V Česku je podle Rakušana asi 150 tisíc uprchlíků

Česká republika zatím udělila víc než 90 tisíc speciálních víz Ukrajincům prchajícím před válkou. Reálný počet uprchlíků, kteří nyní v zemi jsou, je podle odhadů okolo 150 tisíc, sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Česko má podle něj dobře připravený systém pomoci. Organizace Člověk v tísni spustila pro uprchlíky v nouzi telefonní linku. Vláda ve středu také prodloužila lhůtu pro registraci uprchlíků z Ukrajiny na cizinecké policii na třicet dnů. Kabinet Petra Fialy (ODS) podpořil návrh, aby uprchlíci z Ukrajiny s vízem ke strpění mohli v Česku pracovat volně bez pracovního povolení.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

V úterý se cizinecké policii či v krajských asistenčních centrech nahlásilo 6815 lidí z Ukrajiny, kterou před téměř dvěma týdny napadlo Rusko. Celkem je jich už nahlášených 61 641, informovalo ministerstvo vnitra na Twitteru. Speciálních víz udělilo vnitro zatím 90 730, za uplynulý den jich vydalo 16 664. Mezi uprchlíky převažují ženy a děti.

V celém Česku vznikla asistenční centra, která zajišťují kromě registrace a zdravotních prohlídek příchozích také ubytování, logistiku, humanitární i psychologickou pomoc nebo dopravu.

Česká republika je podle Rakušana schopna poskytnout základní komfort a najít ubytování pro zhruba 250 tisíc lidí z Ukrajiny. O okamžité i dlouhodobé pomoci uprchlíkům bude ve středu jednat vláda. Příliv uprchlíků vyvolal i velkou vlnu solidarity napříč společností – pomáhají neziskové organizace, kraje a města, spolky i jednotlivci. Na finančních sbírkách se vybralo už víc než 1,5 miliardy korun a částka každým dnem roste.

Z Ukrajiny už kvůli ruské invazi uprchly dva miliony lidí, uvedl v úterý vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Většina z nich, asi 1,2 milionu, zamířila přes hranice do Polska. 

Vládní pomoc

V reakci na zvyšující se počet přicházejících uprchlíků před válkou na Ukrajině vláda schválila zákon, který zavede podle dohody EU mimořádnou ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Po jednání vlády to oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). 

Kabinet Petra Fialy také podpořil prodloužní lhůty pro registraci uprchlíků na cizinecké policii ze tří na 30 dní. V případě přeplněnosti asistenčních center budou podle Rakušana moci hasiči a policisté určit místo, kde budou příchozí registrováni. 

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) doplnil, že uprchlíci z Ukrajiny by mohli dostávat humanitární dávku 5000 korun na pokrytí potřeb. Příchozí v nouzi by ji mohli pobírat opakovaně. Počítá s tím návrh zákona, který schválila vláda. V legislativní nouzi ho bude zrychleně projednávat Poslanecká sněmovna. 

Nově také uprchlíci nebudou potřebovat pracovní povolení. Podle vládou schváleného návrhu budou moci získat zaměstnání volně bez překážek. „Vstup na trh práce bude uprchlíkům z Ukrajiny umožněn okamžitě, nebude nutné povolení k zaměstnání. Schválili jsme to na vládě,“ uvedl Jurečka.

Linka pomoci

Člověk v tísni spustil pro pro uprchlíky v nouzi telefonní linku, na níž budou radit sami Ukrajinci a Ukrajinky. Na Twitteru to sdělil představitel organizace Daniel Hůle.

Linka bude fungovat od pondělí do pátku mezi 09:00 a 17:00. Na čísle 770 600 800 poradí lidem prchajícím před válkou devět Ukrajinců a Ukrajinek.

Organizace pomáhá na Ukrajině už od roku 2014, kdy Rusko rozpoutalo s pomocí místních sil válku na Donbase. Od počátku nynější invaze Člověk v tísni už shromáždil asi 1,3 miliardy korun na pomoc a na Ukrajinu dopravil přes osm set tun humanitární pomoci.   

Pražské centrum pro uprchlíky dosud odbavilo přes 18 tisíc Ukrajinců

Pražské asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky v úterý odbavilo 3667 lidí, to je zatím nejvíc za jeden den. Od začátku ruské invaze na Ukrajině už registrovalo celkem 18 602 žadatelů, uvedl ráno na Twitteru primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Pracovníci střediska v Kongresovém centru na Vyšehradě zajistili uplynulý den ubytování pro 170 uprchlíků. Do asistenčních center v jiných krajích autobusy podle Hřiba odvezly v úterý 218 osob.

V pondělí po poledni muselo pražské centrum kvůli obrovskému náporu pozastavit příjem nových žádostí, znovu se otevřelo v úterý brzo ráno. Hasiči část žadatelů už od víkendu převážejí do méně vytížených center v jiných krajích.    

V metropoli budou třeba nové školy, uvedl pražský radní

Pražský radní pro školství Vít Šimral (Piráti) ve středu uvedl, že pokud uprchlická vlna z Ukrajiny dosáhne předpokládaného počtu lidí, bude v Praze nutné vybudovat nové školské budovy. V metropoli je podle něj nyní volná kapacita deset tisíc míst, reálně je ale nižší.

Dodal, že stát by měl Praze a krajům poskytnout peníze na budování dalších míst. V tuto chvíli podle Šimrala stále není jasné, kolik míst bude v jednotlivých částech Prahy potřeba, ale je nutné to zjistit do zápisů na začátku dubna, aby nebyly některé školy zahlceny.

O situaci v Praze plánuje jednat s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Město podle něj v takovém případě může využít například modulární školy, které se dají vybudovat za několik měsíců, ale bude chtít po státu peníze na investice. „Zatím nám nepřislíbili ani korunu na investiční akce a my je určitě budeme potřebovat. A nejenom Praha, ale i jiné kraje,“ řekl Šimral. 

V pondělí radní uvedl, že magistrát počítá s budováním jednotřídek pro ukrajinské děti a intenzivním jazykovým vzděláváním tak, aby co nejdříve mohly nastoupit do běžných škol. Město také řeší nedostatek ukrajinsky mluvících pedagogů, pro výuku chce využít uprchlíky s pedagogickým vzděláním a zkušenostmi. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Brno vyšle mobilní týmy do rodin, které ubytovaly uprchlíky

Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) na tiskové konferenci uvedla, že město ve čtvrtek a pátek vyšle mobilní týmy k rodinám, které v prvních dnech války ubytovaly uprchlíky z Ukrajiny. Podle ní bude tým zjišťovat, zda jsou uprchlíci zaregistrovaní, mají informace o školách pro děti nebo o možnostech práce.

Vaňková připomněla, že v prvních dnech v Brně našla ubytování zhruba tisícovka lidí. Mobilní tým bude složený ze sociálního pracovníka, interkulturního pracovníka a tlumočníka. „Potřebujeme zmapovat, zda lidé mají vše, co potřebují. Jestli prošli informačním centrem, zda ví, kam se obrátit ohledně práce, školy a podobně,“ uvedla primátorka. 

Dodala také, že Brno nabídne několik set pracovních míst pro uprchlíky z Ukrajiny. Přicházející lidé by podle ní mohli působit v městských podnicích, například v Lesích města Brna sázet stromy, nebo v dopravním podniku obsadit místa řidičů.

Zmínila, že by měla vzniknout jasná databáze, kde budou žádosti o práci i nabídky zaměstnavatelů. „Naše společnosti by měly mít nižší stovky míst. Jsou mezi nimi Lesy města Brna, dopravní podnik i teplárny a další. Narážíme na problém jazykové bariéry, ale u některých míst není potřeba, aby hovořili česky,“ uzavřela Vaňková.

Pomoc psychologů zatím využily jen desítky lidí přicházejících z Ukrajiny

Pomoc psychologů a terapeutů zatím využilo jen několik desítek uprchlíků z Ukrajiny. Služeb neziskové organizace Terapie.cz zatím využilo přes 60 utečenců, několik lidí se obrátilo na dobrovolníky z České psychologické aliance pro globální změny. První telefonáty zaznamenaly i krizové linky důvěry.

Podle předsedy České asociace psychoterapeutů Jiřího Drahoty se s nějakými psychickými obtížemi potýkají všichni příchozí, nyní ale musí řešit elementární potřeby. Aktuálně potřebují podle Drahoty uprchlíci hlavně jídlo, domov nebo si najít práci. Psychické obtíže se projeví až posléze.

„Ty dozvuky vlastně teprve přijdou, symptomy už samozřejmě vykazují – jsou přecitlivělí, depresivní a vystrašení. Potřebuje to určitou hierarchizaci potřeb, které mají být ošetřené,“ uvedl Drahota.

Centrum v Ostravě odbavilo přes 1200 žádostí o víza

Ostravské Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU), které vzniklo v jednom z pavilonů výstaviště Černá louka, ve středu do odpoledne odbavilo víc než 1200 žadatelů o víza z řad uprchlíků před válkou na Ukrajině. Přibližně čtyřicet procent z nich požádalo o ubytování. O chod centra a přerozdělování ubytování, se starají moravskolezští hasiči. 

„Velká část žadatelů o české vízum přichází do ostravského centra se svými českými průvodci už po zajištění ubytování, ať už společného nebo v jednotlivých bytech, chatách. Zhruba dvacet procent žádá o dlouhodobější ubytování, které řešíme se Správou uprchlických zařízení MV, majiteli či provozovateli hotelů, penzionů, ubytoven i jednotlivých bytů či chatek, které bezplatně nabízejí firmy i soukromé osoby,“ uvedl mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Kůdela.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 21 mminutami

Pásy mohou zmírnit následky nehod, v meziměstských autobusech ale být nemusejí

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 1 hhodinou

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 4 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 16 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.