Podpora Ukrajiny a rozšíření Schengenu patří k prioritám Švédska v čele EU, uvedl velvyslanec Jörgensen

Nahrávám video
Události, komentáře: Švédské plány, jak vést sedmadvacítku
Zdroj: ČT24

Podpora Ukrajiny bude hlavní prioritou švédského předsednictví Rady EU, které začalo v letošním roce, uvedl v pořadu Události, komentáře švédský velvyslanec v ČR Fredrik Jörgensen. Severská země, jež vystřídala Česko, se chce například zaměřit také na rozšíření Schengenu o Rumunsko a Bulharsko. Pro své půlroční působení chystá i překvapení, ale o něm nechtěl velvyslanec zatím hovořit.

Podpora Ukrajiny je velkou výzvou, protože tato země bojuje za nás za všechny, uvedl velvyslanec. Zdůraznil též, že Švédsko chce být silným členem NATO a přispět k bezpečnosti v Evropě. S tím souvisejí i probíhající jednání Švédska a Finska o vstupu do Severoatlantické aliance.

Tomuto vstupu zatím ještě nedalo „zelenou“ Maďarsko, které ale slíbilo, že tak učiní na jaře, a zejména Turecko, s nímž probíhají náročná vyjednávání.  

Velvyslanec uvedl, že Ankara chce, aby Švédové vydali do Turecka některé osoby. „Ale musíme dodržovat švédské zákony, pokud to neumožňují, tak je nevydáme,“ zmínil Jörgensen s tím, že Turecko chápe, že se severská země řídí svými zákony. 

K prioritám patří i rozšíření Schengenu o Rumunsko a Bulharsko

V pořadu pak velvyslanec několikrát popřel úvahy, že by protiimigrační a euroskeptická strana Švédští demokraté, o níž se opírá menšinová vláda, měla mít nějaký paralyzující vliv na postup Stockholmu. Podtrhl, že národní program jeho země je založen na dlouhých vnitřních diskusích a nejsou velké rozpory, pokud jde například o podporu svobodného obchodu či Ukrajiny. 

Velvyslanec rovněž věří, že se podaří vyřešit spory o rozšíření schengenského prostoru o Bulharsko a Rumunsko. Tyto země zatím kvůli vetu Rakouska a Nizozemska neuspěly.

Cílem je zelená, bezpečná a svobodná Evropa

„Švédsko se ujímá předsednictví v Radě EU v okamžiku, kdy Unie stojí před historickými výzvami,“ řekl už v polovině prosince premiér Ulf Kristersson. Hlavním bodem programu jeho vlády pro předsednictví je „zelená, bezpečná a svobodná Evropa“. Chce se zaměřit také na zachování prosperity v sedmadvacítce, demokratické hodnoty a principy právního státu.

Ožehavým bodem bude pro švédské předsednictví migrace, uvedla agentura DPA. Švédská středopravicová vláda je u moci teprve od poloviny října a prosazuje ostřejší kurz v přistěhovalecké politice. Kristersson v listopadu řekl, že „vnější a vnitřní bezpečnost“ EU jsou prioritou švédského předsednictví. „Bez silné vnější hranice je svoboda pohybu uvnitř EU ohrožená,“ prohlásil tehdy premiér. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 17 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 31 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 48 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 57 mminutami

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Důkazy o zamýšleném íránském útoku zřejmě chybí. Trump jím obhajoval údery na Teherán

Představitelé vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa neposkytli zákonodárcům v Kongresu důkazy o tom, že Írán chystal útok na americké síly, napsala agentura Reuters. Bílý dům přitom tímto zdůvodňoval, proč zahájil údery proti Teheránu. Většina demokratů a někteří republikáni navíc odsoudili rozhodnutí zaútočit bez souhlasu Kongresu, který vyžaduje americká ústava. Trump však není prvním prezidentem, který testoval limity tohoto pravidla.
před 1 hhodinou
Načítání...