Slovenská vláda chce neziskovky označit za lobbisty. Jako v Gruzii, vadí kritikům

Nahrávám video
Události: Slovensko mění pravidla pro neziskové organizace
Zdroj: ČT24

Slovensko mění pravidla pro neziskové organizace. Řada z nich se bude muset povinně označit za lobbisty. Novela zákona sice upustila od pojmu zahraniční agent, který odmítá Evropská komise, ale podle kritiků to podstatu věci nemění. Poslanci se mají zněním legislativy zabývat v nejbližších dnech.

Platit má nejen pro sdružení se zahraničním příjmem, ale pro všechna, která mají dosah na veřejné činitele. Podle koalice to má neziskový sektor zpřehlednit. „Lobbing nebyl ve vztahu k nevládním organizacím ve slovenském právním pořádku dosud regulovaný,“ uvedl předkladatel návrhu Adam Lučanský (Slovenská národná strana).

Zákon cílí na sdružení, jež podle vlády ovlivňují politiku a veřejné mínění. Organizace mají nově povinně zveřejňovat výroční zprávy a sponzory, ale zároveň i čelit přísnějším pokutám. Například v případě, pokud utají komunikaci s politikem.

„Ten zákon je v podstatě kopií toho, který je v Maďarsku nebo v Gruzii. A jestli si hrajete se slovíčkem, jestli jste zahraniční agent, nebo lobbista, tak to na té podstatě nic nemění,“ zdůraznil opoziční poslanec Juraj Krúpa (Sloboda a Solidarita). Ve zmíněné Gruzii proběhly kvůli přijetí tohoto zákonu v dubnu rozsáhlé protesty.

Diskreditace nevládních organizací?

Neziskové organizace tak zřejmě čeká víc byrokracie a vyšší náklady. Za neplnění pravidel může přijít i zákaz činnosti od ministerstva vnitra. „Jde o ryzí zájem zdiskreditovat nevládní organizace a poukázat na ně jako na problémový element společnosti,“ řekl právník Transparency International Ján Ivančík.

Zájmových sdružením vadí především vágní pojem lobbismu – konkrétně to, co vše pod něj zahrnout. Zákon se totiž vyhne lobbujícím politikům nebo firmám. „Nekontroluje veřejné funkcionáře a ty, kteří mají soukromý cíl, tedy zisk, ale kontroluje ty, jejichž cílem je veřejný prospěch,“ konstatoval předseda Komory nevládních neziskových organizací Marcel Zajac.

Zástupci neziskovek – stejně jako opozice – chystají ústavní stížnost. Vláda chce novelu schválit v parlamentu ještě letos. Platit by tak mohla už od ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...