Politici i ekonomové v pořadu Události, komentáře diskutovali o dopadech extrémního růstu cen pohonných hmot. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) obhajoval kontrolu marže prodejců, podle exministryně Aleny Schillerové (ANO) ale nová vládní opatření obyčejným lidem nepomůžou. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý se obává, že současná krize bude mít na ekonomiku větší dopad než covid.
Ukrajinská krize bude mít na českou ekonomiku větší dopad než covid, obává se Dlouhý
Události, komentáře: Dopady války na ekonomiku (zdroj: ČT24)
Vláda se rozhodla zrušit silniční daň a povinné přimíchávání biosložky do nafty. Navíc nechá zkontrolovat marže prodejců – zda nejsou nepřiměřené. Kabinet ke krokům přistoupil v reakci na růst cen pohonných hmot v posledních dnech.
Podle ministra dopravy Kupky jsou opatření dobře promyšlená, zmínil sledování marže na úrovni každé čerpací stanice, aby nedocházelo ke spekulacím.
„Pokud během jednoho dne, kdy nemohlo dojít k doplnění paliva za vyšší cenu v benzinové stanici, došlo k nárůstu o dvě koruny, tak samozřejmě každého napadne, že se tady dělo z důvodu spekulace nebo předběžné ochrany něco, co významně zkomplikovalo život lidem,“ uvedl.
Podle něj je zřejmé, že žádný stát v Evropě nebude mít dost peněz na to, aby dokázal „zabránit dopadům Putinovy války na peněženky lidí“.
Podle Schillerové se ceny paliva promítnou do životní úrovně lidí
Bývalá ministryně financí Schillerová kritizovala plán zrušit povinné přimíchávání biosložky do nafty, které se podle ní musí změnit zákonem o ochraně ovzduší, jenž musí projít parlamentem. I kdyby takové opatření prošlo, lidem podle ní vůbec nepomůže. „Víte, čím se nahradí ta biosložka? Ruskou ropou. Když tam nebudete mít tu biosložku, která se tam přimíchává, tak tam půjde ropa,“ uvedla také.
Kupka mluvil o demagogii, podle něj je ropy i z jiných něž ruských zdrojů na světových trzích dost. Podle něj jde v současnosti o víc než si sbírat „falešně body“. Kam podle něj vláda míří, je zabránit zbytečným negativním turbulencím, například aby se z České republiky stala čerpací stanice tranzitní dopravy.
Schillerová řekla, že jde o lidi. „Ceny na totemech (ukazatelích cen u čerpacích stanic – pozn. red.) nám vstupují v ekonomice do všeho, jako prvotní náklad do všech druhů ekonomiky,“ sdělila s tím, že se vysoké ceny paliv promítnou do zboží, služeb i na celkovou životní úroveň lidí.
Švejnar: Jinde je to stejné
Ekonom Jan Švejnar sdělil, že cena, kterou vidíme u pump v Česku a v Evropě, má obdobu i v USA a jinde. „Pakliže vláda nějakým způsobem nedotuje a nesnižuje tuto cenu opatřeními, tak ji cítí motoristé všude po světě,“ uvedl s tím, že se tlačí na Kuvajt a Saúdskou Arábii, aby zvýšily produkci.
Spojené státy, které již oznámily, že zakazují dovoz ropy, zkapalněného zemního plynu a uhlí z Ruska, podle něj budou produkci také postupně zvyšovat. Kontinentální Evropa se ale podle Švejnara nemůže odstřihnout v případě ruské ropy a plynu tak rychle.
Krize v rovině práce, vzdělávání i bydlení
Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý si nemyslí, že vládní opatření jako zrušení silniční daně a povinného přimíchávání biosložky budou mít při vysoké ceně ropy na světových trzích zásadní charakter. Naopak zásadní je podle něj snaha omezit hraní si s maržemi.
„Obávám se, že současný dopad ukrajinské krize na ekonomiku bude daleko větší než to, o čem jsme se bavili dva roky, totiž covid. My tentokrát neumíme odpovědět našim vlastním členům a českým podnikatelům, jak situaci řešit,“ prohlásil s tím, že komora hledala řešení v podobě tlačení na státní podnik Čepro, který by mohl snížit marže a vyvolat tlak i na ostatní.
Podle vedoucího dluhového poradenství Člověka v tísni Daniela Hůle dopadají na lidi hlavně vysoké ceny energií. U širší nižší střední třídy by doporučoval snížení DPH u regulované složky dodávky energie. „To by mohla být cesta, která by neznevýhodnila velké odběratele, ale tomu milionu domácností nižší střední třídy by to ulevilo,“ uvádí.
Podle Hůleho pravděpodobně vznikne sociální neklid. Za měsíc v Česku podle něj pravděpodobně bude 100 tisíc ukrajinských dětí a více než 200 tisíc Ukrajinců celkově. To podle něj znamená krizi v rovinách práce, bydlení i vzdělávání.