Zájemců o estetické zákroky přibývá ve světě i v Česku – včetně těch, kterým ještě nebylo 18 let. Podle lékařů na to mají vliv sociální sítě i to, že podobné zákroky přestávají být tabu. Ministerstvo zdravotnictví proto připravilo novelu, která estetickou medicínu jasně řadí mezi zdravotní služby. A určí, kdo je může poskytovat.
Po vzoru světových trendů přibývá mladších zájemců o estetickou medicínu. Například v Anglii aplikaci výplní teenagerům i kvůli zdravotním rizikům zakázali. V Česku mladším 18 let stačí souhlas zákonného zástupce, pak už je na rozhodnutí lékaře, jestli dítě ošetří.
„V žádném případě se nechci pouštět do ošetření ve věku, kdy ještě na to ten jedinec nemá rozumný náhled a většinou řeknu, ať si počkají, až jim bude 18 let,“ podotýká lékařka pražské kliniky Jana Bernardová. Čím dál častěji řeší i případy, kdy klientka přijde se zdravotními problémy po neodborně provedeném zákroku, například od kosmetičky. Ta přitom podle ministerstva může provádět jen ošetření, při kterých není porušená integrita kůže.
Žádná legrace, varuje Šmucler
„Vždy to musí být zdravotnický pracovník, který pracuje v nějakém zdravotnickém zařízení a nebo ho sám zřizuje, ale hlavně má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona. Kosmetička není zdravotnický pracovník,“ vysvětluje ředitelka odboru zdravotní péče na ministerstvu zdravotnictví Venuše Škampová.
Podle předsedy Společnosti estetické a laserové medicíny České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Romana Šmuclera může u těchto výkonům dojít k zásadním komplikacím. „To vůbec není legrace. Zejména injekční výplně jsou druhá nejnebezpečnější kategorie výkonů,“ dodává Šmucler.
Dalším problémem je také to, že na internetu kolují návody na domácí aplikaci omlazujících látek, před kterými odborníci důrazně varují. V krajním případě totiž může dojít i k odumření tkáně a dalším zdravotním problémům.
