Ozbrojené síly

Ukrajinský parlament ve středu schválil rozpočet na příští rok, který počítá s výdaji ve výši 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu korun) na obranu, což je skoro šedesát procent všech výdajů. Informovala o tom premiérka Julija Svyrydenková. Podle ministra financí Serhije Marčenka výdaje na armádu a zbraně budou představovat 27,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), napsala agentura Reuters.

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Každoroční velitelské shromáždění, na němž vedení armády probírá priority na příští rok, zahájil úvodním projevem náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ten poznamenal, že v české armádě ani společnosti stále není dostatečný pocit urgence. Příprava na válku je podle něj kontinuální a nikdy nekončící proces. S tím, že ve společnosti není dostatečný pocit urgence, souhlasil i prezident Petr Pavel. Projev přednesla také ministryně obrany v demisi Jana Černochová (ODS).

Do Gazy poničené dvěma roky války se vrací život. Mezinárodní jednotky by zde měly zajistit stabilitu příměří, o jejich budoucím složení se ale svádí tvrdá diplomatická bitva. Turecko by se totiž rádo stalo jejich součástí, aby tak posílilo svou roli regionální mocnosti. Proti možné turecké účasti se však tvrdě staví izraelská vláda. Nelíbí se jí, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan neustále obviňuje Izrael z genocidy, Turecko navíc vydalo zatykače na 37 izraelských představitelů včetně premiéra Benjamina Netanjahua. Ankara se proto pokusila zatlačit na Izrael přes Spojené státy, Izrael je však v tomto nekompromisní.

Síly Severoatlantické aliance 17. října zaznamenaly dva neidentifikované drony v blízkosti vojenských kasáren Reedo na jihu Estonska. Jeden z nich se jim podařilo sestřelit, píše estonský web EER.

Americké ozbrojené síly zabily v pondělí v Tichém oceánu čtrnáct lidí při úderech na plavidla, o kterých tvrdí, že sloužila k pašování drog. V úterý to napsal na síti X americký ministr obrany Pete Hegseth. Jeden muž údery přežil. Hegseth označil posádky čtyř zničených plavidel za drogové teroristy. Mexické námořnictvo potvrdilo, že se podílelo na záchraně osoby, která údery přežila.

Opozice v madagaskarské sněmovně zahájila proces odvolání prezidenta Andryho Rajoeliny. Ten už v neděli opustil zemi na palubě francouzského vojenského letadla a jeho funkci přebírá nový dočasný šéf Senátu. V pondělí Rajoelina prohlásil, že musel odjet na bezpečné místo, aby ochránil svůj život, napsala agentura Reuters. V projevu k národu Rajoelina neupřesnil, kde se nyní nachází.

Kariérní postup, sblížení s ostatními, dobrodružství nebo propagace techniky „jako z počítačových her“. Německá armáda potřebuje víc lidí a cílí i na mladistvé od šestnácti let. Realitu života v uniformě jim ukazuje v době, kdy se rozhodují o své profesní budoucnosti. Třeba při plavbě na vojenské lodi Pegnitz.

Šéf Bílého domu Donald Trump prohlásil, že americká armáda v pondělí provedla útok na loď patřící venezuelskému drogovému kartelu. Plavidlo mělo dle prezidenta namířeno do Spojených států. Dodal, že při útoku byli zabiti tři muži.

Většina v brazilském nejvyšším soudu došla k závěru, že se exprezident Jair Bolsonaro po prohře v prezidentských volbách v roce 2022 dopustil pokusu o převrat a rozvrácení demokracie v zemi. Pro takový verdikt jsou v tuto chvíli tři soudci z pěti, kteří o věci rozhodují, uvádí agentury Reuters a AFP. Jeden se vyslovil proti odsouzení a poslední se zatím nevyjádřil. O výši trestu by pak měl soud rozhodnout v následujících dnech, politikovi hrozí až čtyřicet let vězení.

Česká armáda už v letošním roce přijala 2100 vojáků. Více jich bylo pouze v roce 2006, kdy jich za celý rok nastoupilo 2262. Představitelé armády nicméně očekávají, že tento rekord se do konce letošního roku podaří překonat. Dalších dvě stě míst má totiž složka v listopadovém kurzu základní přípravy a už teď hlásí dostatek uchazečů. Vyšší zájem o práci v armádě její personální agentura přisuzuje zvyšování platu i rozšíření náborového příspěvku pro nováčky.

Klimatické změny zhoršují bezpečnost světa, a tedy i České republiky. Je to riziko tak velké, že Armáda České republiky představila dokument, který tuto hrozbu nejen popisuje, ale především navrhuje řešení, která by měla armádě pomoci nebezpečí spojená s klimatem řešit.

Tým amerického ministra obrany Petea Hegsetha dostal podle deníku The Washington Post po stížnosti pokyn, aby zastavil vyšetření na detektorech lži. Stížnost měla podle listu přijít od Hegsethova vysoce postaveného poradce a „loajálního pěšáka prezidenta Donalda Trumpa“ Patricka Weavera. Část amerických médií již delší dobu informuje o údajných ministrových výhrůžkách a tlaku na generály a další spolupracovníky. Roste tak prý obava, že Hegsethovy kroky mohou ohrozit a podkopat připravenost a efektivitu ozbrojených sil USA.

Od začátku své plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu v únoru 2022 přišlo Rusko v bojích už o více než milion mužů. Vyplývá to z údajů ukrajinské armády, které zahrnují padlé i raněné. Ukrajinským datům se blíží i některé další odhady, například čísla zveřejněná NATO, Velkou Británií či analytiky. Rusku se ale daří ztráty doplňovat.

Spojené státy přesměrovávají protidronovou technologii určenou pro Ukrajinu americkým silám na Blízkém východě. Informaci, se kterou nejprve přišla americká média, už potvrdil i Kyjev. Rusové přitom v poslední době neustále navyšují počet dronů, kterými na Ukrajinu útočí. Za jednu noc se jejich počet blíží už pěti stům.

Jedenáct ministrů obrany členských zemí Evropské unie včetně šéfky českého resortu obrany Jany Černochové (ODS) napsalo v dopise eurokomisaři pro obranu Andriusovi Kubiliusovi, že armády kvůli stávající unijní byrokracii nejsou v případě potřeby plně připraveny k akci. Napsal to server Euractiv, podle něhož činitelé vyzvali Kubiliuse, aby v chystaném balíku pro zjednodušení obrany revidoval právní předpisy v oblasti životního prostředí a veřejných zakázek.

Senátoři během středečního jednání schválili zákon o regulaci lobbování, který mimo jiné zavádí registr lobbistů a lobbovaných. Na úvod schůze se horní parlamentní komora věnovala také novele zákona o Vojenské policii, kterou rovněž schválila. Podpořila i novelu zákona o ozbrojených silách.

Izraelská armáda v pátek informovala, že v Pásmu Gazy zahájila první fázi nové velké ofenzivy, informuje server The Times of Israel (ToI). Ozbrojené síly uvedly, že za uplynulý den podnikly rozsáhlé útoky, aby ovládly strategické oblasti na palestinském území ovládaném teroristickým hnutím Hamás.

Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až deseti tisíc vojáků z východní Evropy, napsal zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského vládce Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině. V Polsku pak Američané oznámili „plánované přesunutí" svých vojáků z jedné z tamních vojenských základen jinam v rámci země.

Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podepsala v úterý v Pentagonu se svým americkým protějškem Lloydem Austinem česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA). Vláda ji schválila koncem dubna. Dokument upravuje podmínky možné spolupráce s americkými ozbrojenými silami na českém území. Stejnou smlouvu už uzavřela většina evropských států.

Ruský list Novaja gazeta, jehož šéfredaktor Dmitrij Muratov byl oceněn Nobelovou cenou, oznámil, že po další úřední výstraze přerušuje svou práci, a to až do ukončení „speciální operace“ na Ukrajině. Tímto souslovím Kreml oficiálně označuje válku, kterou rozpoutal proti Ukrajině 24. února. Redakce o tom informovala na svém webu.

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.

Před sedmdesáti lety byl na severu okresu Vyškov v lesnatém území Drahanské vrchoviny, v místech vojenského tábora Dědice, zřízen vojenský újezd Březina. Téměř celé jeho území je zalesněné, nezalesněné plochy tvoří různé specializované areály. Březina je nejmenším vojenským újezdem na území České republiky a při jeho zřízení nebyla, na rozdíl od ostatních, vysídlena žádná obec. Prostor může v omezené míře navštěvovat i veřejnost.

Británie držela minutu ticha k uctění památky prince Philipa, který zemřel minulý pátek ve svých 99 letech. Pohřebního obřadu se vzhledem k pandemii zúčastnilo jen 30 hostů, převážně členů rodiny. Obřad byl zakončen britskou státní hymnou, ještě předtím byla princova rakev spuštěna do královské krypty.