Boris Kollár

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová jmenovala šéfa Smeru–SD Roberta Fica předsedou nové koaliční vlády, která vzešla ze zářijových předčasných parlamentních voleb. Na ustavující schůzi Národní rady se jejím předsedou stal Peter Pellegrini z koaličního Hlasu–SD.

Vítězství ve slovenských parlamentních volbách slaví Smer – sociálná demokracia (Smer–SD) bývalého premiéra Roberta Fica. Druhé je s odstupem Progresívne Slovensko (PS), které exit polly favorizovaly na výhru. Na třetím místě skončí Hlas – sociálná demokracia (Hlas–SD) a bude mít klíčovou roli při sestavování vlády. V Národní radě usedne sedm stran, volební účast je nejvyšší od roku 2002.

Ve třech z pěti průzkumů popularity politických stran a volebních modelů před sobotními parlamentními volbami na Slovensku skončili na prvním místě sociální demokraté (Smer–SD) expremiéra Roberta Fica s nepatrným náskokem před proevropským a liberálním hnutím Progresivne Slovensko (PS). V dalších dvou sondážích naopak neparlamentní PS těsně předstihlo Smer–SD. Vyplývá to z průzkumů, které zadala různá slovenská média a jejichž výsledky byly postupně zveřejněny v úterý a ve středu. Od čtvrtka, kdy v zemi začne moratorium na volební kampaň, nebude zveřejňování výsledků sondáží ze zákona možné.

Zatímco předvolební průzkumy predikují za vítěze nadcházejících předčasných parlamentních voleb na Slovensku Smer bývalého premiéra Roberta Fica, menší středopravé strany jsou v těžké pozici. Balancují totiž na hranici zvolitelnosti a hrozí jim, že se do parlamentu nedostanou. Oslovení politologové vidí hned několik důvodů, proč se stranám OĽaNO (Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti), SaS (Sloboda a solidarita), Demokrati a KDH (Kresťanskodemokratické hnutie) nedaří přitáhnout více voličů. Klín do jejich bližší spolupráce podle expertů vráží i lídr OĽaNO, bývalý premiér a ministr financí Igor Matovič, s nímž řada dalších politiků už odmítá spolupracovat.

Do slovenské Národní rady by se ve volbách na konci září mohlo dostat až jedenáct uskupení. Některá jsou tradiční, jiná vznikla nedávno nebo po chaotických přeskupeních. Některá mají věcný program, jiná se veřejnost snaží oslovit z populistických pozic, a téměř všechna mají jedno společné: silného lídra, který nesnese velkou osobní konkurenci. To je také jeden z hlavních důvodů rozdrobenosti slovenské scény. K rámcové orientaci v ní pomůže následující přehled.

S ohledem na situaci na Ukrajině nebyl odkaz srpna 1968 nikdy tak aktuální jako dnes, řekl slovenský premiér Ľudovít Ódor při pietní vzpomínce na oběti okupace někdejšího Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Akce v centru slovenské metropole, kterou každoročně organizuje Konfederace politických vězňů Slovenska, se zúčastnili také další vrcholní politici či diplomaté.

Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové je perspektiva Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Spravedlivý mír podle ní musí respektovat územní celistvost země napadené Ruskem. Po jednání s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským také ohlásila spolupráci obou zemí při výrobě munice či vývoji nového typu houfnice. Ukrajinský prezident následně zamířil do Istanbulu, kde jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan řekl, že si Ukrajina zaslouží stát se členem NATO.

Předseda slovenské sněmovny Boris Kollár čelí výzvám k rezignaci poté, co přiznal fyzické násilí vůči své někdejší partnerce. Dopustil se ho v době, kdy ještě nepůsobil v politice. Kollár označil kauzu za diskreditační kampaň před zářijovými předčasnými volbami a odejít z čela parlamentu odmítl.

Na Slovensku začíná kampaň před předčasnými parlamentními volbami. Termín hlasování totiž vyhlásil v návaznosti na dřívější rozhodnutí tamní sněmovny její šéf Boris Kollár, uskuteční se 30. září. Kollárovo rozhodnutí bylo v pátek oficiálně zveřejněno ve sbírce zákonů. Podle průzkumů se největší popularitě u voličů těší sociální demokraté (Smer-SD) bývalého trojnásobného premiéra Roberta Fica, který dlouhodobě odmítá vojenskou pomoc bránící se Ukrajině.

Smer-SD bývalého trojnásobného slovenského premiéra Roberta Fica nadále těsně vede v žebříčku preferencí politických stran před zářijovými předčasnými parlamentními volbami. Kolem pětiprocentní hranice, jejíž zdolání ve volbách je podmínkou pro vstup do sněmovny, se pohybuje hned několik stran a hnutí, například nyní nejsilnější parlamentní formace Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Vyplývá to z květnového průzkumu veřejného mínění agentury Focus pro televizi Markíza.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová bude jednat s lídry parlamentních stran o připravovaném jmenování úřednické vlády Ľudovíta Ódora. O sestavení historicky prvního kabinetu odborníků rozhodla v neděli. Ódor bude prvním premiérem s etnicky maďarským původem.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová necelých pět měsíců před konáním předčasných voleb oznámila, že jmenuje vládu odborníků. V jejím čele bude dosavadní viceguvernér slovenské centrální banky (NBS) Ľudovít Ódor. Dosluhující premiér Eduard Heger, jehož menšinovému kabinetu sněmovna vyslovila loni v prosinci nedůvěru, dal svou funkci dopoledne k dispozici. S hlavou státu se neshodl na postupu při řešení situace po rezignaci dvou ministrů.

Český prezident Petr Pavel ukončil dvoudenní návštěvu Slovenska, která byla jeho první zahraniční cestou po zvolení do funkce. V Bratislavě se ráno setkal s předsedou parlamentu Borisem Kollárem, měl také schůzku s představiteli nevládních organizací. Spolupráci Česka a Slovenska označil za nadstandardní. Slovensko je pro Česko zahraničněpolitickým partnerem číslo jedna a doufám, že to tak zůstane, prohlásil Pavel na závěr své návštěvy.

Prezident Petr Pavel v pondělí zahájil dvoudenní návštěvu Slovenska, kam tradičně vede první zahraniční cesta hlavy státu po inauguraci. V Bratislavě ho v prezidentském paláci se státními poctami přijala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Potvrdili, že zvažují společné cesty, včetně plánované návštěvy Ukrajiny během dubna. Odpoledne společně uctili památku zakladatelů Československa. Pavel má v plánu také připomenout památku obětí útoku u klubu Tepláreň i zavražděného novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové.

Zvolený český prezident Petr Pavel přijede příští pondělí na dvoudenní návštěvu Slovenska, kam zavítá jen několik dní po své inauguraci. Termín návštěvy oznámila slovenská prezidentská kancelář. Pavel se úřadu ujme ve čtvrtek a již dříve řekl, že na první zahraniční cestu ve funkci hlavy státu pojede právě na Slovensko.

Šéfové parlamentů zemí visegrádské čtyřky, do které patří Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, se shodli na podpoře pokračování vojenské i humanitární pomoci Ukrajině, řekl šéf českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), která se jednání v Bratislavě rovněž zúčastnila, brání Ukrajinci nejen svou suverenitu, ale starají se také o to, aby se konflikt s Ruskem nepřelil přes jejich hranice.

Zvolení Petra Pavla novým českým prezidentem v rozhodujícím kole přímé volby zaznamenaly slovenské deníky na svých titulních stránkách. Podle komentátora Denníku N Martina Šimečky Slováci výsledek volby vesměs přivítali, i když některým vadila návštěva prezidentky Zuzany Čaputové v Pavlově volebním štábu.

Slovenský parlament ve středu schválil návrh novely ústavy, která poslancům umožní vlastním rozhodnutím zkracovat volební období sněmovny. Ústavní změna je prvním krokem k uspořádání nových voleb po prosincovém pádu menšinové vlády premiéra Eduarda Hegera.

Slovenský premiér Eduard Heger oznámil, že začne jednání o vypsání předčasných parlamentních voleb. Učinil tak po prohlášení bývalé vládní strany Sloboda a solidarita (SaS), která v úterý odmítla Hegerovu snahu shromáždit ve sněmovně novou parlamentní většinu po prosincovém pádu jeho menšinové vlády. Podle Hegera se jako nejreálnější jeví uspořádání voleb na podzim; v řádném termínu by se konaly v únoru příštího roku. Prezidentka Zuzana Čaputová zopakovala svou výzvu, aby parlament do konce ledna přijal rozhodnutí, která povedou k novým volbám.

Desítka slovenských poslanců, kteří vystoupili z klubu nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽANO) ministra financí Igora Matoviče, se v pondělí vyslovila proti předčasným volbám jako řešení situace po pádu vlády premiéra Eduarda Hegera. Oznámili to jejich zástupci včetně ministra životního prostředí Jána Budaje. Opozice podle dostupných informací zatím nemá ve sněmovně dostatek hlasů na prosazení návrhů v souvislosti s vypsáním nových voleb a část politiků se nevzdala myšlenky shromáždit v nynější sněmovně většinu potřebnou k vytvoření nové vlády.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odvolala vládu premiéra Eduarda Hegera, které sněmovna ve čtvrtek vyslovila nedůvěru. Hegerův kabinet podle ústavy zůstane v úřadu až do jmenování nové vlády, ovšem s omezenými pravomocemi. Čaputová současně vybídla politiky k dohodě na uspořádání předčasných voleb v prvním pololetí příštího roku. V řádném termínu by se volby konaly v únoru 2024.

Slovenská sněmovna vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Eduarda Hegera. Zatím není jasné, zda tento krok povede k vypsání nových parlamentních voleb, o které dlouhodobě usilují některé opoziční strany a pro které se po pádu vlády vyslovil i šéf sněmovny Boris Kollár ze strany Sme rodina. Hegerův kabinet na rozdíl od části opozice zastává silně proevropské postoje a pomáhá válkou zasažené Ukrajině. Kancelář slovenské prezidentky Zuzany Čaputové večer oznámila, že hlava státu kabinet odvolá v pátek, přičemž ho zároveň v souladu s ústavou pověří omezeným výkonem funkce.

Slovenská sněmovna odložila na čtvrtek odpoledne hlasování o vyslovení nedůvěry menšinové vládě premiéra Eduarda Hegera. Příslušný návrh šéfa poslaneckého klubu nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Michala Šipoše podpořila těsná většina sněmovny. Krizi ve vládní koalici způsobil loni v červnu mimo jiné balíček zákonů na podporu rodin, který ve sněmovně prošel za pomoci krajně pravicové části opozice, což pak vyústilo v odchod liberální strany Svoboda a Solidarita (SaS) z vlády. V úterý navíc označil ústavní soud hlavní část tohoto balíčku za protiústavní.

Slovensko dočasně sníží na deset procent sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na restaurační a stravovací služby, na přepravu lidí visutými a pozemními lanovkami i lyžařskými vleky, dále na vstupné na sportoviště a do akvaparků. Rozhodl o tom slovenský parlament. Krok má v zimě pomoci sektoru služeb v souvislosti s vysokými cenami energií.