Přistěhovalectví

Demokratka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump slibují před prezidentskými volbami vylepšit ekonomickou situaci Američanů, omezit imigraci nebo usměrnit Čínu, každý z nich ale nabízí odlišné recepty. Viceprezidentka chce daňové úlevy pro chudé, více zelené energie či dialog s Pekingem, exprezident naopak hodlá zavést tvrdá cla na dovoz čínského zboží, odmítá podporu elektromobility a daňovou zátěž by snížil podnikatelům. Zahraniční politika u voličů nehraje klíčovou roli, letos ale mohou do souboje zasáhnout hned dvě velké války – ruská proti Ukrajině a blízkovýchodní konflikt.

Ruské ministerstvo vnitra dokončilo návrh zákona, který má zpřísnit státní kontrolu nad migrací. Předloha vznikla měsíc po nejkrvavějším teroristickém útoku v Rusku. Nedaleko Moskvy při něm zemřelo 144 lidí. Policie zatkla jedenáct podezřelých, všichni, až na jednoho Kyrgyze, pocházejí z Tádžikistánu.

Americký prezident Joe Biden a bývalý šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek na různých místech v Texasu navštívili americko-mexickou hranici. Imigrace do USA z Mexika je zásadním tématem kampaně před listopadovými prezidentskými volbami, v nichž se Biden a Trump s velkou pravděpodobností znovu utkají. Oba tak při návštěvě hranice, kdy je dělilo zhruba 480 kilometrů, zdůrazňovali, že jsou schopni problémy nelegální migrace řešit, a navzájem se obviňovali z nefunkčnosti imigračního systému.

Francouzská premiérka Élisabeth Borneová v pondělí rezignovala na funkci. Prezident Emmanuel Macron, který o chystaných změnách v kabinetu hovořil už koncem loňského roku, její demisi přijal, informují tiskové agentury. Borneová povede kabinet v demisi až do jmenování nového předsedy vlády. Podle agentury AFP se jako o možném budoucím premiérovi nejčastěji hovoří o 34letém ministru školství Gabrielu Attalovi.

Spojené státy znovu otevřely čtyři hraniční přechody s Mexikem. Provoz omezily v prosinci, kdy počet žadatelů o azyl vystoupal až na jedenáct tisíc denně. V současnosti je to asi o polovinu méně. Mexiko totiž začalo část běženců deportovat do střední Ameriky. Ve Washingtonu se demokraté a republikáni dál přou o změny imigračního systému.

Válka na Ukrajině umocnila přistěhovaleckou vlnu z východní Evropy do Izraele. Jen minulý rok zamířilo do země nejméně padesát tisíc židovských imigrantů z tohoto regionu. Poslední roky proudí do Izraele ve velkém také občané Ruské federace. Uprchlíci z Ukrajiny si tak kromě nového prostředí a vysokých cen zvykají i na soužití s Rusy.

Podpora Ukrajiny bude hlavní prioritou švédského předsednictví Rady EU, které začalo v letošním roce, uvedl v pořadu Události, komentáře švédský velvyslanec v ČR Fredrik Jörgensen. Severská země, jež vystřídala Česko, se chce například zaměřit také na rozšíření Schengenu o Rumunsko a Bulharsko. Pro své půlroční působení chystá i překvapení, ale o něm nechtěl velvyslanec zatím hovořit.

Maďarský ústavní soud dospěl k závěru, že Maďarsko má právo uplatňovat vlastní opatření v oblastech, kde Evropská unie dosud nepodnikla adekvátní kroky ke společné implementaci unijních pravidel. Zároveň však podle tiskových agentur zamítl podnět maďarské vlády mířící proti rozhodnutí nejvyšší soudní instance Evropské unie v případu zpochybňujícím způsob, jakým Maďarsko zachází s migranty. Ústavní soud podle agentury AFP uvedl, že není s to „ani zpochybnit verdikt Soudního dvora EU, ani posuzovat nadřazenost unijního práva“.

Zatímco na severu Francie táboří tisíce migrantů, kteří se navzdory nedávné tragédii chtějí dostat přes kanál La Manche do Británie, Francie přijímá přistěhovalce legální cestou. Jejich integraci sledoval zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd.

Britská vláda představila nová imigrační pravidla. Po dokončení brexitu mají do země přilákat vysoce kvalifikované osoby z celého světa a zajistit odklon od „závislosti na levné pracovní síle z Evropy“. Plánovaný bodový systém by diskvalifikoval osoby, které se nedomluví v angličtině či nedisponují pracovní nabídkou v požadované podobě. Vztahovat by se měl bez rozdílu na všechny cizince, kteří by chtěli ve Velké Británii žít a pracovat.

Prezidentem Donaldem Trumpem schválené zpřísnění podmínek pro vydávání zelených karet – tedy přistěhovaleckých víz – ve Spojených státech se odkládá. Trumpův návrh dočasně zablokoval federální soud ve státě Oregon. Proti požadavku, aby imigranti měsíc po příjezdu prokazovali zdravotní pojištění, podala žalobu skupina amerických občanů. Soudní rozhodnutí je obdobou předběžného opatření v Česku, nejde tedy o finální verdikt. Soud bude kauzu dále projednávat.

Trumpova vláda od října zpřísní podmínky udělování povolení k pobytu, takzvané zelené karty. Nově by ji nemuseli dostat migranti s nízkými příjmy a čerpající sociální dávky. Podle CNN by opatření mohlo výrazně snížit počet přistěhovalců přicházejících do USA legálně, protože pro úřady bude jednodušší zamítnout jim zelenou kartu i žádost o vízum.

Někdejší americký viceprezident Joe Biden, který je favoritem na prezidentskou nominaci demokratů pro volby hlavy státu v roce 2020, během debaty druhé poloviny kandidátů čelil výpadům stranických soků. Ti mu vyčítali minulost v administrativě prezidenta Baracka Obamy včetně tehdejších deportací tří milionů migrantů, málo ambiciózní reformu zdravotního pojištění nebo pomalou politiku v oblasti změny klimatu.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně usnadnila zrychlenou deportaci, čímž obejde imigrační soudy. Podle nových pravidel, která začnou platit ještě v úterý, může být okamžitě vyhoštěn každý přistěhovalec bez dokladů, který v zemi pobývá méně než dva roky, oznámilo americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti.

Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalí Spojené státy od 10. června na veškeré zboží z Mexika pětiprocentní clo. Šéf Bílého domu tak chce sousední stát přimět k tomu, aby zastavil příliv migrantů do Spojených států. Pokud Mexiko podnikne konkrétní opatření, hodlá Trump cla zrušit. V opačném případě se mají každý měsíc zvýšit o pět procentních bodů. Mexický prezident v reakci vybídl k jednáním, do USA posílá ministra zahraničí.