V Česku je podle Rakušana asi 150 tisíc uprchlíků

Česká republika zatím udělila víc než 90 tisíc speciálních víz Ukrajincům prchajícím před válkou. Reálný počet uprchlíků, kteří nyní v zemi jsou, je podle odhadů okolo 150 tisíc, sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Česko má podle něj dobře připravený systém pomoci. Organizace Člověk v tísni spustila pro uprchlíky v nouzi telefonní linku. Vláda ve středu také prodloužila lhůtu pro registraci uprchlíků z Ukrajiny na cizinecké policii na třicet dnů. Kabinet Petra Fialy (ODS) podpořil návrh, aby uprchlíci z Ukrajiny s vízem ke strpění mohli v Česku pracovat volně bez pracovního povolení.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

V úterý se cizinecké policii či v krajských asistenčních centrech nahlásilo 6815 lidí z Ukrajiny, kterou před téměř dvěma týdny napadlo Rusko. Celkem je jich už nahlášených 61 641, informovalo ministerstvo vnitra na Twitteru. Speciálních víz udělilo vnitro zatím 90 730, za uplynulý den jich vydalo 16 664. Mezi uprchlíky převažují ženy a děti.

V celém Česku vznikla asistenční centra, která zajišťují kromě registrace a zdravotních prohlídek příchozích také ubytování, logistiku, humanitární i psychologickou pomoc nebo dopravu.

Česká republika je podle Rakušana schopna poskytnout základní komfort a najít ubytování pro zhruba 250 tisíc lidí z Ukrajiny. O okamžité i dlouhodobé pomoci uprchlíkům bude ve středu jednat vláda. Příliv uprchlíků vyvolal i velkou vlnu solidarity napříč společností – pomáhají neziskové organizace, kraje a města, spolky i jednotlivci. Na finančních sbírkách se vybralo už víc než 1,5 miliardy korun a částka každým dnem roste.

Z Ukrajiny už kvůli ruské invazi uprchly dva miliony lidí, uvedl v úterý vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Většina z nich, asi 1,2 milionu, zamířila přes hranice do Polska. 

Vládní pomoc

V reakci na zvyšující se počet přicházejících uprchlíků před válkou na Ukrajině vláda schválila zákon, který zavede podle dohody EU mimořádnou ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Po jednání vlády to oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). 

Kabinet Petra Fialy také podpořil prodloužní lhůty pro registraci uprchlíků na cizinecké policii ze tří na 30 dní. V případě přeplněnosti asistenčních center budou podle Rakušana moci hasiči a policisté určit místo, kde budou příchozí registrováni. 

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) doplnil, že uprchlíci z Ukrajiny by mohli dostávat humanitární dávku 5000 korun na pokrytí potřeb. Příchozí v nouzi by ji mohli pobírat opakovaně. Počítá s tím návrh zákona, který schválila vláda. V legislativní nouzi ho bude zrychleně projednávat Poslanecká sněmovna. 

Nově také uprchlíci nebudou potřebovat pracovní povolení. Podle vládou schváleného návrhu budou moci získat zaměstnání volně bez překážek. „Vstup na trh práce bude uprchlíkům z Ukrajiny umožněn okamžitě, nebude nutné povolení k zaměstnání. Schválili jsme to na vládě,“ uvedl Jurečka.

Linka pomoci

Člověk v tísni spustil pro pro uprchlíky v nouzi telefonní linku, na níž budou radit sami Ukrajinci a Ukrajinky. Na Twitteru to sdělil představitel organizace Daniel Hůle.

Linka bude fungovat od pondělí do pátku mezi 09:00 a 17:00. Na čísle 770 600 800 poradí lidem prchajícím před válkou devět Ukrajinců a Ukrajinek.

Organizace pomáhá na Ukrajině už od roku 2014, kdy Rusko rozpoutalo s pomocí místních sil válku na Donbase. Od počátku nynější invaze Člověk v tísni už shromáždil asi 1,3 miliardy korun na pomoc a na Ukrajinu dopravil přes osm set tun humanitární pomoci.   

Pražské centrum pro uprchlíky dosud odbavilo přes 18 tisíc Ukrajinců

Pražské asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky v úterý odbavilo 3667 lidí, to je zatím nejvíc za jeden den. Od začátku ruské invaze na Ukrajině už registrovalo celkem 18 602 žadatelů, uvedl ráno na Twitteru primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Pracovníci střediska v Kongresovém centru na Vyšehradě zajistili uplynulý den ubytování pro 170 uprchlíků. Do asistenčních center v jiných krajích autobusy podle Hřiba odvezly v úterý 218 osob.

V pondělí po poledni muselo pražské centrum kvůli obrovskému náporu pozastavit příjem nových žádostí, znovu se otevřelo v úterý brzo ráno. Hasiči část žadatelů už od víkendu převážejí do méně vytížených center v jiných krajích.    

V metropoli budou třeba nové školy, uvedl pražský radní

Pražský radní pro školství Vít Šimral (Piráti) ve středu uvedl, že pokud uprchlická vlna z Ukrajiny dosáhne předpokládaného počtu lidí, bude v Praze nutné vybudovat nové školské budovy. V metropoli je podle něj nyní volná kapacita deset tisíc míst, reálně je ale nižší.

Dodal, že stát by měl Praze a krajům poskytnout peníze na budování dalších míst. V tuto chvíli podle Šimrala stále není jasné, kolik míst bude v jednotlivých částech Prahy potřeba, ale je nutné to zjistit do zápisů na začátku dubna, aby nebyly některé školy zahlceny.

O situaci v Praze plánuje jednat s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Město podle něj v takovém případě může využít například modulární školy, které se dají vybudovat za několik měsíců, ale bude chtít po státu peníze na investice. „Zatím nám nepřislíbili ani korunu na investiční akce a my je určitě budeme potřebovat. A nejenom Praha, ale i jiné kraje,“ řekl Šimral. 

V pondělí radní uvedl, že magistrát počítá s budováním jednotřídek pro ukrajinské děti a intenzivním jazykovým vzděláváním tak, aby co nejdříve mohly nastoupit do běžných škol. Město také řeší nedostatek ukrajinsky mluvících pedagogů, pro výuku chce využít uprchlíky s pedagogickým vzděláním a zkušenostmi. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Brno vyšle mobilní týmy do rodin, které ubytovaly uprchlíky

Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) na tiskové konferenci uvedla, že město ve čtvrtek a pátek vyšle mobilní týmy k rodinám, které v prvních dnech války ubytovaly uprchlíky z Ukrajiny. Podle ní bude tým zjišťovat, zda jsou uprchlíci zaregistrovaní, mají informace o školách pro děti nebo o možnostech práce.

Vaňková připomněla, že v prvních dnech v Brně našla ubytování zhruba tisícovka lidí. Mobilní tým bude složený ze sociálního pracovníka, interkulturního pracovníka a tlumočníka. „Potřebujeme zmapovat, zda lidé mají vše, co potřebují. Jestli prošli informačním centrem, zda ví, kam se obrátit ohledně práce, školy a podobně,“ uvedla primátorka. 

Dodala také, že Brno nabídne několik set pracovních míst pro uprchlíky z Ukrajiny. Přicházející lidé by podle ní mohli působit v městských podnicích, například v Lesích města Brna sázet stromy, nebo v dopravním podniku obsadit místa řidičů.

Zmínila, že by měla vzniknout jasná databáze, kde budou žádosti o práci i nabídky zaměstnavatelů. „Naše společnosti by měly mít nižší stovky míst. Jsou mezi nimi Lesy města Brna, dopravní podnik i teplárny a další. Narážíme na problém jazykové bariéry, ale u některých míst není potřeba, aby hovořili česky,“ uzavřela Vaňková.

Pomoc psychologů zatím využily jen desítky lidí přicházejících z Ukrajiny

Pomoc psychologů a terapeutů zatím využilo jen několik desítek uprchlíků z Ukrajiny. Služeb neziskové organizace Terapie.cz zatím využilo přes 60 utečenců, několik lidí se obrátilo na dobrovolníky z České psychologické aliance pro globální změny. První telefonáty zaznamenaly i krizové linky důvěry.

Podle předsedy České asociace psychoterapeutů Jiřího Drahoty se s nějakými psychickými obtížemi potýkají všichni příchozí, nyní ale musí řešit elementární potřeby. Aktuálně potřebují podle Drahoty uprchlíci hlavně jídlo, domov nebo si najít práci. Psychické obtíže se projeví až posléze.

„Ty dozvuky vlastně teprve přijdou, symptomy už samozřejmě vykazují – jsou přecitlivělí, depresivní a vystrašení. Potřebuje to určitou hierarchizaci potřeb, které mají být ošetřené,“ uvedl Drahota.

Centrum v Ostravě odbavilo přes 1200 žádostí o víza

Ostravské Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU), které vzniklo v jednom z pavilonů výstaviště Černá louka, ve středu do odpoledne odbavilo víc než 1200 žadatelů o víza z řad uprchlíků před válkou na Ukrajině. Přibližně čtyřicet procent z nich požádalo o ubytování. O chod centra a přerozdělování ubytování, se starají moravskolezští hasiči. 

„Velká část žadatelů o české vízum přichází do ostravského centra se svými českými průvodci už po zajištění ubytování, ať už společného nebo v jednotlivých bytech, chatách. Zhruba dvacet procent žádá o dlouhodobější ubytování, které řešíme se Správou uprchlických zařízení MV, majiteli či provozovateli hotelů, penzionů, ubytoven i jednotlivých bytů či chatek, které bezplatně nabízejí firmy i soukromé osoby,“ uvedl mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Kůdela.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna schválila omezení odkladů povinné školní docházky

Sněmovna i hlasy opozice v pátek schválila novelu, která má omezit odklady zahájení povinné školní docházky nebo zavést slovní hodnocení malých žáků místo známkování. Do budoucna by tak měl být odklad podle novely možný jen tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Naopak poslanci znovu nedokončili schvalování převodu financování nepedagogů, které chtěla uspíšit koalice. Plány jí překazilo opoziční hnutí ANO.
09:01Aktualizovánopřed 31 mminutami

Kvůli uzavírce Benešova mostu v Ústí nad Labem čekají řidiče dopravní omezení

Přípravy na sobotní uzavření Benešova mostu v Ústí nad Labem vrcholí. Dopravní značení řidiče upozorňuje nejen na samotnou uzavírku, ale také na změny v dopravě. Například ulice K Loděnici je nově jednosměrná. Zapojené jsou semafory, které budou upřednostňovat průjezd záchranných složek a MHD. U krajského soudu jsou značky, které budou navádět chodce a cyklisty na provizorní lávku. Hotové je i stanoviště pro integrovaný záchranný systém u základní školy Nová.
před 51 mminutami

Obžaloba žádá čtrnáct let vězení pro zubařku za vraždu vůdce kutnohorské sekty

Pro zubařku, jež usmrtila svého partnera, samozvaného léčitele a vůdce kutnohorské sekty, obžaloba žádá trest čtrnácti let vězení a pětiletý zákaz jakéhokoliv povolání ve zdravotnictví. Státní zástupkyně v závěrečné řeči trvala na tom, že žena spáchala předem promyšlenou vraždu a trestně za ni odpovídá. Odmítla tvrzení obhajoby, že muž trpěl bludy, které na partnerku přenesl, takže nebyla příčetná. Zubařka už dříve vypověděla, že ji partner fyzicky i psychicky týral, přál si zemřít a k činu ji přiměl.
před 1 hhodinou

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
před 2 hhodinami

Hasiči na Moravě pokračují v úklidu po přívalových deštích

Obce v Jihomoravském kraji zasažené čtvrtečními přívalovými dešti sčítají škody, čistí silnice a chodníky od nánosů bahna. Někde voda zatopila i desítky domů. Hasiči ve čtvrtek zasahovali například ve Veselí nad Moravou a několika dalších obcích na Hodonínsku, také ale třeba v Rájci-Jestřebí na Blanensku. Voda zatopila domy, sklepy, zahrady, chodníky a silnice. Lidé, kteří nedokážou nepříznivou situaci zvládnout sami, můžou získat mimořádnou dávku až 72 900 korun, uvedlo ministerstvo práce.
před 3 hhodinami

Prezident Petr Pavel svědčil u soudu v kauze generála Halenky

Prezident Petr Pavel jako svědek vypovídal u soudu, který se zabývá žalobou generála ve výslužbě Vladimíra Halenky o odškodné za trestní stíhání. Halenka byl na jaře roku 2015 obviněn v kauze převodů vojenského materiálu, jeho stíhání státní zastupitelství později zastavilo. Pavel, který byl náčelníkem generálního štábu mezi lety 2012 a 2015, řekl, že pokud by Halenka obviněn nebyl, mohl by se pravděpodobně zúčastnit zahraničního vojenského kurzu v USA. O tom, zda by muž mohl povýšit na zástupce náčelníka generálního štábu, neuvažoval, protože pozice v té době nebyla uvolněná, uvedl.
před 4 hhodinami

Ocelové ježky u Pražského hradu nahradí sloupky

Od vstupů na Pražský hrad postupně mizí takzvaní ježci. Ocelové zátarasy tam vjezdu aut bránily téměř deset let. Správci je teď postupně nahradí výsuvnými sloupky. „Když budeme mít zasouvací sloupky, můžeme usnadnit vjezd větších aut, jako jsou hasiči či záchranky,“ vysvětlil ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek. Sloupky teď budou pracovníci instalovat až do června. Nová budou i kontrolní stanoviště.
před 7 hhodinami

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
před 8 hhodinami
Načítání...