Pracovní trh

Říjnový díl Fokusu Václava Moravce se věnoval pracovnímu trhu. Kdo si dnes diktuje podmínky – majitelé, nebo zaměstnanci? Chtějí mladí pracovat, nebo se jen bavit? A jaké profese nahradí umělá inteligence? O tom i o dalších tématech debatovali mimo jiné bývalí premiéři Mirek Topolánek a Vladimír Špidla a expertka na pracovní trh Jaroslava Rezlerová, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková a manažer Tomáš Kolář a hospodářská historička Antonie Doležalová.

Firmy v Česku zavádějí nové benefity, aby si udržely zaměstnance, případně nalákaly nové. Jedním z takových benefitů je například čtyřdenní pracovní týden. V technologické firmě v Brně – Králově Poli se po zkušebním roce rozhodli ve zkráceném pracovním týdnu pokračovat. Jiné firmy zase sázejí na neomezenou dovolenou.

Jedním z návrhů, který tento týden představila Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci plánu na pomoc ekonomice, je i výpověď bez udání důvodu. Podle rady je potřeba pracovní trh rozpohybovat, což by mělo firmám pomoci s výběrem pracovníků. Návrh se ale nelíbí zástupcům zaměstnanců, Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS). Podle jejich předáka by to byl návrat do doby před rokem 1989.

Česko se vymyká ekonomickým poučkám. Zatímco výkon ekonomiky klesá, nezaměstnanost zůstává stále na nízkých číslech. Firmy si i při nižší poptávce většinou dál nechávají své pracovníky, ve větší míře se nepropouští. Právě nízká nezaměstnanost patří dlouhodobě k největším překážkám dalšího rozvoje tuzemských firem.

Francie umožní snadněji získat pracovní povolení migrantům v profesích, kde chybí personál. Dostanou navíc povolení k pobytu. Součástí nového imigračního zákona je ale také rychlejší deportace pro všechny, kteří jsou v zemi nelegálně a spáchají trestný čin.

Navzdory drahým energiím i materiálům hodnotí většina českých podniků současnou situaci jako dobrou. Většina podniků zatím problémy řeší úsporami v běžných provozech nebo zaváděním šetrných technologií. Velká část firem si také stěžuje na nedostatek kvalifikované pracovní síly. Dvanáct procent českých firem však plánuje propouštět, především nekvalifikované zaměstnance. Vyplývá to z dat ministerstva práce, která získalo od čtyřiceti tisíc podniků.

Čeští zaměstnavatelé plánují v prvním čtvrtletí letošního roku pracovníky více propouštět než nabírat. Pesimismus na trhu je největší od třetího čtvrtletí 2020. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 510 zaměstnavateli v českém soukromém i veřejném sektoru.

Britská premiérka Liz Trussová chystá zásadní revizi vízového systému, což by mělo přispět k řešení akutního nedostatku pracovních sil v klíčových průmyslových odvětvích Velké Británie. Informoval o tom list Financial Times (FT).

Inflace v Česku možná dosáhne třinácti procent. Trend rostoucí cenové hladiny, který začal během pandemie covidu-19, dále podporují šoky v ekonomice způsobené ruskou invazí na Ukrajině. Válka na trh přináší další nejistotu, což se odráží také v růstu marží. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom diskutovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Velká Británie se v posledních týdnech potýká s nedostatkem pracovníků, od řidičů nákladních aut až po pracovníky v zemědělství nebo masokombinátech. Situace dospěla tak daleko, že čerpacím stanicím docházel benzin a nafta a u těch zásobovaných stály dlouhé fronty. I když se na evropském kontinentu může zdát, že Británie se dostala do problémů kvůli brexitu, profesor práva na Cardiff University Jiří Přibáň takové zjednodušení odmítá. Na vině je hned několik faktorů a žádný sentiment po Unii v Británii nepanuje, řekl v Interview ČT24.

Průměrná mzda v Česku letos ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Reálně po zahrnutí inflace stoupla o 8,2 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Růst pak ovlivnily odměny pro lidi, kteří během pandemie pracovali ve zdravotnictví nebo sociálních službách.

Americký výrobce podnikového softwaru Salesforce.com se dohodl na převzetí aplikace pro pracovní komunikaci Slack za 27,7 miliardy dolarů (přes 600 miliard korun). Dohodnutá transakce je největší akvizicí v historii společnosti Salesforce.com. Přichází v době rozmachu práce z domova, který je důsledkem pandemie nemoci covid-19. Firma v úterý také uvedla, že transakci ještě musejí schválit regulátoři a akcionáři společnosti Slack.

Během prvního měsíce se produktivita pracovníků přesunutých na home office snížila v průměru o desetinu, po dvou měsících práce z domova pokles dosáhl 30 procent, vyplývá z analýzy poradenské společnosti Moore Czech Republic mezi jejími klienty v Česku. Jiné společnosti však mají zřejmě odlišné zkušenosti, například velké americké internetové firmy  práci z domova dlouhodobě podpoří. Také španělská praxe ukazuje, že se při home office podařilo udržet produktivitu práce na stejné úrovni jako dříve.

Britská vláda představila nová imigrační pravidla. Po dokončení brexitu mají do země přilákat vysoce kvalifikované osoby z celého světa a zajistit odklon od „závislosti na levné pracovní síle z Evropy“. Plánovaný bodový systém by diskvalifikoval osoby, které se nedomluví v angličtině či nedisponují pracovní nabídkou v požadované podobě. Vztahovat by se měl bez rozdílu na všechny cizince, kteří by chtěli ve Velké Británii žít a pracovat.

Příští týden to bude přesně třicet let od otevření hranic. Moment, kdy lidé už nepotřebovali výjezdní doložky, byl jedním z těch, které předznamenaly velké společenské a ekonomické změny. Současné hospodářství má zhruba dvojnásobný výkon než to v roce 1989. A podobně posílila i kupní síla obyvatel. Méně lidí pracuje v zemědělství, více ve službách.

Míra nezaměstnanosti ve Velké Británii klesla v tříměsíčním období do konce září na 3,8 procenta, a vrátila se tak na nejnižší úroveň od ledna 1975. Oznámil to v úterý britský statistický úřad ONS. Zároveň však zaměstnavatelé v tomto období propouštěli nejvíce za poslední čtyři roky. Statistická data rovněž ukázala, že klesá zaměstnanost, slábne růst mezd a snižuje se počet volných míst. To jsou podle agentury Reuters znaky toho, že pracovní trh v Británii ochabuje.