Válka na Ukrajině může zapříčinit české ekonomice šok. Stagflaci se ale vláda může vyhnout, shodují se ekonomové

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce: Dopady ruské invaze na českou ekonomiku
Zdroj: ČT24

Inflace v Česku možná dosáhne třinácti procent. Trend rostoucí cenové hladiny, který začal během pandemie covidu-19, dále podporují šoky v ekonomice způsobené ruskou invazí na Ukrajině. Válka na trh přináší další nejistotu, což se odráží také v růstu marží. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom diskutovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

„To, co vidíme, je strašně rychle se měnící situace. Čísla a analýzy jsou strašně moc za vývojem. Zároveň do modelů vstupuje něco, co tam nikdy nebylo, a to je válka v Evropě. To je další obrovská nejistota,“ argumentuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Mnoho firem proto podle něj zvyšuje ceny.

Další vývoj bude podle Prouzy záviset na situaci na ukrajinském bojišti. Další eskalace války nebo výpadky v dodávkách ruského plynu mohou ekonomice způsobit další šoky, které růst cenové hladiny zhorší. Případné zamrznutí konfliktu by naopak mohlo inflační tlaky snížit.

„Vracíme se trošku mentálně do začátku covidu na jaře 2020. Lidé začínají šetřit, začínají se bát. Je tady pořád skupina lidí, kteří vlastně nemají pořád problém nakupovat, ale výrazně roste skupina těch, kteří začínají velmi masivně šetřit,“ porovnává Prouza. Zamrazilová také předpokládá, že vlivem ruské agrese dojde ke zchudnutí českého obyvatelstva.

České inflační podhoubí

Podle Zamrazilové má Česko „jedno z nejúrodnějších inflačních podhoubí v Evropě“. Je to podle ní tím, že je na pracovním trhu od dubna roku 2018 více volných míst, než jaký je počet nezaměstnaných. Mzdy proto podle ní rostly rychleji než produktivita práce.

Růst nominálních jednotkových mzdových nákladů, který ukazuje, jaká mzda je třeba k výrobě jednotky práce, podle předsedkyně Národní rozpočtové rady dosahuje v tříletém průměru devatenácti procent. To je v Evropské unii mimo toleranční pásmo, které končí již na dvanácti procentech.

K tomu se podle Zamrazilové připojil efekt výdajů předchozí vlády během pandemie covidu-19. „Neříkám, že vláda neměla pomáhat. Vždycky ale říkám, aby si lidé uvědomili, že dostali peníze za nevyrobené zboží, neprovedené služby, neodvedenou práci. A to mělo samozřejmě vysoký inflační potenciál. Do toho teď přišla válka na Ukrajině, což znamená tlak na ceny paliv.“

Obchodníci zvedají marže

Obchodníci se navíc podle ní snaží nahradit ztráty, které utrpěli během pandemie koronaviru. „De facto ceny potravin se zvýšily dejme tomu o necelých šest procent, ale ceny ve stravování stouply meziročně o dvanáct procent. Vidíme určitou diskrepanci a tlak na marže.“

Průměrné marže rostou také prodejcům pohonných hmot. Rozpětí mezi pořizovací a prodejní cenou od letošního února do března vzrostlo průměrně u litru dieselu o 1,88 koruny a u naturalu 95 o 2,1 koruny.

Marže u pohonných hmot
Zdroj: ČT24/Ministerstvo financí

Podle Prouzy by trhu pomohla transparentnost informací spíše než cenový výměr, protože má každý podnik jiné vstupní náklady. Smysl má podle něj zveřejňovat data, která má k dispozici ministerstvo financí.

„Benzinové pumpy jsou specifický trh, kde se ceny v relativně úzké oblasti kopírují mezi sebou,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. V situaci, kdy stáhly ceny benzinové pumpy skupiny EuroOil, kterou vlastní státní podnik Čepro, tak se benzinky v jejich okolí zachovaly stejně.

Hrozba stagflace

České ekonomice by za určitých podmínek mohla hrozit i takzvaná stagflace – tedy kombinace vysoké inflace a stagnace hospodářského růstu. Podle Zamrazilové zatím existuje reálná šance, že je možné se takovému scénáři vyhnout. Prognóza ministerstva financí totiž odhaduje růst HDP ve výši 1,2 procenta.

Větší hrozbou je ale podle ní samotná inflace. „Je to prioritní problém, se kterým musí bojovat ČNB a vláda ji v tom nesmí okopávat kotníky, respektive ji v tom musí podporovat. A to může jenom tím, že vládní výdaje budou adresné, účelné a efektivní,“ myslí si předsedkyně Národní rozpočtové rady.

Podle Prouzy může vláda stagflaci zabránit, pokud dokáže udělat tři věci. První je otevření pracovního trhu, druhou omezení byrokracie a třetí je navýšení výdajů na modernizaci ekonomiky a snižování závislosti na Rusku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA přestanou v úterý vybírat cla, která soud označil za nezákonná

Americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) zastaví v úterý výběr cel uložených na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA). Vyplývá to z oznámení zveřejněného v systému CSMS, což je oficiální komunikační platforma americké celní správy. V pátek Nejvyšší soud USA označil tato cla za nezákonná.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za protispotřebitelské praktiky rozdal loni ERÚ rekordní pokuty

Energetický regulační úřad (ERÚ) uložil vloni obchodníkům za praktiky, které poškozují spotřebitele, pokuty za 18,5 milionu korun. Jde o rekordní částku za více než dvacetileté fungování úřadu. Za poslední dva roky se objem pokut více než zdvojnásobil. Součástí loňských sankcí byla i zatím nejvyšší samostatná pokuta šest milionů korun pro společnost Elgas Energy. Roste i počet případů takzvaných energošmejdů, informoval v pondělí ERÚ.
před 10 hhodinami

Prezident Pavel nebude vetovat rozpočet

Prezident Petr Pavel nebude vetovat návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun, i když podle odborníků porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. V rozhovoru pro server denik.cz řekl, že prezident by neměl vládě stanovovat, jaký má mít rozpočet. Premiér Andrej Babiš (ANO) prezidentův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoPapajanovský rozpočtu vytýká nezákonnost, Mach ho chce vyrovnat bez vyšších daní

Vláda chce postupně vyrovnat státní rozpočet bez navyšování daní, uvedl v Duelu ČT24 náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD). Pomoci by v tom měly podle něj škrty v byrokracii státu, lepší výběr daní a hospodářský růst. „Představa, že bychom to dělali jenom seškrtáním výdajů, to by šlo proti hospodářskému růstu,“ podotkl Mach. „Rozpočet, který předložila (ministryně financí) Alena Schillerová (ANO) porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, jde proti trendu snižování schodků. Je to rozpočet, který meziročně zvýší schodek,“ varoval poslanec Jan Papajanovský (STAN). „To je za nás velká chyba a velký rozdíl proti tomu trendu, který jsme tady měli v letech předcházejících,“ dodal. Tématem Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem byla také obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa a systém obchodování s emisními povolenkami ETS2.
před 16 hhodinami

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
22. 2. 2026

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
22. 2. 2026Aktualizováno22. 2. 2026

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
22. 2. 2026Aktualizováno22. 2. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
22. 2. 2026
Načítání...