Rusko nesmí válku vyhrát, shodli se prezidenti Visegrádu

Nahrávám video

Prezident Petr Pavel přivítal na Pražském hradě své protějšky ze zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy ze Slovenska, Polska a Maďarska. Společně se Zuzanou Čaputovou, Andrzejem Dudou a Katalin Novákovou probral projekty financované ze společného fondu, infrastrukturu nebo zahraničněpolitické otázky včetně konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě. Podle Pavla pomohl summit hledat průsečíky, kde mohou sousedé spolupracovat. Česko skupině V4 od července předsedá.

„Naše předsednictví usiluje o návrat ke kořenům visegrádské spolupráce, principům svobody a demokracie, dobrých sousedských vztahů a evropského i transatlantického spojenectví,“ řekl Pavel na tiskové konferenci.

Český prezident zároveň doplnil, že názory představitelů V4 se mění, ale země zůstávají sousedy a usilují o dobré vztahy. „Musíme vědět, kde máme průsečíky, kde můžeme spolupracovat, kde se lišíme. I v tom byl summit důležitý.“ 

Slovenská hlava státu Čaputová uvedla, že všechny čtyři země mají zájem o dobré sousedské a mezilidské vztahy, ale respektují přitom své odlišné názory na některé věci. „A i o nich se dokážeme bavit,“ zdůraznila. Maďarská prezidentka Nováková připomněla, že propojení zemí V4 existuje již 700 let a zájmem je udržet to tak i nadále. Spolupráci skupiny podle ní není na místě pohřbívat. 

Nahrávám video

Visegrádský fond

Visegrádský fond vznikl v roce 2000, jeho roční rozpočet v současnosti činí 10 milionů eur (zhruba 245 milionů korun). Každá ze zemí V4 do něj přispívá stejným dílem. Nováková navrhla, aby se příspěvek zdvojnásobil. Hlavy států tuto iniciativu podle polského prezidenta Dudy předají k projednání premiérům.

Cílem fondu je přispět k posilování vazeb mezi lidmi skrze rozvoj kulturní spolupráce, vědecké výměny, výzkumu a spolupráce ve školství. Fond kromě stipendijních programů financuje i aktivity nevládních subjektů. „Studenti a výzkumníci si díky němu mohou vyměňovat poznatky a propojovat občanskou společnost. V jednání je rozšíření aktivit na Ukrajinu, do budoucna na ostatní země Východního partnerství a západního Balkánu,“ naznačil Pavel.

Státníci hovořili také o konkrétních aktivitách a projektech, mezi kterými dominovalo propojení regionu – ať už vysokorychlostní železnicí, dálnicemi, ale i třeba energeticky. Podle Novákové se mluvilo také o bezpečnosti, protože region tvoří „bezpečný ostrov v srdci Evropy“. Zdůraznila téma boje proti terorismu či ochrany vnějších hranic Evropské unie.

Nahrávám video

Ke slavnostnímu přivítání na prvním nádvoří Hradu přijížděli lídři zemí jednotlivě. Nejprve dorazila Nováková, po ní Čaputová a nakonec Duda. Hudba hradní stráže pokaždé zahrála státní hymnu dané země i českou, která tak zazněla třikrát.

Při příjezdu Čaputové se ozval potlesk několika desítek lidí přihlížejících z Hradčanského náměstí. Po ceremoniálu prezidenti podepsali návštěvní knihu Pražského hradu v Rothmayerově sále. 

Ruská agrese a situace na Blízkém východě

Na dopolední plenární jednání navázal koncert visegrádského kvarteta ve Španělském sále Pražského hradu.

Při následném obědě prezidenti prodiskutovali dopady ruské agrese na Ukrajině na střední Evropu a podporu napadené zemi. Debatu vedli také o situaci na Blízkém východě, tématem bylo i rozšíření Evropské unie.

„Podpora Ukrajiny je zásadní pro naši bezpečnost. Zároveň je krokem přirozeně lidským,“ zdůraznil Pavel. Rusko podle něj musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Podporu napadené zemi vyjádřili i Duda, Čaputová a Nováková.

„U zemí V4 je vzhledem k jejich poloze ve středu Evropy přirozené, že řeší podobné geopolitické otázky,“ doplnil Pavel. „Rusko musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Musíme proto odhodlaně pokračovat ve všestranné podpoře Ukrajiny a jejích občanů, je to v našem zájmu.“ 

Také podle Dudy potřebuje Ukrajina nadále podporu. Má za nutné také mobilizovat spojence k dalšímu poskytování pomoci, a to i ukrajinským uprchlíkům. Čaputová považuje pomoc pro Ukrajinu za důležitou a smysluplnou, neboť zájmem je stabilita a mír v regionu.

Nováková upozornila, že společným stanoviskem V4 je, že Rusko nesmí válku vyhrát. „Stojíme za Ukrajinou a snažíme se jí poskytnout maximální pomoc, aby ve válce měla možnost ochránit svoji zemi i svůj národ.“

Co se týče perspektivy vstupu Ukrajiny do EU, podle Novákové nemůže být předmětem vyjednávání ochrana menšin. Budapešť chce, aby Kyjev zrušil ustanovení, které Maďarsko pokládá za omezení práv menšiny. „Poprosila jsem kolegy, abychom věnovali zvýšenou pozornost i menšinám na Ukrajině,“ poznamenala prezidentka. 

„Na obnovu bojeschopnosti by Rusko podle současných výpočtů potřebovalo minimálně pět až sedm let,“ odpověděl Pavel na dotaz související s potenciálním ohrožením Severoatlantické aliance (NATO). „Na druhou stranu je v kalkulaci mnoho proměnných, které mohou situaci změnit. Bude skutečně záležet na tom, jaký bude výsledek konfliktu na Ukrajině,“ doplnil. Celé NATO podle něj Rusko vnímá jako největší hrozbu v Evropě, z čehož vyplývá nutnost se na ni reálně připravovat.

Přes shodu hlav států V4 to bylo právě téma války na Ukrajině, na které v poslední době jednotlivé země skupiny nahlížely rozdílně. Maďarsko odmítá napadené zemi dodávat zbraně, nová slovenská vláda Roberta Fica se vyjádřila podobně.

Pavel během summitu řekl, že nenabyl dojmu, že by některá ze zemí měla diametrálně odlišný názor. Lišení se v detailech je podle něj naprosto přirozené. To, že některá země dá větší důraz na konkrétní vojenskou pomoc a jiná například na materiální, humanitární či finanční, je podle něj nakonec dobře, protože ze „střípků se skládá celá mozaika pomoci, kterou Ukrajina potřebuje.“

Hlavy států řešily také situaci na Blízkém východě po teroristickém útoku teroristů Hamásu ze 7. října. „Zájmem Evropy je, aby teroristická organizace Hamás byla poražena, aby v Gaze nenastala humanitární katastrofa a konflikt se dál nerozšířil do regionu,“ prohlásil Pavel.

Podle Novákové je shoda na tom, že je nutné předcházet další eskalaci konfliktu a učinit vše pro zamezení civilním obětem. „Vzhledem k tomu, že jako rukojmí drží občany Maďarska, bych chtěla vyzvat Hamás, aby okamžitě propustil rukojmí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

MMF zhoršil výhled české ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst české ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 42 mminutami

Poslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až 9 miliard korun.
před 1 hhodinou

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chceme v Praze vládnout společně se STAN, zopakoval Portlík

SPOLU by v Praze preferovalo dvojkoalici se STAN, uvedl v Interview ČT24 jeho lídr Tomáš Portlík (ODS) s tím, že STAN má právo na post primátora. SPOLU má podle Portlíka zájem o gesci financí, nechtěl by však, aby případně Piráti měli na starosti dopravu. Jeho uskupení skončilo ve volbách na magistrát druhé a získalo v 65členném zastupitelstvu sedmnáct mandátů, stejně jako první STAN. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 8 hhodinami

VideoZábradlí mostů nemůže vydržet kolmý náraz auta, uvádějí odborníci

Policie stále zjišťuje, proč jeden z jejích vozů i s posádkou sjel v sobotu z Hlávkova mostu v centru Prahy. Česká televize oslovila odborníky – podle nich zábradlí městských mostů není konstruováno tak, aby vydrželo kolmý náraz auta. Usměrnit automobilovou dopravu má podle normy alespoň patnácticentimetrový obrubník. „Vozidlo přijelo v nejhorším možném úhlu, odrazná obruba nemohla zafungovat, jak měla,“ uvedl k víkendovému incidentu proděkan Fakulty dopravní ČVUT Tomáš Padělek.
před 8 hhodinami

Přibývá lidí, kteří si berou digitální pauzu

Zavřít chytrý telefon do šuplíku a chvíli ho tam nechat. Někdy dokonce i několik dní. Lidé mají zájem trávit čas off-line. Někdy se bez technologií vypraví do přírody, jindy prostě jen zůstanou doma a soustředí se sami na sebe. Jak ČT potvrdily oslovené projekty, stále více lidí tráví čas off-line i na organizovaných akcích – túrách, setkáních v kavárnách nebo programech, na kterých na začátku odevzdají telefon a vyzvednou si ho až na konci.
před 10 hhodinami

VideoSenátní duel v obvodu Praha 9: David Smoljak (za STAN) a Dagmar Pecková (za ODS)

Česká televize před druhým kolem senátních voleb připravila duely postupujících kandidátů. Za obvod Praha 9 spolu diskutovali David Smoljak (za STAN) a Dagmar Pecková (za ODS).
před 10 hhodinami

Jinak jasné dny doprovodí chladná a mlhavá rána, o víkendu se ochladí

Meteorologové pro začínající týden předpovídají podzimní počasí s ranními mlhami a odpoledním sluncem. V polovině týdne se sice zatáhne a zaprší, do konce pracovního týdne ale bude opět jasno nebo polojasno. Změna přijde s víkendem, který přinese výrazné ochlazení a na hory sníh. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.