Pentagon zvažuje stažení části vojáků z východní Evropy, píše NBC News

Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až deseti tisíc vojáků z východní Evropy, napsal zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského vládce Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině. V Polsku pak Američané oznámili „plánované přesunutí" svých vojáků z jedné z tamních vojenských základen jinam v rámci země.

Vojáci, jejichž stažení z Evropy se zvažuje, jsou mezi dvaceti tisíci příslušníky amerických ozbrojených sil, které vyslala administrativa tehdejšího amerického prezidenta Joea Bidena v roce 2022 k posílení obrany zemí sousedících s Ukrajinou. O konkrétních počtech se stále jedná, podle návrhu by ale mohlo jít o až polovinu vojáků vyslaných Bidenem.

Interní jednání o snížení počtu amerických sil v Polsku a Rumunsku přicházejí na pozadí snah amerického prezidenta Donalda Trumpa přesvědčit ruského vládce Putina přistoupit na příměří.

Šest amerických a evropských představitelů, kteří si přáli zůstat v anonymitě, popsalo řadu podrobností návrhu, o nichž NBC News dosud neinformovala. Pokud Pentagon návrh přijme, posílí to obavy, že Spojené státy opouštějí své dlouholeté spojence v Evropě, kteří považují Rusko za rostoucí hrozbu, uvedli evropští představitelé.

Čína jako americká priorita

Rusko by podle Setha Jonese z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) vyhodnotilo snížení počtu příslušníků amerických sil v Evropě jako oslabení strategie odstrašení a „posílilo by to jeho snahu vměšovat se do evropského dění různými způsoby“.

Trumpova administrativa dala jasně najevo, že chce, aby její evropští spojenci převzali větší odpovědnost za svou obranu a umožnili tak Spojeným státům zaměřit své vojenské zdroje na Čínu a další priority.

Při své první zahraniční cestě ve funkci amerického ministra obrany Pete Hegseth v únorovém projevu v Bruselu prohlásil, že „tvrdá strategická realita brání Spojeným státům, aby se primárně soustředily na bezpečnost Evropy“. Místo toho se USA zaměří na zabezpečení své jižní hranice s Mexikem a na Čínu.

Pomoc Ukrajině

Elbridge Colby, kterého by měl Senát brzy schválit do funkce hlavního politického poradce Pentagonu a třetího nejvýše postaveného představitele resortu, se vyslovil proti vyčlenění dalších prostředků na pomoc Ukrajině a vyzval ke snížení počtu amerických vojáků v Evropě ve prospěch zaměření se na hrozby ze strany Číny.

Republikánský senátor Roger Wicker, který předsedá senátnímu výboru pro ozbrojené síly, tento přístup kritizoval. „Někteří se domnívají, že nastal čas drasticky omezit naši vojenskou přítomnost v Evropě,“ poznamenal. „Jsem znepokojen těmito hluboce zavádějícími a nebezpečnými názory některých úředníků ministerstva obrany,“ sdělil, aniž jmenoval konkrétní osoby. „Pracují na tom, aby prosadili ústup USA z Evropy, a často tak činí bez koordinace s ministrem obrany,“ dodal.

Mluvčí Pentagonu na žádost NBC News o komentář neodpověděl a k věci se nevyjádřila ani armáda.

Mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes NBC News sdělil, že Trump „neustále přezkoumává nasazení a priority, aby se ujistil, že Amerika zůstává na prvním místě“.

V Evropě je podle NBC News nasazeno přibližně osmdesát tisíc amerických vojáků. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 zákonodárci z řad demokratů i republikánů podpořili posílení přítomnosti amerických sil na východním křídle NATO s tím, že to představuje důležitý signál pro Putina, že USA jsou odhodlány bránit své spojence v Alianci.

Přesun Američanů v Polsku

Velení amerických sil v Evropě zároveň oznámilo „plánované přesunutí“ vojáků USA z letecké základny Jasionka u města Rzeszów na jihovýchodě Polska na jiné základny v zemi. Polský premiér Donald Tusk v úterý podle médií uklidňoval, že Američané o svém stažení z klíčového překladiště vojenské pomoci pro Ukrajinu informovali Varšavu v předstihu  „mnoha týdnů“ a krok konzultovali.

Podle šéfa polské vlády to vůbec neznamená stahování amerických jednotek z Polska či Evropy. Polský ministr obrany doplnil, že zodpovědnost za letiště Jasionka od Američanů převezmou spojenci z NATO, a to včetně Německa, Norska a Británie.

Americké velitelství označilo odchod z letiště za „součást širší strategie, která má optimalizovat americké vojenské operace, zlepšit podporu spojenců a partnerů při současném zvýšení efektivity“. Mluvčí velitelství Dave Overson řekl agentuře PAP, že z bezpečnostních důvodů nelze zveřejnit informace, kdy a kam se americké vybavení z letiště Jasionka přesune.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požaduje úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Podle Reuters jde o dramatickou eskalaci ve více než třítýdenním konfliktu a naplnění této hrozby by zasáhlo každodenní život běžných Íránců.
01:52Aktualizovánopřed 10 mminutami

V Porýní-Falci volí nový sněm

Obyvatelé západoněmecké spolkové země Porýní-Falc volí nový zemský sněm. Čeká se těsný souboj mezi vládnoucí sociální demokracií (SPD) a opoziční Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Výrazně podle průzkumů posílí strana Alternativa pro Německo (AfD). Volební místnosti se otevřely také v Bavorsku, kde se koná druhé kolo komunálních voleb. Rozhodne se mimo jiné o primátorovi Mnichova.
před 12 mminutami

Ve Slovinsku začaly parlamentní volby, očekává se těsný výsledek

Ve Slovinsku začaly parlamentní volby. V udržení moci doufá dosavadní premiér Robert Golob z liberálního Hnutí svoboda, který vládne zemi od roku 2022 v koalici se sociálními demokraty a levicí. Největším konkurentem levicově liberální vládnoucí koalice je pravicová opozice v čele s expremiérem Janezem Janšou. Průzkumy předpovídají těsný výsledek. Volební místnosti se otevřely v 7:00 a zavřou v 19:00.
před 46 mminutami

VideoKvětiny i památník. Rusové si připomínají dva roky od útoku na koncertní sál

Rusko si připomíná druhé výročí nejhoršího teroristického útoku za poslední dvě dekády. Islamistické komando v roce 2024 zaútočilo na koncertní sál Crocus City Hall v Krasnogorsku nedaleko Moskvy, osudným se mnohým lidem stal i následný požár. Vyhořelý koncertní sál zůstal z piety neopravený, Rusové sem k fotografiím obětí pokládají květiny. Před halou vznikl památník se sochami vznášejících se jeřábů, které symbolizují duše zavražděných lidí.
před 1 hhodinou

Izrael udeřil v centru Teheránu

Izraelská armáda zahájila v neděli ráno další vlnu vzdušných úderů v centru Teheránu proti íránskému režimu. Učinila tak několik hodin poté, co na města na jihu Izraele v blízkosti jaderného výzkumného centra dopadly dvě íránské balistické střely a zranily přes 100 lidí. Terčem útoku tří balistických střel se v noci stala také metropolitní oblast Rijádu, uvedly saúdskoarabské úřady. Aktivaci protivzdušné obrany po íránském útoku raketami i drony ohlásily také Spojené arabské emiráty (SAE).
03:47Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kubu postihl další celostátní výpadek sítě

Kubu postihl v sobotu večer druhý celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě za necelý týden. Bez elektřiny se ocitlo na deset milionů lidí. V noci na neděli o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na kubánské ministerstvo energetiky. Země se s výpadky energie, způsobenými mimo jiné aktuální americkou ropnou blokádou, potýká opakovaně. První celostátní „blackout“ za současné blokády zažila v pondělí a úterý, trval přes 24 hodin.
před 8 hhodinami

Dvě íránské balistické střely zranily ve městech na jihu Izraele na sto lidí

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo. Druhé město leží 30 kilometrů na sever. Je to poprvé, co se v americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu. Podle íránských médií jsou údery reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

WHO: Útok na nemocnici v Súdánu zabil nejméně 64 lidí

Útok na nemocnici v súdánském státě Východní Dárfúr zabil nejméně 64 lidí, mezi nimi jsou i děti. Úder podle šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který o něm informoval, vyřadil zařízení z provozu. Mezi oběťmi pátečního útoku jsou podle něj lékařský personál i pacienti. Počet obětí spojených s útoky na zdravotnická zařízení během súdánské války překročil 2000.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...