Počet obyvatel Estonska klesá už druhý rok po sobě

Podle údajů estonského statistického úřadu měla země k 1. lednu 1 360 745 obyvatel, což je o 9250 méně než před rokem. Počet obyvatel tak klesl druhý rok po sobě.

Loni se v Estonsku narodilo 9240 lidí a 15 688 zemřelo. Do země se přistěhovalo celkem 15 212 osob, zatímco 18 014 se jich vystěhovalo.

Podle vedoucí oddělení statistik obyvatelstva a vzdělávání estonského statistického úřadu Kadri Rootaluové připadaly dvě třetiny poklesu počtu obyvatel na záporný přirozený přírůstek, zatímco jednu třetinu způsobilo záporné migrační saldo.

Změna počtu obyvatel v Estonsku
Zdroj: Statistics Estonia

„Migrační saldo, které v posledních letech přispívalo k růstu populace a vyrovnávalo záporný přirozený přírůstek, se v roce 2025 po více než deseti letech znovu dostalo do záporných hodnot. Estonsko opustilo o 2802 lidí více, než kolik jich do země přišlo,“ uvedla v tiskové zprávě. Dodala, že přirozený úbytek obyvatel zůstal záporný a činil 6488 osob.

Průměrný věk rodiček se stále zvyšuje

V Estonsku se v roce 2025 narodilo 9240 dětí, o 450 méně než v roce 2024.

„Pokles počtu narozených dětí v loňském roce o 4,6 procenta byl nejmírnější od roku 2022, kdy porodnost začala prudce klesat. O rok dříve se počet narozených během jediného roku snížil o 11,5 procenta a v předchozím roce o šest procent. Ve srovnání s průměrem z období před tímto prudkým poklesem, tedy z let 2010 až 2021, se počet narozených snížil o více než 30 procent,“ vysvětlila Rootaluová.

Úhrnná plodnost, která zohledňuje počet žen v reprodukčním věku, činila v roce 2025 hodnotu 1,16. O rok dříve byla na úrovni 1,18, zatímco průměr za pětileté období před rokem 2022 dosahoval 1,62.

Průměrný věk matek při porodu činil 31,2 roku, zatímco průměrný věk prvorodiček dosáhl 29,4 roku. Oba ukazatele se loni zvýšily a pokračovaly tak v trendu, který přetrvává od znovuzískání estonské nezávislosti.

V roce 2025 se v Estonsku narodilo nejvíce prvních dětí, a to 4010. Druhých dětí bylo 3092 a třetích či dalších 2138. Počet narozených prvních dětí byl oproti předchozímu roku mírně vyšší, zatímco druhých a třetích dětí se narodilo méně.

Novorozenec
Zdroj: Priit Mürk/ERR

„Podíl prvních dětí v posledních čtyřech letech výrazně vzrostl. Zatímco v roce 2021 tvořily první děti 37 procent všech narozených, v roce 2025 už to bylo 43 procent. Od roku 2021 se narodilo o 19 procent méně prvních dětí, o 35 procent méně druhých dětí a o 40 procent méně třetích či dalších dětí,“ uvedla Rootaluová.

Emigrace ukrajinských občanů pokračuje

Podle zpřesněných migračních údajů, které zohledňují i neregistrovanou migraci, přišlo do Estonska 15 212 lidí a 18 014 jich ze země odešlo. K poklesu migračního salda přispělo jak snížení přistěhovalectví, tak zvýšení vystěhovalectví.

„Počet přistěhovalých se oproti předloňsku snížil o 3422, zatímco počet vystěhovalých vzrostl o 754 osob. Migrační saldo, které bylo v roce 2024 ještě kladné a činilo 1374 osob, se během jediného roku propadlo do záporných hodnot na minus 2802,“ uvedla Rootaluová při popisu nejnovějších migračních údajů.

Migrace je nadále ovlivněna i plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu. „Zatímco v posledních letech tvořili hlavní skupinu mezi přistěhovalci ukrajinští občané, v uplynulých dvou letech výrazně vzrostl podíl ukrajinských občanů mezi vystěhovalými,“ sdělila Rootaluová.

„Nárůst vystěhovalectví se týká především ukrajinských občanů, ale také samotných estonských občanů. Na emigraci má do určité míry vliv i metodika migrační statistiky: pokud lidé zemi opustí, aniž by svůj odjezd oficiálně nahlásili, dostane se tato informace ke statistikům se zpožděním,“ vysvětlila Rootaluová a dodala, že část osob vedených jako vystěhovalé mohla ze země ve skutečnosti odejít už dříve.

Loni do Estonska přišlo 4672 estonských občanů a 6283 jich odešlo, takže odchodů bylo o 1611 více než příchodů. Více ukrajinských občanů z Estonska odešlo, než do něj přišlo: vystěhovalo se jich 5617, zatímco přistěhovalo 4791.

Přístav Tallinn
Zdroj: Siim Lovi /ERR

Estonští občané tvoří 82 procent

Mezi obyvateli Estonska tvoří nezletilí 18,7 procenta. Lidé ve věku od 18 do 64 let představují 59,9 procenta populace, zatímco osoby starší 65 let tvoří 21,4 procenta. Během uplynulého roku se podíl nezletilých snížil, zatímco podíl lidí v důchodovém věku vzrostl. Muži tvoří 47,5 procenta populace a ženy 52,5 procenta.

Z obyvatel Estonska má 82,2 procenta, tedy 1 119 000 lidí, estonské občanství. Ruské občanství drží 5,5 procenta obyvatel, ukrajinské 4,6 procenta a 4,3 procenta má nevymezené občanství. Dalších 3,4 procenta tvoří občané jiných států. Etničtí Estonci tvoří 68,5 procenta celkové populace, tedy 933 tisíc osob, což je zhruba stejný podíl jako před rokem.

Revidovaný údaj o počtu obyvatel zveřejněný statistickým úřadem zohledňuje kromě předběžného údaje o počtu obyvatel zveřejněného v lednu i neregistrovanou migraci. Podrobnější údaje jsou uvedeny na webu estonského statistického úřadu.

ERR, 21/04/2026 09:23 (GMT+2)

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 23 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení příměří, v Libanonu budou bezpečné zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 6 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií bylo jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...