Soud poslal nepravomocně do vězení zakladatele nadace Help Ukraine

Za zpronevěru milionových dotací určených na integraci ukrajinských uprchlíků pražský městský soud potrestal zakladatele nadace Help Ukraine Vladimíra Gergela 5,5 let vězení. Na stejnou dobu mu také zakázal vykonávat vedoucí činnost v jakýchkoli nadacích či jiných právnických osobách. Rozsudek není pravomocný, Gergel, který vinu odmítá, se proti němu ještě v jednací síni odvolal. Státní zástupce si pro odvolání ponechal lhůtu.

Státní zástupce Gergela viní z dotačního podvodu kvůli dvěma dotacím ministerstva školství v hodnotě dvacet milionů korun. Obviněný poté, co Rusko zahájilo svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, otevřel v roce 2022 Komunitní centrum Roztyly, které mělo sloužit k integraci ukrajinských dětí a jejich rodičů. Dotace, o které muž jménem nadačního fondu Help Ukraine požádal, byly určené na adaptační skupiny a aktivity pro děti.

„Je zřejmé, že v žádostech byly uvedeny nepravdivé, neodpovídající údaje, současně byly finanční prostředky použité v rozporu s účelem dotace,“ sdělila soudkyně Silvie Slepičková. Gergel musí podle nepravomocného verdiktu nahradit ministerstvu školství zhruba 13,3 milionu korun, téměř sedm milionů už úřadu podle žalobce muž vrátil. O zabrání dalších věcí rozhodne soud v budoucnu při veřejném zasedání.

Podle obžaloby využil část peněz na koupi podílu družstevního bytu

Gergel v žádostech podle obžaloby uvedl, že cílem aktivit v centru je rozvíjení jazykových dovedností dětí a socializace v českém prostředí. Podle žalobce ale věděl, že se čeština v centru nevyučuje. To, že jazyková příprava v centru prakticky nebyla, zmínila u pondělního slyšení i soudkyně. Od rodičů dětí navíc podle obžaloby Gergel vybíral finanční příspěvek 2500 korun na stravování, což bylo v rozporu s podmínkami udělení dotace. Obžaloba tvrdí, že část peněz Gergel využil pro koupi družstevního podílu za byt v pražském Braníku.

Gergel obžalobu popírá. Tvrdí, že provoz nadace financoval ze svých peněz jako půjčku, část financí z první dotace si proto jako splacení převedl zpět na svůj účet, další peníze pak vybral v hotovosti kvůli tomu, že mu banka zablokovala účet. Říká, že částku dal do trezoru a následně ji předal nástupci, který ho v čele nadace vystřídal. Další finanční transakce, které popisuje obžaloba, realizoval z vlastních finančních prostředků, řekl loni v říjnu u soudu.

V pondělí Gergel v závěrečné řeči doplnil, že centrum otevřel proto, aby vytvořil pro ukrajinské děti „kousek světla a bezpečí“. Zopakoval, že se zpronevěry nedopustil.

Státní zástupce soudu řekl, že se podle něj vina obžalovaného prokázala. Peníze ministerstva školství podle jeho názoru nebyly využity v souladu s dotačními pravidly. Gergelův obhájce upozornil, že je sice zřejmé, že v rámci Gergelovy nadace došlo ke „komplikacím“, nicméně tomu bylo až poté, co o dotaci nadace požádala, Gergel tak situaci nemohl předvídat. Situace by se podle právníka měla řešit v sankčním mechanismu dotačního řízení a ne u soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 mminutou

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 2 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 12 hhodinami

Evropský pohled