V Česku je podle Rakušana asi 150 tisíc uprchlíků

Česká republika zatím udělila víc než 90 tisíc speciálních víz Ukrajincům prchajícím před válkou. Reálný počet uprchlíků, kteří nyní v zemi jsou, je podle odhadů okolo 150 tisíc, sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Česko má podle něj dobře připravený systém pomoci. Organizace Člověk v tísni spustila pro uprchlíky v nouzi telefonní linku. Vláda ve středu také prodloužila lhůtu pro registraci uprchlíků z Ukrajiny na cizinecké policii na třicet dnů. Kabinet Petra Fialy (ODS) podpořil návrh, aby uprchlíci z Ukrajiny s vízem ke strpění mohli v Česku pracovat volně bez pracovního povolení.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

V úterý se cizinecké policii či v krajských asistenčních centrech nahlásilo 6815 lidí z Ukrajiny, kterou před téměř dvěma týdny napadlo Rusko. Celkem je jich už nahlášených 61 641, informovalo ministerstvo vnitra na Twitteru. Speciálních víz udělilo vnitro zatím 90 730, za uplynulý den jich vydalo 16 664. Mezi uprchlíky převažují ženy a děti.

V celém Česku vznikla asistenční centra, která zajišťují kromě registrace a zdravotních prohlídek příchozích také ubytování, logistiku, humanitární i psychologickou pomoc nebo dopravu.

Česká republika je podle Rakušana schopna poskytnout základní komfort a najít ubytování pro zhruba 250 tisíc lidí z Ukrajiny. O okamžité i dlouhodobé pomoci uprchlíkům bude ve středu jednat vláda. Příliv uprchlíků vyvolal i velkou vlnu solidarity napříč společností – pomáhají neziskové organizace, kraje a města, spolky i jednotlivci. Na finančních sbírkách se vybralo už víc než 1,5 miliardy korun a částka každým dnem roste.

Z Ukrajiny už kvůli ruské invazi uprchly dva miliony lidí, uvedl v úterý vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Většina z nich, asi 1,2 milionu, zamířila přes hranice do Polska. 

Vládní pomoc

V reakci na zvyšující se počet přicházejících uprchlíků před válkou na Ukrajině vláda schválila zákon, který zavede podle dohody EU mimořádnou ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Po jednání vlády to oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). 

Kabinet Petra Fialy také podpořil prodloužní lhůty pro registraci uprchlíků na cizinecké policii ze tří na 30 dní. V případě přeplněnosti asistenčních center budou podle Rakušana moci hasiči a policisté určit místo, kde budou příchozí registrováni. 

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) doplnil, že uprchlíci z Ukrajiny by mohli dostávat humanitární dávku 5000 korun na pokrytí potřeb. Příchozí v nouzi by ji mohli pobírat opakovaně. Počítá s tím návrh zákona, který schválila vláda. V legislativní nouzi ho bude zrychleně projednávat Poslanecká sněmovna. 

Nově také uprchlíci nebudou potřebovat pracovní povolení. Podle vládou schváleného návrhu budou moci získat zaměstnání volně bez překážek. „Vstup na trh práce bude uprchlíkům z Ukrajiny umožněn okamžitě, nebude nutné povolení k zaměstnání. Schválili jsme to na vládě,“ uvedl Jurečka.

Linka pomoci

Člověk v tísni spustil pro pro uprchlíky v nouzi telefonní linku, na níž budou radit sami Ukrajinci a Ukrajinky. Na Twitteru to sdělil představitel organizace Daniel Hůle.

Linka bude fungovat od pondělí do pátku mezi 09:00 a 17:00. Na čísle 770 600 800 poradí lidem prchajícím před válkou devět Ukrajinců a Ukrajinek.

Organizace pomáhá na Ukrajině už od roku 2014, kdy Rusko rozpoutalo s pomocí místních sil válku na Donbase. Od počátku nynější invaze Člověk v tísni už shromáždil asi 1,3 miliardy korun na pomoc a na Ukrajinu dopravil přes osm set tun humanitární pomoci.   

Pražské centrum pro uprchlíky dosud odbavilo přes 18 tisíc Ukrajinců

Pražské asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky v úterý odbavilo 3667 lidí, to je zatím nejvíc za jeden den. Od začátku ruské invaze na Ukrajině už registrovalo celkem 18 602 žadatelů, uvedl ráno na Twitteru primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Pracovníci střediska v Kongresovém centru na Vyšehradě zajistili uplynulý den ubytování pro 170 uprchlíků. Do asistenčních center v jiných krajích autobusy podle Hřiba odvezly v úterý 218 osob.

V pondělí po poledni muselo pražské centrum kvůli obrovskému náporu pozastavit příjem nových žádostí, znovu se otevřelo v úterý brzo ráno. Hasiči část žadatelů už od víkendu převážejí do méně vytížených center v jiných krajích.    

V metropoli budou třeba nové školy, uvedl pražský radní

Pražský radní pro školství Vít Šimral (Piráti) ve středu uvedl, že pokud uprchlická vlna z Ukrajiny dosáhne předpokládaného počtu lidí, bude v Praze nutné vybudovat nové školské budovy. V metropoli je podle něj nyní volná kapacita deset tisíc míst, reálně je ale nižší.

Dodal, že stát by měl Praze a krajům poskytnout peníze na budování dalších míst. V tuto chvíli podle Šimrala stále není jasné, kolik míst bude v jednotlivých částech Prahy potřeba, ale je nutné to zjistit do zápisů na začátku dubna, aby nebyly některé školy zahlceny.

O situaci v Praze plánuje jednat s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Město podle něj v takovém případě může využít například modulární školy, které se dají vybudovat za několik měsíců, ale bude chtít po státu peníze na investice. „Zatím nám nepřislíbili ani korunu na investiční akce a my je určitě budeme potřebovat. A nejenom Praha, ale i jiné kraje,“ řekl Šimral. 

V pondělí radní uvedl, že magistrát počítá s budováním jednotřídek pro ukrajinské děti a intenzivním jazykovým vzděláváním tak, aby co nejdříve mohly nastoupit do běžných škol. Město také řeší nedostatek ukrajinsky mluvících pedagogů, pro výuku chce využít uprchlíky s pedagogickým vzděláním a zkušenostmi. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Brno vyšle mobilní týmy do rodin, které ubytovaly uprchlíky

Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) na tiskové konferenci uvedla, že město ve čtvrtek a pátek vyšle mobilní týmy k rodinám, které v prvních dnech války ubytovaly uprchlíky z Ukrajiny. Podle ní bude tým zjišťovat, zda jsou uprchlíci zaregistrovaní, mají informace o školách pro děti nebo o možnostech práce.

Vaňková připomněla, že v prvních dnech v Brně našla ubytování zhruba tisícovka lidí. Mobilní tým bude složený ze sociálního pracovníka, interkulturního pracovníka a tlumočníka. „Potřebujeme zmapovat, zda lidé mají vše, co potřebují. Jestli prošli informačním centrem, zda ví, kam se obrátit ohledně práce, školy a podobně,“ uvedla primátorka. 

Dodala také, že Brno nabídne několik set pracovních míst pro uprchlíky z Ukrajiny. Přicházející lidé by podle ní mohli působit v městských podnicích, například v Lesích města Brna sázet stromy, nebo v dopravním podniku obsadit místa řidičů.

Zmínila, že by měla vzniknout jasná databáze, kde budou žádosti o práci i nabídky zaměstnavatelů. „Naše společnosti by měly mít nižší stovky míst. Jsou mezi nimi Lesy města Brna, dopravní podnik i teplárny a další. Narážíme na problém jazykové bariéry, ale u některých míst není potřeba, aby hovořili česky,“ uzavřela Vaňková.

Pomoc psychologů zatím využily jen desítky lidí přicházejících z Ukrajiny

Pomoc psychologů a terapeutů zatím využilo jen několik desítek uprchlíků z Ukrajiny. Služeb neziskové organizace Terapie.cz zatím využilo přes 60 utečenců, několik lidí se obrátilo na dobrovolníky z České psychologické aliance pro globální změny. První telefonáty zaznamenaly i krizové linky důvěry.

Podle předsedy České asociace psychoterapeutů Jiřího Drahoty se s nějakými psychickými obtížemi potýkají všichni příchozí, nyní ale musí řešit elementární potřeby. Aktuálně potřebují podle Drahoty uprchlíci hlavně jídlo, domov nebo si najít práci. Psychické obtíže se projeví až posléze.

„Ty dozvuky vlastně teprve přijdou, symptomy už samozřejmě vykazují – jsou přecitlivělí, depresivní a vystrašení. Potřebuje to určitou hierarchizaci potřeb, které mají být ošetřené,“ uvedl Drahota.

Centrum v Ostravě odbavilo přes 1200 žádostí o víza

Ostravské Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU), které vzniklo v jednom z pavilonů výstaviště Černá louka, ve středu do odpoledne odbavilo víc než 1200 žadatelů o víza z řad uprchlíků před válkou na Ukrajině. Přibližně čtyřicet procent z nich požádalo o ubytování. O chod centra a přerozdělování ubytování, se starají moravskolezští hasiči. 

„Velká část žadatelů o české vízum přichází do ostravského centra se svými českými průvodci už po zajištění ubytování, ať už společného nebo v jednotlivých bytech, chatách. Zhruba dvacet procent žádá o dlouhodobější ubytování, které řešíme se Správou uprchlických zařízení MV, majiteli či provozovateli hotelů, penzionů, ubytoven i jednotlivých bytů či chatek, které bezplatně nabízejí firmy i soukromé osoby,“ uvedl mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Kůdela.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 43 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 54 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled