Rusko nesmí válku vyhrát, shodli se prezidenti Visegrádu

3 minuty
Události: Prezident Pavel přivítal na Hradě své protějšky ze zemí V4
Zdroj: ČT24

Prezident Petr Pavel přivítal na Pražském hradě své protějšky ze zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy ze Slovenska, Polska a Maďarska. Společně se Zuzanou Čaputovou, Andrzejem Dudou a Katalin Novákovou probral projekty financované ze společného fondu, infrastrukturu nebo zahraničněpolitické otázky včetně konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě. Podle Pavla pomohl summit hledat průsečíky, kde mohou sousedé spolupracovat. Česko skupině V4 od července předsedá.

„Naše předsednictví usiluje o návrat ke kořenům visegrádské spolupráce, principům svobody a demokracie, dobrých sousedských vztahů a evropského i transatlantického spojenectví,“ řekl Pavel na tiskové konferenci.

Český prezident zároveň doplnil, že názory představitelů V4 se mění, ale země zůstávají sousedy a usilují o dobré vztahy. „Musíme vědět, kde máme průsečíky, kde můžeme spolupracovat, kde se lišíme. I v tom byl summit důležitý.“ 

Slovenská hlava státu Čaputová uvedla, že všechny čtyři země mají zájem o dobré sousedské a mezilidské vztahy, ale respektují přitom své odlišné názory na některé věci. „A i o nich se dokážeme bavit,“ zdůraznila. Maďarská prezidentka Nováková připomněla, že propojení zemí V4 existuje již 700 let a zájmem je udržet to tak i nadále. Spolupráci skupiny podle ní není na místě pohřbívat. 

50 minut
Tisková konference po jednání prezidentek a prezidentů zemí visegrádské čtyřky na Pražském hradě.
Zdroj: ČT24

Visegrádský fond

Visegrádský fond vznikl v roce 2000, jeho roční rozpočet v současnosti činí 10 milionů eur (zhruba 245 milionů korun). Každá ze zemí V4 do něj přispívá stejným dílem. Nováková navrhla, aby se příspěvek zdvojnásobil. Hlavy států tuto iniciativu podle polského prezidenta Dudy předají k projednání premiérům.

Cílem fondu je přispět k posilování vazeb mezi lidmi skrze rozvoj kulturní spolupráce, vědecké výměny, výzkumu a spolupráce ve školství. Fond kromě stipendijních programů financuje i aktivity nevládních subjektů. „Studenti a výzkumníci si díky němu mohou vyměňovat poznatky a propojovat občanskou společnost. V jednání je rozšíření aktivit na Ukrajinu, do budoucna na ostatní země Východního partnerství a západního Balkánu,“ naznačil Pavel.

Státníci hovořili také o konkrétních aktivitách a projektech, mezi kterými dominovalo propojení regionu – ať už vysokorychlostní železnicí, dálnicemi, ale i třeba energeticky. Podle Novákové se mluvilo také o bezpečnosti, protože region tvoří „bezpečný ostrov v srdci Evropy“. Zdůraznila téma boje proti terorismu či ochrany vnějších hranic Evropské unie.

30 minut
Příjezd prezidentů V4 na Pražský hrad
Zdroj: ČT24

Ke slavnostnímu přivítání na prvním nádvoří Hradu přijížděli lídři zemí jednotlivě. Nejprve dorazila Nováková, po ní Čaputová a nakonec Duda. Hudba hradní stráže pokaždé zahrála státní hymnu dané země i českou, která tak zazněla třikrát.

Při příjezdu Čaputové se ozval potlesk několika desítek lidí přihlížejících z Hradčanského náměstí. Po ceremoniálu prezidenti podepsali návštěvní knihu Pražského hradu v Rothmayerově sále. 

Ruská agrese a situace na Blízkém východě

Na dopolední plenární jednání navázal koncert visegrádského kvarteta ve Španělském sále Pražského hradu.

Při následném obědě prezidenti prodiskutovali dopady ruské agrese na Ukrajině na střední Evropu a podporu napadené zemi. Debatu vedli také o situaci na Blízkém východě, tématem bylo i rozšíření Evropské unie.

„Podpora Ukrajiny je zásadní pro naši bezpečnost. Zároveň je krokem přirozeně lidským,“ zdůraznil Pavel. Rusko podle něj musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Podporu napadené zemi vyjádřili i Duda, Čaputová a Nováková.

„U zemí V4 je vzhledem k jejich poloze ve středu Evropy přirozené, že řeší podobné geopolitické otázky,“ doplnil Pavel. „Rusko musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Musíme proto odhodlaně pokračovat ve všestranné podpoře Ukrajiny a jejích občanů, je to v našem zájmu.“ 

Také podle Dudy potřebuje Ukrajina nadále podporu. Má za nutné také mobilizovat spojence k dalšímu poskytování pomoci, a to i ukrajinským uprchlíkům. Čaputová považuje pomoc pro Ukrajinu za důležitou a smysluplnou, neboť zájmem je stabilita a mír v regionu.

Nováková upozornila, že společným stanoviskem V4 je, že Rusko nesmí válku vyhrát. „Stojíme za Ukrajinou a snažíme se jí poskytnout maximální pomoc, aby ve válce měla možnost ochránit svoji zemi i svůj národ.“

Co se týče perspektivy vstupu Ukrajiny do EU, podle Novákové nemůže být předmětem vyjednávání ochrana menšin. Budapešť chce, aby Kyjev zrušil ustanovení, které Maďarsko pokládá za omezení práv menšiny. „Poprosila jsem kolegy, abychom věnovali zvýšenou pozornost i menšinám na Ukrajině,“ poznamenala prezidentka. 

„Na obnovu bojeschopnosti by Rusko podle současných výpočtů potřebovalo minimálně pět až sedm let,“ odpověděl Pavel na dotaz související s potenciálním ohrožením Severoatlantické aliance (NATO). „Na druhou stranu je v kalkulaci mnoho proměnných, které mohou situaci změnit. Bude skutečně záležet na tom, jaký bude výsledek konfliktu na Ukrajině,“ doplnil. Celé NATO podle něj Rusko vnímá jako největší hrozbu v Evropě, z čehož vyplývá nutnost se na ni reálně připravovat.

Přes shodu hlav států V4 to bylo právě téma války na Ukrajině, na které v poslední době jednotlivé země skupiny nahlížely rozdílně. Maďarsko odmítá napadené zemi dodávat zbraně, nová slovenská vláda Roberta Fica se vyjádřila podobně.

Pavel během summitu řekl, že nenabyl dojmu, že by některá ze zemí měla diametrálně odlišný názor. Lišení se v detailech je podle něj naprosto přirozené. To, že některá země dá větší důraz na konkrétní vojenskou pomoc a jiná například na materiální, humanitární či finanční, je podle něj nakonec dobře, protože ze „střípků se skládá celá mozaika pomoci, kterou Ukrajina potřebuje.“

Hlavy států řešily také situaci na Blízkém východě po teroristickém útoku teroristů Hamásu ze 7. října. „Zájmem Evropy je, aby teroristická organizace Hamás byla poražena, aby v Gaze nenastala humanitární katastrofa a konflikt se dál nerozšířil do regionu,“ prohlásil Pavel.

Podle Novákové je shoda na tom, že je nutné předcházet další eskalaci konfliktu a učinit vše pro zamezení civilním obětem. „Vzhledem k tomu, že jako rukojmí drží občany Maďarska, bych chtěla vyzvat Hamás, aby okamžitě propustil rukojmí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za dlouhodobé uvazování psů hrozí nově pokuta až milion korun

Majitelé psů si od začátku roku musejí dávat pozor, aby neuvazovali svoje zvířata na dlouhou dobu. Legislativa nově hodnotí takové jednání jako týrání. Pokuta je až jeden milion korun. K prvnímu porušení tohoto zákona došlo letos pravděpodobně na Tachovsku, kde majitel držel svého huskyho na metr a půl dlouhém provazu v nezateplené boudě bez podestýlky i v současných mrazech. Pes měl k dispozici jen zmrzlé žrádlo v misce, proto ho lidé z okolí Přimdy chodili krmit a následně nahlásili. Vedoucí Záchranné stanice Tachov Karel Bobál se s majitelem psa domluvil na převzetí. Zvíře se tak dočkalo lepšího zacházení, ale tím se podle Richarda Bílého z Krajské veterinární správy v Plzni znemožnilo zajištění důkazů při úřední kontrole. Uvazování psů na kratší dobu, třeba u obchodu, novela veterinárního zákona nezakazuje.
před 2 hhodinami

Babiš navštíví Slovensko, tamní politici si slibují zlepšení vztahů

Premiér Andrej Babiš (ANO) zamíří ve čtvrtek na oficiální návštěvu Slovenska, během které se sejde s vrcholnými politiky této země. Ti už dříve uvítali vítězství hnutí ANO a jeho šéfa Babiše v loňských sněmovních volbách. Od nové české vlády si slibují zlepšení politických vztahů mezi Prahou a Bratislavou.
před 4 hhodinami

Prezident Turka nejmenuje, poslanecký klub Motoristů za ním ale stojí

Na novoročním obědě na Pražském hradě přivítal ve středu prezident Petr Pavel premiéra Andreje Babiše (ANO). Premiér po obědě sdělil, že hlavě státu předal nominaci poslance Motoristů Filipa Turka na ministra životního prostředí. Pavel ovšem podle Babiše jmenovat Turka odmítá. O kompetenční žalobě premiér neuvažuje. Poslanecký klub Motoristů vyjádřil na večerním jednání Turkovi jednomyslnou podporu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Je, byl a bude to Turek,“ řekl Macinka k nominaci na ministra životního prostředí

Ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka v Interview ČT24 uvedl, že strana dál trvá na nominaci poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka do čela resortu životního prostředí. Dodal, že si Motoristé počkají na písemné zdůvodnění, proč Turka prezident Petr Pavel nechce jmenovat. Připustil také, že existují i jiné kroky než kompetenční žaloba. Macinka se v pořadu moderovaném Danielem Takáčem vyjádřil také k pokračování muniční iniciativy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Muniční iniciativa bude pokračovat, potvrdil Babiš

Muniční iniciativa bude pokračovat, zopakoval po jednání Bezpečnostní rady státu (BRS) premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl ale, že do ní Česko nebude dávat peníze. Podle bývalé vlády činil dosavadní příspěvek Česka dvě až tři procenta z celkového objemu vložených peněz.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Fico věří v obnovení společných jednání české a slovenské vlády

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) věří v obnovení společných jednání české a slovenské vlády. Řekl to v příspěvku na sociální síti před čtvrteční návštěvou svého českého protějšku Andreje Babiše (ANO) v Bratislavě. Mezivládní konzultace s Bratislavou přerušil předloni tehdejší kabinet premiéra Petra Fialy (ODS), který krok zdůvodnil rozdílnými pohledy obou zemí na klíčová zahraniční témata.
před 14 hhodinami

Za sexuální útoky a znásilnění potvrdil soud masérovi pět a půl roku vězení

Za znásilnění a sexuální útoky vůči klientkám potvrdil odvolací Městský soud v Praze masérovi Richardu Pobišovi trest pět a půl roku vězení a zákaz činnosti na deset let. Poškozeným ženám musí Pobiš podle rozsudku vyplatit asi 1,7 milionu korun. Středeční rozhodnutí je pravomocné. Muži hrozil trest od dvou do deseti let vězení.
před 15 hhodinami

Babiš čeká s vložením akcií Agrofertu do fondu na souhlasy ze zahraničí

Premiér Andrej Babiš (ANO) čeká s vložením akcií Agrofertu do svěřenského fondu na veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí. V pondělí napsal ministerstvu spravedlnosti dopis popisující situaci. Babiš to uvedl ve středu na dotaz ohledně čtvrtečního vypršení termínu, do kterého má podle zákona vyřešit svůj střet zájmů. Akcie do fondu vloží bezprostředně po získání souhlasů, uvedl a dodal, že na některé kroky nemá vliv.
před 16 hhodinami
Načítání...