„Odstříhával mi černou kůži bez umrtvení.“ Plastický chirurg dluží na odškodném

13 minut
Reportéři ČT: Neestetická chirurgie
Zdroj: ČT1

Když jde někdo na plastickou operaci, obvykle proto, že chce na svém těle něco zlepšit. Úplně jinak to ale dopadlo s pacientkami plzeňského plastického chirurga Jana Boudy. Ten podle pravomocných soudních rozhodnutí tyto pacientky svým jednáním poškodil, a měly tak dostat vysoké odškodné. Jenže nedostaly nic. Lékař pod novou hlavičkou operuje dál. Pro Reportéry ČT natáčela Jevhenija Vachničenko.

„Expandovalo mi celé břicho, prostě prasklo. Hnis vytekl na zem, takže už jsem sotva chodila, měla jsem čtyřicítky horečky a nakonec se zjistilo, že mám sepsi celého organismu,“ sdělila jedna z pacientek.

„Měla jsem už díru v břiše, že by tam dítě dalo pěstičku,“ uvedla další poškozená pacientka. „Říkám: pane doktore, ale podívejte se, vždyť tam jsou úplně černé kusy. Bez umrtvení a při vědomí mi odstříhával nůžkama černou kůži,“ dodává.

Takhle vzpomínají na vážné pooperační komplikace pacientky, které si v letech 2016 a 2018 prošly plastickou operací břicha, takzvanou abdominoplastikou. Ty jim dělal plzeňský plastický chirurg Jan Bouda. Své služby nabízel na slevových internetových portálech. Při zákrocích měl uvedeným pacientkám odstranit přebytky kůže a tukové tkáně. Lékař Bouda se štábem ČT odmítl hovořit.

Komplikace prý neřešil

„Abdominoplastika patří k standardním operacím z výkonu plastické chirurgie. Patří mezi běžné zákroky, protože je poměrně častá, ale představuje poměrně velkou zátěž na tělo, protože patří k velkým operacím,“ popisuje plastický chirurg Roman Kufa.

Po operacích se obě pacientky potýkaly s vážnými pooperačními komplikacemi. Bouda jim ale podle jejich slov nepomohl. Musely tak pomoc vyhledat jinde. Jejich případy došly až k soudu a ten jim dal za pravdu, že lékař pochybil.

„Je nutné zdůraznit, že každá operace může mít nějaké komplikace. A když vám někdo z lékařů řekne, že komplikace nemá, tak v podstatě buď lže, nebo neoperuje. Vždycky se nějaká rizika mohou stát, nějaká komplikace se může vyskytnout, takže s tím je třeba počítat,“ říká Kufa.

Protože Bouda komplikace neřešil, musely obě pacientky v jiných zdravotnických zařízeních prodělat několik dalších operací. Jejich případy řešila advokátka Klára Kořínková, která se s chirurgem Boudou poprvé potkala u soudu už před čtvrt stoletím.

„Klientka se podrobila plastické operaci prsou u pana doktora, dle jejích slov operace neproběhla zdárně. Skutečně se objevila nekróza tkáně, musela být několikrát operována v Německu,“ říká právní zástupkyně poškozených Kořínková.

Spor trval několik let

Tehdejší žaloba týkající se německé pacientky nebyla úspěšná. Lékař podle soudu nepochybil. Následovaly ale další stížnosti na práci stejného plastického chirurga, včetně stížností pacientek účinkujících v reportáži. K jejich řešení byl přizván jako soudní znalec i chirurg Robin Strnad.

Za dobu své znalecké praxe se zabýval celkem pěti případy komplikací po plastických operacích. Tři z nich se týkaly právě Boudy. Podle znalce není neobvyklé, že po operaci nastanou komplikace. Stav pacientů ale musí lékař sledovat a komplikace řešit.

„Pro všechny případy bylo společné, že komplikace, která nastat může, nebyla řešena. Proto ty následky nakonec byly podstatně větší, než by pravděpodobně být musely, kdyby se s tím zacházelo podle dobré klinické praxe,“ říká Strnad.

Soudní spor s Janem Boudou trval několik let. Pravomocné rozsudky ve prospěch pacientek padly v letech 2021 a 2023. Poškozené ženy od něj požadovaly do jednoho milionu korun. „Pan doktor nemá uzavřené pojištění. Kdyby měl uzavřené pojištění, tak by z titulu odpovědnostního pojištění by byly nároky uhrazeny a pacientky by se domohly svých náhrad. My jsme museli podstoupit a podstupujeme exekuční řízení,” popisuje advokátka.

Na koho padá odpovědnost?

V minulosti byl Bouda majitelem několika nemovitostí, včetně bytů a pozemků v Plzni a okolí. Veškerý svůj nemovitý majetek ale nechal přepsat na svou manželku v roce 2022 během jednoho ze soudních sporů. Pacientky se soudily se společností Medinel s. r. o., která kliniku doktora Boudy provozovala. Bouda byl zároveň jednatelem firmy a jejím stoprocentním vlastníkem.

Po prohraných soudech ale firmu přepsal na podnikatele z Košic, který má podle slovenských rejstříků milionové dluhy. Bouda nyní operuje pod hlavičkou jiné společnosti, Medizor s. r. o. Původní firma provozující kliniku lékaře Boudy měla každé z klientek zaplatit přes půl milionu korun. To se ale nestalo.

Podle Kořínkové soudy v jednom z případů shledaly, že za újmu odpovídá společnost, protože lékař prokázal, že v době, kdy poskytoval služby, byl v pracovněprávním vztahu s danou společností. „Odpovědnost je tam podle občanského zákoníku dána ve vztahu přímo k zdravotnickému zařízení,“ dodává.

Zdravotnické zařízení se opět přejmenovalo. „Budeme muset podstoupit další řízení, protože to není úplně jednoduchá záležitost. To, že pan doktor tam prováděl různé finanční transakce, je nám známo,“ dodává Kořínková.

Případem se zabývala i Česká lékařská komora, která chirurgovi udělila pokutu ve výši dvacet tisíc korun. „Obdrželi jsme na něho několik stížností, které jsme řešili, některé byly odloženy jako promlčené, některé byly odloženy, že se nepodařilo prokázat vinu, a ve čtyřech případech dostal pan doktor pokutu,“ vypočítává mluvčí České lékařské komory Michal Sojka.

Proč tedy může stále operovat? „Vím, že tam probíhaly nějaké procesy policie, byly tam i civilní soudy. Soud, který může, v žádném případě nedal trest zákazu výkonu povolání,“ říká Sojka.

Lékař čelí i trestnímu stíhání

Lékař Bouda už čelí trestnímu stíhání. Kvůli operaci další pacientky. Šlo o operaci nosu, takzvanou rhinoplastiku. Je obviněn z trestného činu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Případy se zabýval teď už bývalý kriminalista Pavel Študent. Podle něj jde o první případ Boudy, u nějž bude nařízeno hlavní líčení.

„Když se jedná o zákrok na objednávku pacientky, čili hrazený z jejích finančních prostředků, tak i taková operace nemusí dopadnout podle představ pacientky. Záleží poté na tom, zda postup lékaře je správný, či nesprávný a zda existuje příčinná souvislost mezi postupem a následkem. O tom však vždy bude rozhodovat pouze soud,“ říká Študent.

„Tato operace patří opravdu k nejtěžším, protože operatér musí znát dobře anatomii. Operační prostor je malý, tkáně se po operaci mohou projizvovat, může dojít k deformitě,“ popisuje plastický chirurg Kufa.

„Beru to jako jeden z odstrašujících případů, jak může dopadnout zákrok, kdy předpokládáte, že vám pomůže zlepšit váš fyzický vzhled, případně váš problém. Ale každý zákrok v medicíně je spojen s komplikacemi a s riziky,“ říká Kořínková.

„Samozřejmě chceme odškodné, když už jsme prodělaly, co jsme prodělaly. Ale hlavně chceme, aby přestal pracovat, protože kam až se musí zajít? Až někdo zemře? Pak se to začne řešit? Asi by se mělo zasáhnout dřív,“ přemítá jedna z poškozených.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 47 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 10 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...