Pentagon zvažuje stažení části vojáků z východní Evropy, píše NBC News

Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až deseti tisíc vojáků z východní Evropy, napsal zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského vládce Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině. V Polsku pak Američané oznámili „plánované přesunutí" svých vojáků z jedné z tamních vojenských základen jinam v rámci země.

Vojáci, jejichž stažení z Evropy se zvažuje, jsou mezi dvaceti tisíci příslušníky amerických ozbrojených sil, které vyslala administrativa tehdejšího amerického prezidenta Joea Bidena v roce 2022 k posílení obrany zemí sousedících s Ukrajinou. O konkrétních počtech se stále jedná, podle návrhu by ale mohlo jít o až polovinu vojáků vyslaných Bidenem.

Interní jednání o snížení počtu amerických sil v Polsku a Rumunsku přicházejí na pozadí snah amerického prezidenta Donalda Trumpa přesvědčit ruského vládce Putina přistoupit na příměří.

Šest amerických a evropských představitelů, kteří si přáli zůstat v anonymitě, popsalo řadu podrobností návrhu, o nichž NBC News dosud neinformovala. Pokud Pentagon návrh přijme, posílí to obavy, že Spojené státy opouštějí své dlouholeté spojence v Evropě, kteří považují Rusko za rostoucí hrozbu, uvedli evropští představitelé.

Čína jako americká priorita

Rusko by podle Setha Jonese z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) vyhodnotilo snížení počtu příslušníků amerických sil v Evropě jako oslabení strategie odstrašení a „posílilo by to jeho snahu vměšovat se do evropského dění různými způsoby“.

Trumpova administrativa dala jasně najevo, že chce, aby její evropští spojenci převzali větší odpovědnost za svou obranu a umožnili tak Spojeným státům zaměřit své vojenské zdroje na Čínu a další priority.

Při své první zahraniční cestě ve funkci amerického ministra obrany Pete Hegseth v únorovém projevu v Bruselu prohlásil, že „tvrdá strategická realita brání Spojeným státům, aby se primárně soustředily na bezpečnost Evropy“. Místo toho se USA zaměří na zabezpečení své jižní hranice s Mexikem a na Čínu.

Pomoc Ukrajině

Elbridge Colby, kterého by měl Senát brzy schválit do funkce hlavního politického poradce Pentagonu a třetího nejvýše postaveného představitele resortu, se vyslovil proti vyčlenění dalších prostředků na pomoc Ukrajině a vyzval ke snížení počtu amerických vojáků v Evropě ve prospěch zaměření se na hrozby ze strany Číny.

Republikánský senátor Roger Wicker, který předsedá senátnímu výboru pro ozbrojené síly, tento přístup kritizoval. „Někteří se domnívají, že nastal čas drasticky omezit naši vojenskou přítomnost v Evropě,“ poznamenal. „Jsem znepokojen těmito hluboce zavádějícími a nebezpečnými názory některých úředníků ministerstva obrany,“ sdělil, aniž jmenoval konkrétní osoby. „Pracují na tom, aby prosadili ústup USA z Evropy, a často tak činí bez koordinace s ministrem obrany,“ dodal.

Mluvčí Pentagonu na žádost NBC News o komentář neodpověděl a k věci se nevyjádřila ani armáda.

Mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes NBC News sdělil, že Trump „neustále přezkoumává nasazení a priority, aby se ujistil, že Amerika zůstává na prvním místě“.

V Evropě je podle NBC News nasazeno přibližně osmdesát tisíc amerických vojáků. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 zákonodárci z řad demokratů i republikánů podpořili posílení přítomnosti amerických sil na východním křídle NATO s tím, že to představuje důležitý signál pro Putina, že USA jsou odhodlány bránit své spojence v Alianci.

Přesun Američanů v Polsku

Velení amerických sil v Evropě zároveň oznámilo „plánované přesunutí“ vojáků USA z letecké základny Jasionka u města Rzeszów na jihovýchodě Polska na jiné základny v zemi. Polský premiér Donald Tusk v úterý podle médií uklidňoval, že Američané o svém stažení z klíčového překladiště vojenské pomoci pro Ukrajinu informovali Varšavu v předstihu  „mnoha týdnů“ a krok konzultovali.

Podle šéfa polské vlády to vůbec neznamená stahování amerických jednotek z Polska či Evropy. Polský ministr obrany doplnil, že zodpovědnost za letiště Jasionka od Američanů převezmou spojenci z NATO, a to včetně Německa, Norska a Británie.

Americké velitelství označilo odchod z letiště za „součást širší strategie, která má optimalizovat americké vojenské operace, zlepšit podporu spojenců a partnerů při současném zvýšení efektivity“. Mluvčí velitelství Dave Overson řekl agentuře PAP, že z bezpečnostních důvodů nelze zveřejnit informace, kdy a kam se americké vybavení z letiště Jasionka přesune.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.
před 8 mminutami

Kuba se noří do tmy. Místní sužují dlouhé blackouty, vedra i nedostatek paliv

Po měsících blokády na dodávky ropy čelí Kuba hluboké energetické krizi. Výpadky elektřiny trvají až dvacet hodin denně, ochromují dopravu, zásobování i běžný život obyvatel. Ceny základních komodit stále rostou a situaci dále zhoršují vysoké teploty a vlhkost. Rostoucí nespokojenost obyvatel se projevuje i protesty kvůli neúnosné situaci na ostrově.
před 12 mminutami

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvlivnějších britských umělců 20. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
před 43 mminutami

Kyjev požádá spojence o miliardy dolarů, aby upevnil převahu ve válce, píše Politico

Ukrajina příští týden požádá své spojence o dvacet miliard dolarů (417,9 miliardy korun), aby si mohla upevnit dočasnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem, řekl serveru Politico nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní činitel.
před 1 hhodinou

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 2 hhodinami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 2 hhodinami
Načítání...