Podpora Ukrajiny a rozšíření Schengenu patří k prioritám Švédska v čele EU, uvedl velvyslanec Jörgensen

7 minut
Události, komentáře: Švédské plány, jak vést sedmadvacítku
Zdroj: ČT24

Podpora Ukrajiny bude hlavní prioritou švédského předsednictví Rady EU, které začalo v letošním roce, uvedl v pořadu Události, komentáře švédský velvyslanec v ČR Fredrik Jörgensen. Severská země, jež vystřídala Česko, se chce například zaměřit také na rozšíření Schengenu o Rumunsko a Bulharsko. Pro své půlroční působení chystá i překvapení, ale o něm nechtěl velvyslanec zatím hovořit.

Podpora Ukrajiny je velkou výzvou, protože tato země bojuje za nás za všechny, uvedl velvyslanec. Zdůraznil též, že Švédsko chce být silným členem NATO a přispět k bezpečnosti v Evropě. S tím souvisejí i probíhající jednání Švédska a Finska o vstupu do Severoatlantické aliance.

Tomuto vstupu zatím ještě nedalo „zelenou“ Maďarsko, které ale slíbilo, že tak učiní na jaře, a zejména Turecko, s nímž probíhají náročná vyjednávání.  

Velvyslanec uvedl, že Ankara chce, aby Švédové vydali do Turecka některé osoby. „Ale musíme dodržovat švédské zákony, pokud to neumožňují, tak je nevydáme,“ zmínil Jörgensen s tím, že Turecko chápe, že se severská země řídí svými zákony. 

K prioritám patří i rozšíření Schengenu o Rumunsko a Bulharsko

V pořadu pak velvyslanec několikrát popřel úvahy, že by protiimigrační a euroskeptická strana Švédští demokraté, o níž se opírá menšinová vláda, měla mít nějaký paralyzující vliv na postup Stockholmu. Podtrhl, že národní program jeho země je založen na dlouhých vnitřních diskusích a nejsou velké rozpory, pokud jde například o podporu svobodného obchodu či Ukrajiny. 

Velvyslanec rovněž věří, že se podaří vyřešit spory o rozšíření schengenského prostoru o Bulharsko a Rumunsko. Tyto země zatím kvůli vetu Rakouska a Nizozemska neuspěly.

Cílem je zelená, bezpečná a svobodná Evropa

„Švédsko se ujímá předsednictví v Radě EU v okamžiku, kdy Unie stojí před historickými výzvami,“ řekl už v polovině prosince premiér Ulf Kristersson. Hlavním bodem programu jeho vlády pro předsednictví je „zelená, bezpečná a svobodná Evropa“. Chce se zaměřit také na zachování prosperity v sedmadvacítce, demokratické hodnoty a principy právního státu.

Ožehavým bodem bude pro švédské předsednictví migrace, uvedla agentura DPA. Švédská středopravicová vláda je u moci teprve od poloviny října a prosazuje ostřejší kurz v přistěhovalecké politice. Kristersson v listopadu řekl, že „vnější a vnitřní bezpečnost“ EU jsou prioritou švédského předsednictví. „Bez silné vnější hranice je svoboda pohybu uvnitř EU ohrožená,“ prohlásil tehdy premiér. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 1 hhodinou

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 7 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 9 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...