Válka na Ukrajině může zapříčinit české ekonomice šok. Stagflaci se ale vláda může vyhnout, shodují se ekonomové

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce: Dopady ruské invaze na českou ekonomiku
Zdroj: ČT24

Inflace v Česku možná dosáhne třinácti procent. Trend rostoucí cenové hladiny, který začal během pandemie covidu-19, dále podporují šoky v ekonomice způsobené ruskou invazí na Ukrajině. Válka na trh přináší další nejistotu, což se odráží také v růstu marží. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom diskutovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

„To, co vidíme, je strašně rychle se měnící situace. Čísla a analýzy jsou strašně moc za vývojem. Zároveň do modelů vstupuje něco, co tam nikdy nebylo, a to je válka v Evropě. To je další obrovská nejistota,“ argumentuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Mnoho firem proto podle něj zvyšuje ceny.

Další vývoj bude podle Prouzy záviset na situaci na ukrajinském bojišti. Další eskalace války nebo výpadky v dodávkách ruského plynu mohou ekonomice způsobit další šoky, které růst cenové hladiny zhorší. Případné zamrznutí konfliktu by naopak mohlo inflační tlaky snížit.

„Vracíme se trošku mentálně do začátku covidu na jaře 2020. Lidé začínají šetřit, začínají se bát. Je tady pořád skupina lidí, kteří vlastně nemají pořád problém nakupovat, ale výrazně roste skupina těch, kteří začínají velmi masivně šetřit,“ porovnává Prouza. Zamrazilová také předpokládá, že vlivem ruské agrese dojde ke zchudnutí českého obyvatelstva.

České inflační podhoubí

Podle Zamrazilové má Česko „jedno z nejúrodnějších inflačních podhoubí v Evropě“. Je to podle ní tím, že je na pracovním trhu od dubna roku 2018 více volných míst, než jaký je počet nezaměstnaných. Mzdy proto podle ní rostly rychleji než produktivita práce.

Růst nominálních jednotkových mzdových nákladů, který ukazuje, jaká mzda je třeba k výrobě jednotky práce, podle předsedkyně Národní rozpočtové rady dosahuje v tříletém průměru devatenácti procent. To je v Evropské unii mimo toleranční pásmo, které končí již na dvanácti procentech.

K tomu se podle Zamrazilové připojil efekt výdajů předchozí vlády během pandemie covidu-19. „Neříkám, že vláda neměla pomáhat. Vždycky ale říkám, aby si lidé uvědomili, že dostali peníze za nevyrobené zboží, neprovedené služby, neodvedenou práci. A to mělo samozřejmě vysoký inflační potenciál. Do toho teď přišla válka na Ukrajině, což znamená tlak na ceny paliv.“

Obchodníci zvedají marže

Obchodníci se navíc podle ní snaží nahradit ztráty, které utrpěli během pandemie koronaviru. „De facto ceny potravin se zvýšily dejme tomu o necelých šest procent, ale ceny ve stravování stouply meziročně o dvanáct procent. Vidíme určitou diskrepanci a tlak na marže.“

Průměrné marže rostou také prodejcům pohonných hmot. Rozpětí mezi pořizovací a prodejní cenou od letošního února do března vzrostlo průměrně u litru dieselu o 1,88 koruny a u naturalu 95 o 2,1 koruny.

Marže u pohonných hmot
Zdroj: ČT24/Ministerstvo financí

Podle Prouzy by trhu pomohla transparentnost informací spíše než cenový výměr, protože má každý podnik jiné vstupní náklady. Smysl má podle něj zveřejňovat data, která má k dispozici ministerstvo financí.

„Benzinové pumpy jsou specifický trh, kde se ceny v relativně úzké oblasti kopírují mezi sebou,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. V situaci, kdy stáhly ceny benzinové pumpy skupiny EuroOil, kterou vlastní státní podnik Čepro, tak se benzinky v jejich okolí zachovaly stejně.

Hrozba stagflace

České ekonomice by za určitých podmínek mohla hrozit i takzvaná stagflace – tedy kombinace vysoké inflace a stagnace hospodářského růstu. Podle Zamrazilové zatím existuje reálná šance, že je možné se takovému scénáři vyhnout. Prognóza ministerstva financí totiž odhaduje růst HDP ve výši 1,2 procenta.

Větší hrozbou je ale podle ní samotná inflace. „Je to prioritní problém, se kterým musí bojovat ČNB a vláda ji v tom nesmí okopávat kotníky, respektive ji v tom musí podporovat. A to může jenom tím, že vládní výdaje budou adresné, účelné a efektivní,“ myslí si předsedkyně Národní rozpočtové rady.

Podle Prouzy může vláda stagflaci zabránit, pokud dokáže udělat tři věci. První je otevření pracovního trhu, druhou omezení byrokracie a třetí je navýšení výdajů na modernizaci ekonomiky a snižování závislosti na Rusku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond prověřuje možný střet zájmů u dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Tvrdí zároveň, že obavy opozice z možného zásahu Evropské komise do jeho řešení jsou neopodstatněné. Zdůvodnil to tím, že stanovisko Komise není právně závazné. Fond po holdingu neplánuje zpětně vymáhat nárokové dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem.
před 15 mminutami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
před 38 mminutami

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
před 2 hhodinami

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
před 3 hhodinami

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
před 14 hhodinami

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Meta uvedla, že transakce plně odpovídala platným právním předpisům.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Šéfem České pošty se stal Richard Hodul

Generálním ředitelem České pošty v pondělí ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) jmenoval bývalého šéfa společnosti Tchibo pro střední a východní Evropu Richarda Hodula. Ve funkci jej schválila vládní Komise pro personální nominace.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Slovensko podalo žalobu proti rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu

Slovensko minulý týden podalo dříve ohlášenou žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do evropského bloku, uvedlo tiskové oddělení slovenského ministerstva spravedlnosti. Žalobu v uvedené záležitosti dříve podalo k soudu EU také Maďarsko.
před 19 hhodinami
Načítání...