, do budoucna na ostatní země Východního partnerství a západního Balkánu,“ naznačil Pavel.

Státníci hovořili také o konkrétních aktivitách a projektech, mezi kterými dominovalo propojení regionu – ať už vysokorychlostní železnicí, dálnicemi, ale i třeba energeticky. Podle Novákové se mluvilo také o bezpečnosti, protože region tvoří „bezpečný ostrov v srdci Evropy“. Zdůraznila téma boje proti terorismu či ochrany vnějších hranic Evropské unie.

30 minut
Příjezd prezidentů V4 na Pražský hrad
Zdroj: ČT24

Ke slavnostnímu přivítání na prvním nádvoří Hradu přijížděli lídři zemí jednotlivě. Nejprve dorazila Nováková, po ní Čaputová a nakonec Duda. Hudba hradní stráže pokaždé zahrála státní hymnu dané země i českou, která tak zazněla třikrát.

Při příjezdu Čaputové se ozval potlesk několika desítek lidí přihlížejících z Hradčanského náměstí. Po ceremoniálu prezidenti podepsali návštěvní knihu Pražského hradu v Rothmayerově sále. 

Ruská agrese a situace na Blízkém východě

Na dopolední plenární jednání navázal koncert visegrádského kvarteta ve Španělském sále Pražského hradu.

Při následném obědě prezidenti prodiskutovali dopady ruské agrese na Ukrajině na střední Evropu a podporu napadené zemi. Debatu vedli také o situaci na Blízkém východě, tématem bylo i rozšíření Evropské unie.

„Podpora Ukrajiny je zásadní pro naši bezpečnost. Zároveň je krokem přirozeně lidským,“ zdůraznil Pavel. Rusko podle něj musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Podporu napadené zemi vyjádřili i Duda, Čaputová a Nováková.

„U zemí V4 je vzhledem k jejich poloze ve středu Evropy přirozené, že řeší podobné geopolitické otázky,“ doplnil Pavel. „Rusko musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Musíme proto odhodlaně pokračovat ve všestranné podpoře Ukrajiny a jejích občanů, je to v našem zájmu.“ 

Také podle Dudy potřebuje Ukrajina nadále podporu. Má za nutné také mobilizovat spojence k dalšímu poskytování pomoci, a to i ukrajinským uprchlíkům. Čaputová považuje pomoc pro Ukrajinu za důležitou a smysluplnou, neboť zájmem je stabilita a mír v regionu.

Nováková upozornila, že společným stanoviskem V4 je, že Rusko nesmí válku vyhrát. „Stojíme za Ukrajinou a snažíme se jí poskytnout maximální pomoc, aby ve válce měla možnost ochránit svoji zemi i svůj národ.“

Co se týče perspektivy vstupu Ukrajiny do EU, podle Novákové nemůže být předmětem vyjednávání ochrana menšin. Budapešť chce, aby Kyjev zrušil ustanovení, které Maďarsko pokládá za omezení práv menšiny. „Poprosila jsem kolegy, abychom věnovali zvýšenou pozornost i menšinám na Ukrajině,“ poznamenala prezidentka. 

„Na obnovu bojeschopnosti by Rusko podle současných výpočtů potřebovalo minimálně pět až sedm let,“ odpověděl Pavel na dotaz související s potenciálním ohrožením Severoatlantické aliance (NATO). „Na druhou stranu je v kalkulaci mnoho proměnných, které mohou situaci změnit. Bude skutečně záležet na tom, jaký bude výsledek konfliktu na Ukrajině,“ doplnil. Celé NATO podle něj Rusko vnímá jako největší hrozbu v Evropě, z čehož vyplývá nutnost se na ni reálně připravovat.

Přes shodu hlav států V4 to bylo právě téma války na Ukrajině, na které v poslední době jednotlivé země skupiny nahlížely rozdílně. Maďarsko odmítá napadené zemi dodávat zbraně, nová slovenská vláda Roberta Fica se vyjádřila podobně.

Pavel během summitu řekl, že nenabyl dojmu, že by některá ze zemí měla diametrálně odlišný názor. Lišení se v detailech je podle něj naprosto přirozené. To, že některá země dá větší důraz na konkrétní vojenskou pomoc a jiná například na materiální, humanitární či finanční, je podle něj nakonec dobře, protože ze „střípků se skládá celá mozaika pomoci, kterou Ukrajina potřebuje.“

Hlavy států řešily také situaci na Blízkém východě po teroristickém útoku teroristů Hamásu ze 7. října. „Zájmem Evropy je, aby teroristická organizace Hamás byla poražena, aby v Gaze nenastala humanitární katastrofa a konflikt se dál nerozšířil do regionu,“ prohlásil Pavel.

Podle Novákové je shoda na tom, že je nutné předcházet další eskalaci konfliktu a učinit vše pro zamezení civilním obětem. „Vzhledem k tomu, že jako rukojmí drží občany Maďarska, bych chtěla vyzvat Hamás, aby okamžitě propustil rukojmí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vlaky nabraly zpoždění i několik hodin kvůli krádeži kabelů v Praze

Zpoždění až v řádu několika hodin nabírají vlaky v Praze kvůli ranní krádeži kabelů na trati v úseku Vršovice – Hlavní nádraží. Jezdí se tam nyní jen po jedné koleji. Opravy zřejmě potrvají asi do 15 hodin, oznámil mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Omezení se dotklo podle webu dopravce České dráhy desítek vlaků, lokálních spojů i rychlíků. Některé regionální spoje musely dráhy odřeknout.
10:15Aktualizovánopřed 9 mminutami

Lidé si připomínají památku obětí předloňské tragédie na filozofické fakultě

Lidé v Česku si v neděli připomínají památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Po poledni si památku obětí připomněl i premiér Andrej Babiš (ANO). Konají se ale i další akce, které pořádají spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.
08:36Aktualizovánopřed 22 mminutami

Na muniční iniciativu dali podle Lipavského dárci sto miliard

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko, sdělil v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).
před 49 mminutami

Štědrovečernímu jídlu v restauraci dávají přednost lidé starší 40 let, místa už téměř nejsou

Na Štědrý den bude otevřená asi třetina gastronomických podniků v Česku, včetně restaurací. Vyplývá to z dat pokladního systému Dotykačka. V Praze bude v provozu dokonce až čtyřicet procent podniků. Restaurace, které ČT oslovila, hlásí prakticky plnou obsazenost. Popularitu návštěv 24. prosince potvrdil i prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Nejčastějšími hosty jsou lidé nad 40 let, většinou bez dětí.
před 4 hhodinami

V Krabici od bot lidé darovali rekordních 65 tisíc dárků pro děti v nouzi

V letošní vánoční sbírce Krabice od bot lidé darovali o čtyři tisíce krabic s dárky více než loni. ČT to sdělil Dalibor Hála, mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické, která sbírku pořádá. Řada dárců také využila možnost poslat příspěvek do on-line sbírky, která potrvá až do 6. ledna. Zatím se vybralo přes 4,8 milionu korun.
před 6 hhodinami

Vláda plánuje změny u dálničních známek

Až pět procent řidičů jezdí po dálnicích načerno. Pokutu zaplatí jen v případě, že je zastaví celníci. Nová vláda to plánuje změnit. „Nebudeme čekat, že to policisté budou řešit na místě, a budeme to posílat obsílkami,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Loni celníci vybrali na pokutách za nezaplacené dálniční známky přes čtyřicet milionů. Letos bude částka podobná. Od Nového roku se také dálniční známky zdražují. Za roční ježdění po dálnicích zaplatí řidiči víc o 130 korun. Zdražují se i ostatní známky na méně dní, což je kvůli valorizaci a novým kilometrům dálnic. Nový kabinet plánuje zdražování zastavit, ale chystá i jiné změny. „Je tam také návrh na to, že přestaneme mít nulovou sazbu na elektromobily,“ dodal Bednárik.
před 7 hhodinami

České firmy už mají první smlouvy na Dukovany, další se čekají příští rok

Tuzemské firmy začínají sjednávat první kontrakty související s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany. Jihokorejská společnost KHNP, která je bude stavět, registruje zájem i dalších českých podniků. Korejci musejí počítat se zvýšeným očekáváním tuzemských politiků, kteří budou chtít svěřit významnou část projektu českému průmyslu.
před 8 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 16 hhodinami
Načítání...