Slovenská vládní koalice odsunula opoziční návrh na odvolání ministra vnitra na únor

Poslanci slovenské vládní koalice odsunuli na únor projednávání opozičního návrhu na odvolání ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas). Opozice návrh zdůvodnila mimo jiné nedávnými případy policejní brutality, za které by podle opozice měl ministr převzít politickou odpovědnost. Kritikům vlády vadí i personální změny v policii čí smír ministerstva se šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem ohledně jeho evidence jako agenta StB. Opozice ale nemá dostatek hlasů k prosazení návrhu na vyslovení nedůvěry členovi vlády.

Opozice se Šutaje Eštoka neúspěšně pokoušela odvolat už před rokem a očekávalo se, že ani nyní její návrh neuspěje. Vládní koalice má totiž ve sněmovně stále většinu, i když už jen tu nejtěsnější (76 hlasů z 150), neboť ji nedávno opustili tři poslanci.

Tato skutečnost zkomplikovala i úterní jednání. Koalice se dvakrát snažila rozpravu o odvolání Šutaje Eštoka omezit na dvanáct hodin, kvůli nesouhlasu opozice a nezařazených poslanců se jí to ale dvakrát nepodařilo, protože měla jen 75 hlasů. Na schůzi totiž chyběl poslanec Smeru Jaroslav Baška, kvůli čemuž byla sněmovna neusnášeníschopná. Baška dorazil až na třetí hlasování, kterým pak koalice přesunula projednávání opozičního návrhu na 4. února.

Případ ubitého bezdomovce

Návrh na odvolání ministra vnitra podpořily tři ze čtyř opozičních stran – Progresívne Slovensko (PS), Sloboda a Solidarita (SaS) a Kresťanskodemokratické hnutie (KDH). Učinily tak po nedávném případu ubití bezdomovce, za které jsou stíháni dva členové policejní hlídky.

Událost se stala na začátku listopadu v jedné z košických prodejen. Jeden z členů hlídky s 22letou praxí u policie je kvůli ní obviněn z trestného činu zabití. Soud ho následně poslal do vazby kvůli obavě, že by na svobodě mohl ovlivňovat svědky či jinak mařit vyšetřování. Druhý čelí obvinění ze zneužití pravomoci a u policie skončí.

Násilí na bezdomovci ze strany policisty potvrdily při vyšetřování kamerové záznamy ze služebních prostor prodejny. Ty ukázaly, že policista obviněný ze zabití tam napadl muže podezřelého z krádeže alkoholu. Stalo se tak poté, co muže zadržela při pokusu o krádež ostraha a následně přivolala policejní hlídku.

Následně hlídka podezřelého převezla na služebnu, kde mu policista přivolal zdravotníky s odůvodněním, že muž je silně pod vlivem alkoholu, usnul a nelze ho vzbudit.

Oběť útoku utrpěla vážná zranění s otokem mozku a den po incidentu v nemocnici zemřela. Násilí jako příčinu smrti odhalila pitva. Dva dny po útoku se tak případem začala zabýval policejní inspekce. Policejní prezident Ľubomír Solák později uvedl, že dvoučlenná hlídka v hlášení k případu lhala o použití donucovacích prostředků.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Šilhan k pokusu slovenské opozice o odvolání ministra vnitra
Zdroj: ČT24

Víc případů úmrtí

Podle opozice nejde o individuální, ale systémové selhání policie, neboť případů úmrtí v souvislosti s prací slovenských policistů je více.

V polovině listopadu policisté u Žiliny použili proti muži se sekyrou v ruce taser (elektrický paralyzér). Muž po policejním zákroku, jehož součástí byly hmaty, chvaty a pouta, zemřel. Také v polovině listopadu zemřel v cele policejního zajištění v Galantě na jižním Slovensku řidič, kterého policie zadržela poté, co opilý způsobil dopravní nehodu.

Letos v říjnu skupina slovenských poslanců navštívila jednu ze služeben v Košicích v souvislosti s jiným případem, ve kterém policisté rovněž čelí podezření z násilí. Začátkem listopadu zase policista na východním Slovenskou podle médií zastřelil svého asi dvouměsíčního potomka a pak zbraň obrátil proti sobě.

Šutaj Eštok případy selhání policistů označil za individuální pochybení a snahu opozice o své odvolání má za zoufalý čin. Slovenský policejní prezident řekl, že policie přistoupí k proškolení svých příslušníků. U policie budou podle něj zavedena psychologická vyšetření a nasazeny tělové kamery.

Další důvody odvolávání: hoaxy či smír s Babišem

Důvodů, proč chce opozice ministra vnitra odvolat, je více. „Ministr vnitra musí skončit i v případě, že by svou funkci dosud vykonával příkladně, což rozhodně nedělal. Během jeho mandátu došlo k masovému odchodu policistů, k čistkám a k rozložení elitních policejních útvarů. Do společnosti přináší jen agresi a napětí, na svém místě nemá co dělat,“ uvedl už dříve předseda nejsilnějšího opozičního hnutí PS Michal Šimečka.

Opozice mluví také o neřešení bombových hrozeb na školách, šikanování vyšetřovatelů či šíření hoaxů, píše na svém webu deník Sme.

Dalšími důvody k odvolání ministra jsou podle opozice i uzavřený smír mezi šéfem českého hnutí ANO Andrejem Babišem a ministerstvem vnitra ohledně Babišovy evidence v archivních dokumentech StB jako agenta či neprofesionální přístup k vyšetření atentátu na premiéra Roberta Fica (Smer), dodává Sme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 32 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...