Slovenská sněmovna vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Eduarda Hegera. Zatím není jasné, zda tento krok povede k vypsání nových parlamentních voleb, o které dlouhodobě usilují některé opoziční strany a pro které se po pádu vlády vyslovil i šéf sněmovny Boris Kollár ze strany Sme rodina. Hegerův kabinet na rozdíl od části opozice zastává silně proevropské postoje a pomáhá válkou zasažené Ukrajině. Kancelář slovenské prezidentky Zuzany Čaputové večer oznámila, že hlava státu kabinet odvolá v pátek, přičemž ho zároveň v souladu s ústavou pověří omezeným výkonem funkce.
Pro nedůvěru vládě hlasovalo osmasedmdesát z přítomných sto dvou poslanců, potřebný byl souhlas alespoň šestasedmdesáti zákonodárců ve stopadesátičlenné sněmovně. Téměř všichni poslanci nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO), členem jehož vedení je i Heger, se hlasování nezúčastnili.
Slovenská ústava pro případ vyslovení nedůvěry vládě sněmovnou stanoví, že hlava státu kabinet odvolá. Prezidentka Zuzana Čaputová ale může pověřit Hegerův kabinet, aby zůstal v úřadu do jmenování nové vlády. Dosluhující kabinet by ovšem měl omezené pravomoci a s jeho některými plánovanými rozhodnutími by předem musela souhlasit hlava státu.
Slovenští politici se shodují, že další vývoj nyní ovlivní postoj hlavy státu, která pád vlády zatím nekomentovala. Kollár po hlasování sněmovny prohlásil, že spolu s Hegerem zamíří za Čaputovou.
V řádném termínu by se příští volby na Slovensku konaly v únoru 2024. Pro vypsání nových voleb na květen či červen příštího roku se už vyslovili Kollár, ale i šéfové opozičních stran Smer-sociálna demokracia a Hlas-sociálna demokracia.
Naopak proti předčasným volbám vystoupila bývalá vládní strana Sloboda a Solidarita, která přišla s iniciativou odvolat vládu. OĽaNO se zatím jednoznačně nevyjádřilo. Před případným rozhodnutím sněmovny o zkrácení volebního období by musela být změněna ústava. Příslušný návrh je na programu stávající schůze zákonodárců.
- Hegera jmenovala premiérem prezidentka Zuzana Čaputová na začátku dubna 2021. Tento krok pomohl ukončit vládní krizi, která na Slovensku vypukla v polovině února 2021 kvůli sporům o protipandemická opatření.
- Heger, člen Matovičova hnutí OĽaNO, byl od března 2020 v předchozí slovenské vládě ministrem financí.
- Ve vrcholné politice se Heger angažuje od roku 2016, kdy za OĽaNO kandidoval v parlamentních volbách na 24. místě kandidátky. Zvolený byl díky preferenčním hlasům z desátého místa.
- Předtím byl Heger konzultantem ministerstva obrany, kde se podílel na reformě slovenské armády.
Hlasování o nedůvěře mělo proběhnout ještě dřív
Původně měla sněmovna o nedůvěře vládě hlasovat v úterý 13. prosince, z podnětu OĽaNO ale rozhodnutí o dva dny odložila. Dříve během čtvrtka Matovič nabídl svou demisi pod podmínkou, že SaS podpoří předlohu státního rozpočtu na příští rok a v parlamentu stáhne návrh na pád vlády. SaS to odmítla.
Matovič pak těsně před hlasováním sněmovny přišel do prezidentského paláce doručit svou demisi. Podle oznámení prezidentské kanceláře ji před jejími pracovníky podepsal, své rozhodnutí si ale v poslední chvíli rozmyslel a dokument vytrhl vedoucímu kanceláře hlavy státu z rukou. Mluvčí prezidentky Martin Strižinec uvedl, že Matovičova demise tak nebyla doručena. Matovič v reakci popřel, že by dokument pracovníkovi vytrhl.
K pádu vedly neshody OĽaNO se stranou Sloboda a Solidarita
Čtyři ministři za SaS opustili vládu v září poté, co Matovič nevyhověl požadavku strany, aby z vlády odešel. SaS a Matovič, který je také šéfem nejsilnějšího vládního hnutí OĽaNO, se dlouhodobě přou o řadu témat. Loni v březnu si SaS spolu s nejmenší vládní stranou Za ľudí vymohla odchod Matoviče z funkce premiéra, novým ministerským předsedou se stal Heger.
„Pád vlády v této době způsobí chaos a neschválený státní rozpočet strádání lidí a mimořádné ekonomické škody pro stát. Záleží mi na rukojmích, dnes jsou rukojmí všichni lidé na Slovensku,“ prohlásil během čtvrtka před hlasováním o nedůvěře vlády Matovič.
SaS dlouhodobě kritizuje Matoviče kvůli stylu jeho vládnutí a způsobu komunikace. OĽaNO už na konci srpna, těsně před vypršením tehdejšího ultimáta SaS na odchod Matoviče z vlády, podmínilo případnou Matovičovu demisi splněním několika požadavků.
Sulík tehdy vyhověl jedinému, a to rezignaci na funkci ministra hospodářství. O dalších návrzích koaličního partnera chtěl Sulík jednat až po rezignaci Matoviče, což se tehdy ale nestalo.
