Vojenská pomoc Ukrajině musí pokračovat, shodli se jednomyslně šéfové parlamentů zemí V4

Šéfové parlamentů zemí visegrádské čtyřky, do které patří Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, se shodli na podpoře pokračování vojenské i humanitární pomoci Ukrajině, řekl šéf českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), která se jednání v Bratislavě rovněž zúčastnila, brání Ukrajinci nejen svou suverenitu, ale starají se také o to, aby se konflikt s Ruskem nepřelil přes jejich hranice.

„Jsem velmi rád, že jsme se jednomyslně shodli na tom, že je třeba, abychom Ukrajině pomáhali humanitárně, vojensky a abychom jednoznačně zdůrazňovali, že právo Ukrajiny na svrchovanost, samostatnost, svobodu a demokracii nemůže být upíráno,“ uvedl Vystrčil.

Pekarová Adamová se vyslovila pro to, aby nadále pokračovala jednotná podpora zemi, která se už téměř rok brání ruské ozbrojené agresi. „Jsem ráda, že jsme se shodli na tom, že Rusko páchá na Ukrajině barbarskou válku,“ řekla.

Šéf maďarského parlamentu László Kövér, jehož země se postavila proti dodávkám zbraní ze Západu na Ukrajinu přes své území, řekl, že podporuje, aby ambice Ruska nemohly ohrožovat středoevropský region. Za nevyhnutelný předpoklad tohoto cíle označil existenci suverénní Ukrajiny.

Podle Maďarska páchá EU kvůli energiím sebevraždu

Šéfové parlamentů Visegrádské skupiny hovořili také o nelegální migraci. „Musíme hledat cesty, jak zabránit nelegální migraci, ale zároveň dosáhnout toho, abychom pomáhali těm, kteří pomoc potřebují,“ řekl Vystrčil.

Při debatě na téma energetické krize Kövér řekl, že EU páchá sebevražednou politiku. Podle něj je třeba také posoudit, zda nebudou unijní země po odklonu od dovozu energií z Ruska závislé na jiných dodavatelích.

Kövérovi v reakci oponoval šéf slovenské sněmovny Boris Kollár. Označil za správné, že státy se rozhodly pro dovoz energií ze zemí, které se nebudou prostřednictvím ekonomických otázek snažit řešit své politické cíle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 mminutami

Ukrajina zasáhla sevastopolské muzeum na okupovaném Krymu, tvrdí Rusko

Ruské síly v noci na středu podnikly 26 útoků na ukrajinský Charkov, které si vyžádaly zatím neupřesněný počet zraněných a způsobily požár. V úderech na ruské cíle pokračoval také Kyjev, po jednom z nich vypukl požár v Kujbyševské ropné rafinérii ve městě Samara, informoval zpravodajský server Ukrajinska Pravda s odvoláním na informace a nahrávky očitých svědků zveřejněné na ruské síti Telegram. Ruské úřady také tvrdí, že budovu historického muzea v Sevastopolu zasáhly v noci na středu ukrajinské drony.
před 6 mminutami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 2 hhodinami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 2 hhodinami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 7 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 10 hhodinami
Načítání...