Reakce na policejní protest je veskrze pozitivní, uvedl místopředseda Odborové organizace bezpečnostních sborů Martin Červenka. Podle vrchního ředitele sekce vnitřní bezpečnosti ministerstva vnitra Jana Paďourka resort s policejním prezidiem o situaci komunikuje, situace se ale nezlepší ihned. Senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) řekla, že stav u policie je krizový. Místopředseda poslaneckého klubu STAN Petr Letocha poukázal na to, že výhled do budoucna je pozitivní, protože je slíbené navýšení platů v příštím roce o pět procent.
Reakce na policejní protest jsou pozitivní, říká Červenka
90' ČT24: Policejní protesty (zdroj: ČT24)
Někteří policisté se v pondělí zapojili do protestní akce, kterou chtějí upozornit na nedostatek členů sboru, zvyšující se byrokracii spojenou s jejich prací a nízké nástupní platy. Od ledna všichni členové bezpečnostních sborů dostanou o 1500 korun víc. Oborům to ale nestačí – chtějí přidat minimálně 6,9 procenta. Protest má podle organizátorů trvat do pátku a neohrozí bezpečnost lidí. Policisté ho chtějí vést formou osvěty a lidem vysvětlovat situaci u policie.
Podle Paďourka resort vnitra s policejním prezidiem o aktuální situaci intenzivně komunikuje, ale v tuto chvíli nedisponuje přesnými čísly, kdo, jak a kde se do protestu zapojil. „Akce se vyhodnotí, až skončí,“ sdělil v Interview ČT24. Zároveň ujistil, že se v současné době neděje nic, co by znamenalo, že je ohrožena bezpečnost České republiky. „Nevěřím tomu, že současná akce znamená, že policisté porušují zákony,“ doplnil.
Podobně se vyjádřil v Událostech, komentářích Červenka, který také zmínil, že zpětná vazba na policejní protest je veskrze pozitivní. „Pokud s námi chtěl někdo diskutovat, tak jsme s ním diskutovali a informovali jsme o tom, že situace není dobrá a je potřeba s tím něco dělat.“
Dlouhodobý problém
Problémy se podle Červenky vlečou přes několik volebních období a bezpečnostní sbory se zanedbávaly delší dobu. Zopakoval, že řadový policista na ulici nasazuje život a nemá ani třicet tisíc čistého. Situace se podle něj stáčí k platům, ale problematika je mnohem hlubší. „Řešíme i činnosti, které policie vykonává.“
Také podle Paďourka není situace v policii uspokojivá a musí se řešit. „Je tady obrovská administrativní zátěž, je tady nedostatek policistů v určitých oblastech a kategoriích a je tady i ne úplně konkurenceschopný plat, který běžný policista bere,“ popsal. Všechny zmíněné problémy jsou ale podle něj dlouhodobou záležitostí a v úvahu je třeba brát i aktuální ekonomickou situaci.
Situace se podle něj nicméně v řadě ohledů zlepšuje. Za poslední dva roky se například podařilo zlomit negativní trend, kdy více policistů odcházelo, než přicházelo.
„Jestli si někdo myslí, že tímto protestem nebo dalšími možnými protesty zvrátí situaci a dosáhne toho, že najednou se uspokojí policisté, že se jim sníží administrativní zátěž, bude jich dostatek a budou brát slušné peníze, tak to se opravdu v jeden okamžik nestane. Je to nějaký proces a cesta,“ vysvětlil Paďourek, proč ne úplně chápe protestující policisty.
Interview ČT24: Jan Paďourek (zdroj: ČT24)
Předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič v 90' ČT24 řekl, že protest podporuje. Poukázal však na to, že to není jen o Policii České republiky, ale také o velkých bezpečnostních sborech, jako je například Vězeňská služba ČR a Celní správa ČR. „Musíme si uvědomit, že tam jsou také neustále problémy s personálním stavem a platy příslušníků, ale i občanských zaměstnanců, kteří jsou nedílnou součástí.“
Zmínil, že je potřeba najít finanční prostředky, aby se udržel počet policistů. „Nedovedu si představit, že by klesl počet příslušníků pod určitý počet, to by skutečně poté mohla být ohrožena bezpečnost občanů naší země,“ varoval Machovič.
Schiller: Řešíme spíše až požár než prevenci
Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO), který byl rovněž hostem pořadu, uvedl, že úbytek policistů pociťuje celou dobu, kdy je ve funkci. „Policejní ředitelství pracuje na tom, aby přijímalo nové příslušníky. (…) Daří se nové získat, ale je to o penězích,“ podotkl s tím, že policista slouží čtyřiadvacet hodin a nasazuje svůj život, a přitom má méně peněz než pokladní.
„Moc policistů se nedaří získat právě pro náš kraj, protože tady je skutečně hodně práce,“ popsal. Nedostatek příslušníků je podle něj vidět hlavně ve městě, kdy státní policii supluje ta městská. Zmínil, že pokud je jedna hlídka a vyjede něco někam řešit, chybí na jiných místech. „Pak se stává to, že máme sídliště bezprizorní a pak řešíme až požár než prevenci.“
Právo občanů na stávku je garantováno Listinou práv a svobod, konkrétně ve článku 27 se píše, že: „Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů“.
Stávkovat tak nesmí například policisté, hasiči, celníci, vojáci či příslušníci vězeňské služby nebo Bezpečnostní informační služby. Zákaz se ovšem nevztahuje na civilní zaměstnance jmenovaných institucí.
Zdroj: Listina základních práv a svobod, Wikipedie
Lehký: Je to běh na dlouhou trať
Podobně se vyjádřil i koordinátor Unie bezpečnostních složek pro hlavní město Prahu Aleš Lehký, který zmínil, že nedostatek policistů je patrný tím, že jich není tolik na ulici. „Jsou zavaleni prací nebo jsou omezeni tak, že se staví v podstatě jen denní služba, která nabírá případy a nestíhá je vyřešit,“ podotkl s tím, že mnohdy za státní policisty vyjíždí městská policie.
Dodal, že zvýšením efektivity či snížením administrativní zátěže se bude pravděpodobně zabývat i kulatý stůl na ministerstvu. „Když se bavíme i o fotbalovém nebo hokejovém utkání, (…) tak vidíte běžný zápas a policie se tam stahuje ve velkém a tak by to asi být nemělo,“ podotkl. Podle něj je potřeba cíleně vytřídit činnosti, které policie dělá – a ty nad rámec přerozdělit. Jde ale o běh na dlouhou trať. „My naopak potřebujeme co nejrychleji ty základní útvary posílit a udělat to co nejdříve,“ míní.
Ředitel Compas Charity a bývalý policista ve Velké Británii Petr Torák podotkl, že ve Spojeném království byl podobný problém a právě kvůli nenavyšování platů tehdy od sboru odešel. Poté se podle něj navyšovaly platy a znovu se zastavily v roce 2021. „V porovnání s lidmi, kteří pracovali v Amazonu nebo i v továrnách, měl často policista méně, což ve srovnání s tím, jak riskuje svůj život, bezpečí, nebylo přiměřené.“
Zmínil, že dříve byli policisté součástí komunity, byli často v terénu, povídali si s lidmi v obchodě, s dětmi ve školách. To se ale s rokem 2012, po finanční krizi, změnilo, policistů bylo méně, byli často v kancelářích a sepisovali spisy a zabývali se „zbytečnou byrokracií“.
Události, komentáře: Policisté protestují proti nízkým platům (zdroj: ČT24)
Mračková Vildumetzová: Stav je krizový
Senátorka Jana Mračková Vildumetzová v Událostech, komentářích zmínila, že stav u policie je krizový. Podle ní je ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) slabým šéfem resortu, který neustále něco slibuje. Dodala, že na příští rok má ministr navýšené finanční zdroje o deset miliard korun. „Přesto z této částky dává policistům a hasičům 3,8 miliardy. Tento rozpočet se má projednávat na bezpečnostním výboru tento čtvrtek,“ podotkla s tím, že Rakušan se podle ní jednání nezúčastní. Demotivace policistů je podle ní obrovská, ať už v rámci materiálního vybavení, či administrativní zátěže. Podle ní také Rakušan za celé čtyři roky nepřišel se systémovým řešením.
Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Letocha poukázal na to, že výhled pro policisty je pozitivní. Mají podle něj garantováno, že příští rok půjdou platy nahoru o pět procent a každý další po následující dva roky půjdou znovu o minimálně pět procent nahoru, což se podle něj dosud v historii policie nepodařilo.
Zmínil také takzvaný stabilizační příspěvek v celkovém objemu 460 až 470 milionů korun. „Ty peníze půjdou policistům, kteří jsou méně než patnáct let ve službě,“ podotkl Letocha s tím, že se snaží situaci stabilizovat a nikdo netvrdí, že je výtečná. „Jsou tu regiony, kde je policistů málo. (…) Ale to se snažíme financemi v tuto chvíli sanovat.“
