Slovenské ministerstvo vnitra rozhodlo, že český expremiér Andrej Babiš (ANO) byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Úřad s Babišem uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti týkající se neoprávněné evidence ve svazcích StB a tento smír soud schválil, informovalo ministerstvo. Jeho uzavření zdůvodnilo dvěma právními analýzami a tím, že prý existuje vysoké riziko jeho prohry ve sporu. Podle slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) je však Babiš jako agent evidován oprávněně a podle komentátorů je rozhodnutí politické. Bývalý premiér uvedl, že nikdy nepochyboval o tom, že spor ohledně evidence u komunistické Státní bezpečnosti vyhraje.
Slovenské ministerstvo uvedlo, že Babiš vědomě nespolupracoval s StB, a uzavřelo smír
Podle slovenského ministerstva vnitra se Babiš zavázal, že vůči Slovensku nebude kromě jiného uplatňovat žádné nároky na náhradu škody v souvislosti s jeho evidencí u StB a stáhne své stížnosti podané u Evropského soudu pro lidská práva.
Ministerstvo vnitra vedené Matúšem Šutajem Eštokem (Hlas–SD) k urovnání přistoupilo po posouzení ekonomických rizik spojených s pokračováním soudního sporu. „Pokud bychom v tomto soudním sporu neuspěli, mohl by Andrej Babiš dodatečně vznést vysoké finanční nároky na náhradu škody. Toto riziko bylo v kontextu efektivního řízení veřejných financí nepřijatelné,“ napsal resort, který chtěl uzavřením smíru předejít finančním ztrátám státu.
„Toto rozhodnutí je politické, neudělal ho žádný soud, žádná instituce poté, co by dokumenty týkající se Babiše zkoumala, ale toto rozhodnutí přijal politik, ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok, který je zároveň předsedou strany Hlas, která je spřátelenou stranou ANO,“ uvedla novinářka Denníku N Monika Tódová.
8 minut
Novinářka Monika Tódová o smíru slovenského ministerstva vnitra s Andrejem Babišem ohledně evidence u StB
„Na Slovensku všechny archivy týkající se Státní bezpečnosti spravuje Ústav paměti národa. A ten se o tom, že ministerstvo vnitra jde uzavřít takový smír s Andrejem Babišem, dozvěděl z tiskové zprávy,“ řekla Tódová s tím, že s Ústavem takový postup nikdo nekonzultoval. Podle novinářky by mohl následovat soudní spor, kde by se zkoumaly jednotlivé dokumenty.
Smír bude podle novinářky ve výsledku znamenat, že Babiš bude nadále evidován ve svazcích StB, ale přiložen bude odkaz na toto rozhodnutí o smíru. Odborníci a historici, kteří se na tuto problematiku specializují, podle ní tvrdí, že jsou o pravdivosti záznamů přesvědčeni. „To nejsou lidi, kteří politicky s Babišem soupeří a chtěli by ho jakkoliv poškodit. Oni jednoduše ty dokumenty zkoumají desítky let a jejich závěr je, že Andrej Babiš s StB spolupracoval,“ vysvětlila Tódová.
Babiš: Nikdy jsem nepochyboval
„Nikdy jsem nepochyboval, že ten spor vyhraju, proto jsem řekl, že se budu soudit klidně do konce života. Nikdy jsem s StB nespolupracoval, neexistuje ani nemůže existovat jediný důkaz, který by dokazoval něco jiného, a proto jsem i čtyřikrát vyhrál soud,“ uvedl Babiš. „Jsem rád, že je to definitivní, dvanáct let mě to zásadně poškozovalo, zneužívali to mí političtí soupeři a uráželi mě. Omluvu neočekávám, na to nebudou mít odvahu,“ dodal.
Premiér Petr Fiala (ODS) ke smíru v Babišově sporu se Slovenskem prohlásil, že „rozsudek nezávislého soudu nahradil obyčejný handl“. Šéf ANO se podle předsedy vlády jen pokouší ohýbat fakta ve svůj prospěch. „Dnes oznámená naprosto neuvěřitelná politická dohoda o jeho spolupráci s StB, kterou uzavřel se spřátelenými politiky na Slovensku, je toho nejnovějším důkazem,“ doplnil Fiala.
Babiš se již léta snažil u slovenských soudů dosáhnout verdiktu, že je v dokumentech StB neoprávněně veden jako její agent. Naposledy soudy na Slovensku rozhodly, že Babiš měl žalovat slovenské ministerstvo vnitra a nikoliv slovenský Ústav paměti národa, který na Slovensku svazky StB spravuje.
Soudy se léta zabývaly tím, kdo měl být žalován, ne evidencí u StB
Babiš v roce 2012 v souladu s tehdejší praxí slovenských soudů zažaloval ÚPN, který na Slovensku spravuje svazky StB a podle nějž je jako agent v archivu veden oprávněně. Ústavní soud ale o pět let později, kdy zrušil dřívější verdikty krajského i nejvyššího soudu v Babišův prospěch, toto pravidlo prolomil. Ústavní soud tehdy ovšem neuvedl, kdo má být žalovanou stranou.
V roce 2019 pak ústavní soud zrušil ještě další rozhodnutí krajského i slovenského nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly. Příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným. Právě řešení této otázky a nikoliv samotné oprávněnosti evidence Babiše v dokumentech StB bylo hlavním tématem, kterým se pak slovenské soudy zabývaly.
Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho podle nich ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale při projednávání Babišovy žaloby u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.
Slovenský ústavní soud ve verdiktu z roku 2017 zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v Babišův prospěch a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové.
