Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) tvrdí, že za smírem s Andrejem Babišem (ANO) ohledně jeho evidence v archivních dokumentech StB jako agenta není žádná zákulisní dohoda jako třeba Babišova podpora Petra Pellegriniho v prezidentských volbách. Iniciátorem smíru byl sám český expremiér, uvedl Eštok s tím, že se chtěl vyhnout ekonomickým ztrátám. Opozice volá po jeho odvolání. Babiš později upřesnil, že smír navrhli jeho právníci a považuje to za zcela pochopitelné.
Smír navrhl Babiš, řekl slovenský ministr
Události: Slovenský smír s Babišem (zdroj: ČT24)
Ministerstvo vnitra pod vedením Šutaje Eštoka uzavřelo s Babišem smír a uznalo, že lídr ANO byl neoprávněně evidován jako agent StB pod krycím jménem Bureš. Babiš se zase zavázal, že vůči státu neuplatní žádné nároky na náhradu škody.
„Mí právníci navrhli smír a je to zcela pochopitelné, soud jsem vyhrál čtyřikrát a v meritu věci vždy rozhodl v můj prospěch. (Evropský) soud pro lidská práva ve Štrasburku dokonce přijal mou žalobu. Slovenské ministerstvo vnitra si logicky vyhodnotilo, že soudy v minulosti prohrálo, ke smíru se připojilo a rozsudkem ho potvrdila i slovenská justice,“ uvedl v úterý Babiš.
Slovenský ministr vnitra řekl, že uzavření smíru doporučila i právní analýza, kterou si resort nechal vypracovat. Jednu analýzu v případu podle ministra připravil bývalý soudce slovenského ústavního soudu Eduard Bárány a druhou jedna advokátní kancelář.
„Jeden z těch důvodů, proč jsme dospěli k závěru na základě analýz ke smíru, je, že tam byla hmotná nouze v tomto případě. Ústav paměti národa prohrál všechny soudy u okresního, krajského i u nejvyššího soudu, úspěšným byl pouze u Ústavního soudu, kde napadal to, že pan Babiš neměl žalovat ÚPN, ale ministerstvo vnitra,“ řekl podle Denníku N Šutaj Eštok.
„Věcné jsou tři rozsudky – okresního, krajského i nejvyššího soudu, které dávají, bohužel, za pravdu panu Babišovi, a proto i ta analýza nám doporučovala uzavřít tento smír, abychom předešli ekonomickým ztrátám,“ tvrdí ministr.
Analýzy varují před riziky neúspěchu
Bárány ve své analýze napsal, že na základě zachovaných listinných důkazů nelze dospět k jednoznačnému závěru o vědomé spolupráci Babiše s StB. Pozici slovenského ministerstva ve sporu s nynějším lídrem ANO označil právník za velmi slabou s rizikem neúspěchu v případě pokračování sporu.
Upozornil rovněž, že pro Slovensko by byla politicky nepříjemná situace, že Babiš by se kvůli neukončenému sporu ve věci ochrany osobnosti nemohl stát v Česku předsedou nebo členem vlády, byť by jeho strana volby vyhrála. Následně, po pravděpodobném vítězství ve sporu na Slovensku, by se expremiér podle Bárányho mohl domáhat například vyplacení odškodného ve výši čtyřletého platu předsedy či člena české vlády.
Advokátní kancelář Boom & Smart Slovakia kromě jiného uvedla, že se obecně ztotožňuje se závěry Bárányho k případu. Stejně jako Bárány i tato advokátní kancelář upozornila, že ve sporu by muselo slovenské ministerstvo vnitra prokázat oprávněnost evidence Babiše ve svazcích StB. Vyčíslila, že pro případ neúspěchu ministerstva vnitra v soudním sporu by Babiš mohl uplatňovat náhradu škody v odhadované výši asi 522 tisíc eur (přes 13 milionů korun) a přiměřené finanční zadostiučinění řádově v stovkách tisíc eur.
„Je relativně vzácný jev, že státní orgán se vzdá své procesní pozice na základě nějaké předběžné analýzy. Samozřejmě je to známka určité míry jistoty. Obecně není zcela v nepořádku, když stát si vyhodnotí spor jako zbytečný a vyhodnotí si riziko nákladů. Pokud se strany dohodly, že tam náklady nebudou, tak to racionální jádro má,“ míní advokát Miroslav Krutina.
Rozhodnutí se dá nyní zvrátit jen obnovou řízení, pokud by se objevil nový důkaz, který ministerstvo nemohlo uplatit na svou obranu, to je ale vzácné, a případ tak nejspíš z právního hlediska končí, dodal Krutina.
Ve spisech dál agentem
Ústav paměti národa uvedl, že oprávněnost evidence Babiše jako tajného spolupracovníka StB dokazuje několik spisů StB, které na sebe obsahově a chronologicky navazují. „Rozhodnutí ministerstva uzavřít smír na tomto faktu nic nemění,“ vyjádřil se ústav dle Denníku N.
„Dohoda o smíru nestojí nad zákonem, na jehož základě je ústav povinen zveřejnit registrační protokoly StB. Andrej Babiš tak nadále zůstává v registračních protokolech StB uveden jako tajný spolupracovník v kategorii agent,“ uvedl v úterý ústav v tiskové zprávě. Dodal, že poskytl ministerstvu vnitra dokumenty a analýzy, jež dokazují oprávněnost evidence Babiše jako tajného spolupracovníka StB. Podle ústavu jeho další nabídku na konzultace ministerstvo nevyužilo.
Český expremiér opakovaně popřel, že by byl agentem StB. „Nikdy jsem s StB nespolupracoval, neexistuje ani nemůže existovat jediný důkaz, který by dokazoval něco jiného, a proto jsem i čtyřikrát vyhrál soud,“ zdůraznil i v pondělí.
Advokát Miroslav Krutina komentuje kauzu vedení Babiše ve svazcích StB (zdroj: ČT24)
Běžné to není, říká o smíru ústavní právník
Ústavní právník Ondřej Preuss z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Událostech, komentářích přiblížil, že soudy vždy vyzývají strany, aby smír uzavřely – případně, aby spor urovnaly. „Ale ve vztahu sporu se státem to skutečně běžné není,“ podotknul. Státní úředníci se podle něj většinou obávají smír uzavřít, neboť nechtějí nést za rozhodnutí odpovědnost.
Soudní smír podle Preusse nahrazuje rozhodnutí soudu, které je „výkladem pravidel, které stanoví zákon“. Smír se tak staví na roveň, jako kdyby soud rozhodl. Navíc není možné se proti tomu odvolat – napadnout jej je možné jedině z pozic „neplatnosti možnosti uzavřít smír“. Typicky se jedná o absenci právní úpravy, kdy by jej soud neměl vůbec schválit.
Napadnout jej lze také v případě, kdyby smír byl uzavřen nekalými prostředky nebo trestnou činností – tyto úpravy jsou v Česku běžné.
Události, komentáře: Slovenský smír s Andrejem Babišem (zdroj: ČT24)
„Není jediný člověk, který by po ohlášení smíru změnil názor,“ navázal badatel Radek Schovánek z Archivu bezpečnostních složek. Lidé, kteří Andreji Babišovi věřili, že s StB nespolupracoval, mu to tak budou věřit nadále – a naopak, řekl. Podle Schovánka je však šéf hnutí ANO evidovaný jako tajný spolupracovník. Smír tak dle něj „neznamená vůbec nic“.
Všechny listinné důkazy podle Schovánka mluví proti Babišovi. Expremiér by i tak nedostal pozitivní lustrační osvědčení, soudí badatel. Připomněl, že roce 2017 rozhodl slovenský ústavní soud, že není možné vyhotovit rozsudek či jej postavit pouze na výpovědi příslušníků StB, pokud jsou výpovědi v rozporu s listinnými důkazy. Slovenské ministerstvo vnitra je nyní naopak podle něj ve „velmi luxusním postavení“.
Opozice žádá ministrův pád
Opoziční Hnutie Slovensko v reakci na uzavření smíru oznámilo, že začne shromažďovat podpisy poslanců pro podání návrhu na odvolání Šutaje Eštoka z funkce ministra a že v této záležitosti už oslovilo další opoziční strany. Slovenská opozice ale nemá ve sněmovně dostatek hlasů k prosazení návrhu na vyslovení nedůvěry členovi vlády.
„Je to nehoráznost s ohledem na oběti komunistického režimu, na lidi, kteří byli pronásledování a zabíjení právě Státní bezpečností, právě takovými lidmi, jakými byl Babiš. Šutaj Eštok s Babišem se vysmívají do tváře lidí, jejichž rodinní příslušníci byli pronásledováni,“ prohlásil šéf poslaneckého klubu Hnutie Slovensko Michal Šipoš.
Babiš před letošními prezidentskými volbami na Slovensku podpořil šéfa vládní strany Hlas Pellegriniho. Toho po zvolení hlavou státu v čele strany vystřídal právě Šutaj Eštok. Například český premiér Petr Fiala (ODS) už v pondělí uvedl, že smír slovenského ministerstva s Babišem je „handl“ a dohoda expremiéra se spřátelenými politiky.
„Já se ve svém profesním životě rozhoduji na základě důkazů a faktů, na základě zákona. V tomto případě s tím politika nemá nic společného,“ tvrdí Šutaj Eštok.
Spor se táhl dvanáct let
Soudy se zabývaly sporem, zda je Babiš v evidenci StB jako agent oprávněně, celkem dvanáct let. Archivní dokumenty uvádějí, že se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho podle nich ke spolupráci s tajnou policií jako agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman.
Ten ale při projednávání Babišovy žaloby u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. Slovenský ústavní soud ve verdiktu z roku 2017 zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v expremiérův prospěch a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové.
Bratislavský krajský soud pak v obnoveném líčení zamítl Babišovu žalobu, že je neoprávněně evidován jako agent. Politik poté neuspěl u slovenského nejvyššího soudu ani u Evropského soudu pro lidská práva. V roce 2023 expremiér podal kvůli evidenci u StB novou žalobu namířenou tentokrát na slovenské ministerstvo vnitra. To v pondělí oznámilo, že s expremiérem uzavřelo smír.
