Rakousko zpřísnilo migrační politiku, dočasně pozastavuje slučování rodin s ochranným statusem. Běženci z rizikových zemí, třeba Sýrie nebo Afghánistánu, tak nesmí automaticky přizvat své nejbližší. Jde o první výrazný krok nové vlády. Přísnější pravidla slibovala koalice už během svého vzniku.
V důsledku migrační krize, která začala v roce 2015, přijala devítimilionová země tehdy na sto tisíc lidí. Podle některých statistik to bylo vůbec nejvíc v přepočtu na obyvatele. Celá čtvrtina Rakouska má kořeny v zahraničí a přistěhovalectví je silné téma prakticky v každých volbách.
Třeba v těch, které jsou plánované na konec dubna ve Vídni, nemůže hlasovat až třetina obyvatel, neboť nemá rakouské občanství. Politici zmiňují přínos migrantů – hlavně pro pracovní trh – ale i zátěž: třeba pro bezpečnost nebo sociální systém.
Vídeň jde proti evropskému právu
I proto mířily první kroky nové vlády tímto směrem. „Slučování rodin dosáhlo rozměru, který vytvořil zátěž zejména v oblasti vzdělání, ale i integrace,“ podotkl kancléř Christian Stocker (ÖVP).
Právě přistěhovalci s nárokem na ochranu už k sobě nemohou přizvat rodinné příslušníky. Rakousko tím jde proti evropskému právu, neboť omezit ho může jen ve stavu nouze.
Vídeň to vysvětluje nedostatkem místa na školách. „Na základě toho jsme Evropskou komisi informovali, že této legální možnosti využijeme,“ oznámil ministr vnitra Gerhard Karner (ÖVP).
V minulých dvou letech přišlo v rámci slučování rodin do Rakouska na osmnáct tisíc lidí, převážně právě dětí.
Útok ve Villachu
O migraci se znovu mluví po únorovém útoku na jihu Rakouska. Ve Villachu tam zabil mladý Syřan chlapce a dalších pět lidí nožem zranil.
„Nehodláme sledovat lidi bezdůvodně, ale zároveň nechceme být vůči skutečným hrozbám slepí,“ prohlásila ministryně zahraničí Beate Meinlová-Reisingerová (NEOS).
Kritici kroku přitom mluví o sestupném trendu a čím dál menším počtu příchozích. Vláda mezitím chystá další opatření, třeba nárok na plné sociální dávky až po třech letech pobytu.
