Pohonné hmoty dál zdražují. Stát zkontroluje marže pumpařů

Nahrávám video

Ceny pohonných hmot v Česku dál zvyšují svá historická maxima. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stojí průměrně 46,64 koruny, litr dieselu už je za více než 49 korun. Od minulé středy benzin zdražil o více než sedm korun, nafta dokonce o více než deset. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005. Ministerstvo financí chystá plošnou kontrolu čerpacích stanic kvůli maržím.

Zdražování ještě zrychlilo v posledních dnech. Během úterý průměrná cena benzinu vzrostla o 1,70 koruny a cena dieselu o 2,15 koruny. Ve středu byl u benzinu nárůst o 1,43 koruny, u nafty o 1,56 koruny.

Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr v pondělí vyzval distributory a prodejce pohonných hmot, aby přistupovali ke zvyšování cen uvážlivě. „Byli bychom velmi neradi, aby ta současná situace byla zneužita některými distributory k neobjektivnímu navyšování svých marží,“ řekl.

  • cena ropy, která záleží na typu ropy (dražší bývá ropa s nižším obsahem síry)
  • spotřební daň (u benzinu to je 12,84 Kč na litr, u nafty 9,95 Kč na litr)
  • daň z přidané hodnoty ve výši 21 procent (počítá se z ceny zahrnující spotřební daň)
  • cena za dopravu, zpracování v rafinerii, dopravu do čerpacích stanic
  • marže zpracovatelů ropy
  • marže čerpacích stanic (pohybuje se obvykle okolo jedné koruny na litr)

Státní kontrola

Ministerstvo financí již také oznámilo kontrolu marží, kterou na paliva dávají čerpací stanice. Prodejci budou každý den posílat přehledy průměrné prodejní ceny, a to zpětně od 21. února. Dodávané informace bude ministerstvo průběžně porovnávat s vývojem cen pohonných hmot na komoditní burze v Rotterdamu, z níž vycházejí velkoobchodní ceny pohonných hmot v evropských zemích.

„Výsledkem této činnosti MF bude zjištění, zda si čerpací stanice uměle a neúměrně navyšují své marže, nebo zda marže zůstává v čase stejná a růst cen je pouze odrazem růstu nákupních cen pohonných hmot. V případě zjištění neúměrného zvyšování marží u prodejců pohonných hmot má ministerstvo financí nástroje k řešení této situace. Krajním řešením může být i vydání cenového výměru stanovujícího fixní výši marží,“ uvedla resortní mluvčí Anna Vasko.

Nejlevněji nyní natankují řidiči v Jihočeském kraji. Litr benzinu je tam v průměru za 45,82 koruny, litr nafty za 48,48 koruny. Naopak nejdražší benzin mají čerpací stanice v Praze, kde litr stojí průměrně 47,21 koruny. Nejdražší nafta se tankuje v Kraji Vysočina, a to v průměru za 49,38 koruny za litr.

Před rokem byl benzin v Česku o 16,79 koruny levnější, za naftu tehdy motoristé platili o 20,53 koruny méně. 

Ke zrušení silniční daně i biosložky v palivech je nutná novela zákona, zní z resortu

Vláda v reakci na růst cen ve středu rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do dvanácti tun. Ke zrušení silniční daně je potřeba novela zákona o silniční dani, kterou má předložit ministerstvo financí. Pro zrušení povinnosti přidávat biosložku do paliv je nutná novela zákona o ochraně ovzduší. Předložit ji má ministerstvo životního prostředí, uvedl mluvčí státní kasy Tomáš Weiss.

Podnikatelé podle něj nebudou muset hradit za silniční daň již dubnové zálohy za první čtvrtletí, buďto včasným schválením novely zákona, anebo dočasně generálním pardonem ministra financí.

Podle dopravců jsou i tak opatření nedostatečná, požadují dočasné zastropování cen a následné snížení spotřební daně. Zemědělský svaz uvedl, že zrušení přimíchávání biosložky do paliv je špatný krok, který se v cenách pohonných hmot neprojeví a zvyšuje závislost na dovozu ruské ropy.

Předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček ještě před čtvrtečním oznámením ministerstva financí upozornil, že distributoři pohonných hmot budou muset biosložku do paliv přimíchávat i nadále. Ukládá jim to totiž zákon, podle kterého musí snižovat emise z paliv. Předpis by se musel nejdříve změnit, dodal Indráček. Ministerstvo financí následně informaci potvrdilo.

Rostoucí ceny trápí Německo, Polsko i Slovensko

Sazby rostou v důsledku ruské invaze na Ukrajinu i v dalších státech. Cena benzinu se každým dnem zvyšuje i v sousedním Německu. Jen za týden litr nafty zdražil o 39,40 centu, uvedlo ve středu sdružení ADAC. Benzin a nafta se tak dostaly nad 2,10 eura (přes 53 korun) za litr.

Vysoké ceny pohonných hmot nyní trápí i spotřebitele v Polsku, kde k drahému benzinu přispívá i slábnoucí zlotý, který ještě více než euro doplácí na válku na Ukrajině. Ceny jsou v Polsku přesto v průměru nižší než v České republice, protože polská vláda 1. února v rámci takzvaného protiinflačního štítu na půl roku snížila daň z přidané hodnoty na paliva z třiadvaceti na osm procent. Navíc Polsko snížilo už od ledna také spotřební daň. Litr benzinu tam nyní stojí přes sedm zlotých (přes 37 korun).

Slováci reagují na drahé pohonné hmoty nakupováním právě v Polsku, ale i v Maďarsku. Dopravci na Slovensku v únoru blokovali hranice a vládu žádali o dočasné snížení cen prostřednictvím nižší spotřební daně, což ale kabinet odmítá. Velká debata o vývoji cen benzinu a zneužívání situace k přílišnému zdražování pohonných hmot se teď na Slovensku na rozdíl od České republiky nevede.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled