Válka na Ukrajině může zapříčinit české ekonomice šok. Stagflaci se ale vláda může vyhnout, shodují se ekonomové

61 minut
Otázky Václava Moravce: Dopady ruské invaze na českou ekonomiku
Zdroj: ČT24

Inflace v Česku možná dosáhne třinácti procent. Trend rostoucí cenové hladiny, který začal během pandemie covidu-19, dále podporují šoky v ekonomice způsobené ruskou invazí na Ukrajině. Válka na trh přináší další nejistotu, což se odráží také v růstu marží. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom diskutovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

„To, co vidíme, je strašně rychle se měnící situace. Čísla a analýzy jsou strašně moc za vývojem. Zároveň do modelů vstupuje něco, co tam nikdy nebylo, a to je válka v Evropě. To je další obrovská nejistota,“ argumentuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Mnoho firem proto podle něj zvyšuje ceny.

Další vývoj bude podle Prouzy záviset na situaci na ukrajinském bojišti. Další eskalace války nebo výpadky v dodávkách ruského plynu mohou ekonomice způsobit další šoky, které růst cenové hladiny zhorší. Případné zamrznutí konfliktu by naopak mohlo inflační tlaky snížit.

„Vracíme se trošku mentálně do začátku covidu na jaře 2020. Lidé začínají šetřit, začínají se bát. Je tady pořád skupina lidí, kteří vlastně nemají pořád problém nakupovat, ale výrazně roste skupina těch, kteří začínají velmi masivně šetřit,“ porovnává Prouza. Zamrazilová také předpokládá, že vlivem ruské agrese dojde ke zchudnutí českého obyvatelstva.

České inflační podhoubí

Podle Zamrazilové má Česko „jedno z nejúrodnějších inflačních podhoubí v Evropě“. Je to podle ní tím, že je na pracovním trhu od dubna roku 2018 více volných míst, než jaký je počet nezaměstnaných. Mzdy proto podle ní rostly rychleji než produktivita práce.

Růst nominálních jednotkových mzdových nákladů, který ukazuje, jaká mzda je třeba k výrobě jednotky práce, podle předsedkyně Národní rozpočtové rady dosahuje v tříletém průměru devatenácti procent. To je v Evropské unii mimo toleranční pásmo, které končí již na dvanácti procentech.

K tomu se podle Zamrazilové připojil efekt výdajů předchozí vlády během pandemie covidu-19. „Neříkám, že vláda neměla pomáhat. Vždycky ale říkám, aby si lidé uvědomili, že dostali peníze za nevyrobené zboží, neprovedené služby, neodvedenou práci. A to mělo samozřejmě vysoký inflační potenciál. Do toho teď přišla válka na Ukrajině, což znamená tlak na ceny paliv.“

Obchodníci zvedají marže

Obchodníci se navíc podle ní snaží nahradit ztráty, které utrpěli během pandemie koronaviru. „De facto ceny potravin se zvýšily dejme tomu o necelých šest procent, ale ceny ve stravování stouply meziročně o dvanáct procent. Vidíme určitou diskrepanci a tlak na marže.“

Průměrné marže rostou také prodejcům pohonných hmot. Rozpětí mezi pořizovací a prodejní cenou od letošního února do března vzrostlo průměrně u litru dieselu o 1,88 koruny a u naturalu 95 o 2,1 koruny.

Marže u pohonných hmot
Zdroj: ČT24/Ministerstvo financí

Podle Prouzy by trhu pomohla transparentnost informací spíše než cenový výměr, protože má každý podnik jiné vstupní náklady. Smysl má podle něj zveřejňovat data, která má k dispozici ministerstvo financí.

„Benzinové pumpy jsou specifický trh, kde se ceny v relativně úzké oblasti kopírují mezi sebou,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. V situaci, kdy stáhly ceny benzinové pumpy skupiny EuroOil, kterou vlastní státní podnik Čepro, tak se benzinky v jejich okolí zachovaly stejně.

Hrozba stagflace

České ekonomice by za určitých podmínek mohla hrozit i takzvaná stagflace – tedy kombinace vysoké inflace a stagnace hospodářského růstu. Podle Zamrazilové zatím existuje reálná šance, že je možné se takovému scénáři vyhnout. Prognóza ministerstva financí totiž odhaduje růst HDP ve výši 1,2 procenta.

Větší hrozbou je ale podle ní samotná inflace. „Je to prioritní problém, se kterým musí bojovat ČNB a vláda ji v tom nesmí okopávat kotníky, respektive ji v tom musí podporovat. A to může jenom tím, že vládní výdaje budou adresné, účelné a efektivní,“ myslí si předsedkyně Národní rozpočtové rady.

Podle Prouzy může vláda stagflaci zabránit, pokud dokáže udělat tři věci. První je otevření pracovního trhu, druhou omezení byrokracie a třetí je navýšení výdajů na modernizaci ekonomiky a snižování závislosti na Rusku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 14 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
včera v 08:27

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
25. 12. 2025

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
25. 12. 2025

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
24. 12. 2025

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
24. 12. 2025

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025
Načítání...