Estonsko se povinné vojenské službě žen nevyhne, říká šéfka obranné agentury

Povinná vojenská služba žen je jen otázkou času, protože v budoucnu nebude dostatek mužů, uvedla ředitelka Agentury pro obranné zdroje (KRA) Anu Rannaveskiová.

Rannaveskiová ve čtvrtečním pořadu „Uudis+“ stanice Vikerraadio komentovala návrh bývalého předsedy Nejvyššího soudu Raita Marusteho rozšířit povinnou vojenskou službu i na ženy.

Uvedla, že ačkoli jsou dnes k odvodu povoláváni pouze muži, je stále zřejmější, že porodnost je příliš nízká na to, aby tento systém mohl v budoucnu pokračovat. Zatímco v předchozích generacích se každý rok rodilo až patnáct tisíc chlapců, nyní jejich počet klesl na čtyři až pět tisíc. „Je zřejmé, že z těchto mladých lidí rozhodně nedokážeme naplnit 4100 míst, s nimiž počítají obranné plány. Do roku 2040 už bude problém velmi zřetelný – nebudeme schopni těchto 4100 míst obsadit,“ uvedla Rannaveskiová.

Anu Rannaveski
Zdroj: Ministry of Defense

Maruste upozornil, že řada rolí v moderní obraně státu nevyžaduje fyzickou sílu, což umožňuje rozšířit brannou povinnost na obě pohlaví.

Rannaveskiová se domnívá, že každý estonský občan má povinnost bránit nezávislost Estonska. „Rozhodně doufám, že otázkou je spíše kdy, nikoli zda,“ uvedla ředitelka KRA.

Kvantita versus kvalita

Pokud se podmínky nezmění, Estonsko by si dalších čtrnáct let mohlo vystačit pouze s mladými muži. Ředitelka KRA však uvedla, že už nyní je nutné přemýšlet o tom, co bude následovat.

Pokud se rodí méně chlapců, mohlo by to také znamenat, že bude nutné povolávat do služby muže s horším zdravotním stavem. „Zároveň to ale neznamená, že můžeme snížit zdravotní požadavky. Pokud mají mladí lidé různé zdravotní problémy, musely by se jimi začít zabývat ozbrojené síly,“ dodala.

Noví branci do estonské armády (červenec 2025)
Zdroj: Julius Air Kull/mil.ee

Od roku 2023 je výuka národní obrany povinná pro studenty nastupující na střední školy. Rannaveskiová uvedla, že jde o významný krok vpřed, který mladým lidem, a zejména dívkám, pomáhá začít přemýšlet o vojenské službě.

Do vojenské služby nastupuje méně žen

V posledních letech počet žen nastupujících k vojenské službě klesá. Loni jich do služby nastoupilo 45, v roce 2024 to bylo 49, v roce 2023 padesát a v roce 2022 šedesát. Podle Rannaveskiové však dívky nastupující k vojenské službě obecně vykazují vyšší motivaci než řada mladých mužů.

Advokátka a členka Obranné ligy Karin Madissonová podporuje povinnou vojenskou službu žen, domnívá se ale, že fyzické požadavky pro vstup do jednotek územní obrany jsou příliš vysoké. „Ne každý musí skládat stejný test fyzické zdatnosti se stejnými požadavky. Brannou povinnost bychom mohli vymezit mnohem šířeji, pokud bychom od každého nevyžadovali vojenský výcvik,“ uvedla.

Madissonová dodala, že ženy by mohly v obranných silách plnit i jiné úkoly. „Patří mezi ně například logistika a zdravotnictví. Každý člověk by mohl mít místo, kde by mohl přispět. Ve skutečnosti to dnes lidem neumíme nabídnout. Pokud jsou chlapci a dívky vyřazováni kvůli fyzickým schopnostem, možná by se přitom velmi dobře hodili k pomoci policii a pohraniční stráži nebo záchranné službě. Neměli bychom mluvit jen o ženách nebo mužích, ale spíše o možnosti, že různé funkce mají různé požadavky,“ navrhla Madissonová způsob, jak povzbudit více žen i mužů k nástupu k vojenské službě.

Cvičení branců vojenské policie
Zdroj: rms/OR-1 Richard Põder

Člen výboru Riigikogu pro národní obranu a bývalý voják Leo Kunnas řekl ERR, že Estonsko si v současnosti dokáže poradit i bez zavedení povinné vojenské služby pro ženy.

„Z dlouhodobějšího hlediska bychom k tomu ale mohli v případě potřeby přistoupit, pokud se demografická situace nezlepší a zůstane taková, jaká je,“ připustil.

Bývalý velitel obranných sil generál Martin Herem i současný velitel Andrus Merilo se domnívají, že vojenská služba žen by měla být podporována, ale měla by zůstat dobrovolná.

Článek napsala Jette Mäggiová (ERR), poprvé byl publikován 28. května 2026 v 14:34 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 27 lidí zahynulo při požáru, který zachvátil bar v Bangkoku, píše AP

Nejméně 27 lidí zahynulo při požáru, který zachvátil bar v thajské metropoli Bangkoku. S odvoláním na místní úřady to napsala agentura AP. Podle premiéra Anutina Čánvirakuna několik dalších lidí převezli záchranáři do nemocnice, městská správa následně podle agentury Reuters sdělila, že zraněných je 63 lidí. Stav 22 zraněných je podle guvernéra Bangkoku kritický. Podle některých místních médií se řada lidí stále pohřešuje, uvedla stanice BBC News. Městská správa nicméně bilanci považuje za konečnou. Příčina požáru zatím není jasná.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Americká armáda oznámila další vlnu úderů proti íránským útočným kapacitám

Americká armáda oznámila další salvu úderů proti Íránu. Informovaly o tom v noci na pondělí světové tiskové agentury. Exploze byly slyšet opět z ostrova Kešm, západně od přístavního města Bandar Abbás, ale také v přístavu Džásk, poblíž rovněž přímořského Siriku a v částech provincie Búšehr, informovala s odvoláním na íránská média agentura Reuters. Na vojenské cíle v Íránu útočila americká armáda už v neděli. Teherán podle agentury AFP prohlásil, že americké údery zmařily diplomatické úsilí posledních měsíců.
před 3 hhodinami

Zemřel vlivný republikánský senátor Lindsey Graham

Zemřel americký senátor Lindsey Graham, uvedla agentura Reuters s odkazem na politikovu kancelář. Jednasedmdesátiletý republikán patřil k nejvlivnějším členům Kongresu, a to hlavně v zahraniční politice. V posledních letech podporoval Ukrajinu a její boj proti ruské agresi. Americký prezident Donald Trump označil Grahama za jednoho z nejlepších zákonodárců a skutečného amerického vlastence. Bude hodně chybět, dodal. Grahama ocenili rovněž izraelští a evropští politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA rozporují tvrzení Teheránu o uzavření Hormuzu. Írán čelil dalším útokům

Íránské revoluční gardy v noci na neděli SELČ oznámily uzavření Hormuzského průlivu až do odvolání. Stalo se tak poté, co střílely na loď plující „nepovolenou trasou“, informovala média. Vláda i armáda Spojených států tvrzení o uzavření úžiny rozporují. Krátce po úderu na loď plavící se Hormuzským průlivem oznámilo velitelství amerických sil v oblasti další vlnu útoků proti Íránu. Teherán v odvetě za americké nálety odpálil rakety a drony proti svým sousedům v Perském zálivu. Írán následně informoval, že čelil další vlně útoků.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 8 hhodinami

Rusové útočili na Charkov, Cherson a Kryvyj Rih, ukrajinské drony na rafinerii

Při ruských útocích na ukrajinskou Dněpropetrovskou oblast zahynuli podle místních úřadů tři lidé, v Chersonu jeden. Ruské úřady hovoří o čtyřech mrtvých v okupované části ukrajinské Záporožské oblasti a jednom v ruské Samarské oblasti, kde ukrajinské drony dle zpráv z médií a sociálních sítí opět zasáhly rafinerii ve městě Syzraň. Nejméně dva zraněné včetně šestnáctileté dívky si vyžádal nálet ruských dronů na Charkov, oznámil šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ve Francii odstavili ve vedrech tři jaderné reaktory, u dalších snížili výkon

Vysoké teploty mají ve Francii dopad i na výrobu elektřiny. Francouzská společnost EDF podle médií oznámila, že kvůli meteorologickým podmínkám nechala odstavit tři reaktory jaderných elektráren. U dalších osmi pak nechala snížit výkon. Podobná situace nastala již v minulých letech. Francie nyní čelí třetí vlně veder od začátku roku.
před 11 hhodinami

Zelenskyj avizoval změny ve vládě, premiérce nabídl novou roli

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil změnu politické strategie země a avizoval změny ve vládě. Premiérce Juliji Svyrydenkové na síti X poděkoval za práci a uvedl, že jí nabídl možnost vést novou oblast vztahů s klíčovým partnerem. Více podrobností k její případné nové roli neposkytl. Agentura Reuters nebo portál RBK-Ukrajina si jeho slova vyložily jako návrh nebo rozhodnutí ministerskou předsedkyni odvolat. Média spekulují o kandidátech, kteří by ji mohli nahradit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.