Pentagon zvažuje stažení části vojáků z východní Evropy, píše NBC News

Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až deseti tisíc vojáků z východní Evropy, napsal zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského vládce Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině. V Polsku pak Američané oznámili „plánované přesunutí" svých vojáků z jedné z tamních vojenských základen jinam v rámci země.

Vojáci, jejichž stažení z Evropy se zvažuje, jsou mezi dvaceti tisíci příslušníky amerických ozbrojených sil, které vyslala administrativa tehdejšího amerického prezidenta Joea Bidena v roce 2022 k posílení obrany zemí sousedících s Ukrajinou. O konkrétních počtech se stále jedná, podle návrhu by ale mohlo jít o až polovinu vojáků vyslaných Bidenem.

Interní jednání o snížení počtu amerických sil v Polsku a Rumunsku přicházejí na pozadí snah amerického prezidenta Donalda Trumpa přesvědčit ruského vládce Putina přistoupit na příměří.

Šest amerických a evropských představitelů, kteří si přáli zůstat v anonymitě, popsalo řadu podrobností návrhu, o nichž NBC News dosud neinformovala. Pokud Pentagon návrh přijme, posílí to obavy, že Spojené státy opouštějí své dlouholeté spojence v Evropě, kteří považují Rusko za rostoucí hrozbu, uvedli evropští představitelé.

Čína jako americká priorita

Rusko by podle Setha Jonese z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) vyhodnotilo snížení počtu příslušníků amerických sil v Evropě jako oslabení strategie odstrašení a „posílilo by to jeho snahu vměšovat se do evropského dění různými způsoby“.

Trumpova administrativa dala jasně najevo, že chce, aby její evropští spojenci převzali větší odpovědnost za svou obranu a umožnili tak Spojeným státům zaměřit své vojenské zdroje na Čínu a další priority.

Při své první zahraniční cestě ve funkci amerického ministra obrany Pete Hegseth v únorovém projevu v Bruselu prohlásil, že „tvrdá strategická realita brání Spojeným státům, aby se primárně soustředily na bezpečnost Evropy“. Místo toho se USA zaměří na zabezpečení své jižní hranice s Mexikem a na Čínu.

Pomoc Ukrajině

Elbridge Colby, kterého by měl Senát brzy schválit do funkce hlavního politického poradce Pentagonu a třetího nejvýše postaveného představitele resortu, se vyslovil proti vyčlenění dalších prostředků na pomoc Ukrajině a vyzval ke snížení počtu amerických vojáků v Evropě ve prospěch zaměření se na hrozby ze strany Číny.

Republikánský senátor Roger Wicker, který předsedá senátnímu výboru pro ozbrojené síly, tento přístup kritizoval. „Někteří se domnívají, že nastal čas drasticky omezit naši vojenskou přítomnost v Evropě,“ poznamenal. „Jsem znepokojen těmito hluboce zavádějícími a nebezpečnými názory některých úředníků ministerstva obrany,“ sdělil, aniž jmenoval konkrétní osoby. „Pracují na tom, aby prosadili ústup USA z Evropy, a často tak činí bez koordinace s ministrem obrany,“ dodal.

Mluvčí Pentagonu na žádost NBC News o komentář neodpověděl a k věci se nevyjádřila ani armáda.

Mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes NBC News sdělil, že Trump „neustále přezkoumává nasazení a priority, aby se ujistil, že Amerika zůstává na prvním místě“.

V Evropě je podle NBC News nasazeno přibližně osmdesát tisíc amerických vojáků. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 zákonodárci z řad demokratů i republikánů podpořili posílení přítomnosti amerických sil na východním křídle NATO s tím, že to představuje důležitý signál pro Putina, že USA jsou odhodlány bránit své spojence v Alianci.

Přesun Američanů v Polsku

Velení amerických sil v Evropě zároveň oznámilo „plánované přesunutí“ vojáků USA z letecké základny Jasionka u města Rzeszów na jihovýchodě Polska na jiné základny v zemi. Polský premiér Donald Tusk v úterý podle médií uklidňoval, že Američané o svém stažení z klíčového překladiště vojenské pomoci pro Ukrajinu informovali Varšavu v předstihu  „mnoha týdnů“ a krok konzultovali.

Podle šéfa polské vlády to vůbec neznamená stahování amerických jednotek z Polska či Evropy. Polský ministr obrany doplnil, že zodpovědnost za letiště Jasionka od Američanů převezmou spojenci z NATO, a to včetně Německa, Norska a Británie.

Americké velitelství označilo odchod z letiště za „součást širší strategie, která má optimalizovat americké vojenské operace, zlepšit podporu spojenců a partnerů při současném zvýšení efektivity“. Mluvčí velitelství Dave Overson řekl agentuře PAP, že z bezpečnostních důvodů nelze zveřejnit informace, kdy a kam se americké vybavení z letiště Jasionka přesune.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útočník pobodal tři ženy v pařížském metru

Útočník v pátek v několika stanicích metra v centru Paříže nožem zranil tři ženy. Z míst činů uprchl, uvedla agentura AFP s odvoláním na dopravní podnik francouzské metropole. List Le Figaro napsal, že policie podezřelého zadržela v Sarcelles na severním předměstí Paříže.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Palestinec přejel muže a ubodal ženu na severu Izraele

Dva životy si v pátek vyžádal útok Palestince, který na severu Izraele najel do davu lidí, přejel jednoho muže a pak ubodal mladou ženu. S odvoláním na izraelskou policii to napsala agentura AP. Izrael už zakročil v obci na Západním břehu, odkud podle něj útočník pocházel, a chystá se zbourat jeho dům.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Venezuela propustila desítky lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi. Vládní úřady tvrdí, že propustily 99 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Při explozi v mešitě v Sýrii zemřelo nejméně osm lidí

Nejméně osm lidí zemřelo a 18 dalších utrpělo zranění při výbuchu v mešitě v syrské provincii Homs v oblasti, kde žijí převážně menšinoví alavité, píše agentura AFP. K útoku, který syrské úřady podle agentury Reuters označily za teroristický, se přihlásili ultrakonzervativní sunnité. Útok odsoudily některé blízkovýchodní země i Česká republika.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael jako první stát na světě uznal nezávislost Somalilandu

Izrael jako první stát na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, samozvané republiky odtržené od Somálska. S odvoláním na komuniké šéfa izraelské vlády Benjamina Netanjahua o tom informovala agentura AFP. Uznání odmítli ministři zahraničí Egypta, Somálska, Džibutska a Turecka.
před 6 hhodinami

Babiš telefonoval s Trumpem, mluvili o migraci či Evropě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na sociální síti X Babiš uvedl, že dlouho mluvili o válce, migraci, Evropě, visegrádské čtyřce či o návštěvě v Bílém domě, při které se politici spolu s manželkami Monikou a Melanií setkali v březnu 2019.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA udeřily v Nigérii na teroristy z Islámského státu, oznámil Trump

Spojené státy podnikly několik úderů na severozápadě Nigérie na cíle teroristů z takzvaného Islámského státu. Podle agentury Reuters to oznámil americký prezident Donald Trump. USA akci uskutečnily v koordinaci s místními úřady. Podle šéfa Bílého domu se teroristé dopouštějí masakrů na křesťanech, jeho země proto jednala v odvetě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj se chce v neděli sejít s Trumpem kvůli mírovému plánu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chce v neděli setkat s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, aby s ním projednal dosud nevyřešené otázky mírového plánu. „Nemá nic, dokud to neodsouhlasím,“ řekl k tomu Trump v rozhovoru pro server Politico. Nicméně dodal, že očekává dobrou schůzku.
před 10 hhodinami
Načítání...