Pentagon zvažuje stažení části vojáků z východní Evropy, píše NBC News

Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až deseti tisíc vojáků z východní Evropy, napsal zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského vládce Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině. V Polsku pak Američané oznámili „plánované přesunutí" svých vojáků z jedné z tamních vojenských základen jinam v rámci země.

Vojáci, jejichž stažení z Evropy se zvažuje, jsou mezi dvaceti tisíci příslušníky amerických ozbrojených sil, které vyslala administrativa tehdejšího amerického prezidenta Joea Bidena v roce 2022 k posílení obrany zemí sousedících s Ukrajinou. O konkrétních počtech se stále jedná, podle návrhu by ale mohlo jít o až polovinu vojáků vyslaných Bidenem.

Interní jednání o snížení počtu amerických sil v Polsku a Rumunsku přicházejí na pozadí snah amerického prezidenta Donalda Trumpa přesvědčit ruského vládce Putina přistoupit na příměří.

Šest amerických a evropských představitelů, kteří si přáli zůstat v anonymitě, popsalo řadu podrobností návrhu, o nichž NBC News dosud neinformovala. Pokud Pentagon návrh přijme, posílí to obavy, že Spojené státy opouštějí své dlouholeté spojence v Evropě, kteří považují Rusko za rostoucí hrozbu, uvedli evropští představitelé.

Čína jako americká priorita

Rusko by podle Setha Jonese z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) vyhodnotilo snížení počtu příslušníků amerických sil v Evropě jako oslabení strategie odstrašení a „posílilo by to jeho snahu vměšovat se do evropského dění různými způsoby“.

Trumpova administrativa dala jasně najevo, že chce, aby její evropští spojenci převzali větší odpovědnost za svou obranu a umožnili tak Spojeným státům zaměřit své vojenské zdroje na Čínu a další priority.

Při své první zahraniční cestě ve funkci amerického ministra obrany Pete Hegseth v únorovém projevu v Bruselu prohlásil, že „tvrdá strategická realita brání Spojeným státům, aby se primárně soustředily na bezpečnost Evropy“. Místo toho se USA zaměří na zabezpečení své jižní hranice s Mexikem a na Čínu.

Pomoc Ukrajině

Elbridge Colby, kterého by měl Senát brzy schválit do funkce hlavního politického poradce Pentagonu a třetího nejvýše postaveného představitele resortu, se vyslovil proti vyčlenění dalších prostředků na pomoc Ukrajině a vyzval ke snížení počtu amerických vojáků v Evropě ve prospěch zaměření se na hrozby ze strany Číny.

Republikánský senátor Roger Wicker, který předsedá senátnímu výboru pro ozbrojené síly, tento přístup kritizoval. „Někteří se domnívají, že nastal čas drasticky omezit naši vojenskou přítomnost v Evropě,“ poznamenal. „Jsem znepokojen těmito hluboce zavádějícími a nebezpečnými názory některých úředníků ministerstva obrany,“ sdělil, aniž jmenoval konkrétní osoby. „Pracují na tom, aby prosadili ústup USA z Evropy, a často tak činí bez koordinace s ministrem obrany,“ dodal.

Mluvčí Pentagonu na žádost NBC News o komentář neodpověděl a k věci se nevyjádřila ani armáda.

Mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes NBC News sdělil, že Trump „neustále přezkoumává nasazení a priority, aby se ujistil, že Amerika zůstává na prvním místě“.

V Evropě je podle NBC News nasazeno přibližně osmdesát tisíc amerických vojáků. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 zákonodárci z řad demokratů i republikánů podpořili posílení přítomnosti amerických sil na východním křídle NATO s tím, že to představuje důležitý signál pro Putina, že USA jsou odhodlány bránit své spojence v Alianci.

Přesun Američanů v Polsku

Velení amerických sil v Evropě zároveň oznámilo „plánované přesunutí“ vojáků USA z letecké základny Jasionka u města Rzeszów na jihovýchodě Polska na jiné základny v zemi. Polský premiér Donald Tusk v úterý podle médií uklidňoval, že Američané o svém stažení z klíčového překladiště vojenské pomoci pro Ukrajinu informovali Varšavu v předstihu  „mnoha týdnů“ a krok konzultovali.

Podle šéfa polské vlády to vůbec neznamená stahování amerických jednotek z Polska či Evropy. Polský ministr obrany doplnil, že zodpovědnost za letiště Jasionka od Američanů převezmou spojenci z NATO, a to včetně Německa, Norska a Británie.

Americké velitelství označilo odchod z letiště za „součást širší strategie, která má optimalizovat americké vojenské operace, zlepšit podporu spojenců a partnerů při současném zvýšení efektivity“. Mluvčí velitelství Dave Overson řekl agentuře PAP, že z bezpečnostních důvodů nelze zveřejnit informace, kdy a kam se americké vybavení z letiště Jasionka přesune.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump představil bitevní lodě třídy Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na stavbu bitevních lodí „třídy Trump“. Podle něj budou větší, rychlejší a „stokrát výkonnější“ než jakékoli dříve postavené lodě a budou tvořit jádro toho, co nazval „Zlatou flotilou“, jejímž cílem je upevnit dominanci amerického námořnictva. Plavidla mají nést i jaderné zbraně.
před 26 mminutami

Tři západoukrajinské oblasti jsou po masivním ruském náletu téměř zcela bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo tři desítky raket a přes šest set padesát dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny, kde jsou tři oblasti téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 44 mminutami

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 4 hhodinami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 5 hhodinami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 7 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 7 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 10 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 12 hhodinami
Načítání...