Sloboda a Solidarita

Čínský prezident Si Ťin-pching po schůzce se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) oznámil, že vzájemné vztahy povyšuje na strategické partnerství. Podle čínských médií spolu jednali o hospodářské spolupráci. Slovenská opozice v souvislosti s Ficovou cestou do Číny dala najevo obavy, aby se slovenská ekonomika a bezpečnost nedostaly do područí země s komunistickým režimem.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) poskytl rozhovor ruské televizi Rossija-1, kde mimo jiné prohlásil, že je připraven hovořit s ruským vládcem Vladimirem Putinem a považoval by za čest zúčastnit se příští rok v Moskvě oslav konce druhé světové války. Předseda opozičního uskupení Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka vystoupení šéfa slovenské vlády v ruské propagandistické televizi označil za hanbu.

Slovenský parlament odsouhlasil vládní konsolidační balíček v hodnotě kolem 2,7 miliardy eur (68 miliard korun). Pokud změny podepíše prezident, v příštím roce stoupne základní sazba daně z přidané hodnoty (DPH) z dvaceti na 23 procent. Kabinet po kritice ustoupil od plánu zvýšit DPH na ubytovací služby či knihy. Neporoste ani speciální daň pro energetické firmy, balíček ale zavádí novou daň z finančních transakcí, která zatíží i nevládní organizace. Kromě opozice předlohu kritizovali i zaměstnavatelé a odbory.

Slovenská vláda pokračuje ve změnách v oblasti justice a bezpečnosti. Ke konci srpna má zaniknout elitní protikorupční policejní útvar NAKA. Mimo službu byl v posledních týdnech postaven prokurátor akce Očistec Michal Šúrek a výkon trestu byl naopak pozastaven bývalému šéfovi speciální prokuratury Dušanu Kováčikovi odsouzenému za korupci. Kontroverze budí i jmenování Pavola Gašpara šéfem tajné služby SIS, je totiž synem bývalého policejního prezidenta a stíhaného poslance Smeru Tibora Gašpara. Opozice hovoří o rozkladu právního státu.

Slovenské opoziční strany Progresívne Slovensko (PS), Sloboda a Solidarita (SaS) a Kresťanskodemokratické hnutie (KDH) ohlásily vyvolání mimořádné schůze sněmovny o návrhu odvolat ministryni kultury Martinu Šimkovičovou (za SNS) a ministra spravedlnosti Borise Suska (Smer). Opozice ale nemá ve sněmovně dostatek hlasů na odvolání člena vlády, podobný pokus opozice Šimkovičová přečkala už letos na jaře. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) se Šimkovičové i Suska zastal.

Slovenský parlament schválil v úterý hlasy vládních poslanců zpřísnění trestů za některé trestné činy, které v únoru sněmovna naopak výrazněji snížila. Nejnovější změny vláda zdůvodnila výsledkem konzultací s Evropskou komisí, která stejně jako další evropské instituce měla výhrady už vůči dřívějším změnám ve slovenském trestním právu či jejich schvalování ve zrychleném režimu.

Nejsledovanější slovenská televize Markíza v pondělí oznámila, že s okamžitou platností přerušuje vysílání dvou diskusních pořadů. Učinila tak poté, co moderátor pořadu Na telo (Na tělo) Michal Kovačič v neděli v živém vysílání vedení stanice kritizoval. Slovenský vicepremiér a ministr obrany Robert Kaliňák (Smer) využil sporu ke kritice novinářů. Prezidentka Zuzana Čaputová zmínila tlak na úpravu zpravodajství a opoziční politici zdůraznili význam svobody médií.

Několik tisíc lidí v Bratislavě opět demonstrovalo proti změnám v tamním veřejnoprávním médiu RTVS. Akci svolalo nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS), protest se však koná bez podpory dalších opozičních uskupení. Demonstrující chtějí vyjádřit nesouhlas s některými kroky vlády současného premiéra Roberta Fica (Smer–SD).

Slovensko čeká 23. března první kolo prezidentských voleb. O post se uchází devět kandidátů, současná prezidentka Zuzana Čaputová úřad neobhajuje. Průzkumy veřejného mínění favorizují zejména současného předsedu parlamentu Petera Pellegriniho a diplomata Ivana Korčoka. Na hlasy voličů cílí ale i bývalý předseda Nejvyššího soudu, expremiér, politik z maďarské menšiny, historik a archivář či policista. Průzkumy naznačují, že voliči o budoucím prezidentovi rozhodnou až v druhém kole, které je stanovené na 6. dubna.

Slovenské ministerstvo kultury chce posílit vliv státu na veřejnoprávní Rozhlas a televizi Slovenska (RTVS) a vyměnit ředitele. Opozice návrh zákona kritizovala a označila jej za snahu RTVS ovládnout. Dvě opoziční strany oznámily pokračování protivládních protestů, které byly dříve zaměřené proti změnám v trestním právu. Situaci slovenských médií pozorně sleduje Evropská komise (EK), upozornila místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Proti návrhu se ozval také Český rozhlas. Prostřednictvím generálního ředitele Reného Zavorala uvedl, že jde o „de facto likvidaci stávajícího nezávislého média veřejné služby“.

Slovenský ústavní soud ve čtvrtek potvrdil, že ve středu pozastavil platnost novely trestního zákoníku i několika dalších změn v trestním právu, nikoliv ovšem rozhodnutí sněmovny o zrušení Úřadu speciální prokuratury (ÚSP), informovala mluvčí soudu Martina Ferencová. O verdiktu už ve středu psala některá slovenská média. Vládní návrh změn zákonů ohledně trestního práva dříve kritizovaly instituce Evropské unie a například i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Ta podobně jako poslanci opozičních stran nechala novelu přezkoumat ústavnímu soudu.

Dvě ze čtyř slovenských opozičních stran v pátek podaly v tamní sněmovně návrh na odvolání ministryně kultury Martiny Šimkovičové, jejíž rezignaci v pětimilionové zemi žádá prostřednictvím petice kolem 189 tisíc lidí. Opozice ale nemá dostatek hlasů, aby v parlamentu prosadila vyslovení nedůvěry členovi kabinetu premiéra Roberta Fica, který se Šimkovičové už dříve zastal.

Protesty na Slovensku pokračují i v novém roce. Lidé znovu demonstrovali proti zrušení speciální prokuratury. Shromáždění od loňského prosince organizují tři opoziční strany kvůli návrhu kabinetu premiéra Roberta Fica zrušit elitní útvar prokuratury či snížit tresty za korupci a ekonomickou kriminalitu. Tentokráte opozice a občanští aktivisté svolali protesty do více než desítky měst po celé zemi.

Slovenský premiér Robert Fico stupňuje tlak na některá média, tvrdí jejich zástupci. Zkraje týdne je označil za nepřátelská a pohrozil omezením přístupu na Úřad vlády. Novináře – včetně nejsledovanější Markízy – kritizuje za politizování jejich práce. Podle redakcí chce staronový šéf slovenské vlády omezit kritické zpravodajství.

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok zpochybnil rozhodnutí bratislavského soudu. Podle něj neměl pravomoc na předběžné opatření, kterým nařídil resortu vnitra vrátit do funkce policejního viceprezidenta Branka Kišše. Toho Šutaj Eštok odstavil z vedení policie v rámci širších personálních čistek po říjnovém nástupu nové vlády. Vyjádření ministra vnitra pak zpochybnila exministryně spravedlnosti a poslankyně opoziční strany Sloboda a Solidarita (SaS) Mária Kolíková.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová jmenovala šéfa Smeru–SD Roberta Fica předsedou nové koaliční vlády, která vzešla ze zářijových předčasných parlamentních voleb. Na ustavující schůzi Národní rady se jejím předsedou stal Peter Pellegrini z koaličního Hlasu–SD.

Strany Smer – Sociálna demokracia (Smer–SD), Hlas–SD a Slovenská národná strana (SNS) se dohodly, že vytvoří novou slovenskou vládu. Vyplývá to z memoranda o porozumění, které během středy v Bratislavě podepsali předsedové trojice stran Robert Fico (Smer–SD), Peter Pellegrini (Hlas–SD) a Andrej Danko (SNS).

Vítězství ve slovenských parlamentních volbách slaví Smer – sociálná demokracia (Smer–SD) bývalého premiéra Roberta Fica. Druhé je s odstupem Progresívne Slovensko (PS), které exit polly favorizovaly na výhru. Na třetím místě skončí Hlas – sociálná demokracia (Hlas–SD) a bude mít klíčovou roli při sestavování vlády. V Národní radě usedne sedm stran, volební účast je nejvyšší od roku 2002.

Průběžným výsledkům sobotních slovenských parlamentních voleb vévodí strana Smer – sociálná demokracia (Smer–SD) bývalého premiéra Roberta Fica. Na druhém místě je hnutí Progresívne Slovensko, kterému první odhady výsledků přisuzovaly vítězství. Třetí pozici zastává Hlas – sociálná demokracia (Hlas–SD) někdejšího Ficova spolustraníka Petera Pellegriniho.

Na Slovensku se konaly volby do parlamentu, lidé v jednodenním hlasování rozhodli o novém složení Národní rady. V předvolebních průzkumech dlouhodobě vedla strana Smer–SD, kterou vede bývalý slovenský premiér Robert Fico, během posledních týdnů ale výrazně posílilo hnutí Progresívne Slovensko, jehož lídrem je europoslanec Michal Šimečka. Volební místnosti se uzavřely v deset hodin večer, kvůli kolapsu jednoho z voličů a drobným incidentům ale bylo na několika místech hlasování prodlouženo. První odhady výsledků, takzvané exit polly, tak média mohou zveřejnit nejdřív ve 22:45.

Jeden den zbývá do slovenských parlamentních voleb. V průzkumech dlouhodobě vede Smer–SD expremiéra Roberta Fica, v posledních týdnech posílilo hnutí Progresívne Slovensko europoslance Michala Šimečky. Výsledky hlasování, a především pak sestavování vlády budou sledovat zahraniční partneři Slovenska. Evropa se obává změny postoje Bratislavy k ruské invazi na Ukrajinu.

Předvolební průzkumy slovenských parlamentních voleb dále vede strana bývalého premiéra Roberta Fica –⁠ Smer-SD. Její náskok před konkurencí se ale snižuje. Podle nedělních výsledků průzkumu agentury Focus by Ficovo uskupení získalo 18,9 procenta hlasů, strana Progresívne Slovensko (PS) pak 16,5 procenta. V srpnu přitom činil náskok Smeru-SD pět procentních bodů. Do parlamentu by se podle aktuálních voličských preferencí dostalo sedm politických stran.

Do slovenské Národní rady by se ve volbách na konci září mohlo dostat až jedenáct uskupení. Některá jsou tradiční, jiná vznikla nedávno nebo po chaotických přeskupeních. Některá mají věcný program, jiná se veřejnost snaží oslovit z populistických pozic, a téměř všechna mají jedno společné: silného lídra, který nesnese velkou osobní konkurenci. To je také jeden z hlavních důvodů rozdrobenosti slovenské scény. K rámcové orientaci v ní pomůže následující přehled.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová necelých pět měsíců před konáním předčasných voleb oznámila, že jmenuje vládu odborníků. V jejím čele bude dosavadní viceguvernér slovenské centrální banky (NBS) Ľudovít Ódor. Dosluhující premiér Eduard Heger, jehož menšinovému kabinetu sněmovna vyslovila loni v prosinci nedůvěru, dal svou funkci dopoledne k dispozici. S hlavou státu se neshodl na postupu při řešení situace po rezignaci dvou ministrů.