Rusko nesmí válku vyhrát, shodli se prezidenti Visegrádu

3 minuty
Události: Prezident Pavel přivítal na Hradě své protějšky ze zemí V4
Zdroj: ČT24

Prezident Petr Pavel přivítal na Pražském hradě své protějšky ze zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy ze Slovenska, Polska a Maďarska. Společně se Zuzanou Čaputovou, Andrzejem Dudou a Katalin Novákovou probral projekty financované ze společného fondu, infrastrukturu nebo zahraničněpolitické otázky včetně konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě. Podle Pavla pomohl summit hledat průsečíky, kde mohou sousedé spolupracovat. Česko skupině V4 od července předsedá.

„Naše předsednictví usiluje o návrat ke kořenům visegrádské spolupráce, principům svobody a demokracie, dobrých sousedských vztahů a evropského i transatlantického spojenectví,“ řekl Pavel na tiskové konferenci.

Český prezident zároveň doplnil, že názory představitelů V4 se mění, ale země zůstávají sousedy a usilují o dobré vztahy. „Musíme vědět, kde máme průsečíky, kde můžeme spolupracovat, kde se lišíme. I v tom byl summit důležitý.“ 

Slovenská hlava státu Čaputová uvedla, že všechny čtyři země mají zájem o dobré sousedské a mezilidské vztahy, ale respektují přitom své odlišné názory na některé věci. „A i o nich se dokážeme bavit,“ zdůraznila. Maďarská prezidentka Nováková připomněla, že propojení zemí V4 existuje již 700 let a zájmem je udržet to tak i nadále. Spolupráci skupiny podle ní není na místě pohřbívat. 

50 minut
Tisková konference po jednání prezidentek a prezidentů zemí visegrádské čtyřky na Pražském hradě.
Zdroj: ČT24

Visegrádský fond

Visegrádský fond vznikl v roce 2000, jeho roční rozpočet v současnosti činí 10 milionů eur (zhruba 245 milionů korun). Každá ze zemí V4 do něj přispívá stejným dílem. Nováková navrhla, aby se příspěvek zdvojnásobil. Hlavy států tuto iniciativu podle polského prezidenta Dudy předají k projednání premiérům.

Cílem fondu je přispět k posilování vazeb mezi lidmi skrze rozvoj kulturní spolupráce, vědecké výměny, výzkumu a spolupráce ve školství. Fond kromě stipendijních programů financuje i aktivity nevládních subjektů. „Studenti a výzkumníci si díky němu mohou vyměňovat poznatky a propojovat občanskou společnost. V jednání je rozšíření aktivit na Ukrajinu, do budoucna na ostatní země Východního partnerství a západního Balkánu,“ naznačil Pavel.

Státníci hovořili také o konkrétních aktivitách a projektech, mezi kterými dominovalo propojení regionu – ať už vysokorychlostní železnicí, dálnicemi, ale i třeba energeticky. Podle Novákové se mluvilo také o bezpečnosti, protože region tvoří „bezpečný ostrov v srdci Evropy“. Zdůraznila téma boje proti terorismu či ochrany vnějších hranic Evropské unie.

30 minut
Příjezd prezidentů V4 na Pražský hrad
Zdroj: ČT24

Ke slavnostnímu přivítání na prvním nádvoří Hradu přijížděli lídři zemí jednotlivě. Nejprve dorazila Nováková, po ní Čaputová a nakonec Duda. Hudba hradní stráže pokaždé zahrála státní hymnu dané země i českou, která tak zazněla třikrát.

Při příjezdu Čaputové se ozval potlesk několika desítek lidí přihlížejících z Hradčanského náměstí. Po ceremoniálu prezidenti podepsali návštěvní knihu Pražského hradu v Rothmayerově sále. 

Ruská agrese a situace na Blízkém východě

Na dopolední plenární jednání navázal koncert visegrádského kvarteta ve Španělském sále Pražského hradu.

Při následném obědě prezidenti prodiskutovali dopady ruské agrese na Ukrajině na střední Evropu a podporu napadené zemi. Debatu vedli také o situaci na Blízkém východě, tématem bylo i rozšíření Evropské unie.

„Podpora Ukrajiny je zásadní pro naši bezpečnost. Zároveň je krokem přirozeně lidským,“ zdůraznil Pavel. Rusko podle něj musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Podporu napadené zemi vyjádřili i Duda, Čaputová a Nováková.

„U zemí V4 je vzhledem k jejich poloze ve středu Evropy přirozené, že řeší podobné geopolitické otázky,“ doplnil Pavel. „Rusko musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Musíme proto odhodlaně pokračovat ve všestranné podpoře Ukrajiny a jejích občanů, je to v našem zájmu.“ 

Také podle Dudy potřebuje Ukrajina nadále podporu. Má za nutné také mobilizovat spojence k dalšímu poskytování pomoci, a to i ukrajinským uprchlíkům. Čaputová považuje pomoc pro Ukrajinu za důležitou a smysluplnou, neboť zájmem je stabilita a mír v regionu.

Nováková upozornila, že společným stanoviskem V4 je, že Rusko nesmí válku vyhrát. „Stojíme za Ukrajinou a snažíme se jí poskytnout maximální pomoc, aby ve válce měla možnost ochránit svoji zemi i svůj národ.“

Co se týče perspektivy vstupu Ukrajiny do EU, podle Novákové nemůže být předmětem vyjednávání ochrana menšin. Budapešť chce, aby Kyjev zrušil ustanovení, které Maďarsko pokládá za omezení práv menšiny. „Poprosila jsem kolegy, abychom věnovali zvýšenou pozornost i menšinám na Ukrajině,“ poznamenala prezidentka. 

„Na obnovu bojeschopnosti by Rusko podle současných výpočtů potřebovalo minimálně pět až sedm let,“ odpověděl Pavel na dotaz související s potenciálním ohrožením Severoatlantické aliance (NATO). „Na druhou stranu je v kalkulaci mnoho proměnných, které mohou situaci změnit. Bude skutečně záležet na tom, jaký bude výsledek konfliktu na Ukrajině,“ doplnil. Celé NATO podle něj Rusko vnímá jako největší hrozbu v Evropě, z čehož vyplývá nutnost se na ni reálně připravovat.

Přes shodu hlav států V4 to bylo právě téma války na Ukrajině, na které v poslední době jednotlivé země skupiny nahlížely rozdílně. Maďarsko odmítá napadené zemi dodávat zbraně, nová slovenská vláda Roberta Fica se vyjádřila podobně.

Pavel během summitu řekl, že nenabyl dojmu, že by některá ze zemí měla diametrálně odlišný názor. Lišení se v detailech je podle něj naprosto přirozené. To, že některá země dá větší důraz na konkrétní vojenskou pomoc a jiná například na materiální, humanitární či finanční, je podle něj nakonec dobře, protože ze „střípků se skládá celá mozaika pomoci, kterou Ukrajina potřebuje.“

Hlavy států řešily také situaci na Blízkém východě po teroristickém útoku teroristů Hamásu ze 7. října. „Zájmem Evropy je, aby teroristická organizace Hamás byla poražena, aby v Gaze nenastala humanitární katastrofa a konflikt se dál nerozšířil do regionu,“ prohlásil Pavel.

Podle Novákové je shoda na tom, že je nutné předcházet další eskalaci konfliktu a učinit vše pro zamezení civilním obětem. „Vzhledem k tomu, že jako rukojmí drží občany Maďarska, bych chtěla vyzvat Hamás, aby okamžitě propustil rukojmí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prezident jmenoval vládu Andreje Babiše

Prezident Petr Pavel v pondělí v devět hodin ráno jmenoval v navrhovaném složení vládu Andreje Babiše (ANO). Ten předal hlavě státu nominace ministrů do vlády ANO, SPD a Motoristů po svém jmenování minulý týden. Ze zdravotních důvodů mezi nimi chybělo jméno poslance za Motoristy Filipa Turka. Pověření vést ministerstvo životního prostředí místo něj dostal předseda Motoristů a nově jmenovaný šéf diplomacie Petr Macinka.
06:50Aktualizovánopřed 10 mminutami

Poprvé zasedla Babišova vláda

V pondělí jmenovaná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) dorazila do Strakovy akademie, kde poprvé absolvuje převážně technické jednání. Na něj je vyhrazena asi hodina a kabinet na něm pravděpodobně určí agendu ministrovi bez portfeje za Motoristy Borisovi Šťastnému, který je ministrem pro sport, prevenci a zdraví. Rozhodnout by mohl též o obsazení předsedy Legislativní rady vlády, funkce mluvčího kabinetu či jmenování vedoucí úřadu vlády.
09:36Aktualizovánopřed 20 mminutami

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o nastupující vládě

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o nastupující vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) složené z ministrů ANO, SPD a Motoristů, a jejím pondělním jmenování prezidentem Petrem Pavlem. Probrali také možnost konání voleb na Ukrajině, o které v úterý hovořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Svůj komentář hosté přidali rovněž ke stavu levice v Česku. Debaty moderované Klárou Radilovou se zúčastnili komentátor z týdeníku Echo Daniel Kaiser, designérka Anna Marešová, herečka Barbora Štěpánová, novinář a komentátor Jindřich Šídlo a advokát Tomáš Sokol.
před 1 hhodinou

Česko bude dál svírat inverze

Inverzní počasí se zataženým nebem bude v Česku pokračovat, teploty přes den budou většinou do pěti stupňů Celsia, v noci i pod nulou. Ojediněle se objeví mrholení a také mlhy, které mohou namrzat. Od čtvrtka se vyjasní a mírně oteplí. Na víkend se mraky vrátí a místy může slabě pršet. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 1 hhodinou

Od ledna v Praze končí parkování pro elektroauta zdarma

Bezplatné parkování elektromobilů v Praze od nového roku končí. Jejich majitelé budou platit polovinu toho, co vlastníci aut se spalovacími motory a získají možnost nákupu další parkovací karty platné pro všechny modré zóny. Plug-in hybridy pak přijdou o veškeré úlevy. Změna má vést mimo jiné k uvolnění místa pro rezidenty, což prosazovaly hlavně jednotlivé městské části. Bezplatné parkování elektroaut bylo během letošního roku ukončeno třeba v Plzni. Naopak zvýhodnění stále nabízejí například v Českých Budějovicích, Ostravě nebo Liberci.
před 2 hhodinami

České restaurace získaly deset michelinských hvězd

Deset michelinských hvězd si letos vysloužily tuzemské restaurace. Oceněné podniky lidé letos najdou ve více krajích. Společnost udílela také individuální ceny – za nejlepší servis, nejlepšímu someliérovi a mladému kuchaři. Restauratéři se shodují, že světové známé ocenění přitáhne domácí i zahraniční turisty a slouží jako motivace nejen pro kuchaře, ale také třeba farmáře. Zároveň může pomoci nalákat do oboru mladé lidi. Česko prostřednictvím státní agentury CzechTourism zaplatilo za tříletou smlouvu se společností Michelin přes třicet milionů korun.
před 3 hhodinami

V pražském Motole odstranili nádor v plicích díky 3D modelu

Trojrozměrný model jako pomůcka hrudních chirurgů pro plánování operace. Na milimetr přesně dokáže zobrazit, kde se nachází nádor. Díky tomu ho pak lékaři můžou šetrněji odstranit. 3D vizualizaci využili v pražském Motole zatím u dvou pacientů. Počítají ale, že ji do budoucna budou používat mnohem častěji.
před 13 hhodinami

„Tak, jsem svobodný. Fajn.“ Před 90 lety abdikoval TGM

Přesně před 90 lety abdikoval prezident Tomáš Garrigue Masaryk. První hlava československého státu se v polovině třicátých let minulého století potýkala se zdravotními problémy i s hledáním svého nástupce, kterým se nakonec stal Edvard Beneš.
před 13 hhodinami
Načítání...