„Odstříhával mi černou kůži bez umrtvení.“ Plastický chirurg dluží na odškodném

Nahrávám video
Reportéři ČT: Neestetická chirurgie
Zdroj: ČT1

Když jde někdo na plastickou operaci, obvykle proto, že chce na svém těle něco zlepšit. Úplně jinak to ale dopadlo s pacientkami plzeňského plastického chirurga Jana Boudy. Ten podle pravomocných soudních rozhodnutí tyto pacientky svým jednáním poškodil, a měly tak dostat vysoké odškodné. Jenže nedostaly nic. Lékař pod novou hlavičkou operuje dál. Pro Reportéry ČT natáčela Jevhenija Vachničenko.

„Expandovalo mi celé břicho, prostě prasklo. Hnis vytekl na zem, takže už jsem sotva chodila, měla jsem čtyřicítky horečky a nakonec se zjistilo, že mám sepsi celého organismu,“ sdělila jedna z pacientek.

„Měla jsem už díru v břiše, že by tam dítě dalo pěstičku,“ uvedla další poškozená pacientka. „Říkám: pane doktore, ale podívejte se, vždyť tam jsou úplně černé kusy. Bez umrtvení a při vědomí mi odstříhával nůžkama černou kůži,“ dodává.

Takhle vzpomínají na vážné pooperační komplikace pacientky, které si v letech 2016 a 2018 prošly plastickou operací břicha, takzvanou abdominoplastikou. Ty jim dělal plzeňský plastický chirurg Jan Bouda. Své služby nabízel na slevových internetových portálech. Při zákrocích měl uvedeným pacientkám odstranit přebytky kůže a tukové tkáně. Lékař Bouda se štábem ČT odmítl hovořit.

Komplikace prý neřešil

„Abdominoplastika patří k standardním operacím z výkonu plastické chirurgie. Patří mezi běžné zákroky, protože je poměrně častá, ale představuje poměrně velkou zátěž na tělo, protože patří k velkým operacím,“ popisuje plastický chirurg Roman Kufa.

Po operacích se obě pacientky potýkaly s vážnými pooperačními komplikacemi. Bouda jim ale podle jejich slov nepomohl. Musely tak pomoc vyhledat jinde. Jejich případy došly až k soudu a ten jim dal za pravdu, že lékař pochybil.

„Je nutné zdůraznit, že každá operace může mít nějaké komplikace. A když vám někdo z lékařů řekne, že komplikace nemá, tak v podstatě buď lže, nebo neoperuje. Vždycky se nějaká rizika mohou stát, nějaká komplikace se může vyskytnout, takže s tím je třeba počítat,“ říká Kufa.

Protože Bouda komplikace neřešil, musely obě pacientky v jiných zdravotnických zařízeních prodělat několik dalších operací. Jejich případy řešila advokátka Klára Kořínková, která se s chirurgem Boudou poprvé potkala u soudu už před čtvrt stoletím.

„Klientka se podrobila plastické operaci prsou u pana doktora, dle jejích slov operace neproběhla zdárně. Skutečně se objevila nekróza tkáně, musela být několikrát operována v Německu,“ říká právní zástupkyně poškozených Kořínková.

Spor trval několik let

Tehdejší žaloba týkající se německé pacientky nebyla úspěšná. Lékař podle soudu nepochybil. Následovaly ale další stížnosti na práci stejného plastického chirurga, včetně stížností pacientek účinkujících v reportáži. K jejich řešení byl přizván jako soudní znalec i chirurg Robin Strnad.

Za dobu své znalecké praxe se zabýval celkem pěti případy komplikací po plastických operacích. Tři z nich se týkaly právě Boudy. Podle znalce není neobvyklé, že po operaci nastanou komplikace. Stav pacientů ale musí lékař sledovat a komplikace řešit.

„Pro všechny případy bylo společné, že komplikace, která nastat může, nebyla řešena. Proto ty následky nakonec byly podstatně větší, než by pravděpodobně být musely, kdyby se s tím zacházelo podle dobré klinické praxe,“ říká Strnad.

Soudní spor s Janem Boudou trval několik let. Pravomocné rozsudky ve prospěch pacientek padly v letech 2021 a 2023. Poškozené ženy od něj požadovaly do jednoho milionu korun. „Pan doktor nemá uzavřené pojištění. Kdyby měl uzavřené pojištění, tak by z titulu odpovědnostního pojištění by byly nároky uhrazeny a pacientky by se domohly svých náhrad. My jsme museli podstoupit a podstupujeme exekuční řízení,” popisuje advokátka.

Na koho padá odpovědnost?

V minulosti byl Bouda majitelem několika nemovitostí, včetně bytů a pozemků v Plzni a okolí. Veškerý svůj nemovitý majetek ale nechal přepsat na svou manželku v roce 2022 během jednoho ze soudních sporů. Pacientky se soudily se společností Medinel s. r. o., která kliniku doktora Boudy provozovala. Bouda byl zároveň jednatelem firmy a jejím stoprocentním vlastníkem.

Po prohraných soudech ale firmu přepsal na podnikatele z Košic, který má podle slovenských rejstříků milionové dluhy. Bouda nyní operuje pod hlavičkou jiné společnosti, Medizor s. r. o. Původní firma provozující kliniku lékaře Boudy měla každé z klientek zaplatit přes půl milionu korun. To se ale nestalo.

Podle Kořínkové soudy v jednom z případů shledaly, že za újmu odpovídá společnost, protože lékař prokázal, že v době, kdy poskytoval služby, byl v pracovněprávním vztahu s danou společností. „Odpovědnost je tam podle občanského zákoníku dána ve vztahu přímo k zdravotnickému zařízení,“ dodává.

Zdravotnické zařízení se opět přejmenovalo. „Budeme muset podstoupit další řízení, protože to není úplně jednoduchá záležitost. To, že pan doktor tam prováděl různé finanční transakce, je nám známo,“ dodává Kořínková.

Případem se zabývala i Česká lékařská komora, která chirurgovi udělila pokutu ve výši dvacet tisíc korun. „Obdrželi jsme na něho několik stížností, které jsme řešili, některé byly odloženy jako promlčené, některé byly odloženy, že se nepodařilo prokázat vinu, a ve čtyřech případech dostal pan doktor pokutu,“ vypočítává mluvčí České lékařské komory Michal Sojka.

Proč tedy může stále operovat? „Vím, že tam probíhaly nějaké procesy policie, byly tam i civilní soudy. Soud, který může, v žádném případě nedal trest zákazu výkonu povolání,“ říká Sojka.

Lékař čelí i trestnímu stíhání

Lékař Bouda už čelí trestnímu stíhání. Kvůli operaci další pacientky. Šlo o operaci nosu, takzvanou rhinoplastiku. Je obviněn z trestného činu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Případy se zabýval teď už bývalý kriminalista Pavel Študent. Podle něj jde o první případ Boudy, u nějž bude nařízeno hlavní líčení.

„Když se jedná o zákrok na objednávku pacientky, čili hrazený z jejích finančních prostředků, tak i taková operace nemusí dopadnout podle představ pacientky. Záleží poté na tom, zda postup lékaře je správný, či nesprávný a zda existuje příčinná souvislost mezi postupem a následkem. O tom však vždy bude rozhodovat pouze soud,“ říká Študent.

„Tato operace patří opravdu k nejtěžším, protože operatér musí znát dobře anatomii. Operační prostor je malý, tkáně se po operaci mohou projizvovat, může dojít k deformitě,“ popisuje plastický chirurg Kufa.

„Beru to jako jeden z odstrašujících případů, jak může dopadnout zákrok, kdy předpokládáte, že vám pomůže zlepšit váš fyzický vzhled, případně váš problém. Ale každý zákrok v medicíně je spojen s komplikacemi a s riziky,“ říká Kořínková.

„Samozřejmě chceme odškodné, když už jsme prodělaly, co jsme prodělaly. Ale hlavně chceme, aby přestal pracovat, protože kam až se musí zajít? Až někdo zemře? Pak se to začne řešit? Asi by se mělo zasáhnout dřív,“ přemítá jedna z poškozených.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
15:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
10:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
před 16 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 16 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 17 hhodinami

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
včera v 20:19

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
včeraAktualizovánovčera v 19:44
Načítání...