Byrokracie

Kabinet chce sjednotit měsíční hlášení firem úřadům. Odpadlo by tak samostatné posílání potvrzení o zdanitelných příjmech, přehledu výše pojistného nebo informací a statistik o průměrném výdělku. Místo toho zaměstnavatelé pošlou jen jeden formulář, který si pak jednotlivé úřady převezmou. „Pilotní projekt spouštíme od července 2025, počítáme pak s plným náběhem od začátku roku 2026,“ informoval ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Policisté tvrdí, že jejich práci komplikuje nadbytečná byrokracie. Také prý chybí tisíce lidí. I proto vznikne pracovní skupina, která se bude zabývat upuštěním od některých agend, například v oblasti přestupků. To by znamenalo velký posun a úlevu v tom, co musí policisté řešit.

Přenést vyšetřování přestupků proti státní správě a samosprávě na správní orgány či zjednodušit vyšetřování přestupků proti majetku a občanskému soužití – takové kroky by mohly snížit administrativní zatížení policistů o desítky procent. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl policejní prezident Martin Vondrášek. Šéf policie bude usilovat o to, aby ministerstvo vnitra zpracovalo věcný záměr zákona o přestupcích. Omezení byrokracie je spolu s lepšími platovými podmínkami pro policisty jedním z požadavků, na kterém se vedení policie shodne s odboráři.

Reakce na policejní protest je veskrze pozitivní, uvedl místopředseda Odborové organizace bezpečnostních sborů Martin Červenka. Podle vrchního ředitele sekce vnitřní bezpečnosti ministerstva vnitra Jana Paďourka resort s policejním prezidiem o situaci komunikuje, situace se ale nezlepší ihned. Senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) řekla, že stav u policie je krizový. Místopředseda poslaneckého klubu STAN Petr Letocha poukázal na to, že výhled do budoucna je pozitivní, protože je slíbené navýšení platů v příštím roce o pět procent.

Německá vláda už letos nečeká hospodářský růst, hrubý domácí produkt (HDP) podle ní klesne o 0,2 procenta. Na tiskové konferenci to oznámil tamní ministr hospodářství Robert Habeck. Původně kabinet kancléře Olafa Scholze počítal s růstem o 0,3 procenta. Německo je přitom největším obchodním partnerem České republiky a tuzemské firmy jsou na vývozu do Německa závislé.

V Českých Budějovicích ve čtvrtek začal mezinárodní agrosalon Země živitelka. Hlavním tématem je využití chytrých technologií v zemědělství v projektu Smart Farming. Vzhledem k jubilejnímu 50. ročníku výstavy bude tématem také historie. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na zahájení řekl, že prostor pro razantní snižování cen potravin už není. Podle něj by to poškodilo zemědělce. Nynější ceny označil za v zásadě přiměřené. Premiér Petr Fiala (ODS) dodal, že potraviny zlevnily nejvíc ze zemí OECD.

Zájemci o brigády mají letos o něco menší šanci uspět. Nabídek přivýdělků totiž v Česku ubylo, podle odhadů personálních agentur a pracovních portálů zhruba o patnáct procent. V některých oborech je pokles zájmu o brigádníky ještě vyšší. Důvodem jsou mimo jiné změny v dohodách o provedení práce. Firmám se tím zvýšily náklady i administrativní náročnost. Část z nich proto nabírá brigádníků méně.

České nemocnice omezují přijímání evakuovaných ukrajinských pacientů, doporučilo jim to ministerstvo zdravotnictví. Jedná se hlavně o nemocné a zraněné, kteří nejsou v programu takzvané „civilní ochrany Unie“. To znamená, že je přivážejí například dobrovolníci. Ti opatření resortu kritizují, ministerstvo se brání tím, že postupuje podle mezinárodních dohod.

Návrhy Evropské komise vycházející vstříc zemědělcům Praha podporuje, je to ale jen začátek, musíme být ambicióznější, uvedl na jednání v Bruselu český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Česko podle něj podporuje také volný obchod s Ukrajinou, o jehož prodloužení se nyní rovněž jedná. Mezi citlivé produkty, jejichž ochrana má být posílena, chce ale zařadit i pšenici a ječmen.

Evropská komise vyhověla zemědělcům a navrhla zrušit některé ekologické požadavky, které na ně dosud měla v rámci společné zemědělské politiky. Jedním z nich je například vyčlenit část půdy pro podporu biologické rozmanitosti. Plnění těchto požadavků bude nyní dobrovolné.

S farmáři je třeba vést na národní úrovni dialog ohledně toho, co je konkrétně trápí, aby cítili, že jsou vyslyšeni. V rozhovoru pro ČT to uvedl eurokomisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius. Zboží přicházející z Ukrajiny se podle něj musí sledovat, aby nepoškozovalo produkci místních zemědělců. Pokud jde o klimatickou unijní politiku, Zelenou dohodou se často straší, nicméně většina věcí, na něž si farmáři stěžují, se podle eurokomisaře týká pravidel společné zemědělské politiky a obchodních opatření, nikoli Green Dealu – ten naopak může farmářům pomoci dlouhodobě zajistit slušné živobytí.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) preferuje jednání u stolu před protestem v ulicích, řekl v pondělí ráno k akci části zemědělců v Praze. Organizátoři, ke kterým patří předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek nebo bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, podle něj ale sledují vlastní politické cíle a zemědělce nezastupují. Výborný dodal, že o konkrétních krocích a změnách v zemědělství bude jednat s velkými nevládními organizacemi. Protestující ho následně před ministerstvem vypískali a kolem 11. hodiny mu předali dopis, v němž žádají, aby Česko odstoupilo od takzvaného Green Dealu.

Kontroly obchodní, zemědělské a potravinářské inspekce, hygienických stanic nebo veterinární správy jsou podle podnikatelů časté a úředníci opakovaně kontrolují to samé. Plzeňská podnikatelka se proto obrátila se stížností na ministerstva i vládu. Stát slibuje snížit byrokracii.

Ukrajinským vojákům bude na frontě nově pomáhat jedenáct sanitek dodaných Slovenskem v rámci dobročinného projektu Sanitky pro Ukrajinu. Od začátku plnohodnotné ruské invaze do napadené země tato skupina přivezla přes třicet vozů. Většímu přísunu podobné dobrovolnické pomoci ze zahraničí ale brání složitá procedura, a to navzdory snahám Kyjeva o zjednodušení byrokracie, zjistila na Ukrajině zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Senát schválil novelu, která by měla od ledna zvýšit rodičovský příspěvek rodinám s nově narozenými dětmi na 350 tisíc korun. Horní komorou prošla také novela, podle které si zájemci o studium budou moci podat tři přihlášky na střední školy místo nynějších dvou. Senátoři hlasovali v tajné volbě o některých členech Rady České televize, o jejímž složení nově spolurozhodují. V prvním kole zvolili publicistu Jefima Fištejna, rozhlasovou moderátorku Ivanu Chmel Denčevovou a novinářku Barboru Procházkovou, večer ve druhém pak spisovatele Jiřího Padevěta, nominanta Asociace producentů v audiovizi Davida Brabce a někdejšího místopředsedu a mluvčího Rady Českého rozhlasu Ivana Tesaře.

Česku se jako poslednímu státu v Evropě stále nepovedlo vrátit se na úroveň před covidem. Německý list Die Welt o Česku napsal, že je nemocným mužem Evropy, a vydává nás za odstrašující příklad. Průmysl stagnuje, drtí ho ceny energií. Zahraniční investice, které by nás nakoply, k nám neproudí. Po kořenech problémů pátrali v pořadu 168 hodin Jaroslav Hroch a Václav Crhonek.

Německá ekonomika zpomaluje. Od jara je v mírné recesi. Podle současných odhadů je její růst ve srovnání s loňským rokem menší o tři desetiny procentního bodu. Důvodem je stále vysoká inflace a nižší spotřeba občanů. V průmyslu zase drahá elektřina a nedostatek kvalifikované pracovní síly. Spolková vláda připravuje opatření, jak ekonomiku opět nastartovat.

Od začátku prázdnin brigádníci a zaměstnanci v restauracích nebo kadeřnictvích nemusí absolvovat jednorázovou prohlídku u praktického lékaře. Novela zákona o ochraně veřejného zdraví totiž zrušila povinnost vlastnit potravinářský průkaz. Úleva je to nejen byrokratická, ale i finanční – třeba pro organizátory táborů.

Ulehčit administrativu drobným výrobcům sezonních produktů, například marmelád a cukroví, v domácím prostředí má sjednocení pravidel pro krajské hygienické stanice. Například nemusí investovat do speciálních provozoven ani hlásit prodej. Zmírnění podmínek přináší antibyrokratický balíček, který chystá úlevy pro menší živnostníky.

Češi si mohou nově vyzvednout léky na elektronický předpis ve více než 1 300 lékárnách v Chorvatsku. V tiskové zprávě o tom ve středu informoval Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), zveřejnil také jejich seznam. Pacient tedy v chorvatské lékárně léky zaplatí, českou cenu mu pak na žádost vrátí zdravotní pojišťovna. Od poloviny června podobně funguje vydávání léků v Polsku. Ve všech zemích Evropské unie mohou pacienti uplatnit v lékárně původní papírový recept.

Podnikatelé ve středu na celostátním sněmu v Praze zvolili za prezidenta Hospodářské komory na další tři roky dosavadního viceprezidenta komory a místopředsedu ODS Zdeňka Zajíčka. Vystřídá Vladimíra Dlouhého, který ve funkci po devíti letech skončí. Zajíček oznámil, že rezignuje na post místopředsedy ODS. Na sněmu vystoupil premiér Petr Fiala (ODS) či šéf resortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj ministerstva práce a vnitra připravují změny k urychlení přijímání zahraničních pracovníků.

Stát chystá úlevy od byrokratické zátěže pro menší živnostníky. Balíček obsahuje přes dvacet návrhů z oblasti zdravotnictví, justice nebo zemědělství. Zmírnit chce třeba i podmínky pro vaření marmelád nebo sirupů v domácím prostředí. Normy u nás patří k nejpřísnějším v Evropské unii.

Před rokem – po vypuknutí války na Ukrajině – slibovala německá spolková vláda masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren. Jenže naplánovaný větrný boom, jehož cílem mělo být energeticky nezávislé Německo, zatím nepřichází. I kvůli odporu některých spolkových zemí. Spolkový parlament schválil ale počátkem března zákon, který by měl přípravu stavby větrných elektráren zjednodušit a urychlit.

Za první měsíc zřídilo ministerstvo vnitra víc než 800 tisíc datových schránek podnikajícím osobám. Postupně k nim přidá další víc než milion. Hlavní výhodou má být zjednodušení komunikace mezi podnikateli a úřady, někteří lidé si ale na nový krok stěžují.