Rusko nesmí válku vyhrát, shodli se prezidenti Visegrádu

Nahrávám video

Prezident Petr Pavel přivítal na Pražském hradě své protějšky ze zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy ze Slovenska, Polska a Maďarska. Společně se Zuzanou Čaputovou, Andrzejem Dudou a Katalin Novákovou probral projekty financované ze společného fondu, infrastrukturu nebo zahraničněpolitické otázky včetně konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě. Podle Pavla pomohl summit hledat průsečíky, kde mohou sousedé spolupracovat. Česko skupině V4 od července předsedá.

„Naše předsednictví usiluje o návrat ke kořenům visegrádské spolupráce, principům svobody a demokracie, dobrých sousedských vztahů a evropského i transatlantického spojenectví,“ řekl Pavel na tiskové konferenci.

Český prezident zároveň doplnil, že názory představitelů V4 se mění, ale země zůstávají sousedy a usilují o dobré vztahy. „Musíme vědět, kde máme průsečíky, kde můžeme spolupracovat, kde se lišíme. I v tom byl summit důležitý.“ 

Slovenská hlava státu Čaputová uvedla, že všechny čtyři země mají zájem o dobré sousedské a mezilidské vztahy, ale respektují přitom své odlišné názory na některé věci. „A i o nich se dokážeme bavit,“ zdůraznila. Maďarská prezidentka Nováková připomněla, že propojení zemí V4 existuje již 700 let a zájmem je udržet to tak i nadále. Spolupráci skupiny podle ní není na místě pohřbívat. 

Nahrávám video

Visegrádský fond

Visegrádský fond vznikl v roce 2000, jeho roční rozpočet v současnosti činí 10 milionů eur (zhruba 245 milionů korun). Každá ze zemí V4 do něj přispívá stejným dílem. Nováková navrhla, aby se příspěvek zdvojnásobil. Hlavy států tuto iniciativu podle polského prezidenta Dudy předají k projednání premiérům.

Cílem fondu je přispět k posilování vazeb mezi lidmi skrze rozvoj kulturní spolupráce, vědecké výměny, výzkumu a spolupráce ve školství. Fond kromě stipendijních programů financuje i aktivity nevládních subjektů. „Studenti a výzkumníci si díky němu mohou vyměňovat poznatky a propojovat občanskou společnost. V jednání je rozšíření aktivit na Ukrajinu, do budoucna na ostatní země Východního partnerství a západního Balkánu,“ naznačil Pavel.

Státníci hovořili také o konkrétních aktivitách a projektech, mezi kterými dominovalo propojení regionu – ať už vysokorychlostní železnicí, dálnicemi, ale i třeba energeticky. Podle Novákové se mluvilo také o bezpečnosti, protože region tvoří „bezpečný ostrov v srdci Evropy“. Zdůraznila téma boje proti terorismu či ochrany vnějších hranic Evropské unie.

Nahrávám video

Ke slavnostnímu přivítání na prvním nádvoří Hradu přijížděli lídři zemí jednotlivě. Nejprve dorazila Nováková, po ní Čaputová a nakonec Duda. Hudba hradní stráže pokaždé zahrála státní hymnu dané země i českou, která tak zazněla třikrát.

Při příjezdu Čaputové se ozval potlesk několika desítek lidí přihlížejících z Hradčanského náměstí. Po ceremoniálu prezidenti podepsali návštěvní knihu Pražského hradu v Rothmayerově sále. 

Ruská agrese a situace na Blízkém východě

Na dopolední plenární jednání navázal koncert visegrádského kvarteta ve Španělském sále Pražského hradu.

Při následném obědě prezidenti prodiskutovali dopady ruské agrese na Ukrajině na střední Evropu a podporu napadené zemi. Debatu vedli také o situaci na Blízkém východě, tématem bylo i rozšíření Evropské unie.

„Podpora Ukrajiny je zásadní pro naši bezpečnost. Zároveň je krokem přirozeně lidským,“ zdůraznil Pavel. Rusko podle něj musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Podporu napadené zemi vyjádřili i Duda, Čaputová a Nováková.

„U zemí V4 je vzhledem k jejich poloze ve středu Evropy přirozené, že řeší podobné geopolitické otázky,“ doplnil Pavel. „Rusko musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Musíme proto odhodlaně pokračovat ve všestranné podpoře Ukrajiny a jejích občanů, je to v našem zájmu.“ 

Také podle Dudy potřebuje Ukrajina nadále podporu. Má za nutné také mobilizovat spojence k dalšímu poskytování pomoci, a to i ukrajinským uprchlíkům. Čaputová považuje pomoc pro Ukrajinu za důležitou a smysluplnou, neboť zájmem je stabilita a mír v regionu.

Nováková upozornila, že společným stanoviskem V4 je, že Rusko nesmí válku vyhrát. „Stojíme za Ukrajinou a snažíme se jí poskytnout maximální pomoc, aby ve válce měla možnost ochránit svoji zemi i svůj národ.“

Co se týče perspektivy vstupu Ukrajiny do EU, podle Novákové nemůže být předmětem vyjednávání ochrana menšin. Budapešť chce, aby Kyjev zrušil ustanovení, které Maďarsko pokládá za omezení práv menšiny. „Poprosila jsem kolegy, abychom věnovali zvýšenou pozornost i menšinám na Ukrajině,“ poznamenala prezidentka. 

„Na obnovu bojeschopnosti by Rusko podle současných výpočtů potřebovalo minimálně pět až sedm let,“ odpověděl Pavel na dotaz související s potenciálním ohrožením Severoatlantické aliance (NATO). „Na druhou stranu je v kalkulaci mnoho proměnných, které mohou situaci změnit. Bude skutečně záležet na tom, jaký bude výsledek konfliktu na Ukrajině,“ doplnil. Celé NATO podle něj Rusko vnímá jako největší hrozbu v Evropě, z čehož vyplývá nutnost se na ni reálně připravovat.

Přes shodu hlav států V4 to bylo právě téma války na Ukrajině, na které v poslední době jednotlivé země skupiny nahlížely rozdílně. Maďarsko odmítá napadené zemi dodávat zbraně, nová slovenská vláda Roberta Fica se vyjádřila podobně.

Pavel během summitu řekl, že nenabyl dojmu, že by některá ze zemí měla diametrálně odlišný názor. Lišení se v detailech je podle něj naprosto přirozené. To, že některá země dá větší důraz na konkrétní vojenskou pomoc a jiná například na materiální, humanitární či finanční, je podle něj nakonec dobře, protože ze „střípků se skládá celá mozaika pomoci, kterou Ukrajina potřebuje.“

Hlavy států řešily také situaci na Blízkém východě po teroristickém útoku teroristů Hamásu ze 7. října. „Zájmem Evropy je, aby teroristická organizace Hamás byla poražena, aby v Gaze nenastala humanitární katastrofa a konflikt se dál nerozšířil do regionu,“ prohlásil Pavel.

Podle Novákové je shoda na tom, že je nutné předcházet další eskalaci konfliktu a učinit vše pro zamezení civilním obětem. „Vzhledem k tomu, že jako rukojmí drží občany Maďarska, bych chtěla vyzvat Hamás, aby okamžitě propustil rukojmí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko se připravuje na přijetí občana USA s podezřením na nákazu ebolou

Jedna z osob s vysokým rizikem nákazy ebolou je na cestě do Česka, oznámil podle agentury Reuters zástupce amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Informaci posléze potvrdilo i české ministerstvo zdravotnictví, které uvedlo, že se připravuje na přijetí občana USA s podezřením na nákazu virem ebola. Podle ministerstva bude převezen ve speciálním izolačním boxu do nemocnice na Bulovce. Podle úřadu pro veřejnost v Česku případ nepředstavuje riziko.
21:49Aktualizovánopřed 2 mminutami

Protidrogový koordinátor Bém na konci června skončí, nahradí ho Protopopová

Národní protidrogový koordinátor Pavel Bém má na konci června při přesunu agendy z Úřadu vlády na ministerstvo zdravotnictví skončit ve funkci. Novou národní koordinátorkou pro péči o duševní zdraví a protidrogovou politiku se od července stane dosavadní šéfka vládního oddělení politiky duševního zdraví Dita Protopopová. Obě agendy chce kabinet spojit. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na síti X uvedl, že přesun protidrogové politiky pod svůj resort považuje za logický.
11:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSebevražd na železnicích neubývá, dráhy proto spouští preventivní kampaň

Přes dvě stě dvacet lidí zemřelo v loňském roce na železnici – více než tři čtvrtiny byly sebevraždy. Správa železnic proto spustila preventivní kampaň, která se soustředí na exponovaná místa, kde dochází k většímu množství sebevražd. Společně s Národním ústavem duševního zdraví na desítce tratích umístila cedule s krizovou linkou první psychické pomoci. Podle Evy Tuškové z Národního ústavu duševního zdraví může podobný impuls rozhodnutí změnit. Ministerstvo dopravy iniciativu vítá. „Každý krok, který lidem v krizi usnadní cestu k okamžité pomoci, má smysl,“ říká ke kampani ministr Ivan Bednárik (za SPD). Souběžně startuje kampaň na podporu duševního zdraví s názvem Nádech a výdech.
před 3 hhodinami

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
před 3 hhodinami

VideoV létě se částečně otevřou nové úseky D7 ve středních Čechách. Staví se i jinde

Úseky dálnice D7 ve Středočeském kraji se řidičům částečně otevřou letos v létě. Obchvat obce Lotouš na Kladensku se s více než půlročním zpožděním zprovozní na podzim. Problémy měly stavbaři se zpevňováním násypů i stavbou mostu. Kompletně budou úseky otevřené v příštím roce. Po třech středočeských částech už bude zbývat jen jeden krátký úsek u Postoloprt. Ten má být dokončený v roce 2030. A spolu s ním i celý hlavní tah mezi Prahou a Chomutovem. Celkem chce letos Ředitelství silnic a dálnic otevřít čtyřicet nových kilometrů dálnic. Například D3 k rakouským hranicím nebo D11 k Polsku. Rozestavět plánuje dalších téměř sto kilometrů. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) vyjednává peníze na příští rok tak, aby tempo výstavby udržel. Silničáři mluví o možnosti dokončit páteřní dálniční síť v Česku v roce 2033, ministr dopravy považuje za reálný rok 2035.
před 3 hhodinami

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
před 3 hhodinami

Při srážce autobusu a tramvaje v pražských Záběhlicích utrpělo zranění osmnáct lidí

V pražských Záběhlicích se dopoledne čelně srazila tramvaj s autobusem. Zranilo se osmnáct lidí, z toho dva měli závažná poranění. Záchranáři je rozvezli do nemocnic. Autobus podle policie vybočil z jízdního pruhu a střetl se s tramvají. Příčinu nehody policie vyšetřuje, nevyloučila zdravotní problémy řidiče autobusu a hledá svědky nehody i jízdy autobusu před srážkou. Ulice byla zhruba tři hodiny neprůjezdná pro osobní dopravu a místo tramvají v daném úseku jezdily autobusy.
11:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Reportéři ČT zjišťovali, proč fotbalové kluby nedokáží zajistit zákaz pyrotechniky

Tuzemský fotbal zažil předminulý víkend dle mnohých své dno. Násilný závěr derby mezi Slavií a Spartou šokoval nejen fanoušky, ale i ty, kteří fotbal nesledují. Útoky radikálních příznivců Slavie vyšetřuje policie. Samotný klub už dostal pokutu a zákaz diváků na stadionu na čtyři zápasy. K ohrožení bezpečnosti došlo přesto, že podobné incidenty se odehrály už dříve. Jan Moláček pro Reportéry ČT zjišťoval, proč kluby nedokáží nebo nechtějí zajistit, aby na zápasech nebyla zakázána nebezpečná pyrotechnika a kde končí rivalita a začíná nenávist.
před 7 hhodinami
Načítání...