Estonsko se povinné vojenské službě žen nevyhne, říká šéfka obranné agentury

Povinná vojenská služba žen je jen otázkou času, protože v budoucnu nebude dostatek mužů, uvedla ředitelka Agentury pro obranné zdroje (KRA) Anu Rannaveskiová.

Rannaveskiová ve čtvrtečním pořadu „Uudis+“ stanice Vikerraadio komentovala návrh bývalého předsedy Nejvyššího soudu Raita Marusteho rozšířit povinnou vojenskou službu i na ženy.

Uvedla, že ačkoli jsou dnes k odvodu povoláváni pouze muži, je stále zřejmější, že porodnost je příliš nízká na to, aby tento systém mohl v budoucnu pokračovat. Zatímco v předchozích generacích se každý rok rodilo až patnáct tisíc chlapců, nyní jejich počet klesl na čtyři až pět tisíc. „Je zřejmé, že z těchto mladých lidí rozhodně nedokážeme naplnit 4100 míst, s nimiž počítají obranné plány. Do roku 2040 už bude problém velmi zřetelný – nebudeme schopni těchto 4100 míst obsadit,“ uvedla Rannaveskiová.

Anu Rannaveski
Zdroj: Ministry of Defense

Maruste upozornil, že řada rolí v moderní obraně státu nevyžaduje fyzickou sílu, což umožňuje rozšířit brannou povinnost na obě pohlaví.

Rannaveskiová se domnívá, že každý estonský občan má povinnost bránit nezávislost Estonska. „Rozhodně doufám, že otázkou je spíše kdy, nikoli zda,“ uvedla ředitelka KRA.

Kvantita versus kvalita

Pokud se podmínky nezmění, Estonsko by si dalších čtrnáct let mohlo vystačit pouze s mladými muži. Ředitelka KRA však uvedla, že už nyní je nutné přemýšlet o tom, co bude následovat.

Pokud se rodí méně chlapců, mohlo by to také znamenat, že bude nutné povolávat do služby muže s horším zdravotním stavem. „Zároveň to ale neznamená, že můžeme snížit zdravotní požadavky. Pokud mají mladí lidé různé zdravotní problémy, musely by se jimi začít zabývat ozbrojené síly,“ dodala.

Noví branci do estonské armády (červenec 2025)
Zdroj: Julius Air Kull/mil.ee

Od roku 2023 je výuka národní obrany povinná pro studenty nastupující na střední školy. Rannaveskiová uvedla, že jde o významný krok vpřed, který mladým lidem, a zejména dívkám, pomáhá začít přemýšlet o vojenské službě.

Do vojenské služby nastupuje méně žen

V posledních letech počet žen nastupujících k vojenské službě klesá. Loni jich do služby nastoupilo 45, v roce 2024 to bylo 49, v roce 2023 padesát a v roce 2022 šedesát. Podle Rannaveskiové však dívky nastupující k vojenské službě obecně vykazují vyšší motivaci než řada mladých mužů.

Advokátka a členka Obranné ligy Karin Madissonová podporuje povinnou vojenskou službu žen, domnívá se ale, že fyzické požadavky pro vstup do jednotek územní obrany jsou příliš vysoké. „Ne každý musí skládat stejný test fyzické zdatnosti se stejnými požadavky. Brannou povinnost bychom mohli vymezit mnohem šířeji, pokud bychom od každého nevyžadovali vojenský výcvik,“ uvedla.

Madissonová dodala, že ženy by mohly v obranných silách plnit i jiné úkoly. „Patří mezi ně například logistika a zdravotnictví. Každý člověk by mohl mít místo, kde by mohl přispět. Ve skutečnosti to dnes lidem neumíme nabídnout. Pokud jsou chlapci a dívky vyřazováni kvůli fyzickým schopnostem, možná by se přitom velmi dobře hodili k pomoci policii a pohraniční stráži nebo záchranné službě. Neměli bychom mluvit jen o ženách nebo mužích, ale spíše o možnosti, že různé funkce mají různé požadavky,“ navrhla Madissonová způsob, jak povzbudit více žen i mužů k nástupu k vojenské službě.

Cvičení branců vojenské policie
Zdroj: rms/OR-1 Richard Põder

Člen výboru Riigikogu pro národní obranu a bývalý voják Leo Kunnas řekl ERR, že Estonsko si v současnosti dokáže poradit i bez zavedení povinné vojenské služby pro ženy.

„Z dlouhodobějšího hlediska bychom k tomu ale mohli v případě potřeby přistoupit, pokud se demografická situace nezlepší a zůstane taková, jaká je,“ připustil.

Bývalý velitel obranných sil generál Martin Herem i současný velitel Andrus Merilo se domnívají, že vojenská služba žen by měla být podporována, ale měla by zůstat dobrovolná.

Článek napsala Jette Mäggiová (ERR), poprvé byl publikován 28. května 2026 v 14:34 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečností zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times od Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, kterou během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
před 1 hhodinou

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 4 hhodinami

Zemřel Clive Davis. Producent, jenž formoval dekády moderní hudby

Ve věku 94 let zemřel americký hudební producent Clive Davis, informovala agentura AP. Pomohl nastartovat kariéru zpěvačkám jako Whitney Houstonová či Alicia Keys, ale spolupracoval i s řadou dalších hvězd.
před 7 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko zasáhlo tureckou nákladní loď, Ukrajina ruskou továrnu na raketové součástky

Ruský dronový útok zasáhl tureckou nákladní loď plující pod vlajkou Panamy, na plavidle vypukl rozsáhlý požár, uvedlo ukrajinské námořnictvo. Podle vicepremiéra Oleksije Kuleby noční ruský útok jednoho člena posádky zabil, dalších osm námořníků se evakuovalo. Moskva se zatím nevyjádřila. Ruské útoky byly zaznamenány i v ukrajinské Sumské a Oděské oblasti a Záporoží, hlášeny jsou oběti. Ukrajinské drony udeřily v Moskvě a jejím okolí a ve Voroněži, kde zasáhly továrnu na výrobu součástek pro rakety.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po střelbách v Chicagu zvažuje Trump vojenskou intervenci

Série střeleb v Chicagu si od pátečního večera místního času vyžádala sedm mrtvých a třicet osm zraněných, uvedla podle agentury AP tamní městská policie. Americký prezident Donald Trump naznačil, že uvažuje o vojenské intervenci v tomto městě ve státě Illinois, píše AP.
před 11 hhodinami

Gruzie usiluje o přísnější dohled nad studenty z ciziny a nad pobyty získanými sňatkem

Náměstek ministra vnitra Gruzie Aleksandre Darachvelidze oznámil, že parlamentu byl předložen rozsáhlý balíček legislativních změn zaměřených na nelegální migraci.
před 12 hhodinami
Načítání...