Byrokracie strana 2 z 2

Senát schválil novelu, která by měla od ledna zvýšit rodičovský příspěvek rodinám s nově narozenými dětmi na 350 tisíc korun. Horní komorou prošla také novela, podle které si zájemci o studium budou moci podat tři přihlášky na střední školy místo nynějších dvou. Senátoři hlasovali v tajné volbě o některých členech Rady České televize, o jejímž složení nově spolurozhodují. V prvním kole zvolili publicistu Jefima Fištejna, rozhlasovou moderátorku Ivanu Chmel Denčevovou a novinářku Barboru Procházkovou, večer ve druhém pak spisovatele Jiřího Padevěta, nominanta Asociace producentů v audiovizi Davida Brabce a někdejšího místopředsedu a mluvčího Rady Českého rozhlasu Ivana Tesaře.

Česku se jako poslednímu státu v Evropě stále nepovedlo vrátit se na úroveň před covidem. Německý list Die Welt o Česku napsal, že je nemocným mužem Evropy, a vydává nás za odstrašující příklad. Průmysl stagnuje, drtí ho ceny energií. Zahraniční investice, které by nás nakoply, k nám neproudí. Po kořenech problémů pátrali v pořadu 168 hodin Jaroslav Hroch a Václav Crhonek.

Německá ekonomika zpomaluje. Od jara je v mírné recesi. Podle současných odhadů je její růst ve srovnání s loňským rokem menší o tři desetiny procentního bodu. Důvodem je stále vysoká inflace a nižší spotřeba občanů. V průmyslu zase drahá elektřina a nedostatek kvalifikované pracovní síly. Spolková vláda připravuje opatření, jak ekonomiku opět nastartovat.

Od začátku prázdnin brigádníci a zaměstnanci v restauracích nebo kadeřnictvích nemusí absolvovat jednorázovou prohlídku u praktického lékaře. Novela zákona o ochraně veřejného zdraví totiž zrušila povinnost vlastnit potravinářský průkaz. Úleva je to nejen byrokratická, ale i finanční – třeba pro organizátory táborů.

Ulehčit administrativu drobným výrobcům sezonních produktů, například marmelád a cukroví, v domácím prostředí má sjednocení pravidel pro krajské hygienické stanice. Například nemusí investovat do speciálních provozoven ani hlásit prodej. Zmírnění podmínek přináší antibyrokratický balíček, který chystá úlevy pro menší živnostníky.

Češi si mohou nově vyzvednout léky na elektronický předpis ve více než 1 300 lékárnách v Chorvatsku. V tiskové zprávě o tom ve středu informoval Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), zveřejnil také jejich seznam. Pacient tedy v chorvatské lékárně léky zaplatí, českou cenu mu pak na žádost vrátí zdravotní pojišťovna. Od poloviny června podobně funguje vydávání léků v Polsku. Ve všech zemích Evropské unie mohou pacienti uplatnit v lékárně původní papírový recept.

Podnikatelé ve středu na celostátním sněmu v Praze zvolili za prezidenta Hospodářské komory na další tři roky dosavadního viceprezidenta komory a místopředsedu ODS Zdeňka Zajíčka. Vystřídá Vladimíra Dlouhého, který ve funkci po devíti letech skončí. Zajíček oznámil, že rezignuje na post místopředsedy ODS. Na sněmu vystoupil premiér Petr Fiala (ODS) či šéf resortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj ministerstva práce a vnitra připravují změny k urychlení přijímání zahraničních pracovníků.

Stát chystá úlevy od byrokratické zátěže pro menší živnostníky. Balíček obsahuje přes dvacet návrhů z oblasti zdravotnictví, justice nebo zemědělství. Zmírnit chce třeba i podmínky pro vaření marmelád nebo sirupů v domácím prostředí. Normy u nás patří k nejpřísnějším v Evropské unii.

Před rokem – po vypuknutí války na Ukrajině – slibovala německá spolková vláda masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren. Jenže naplánovaný větrný boom, jehož cílem mělo být energeticky nezávislé Německo, zatím nepřichází. I kvůli odporu některých spolkových zemí. Spolkový parlament schválil ale počátkem března zákon, který by měl přípravu stavby větrných elektráren zjednodušit a urychlit.

Za první měsíc zřídilo ministerstvo vnitra víc než 800 tisíc datových schránek podnikajícím osobám. Postupně k nim přidá další víc než milion. Hlavní výhodou má být zjednodušení komunikace mezi podnikateli a úřady, někteří lidé si ale na nový krok stěžují.

Vysoké ceny energií tvrdě dopadají nejen na domácnosti, ale také například na sportovní spolky a svazy. Starostka České obce sokolské Hana Moučková v úterních Událostech, komentářích řekla, že čtvrtina zástupců tělocvičných jednot vnímá současnou situaci jako ohrožující. Předseda Sdružení sportovních svazů Zdeněk Ertl doplnil, že problémem je i přebujelá byrokracie.

Na sbírkovém účtu ukrajinského velvyslanectví v Praze, které za vybrané peníze pořizuje zbraně, se od dárců sešla už téměř miliarda korun. Ukrajinská ambasáda o tom v neděli informovala na Twitteru. Do sbírky přispělo 115 tisíc dárců, kteří poslali 977 milionů korun. S nákupem a dopravou výzbroje pomáhá ukrajinskému velvyslanectví české ministerstvo obrany. V pátek se na velvyslanectví uskutečnila schůzka zástupců Ukrajiny, ministerstva obrany a několika významných dárců, uvedlo v neděli velvyslanectví na svém webu.

Inflace v Česku možná dosáhne třinácti procent. Trend rostoucí cenové hladiny, který začal během pandemie covidu-19, dále podporují šoky v ekonomice způsobené ruskou invazí na Ukrajině. Válka na trh přináší další nejistotu, což se odráží také v růstu marží. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom diskutovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Anglický přístav Dover se už od začátku roku potýká s dlouhými frontami kamionů. Může za to postupné zavádění pobrexitových kontrol. Kvůli nárůstu papírování poklesl britský obchod s pevninskou Evropou. Vláda Borise Johnsona ale tvrdí, že si obchodníci musí na nová pravidla zvyknout a využít dohod vyjednaných s ostatními státy světa.

Potíže restituentů při navracení komunisty zabaveného majetku líčí reportáž z 21. ledna 1992. Majitel zámku Stránov uvádí, že o navrácení požádal téměř před rokem, ale úřady si dávají na čas.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti Ukrajinky, která trvale žije v Česku, občanství ale nezískala. Ministerstvo vnitra žádost zamítlo kvůli údajnému ohrožení bezpečnosti státu a odkázalo na utajované stanovisko bezpečnostní služby. Ukrajinka tak oficiálně netuší, proč znamená pro český stát hrozbu. Vnitro nyní bude rozhodovat znovu, pokud ani tentokrát žádosti o udělení občanství nevyhoví, musí přesvědčivě zdůvodnit, v čem konkrétně spatřuje ohrožení bezpečnosti státu.

Dalším tématem předvolební debaty lídrů v Moravskoslezském kraji byla podpora podnikatelů. Jak jim pomoci,  se ale neshodli. Volební lídři řešili také vysoké ceny energií. Pozvání do diskuze přijali Lukáš Černohorský (PirátiSTAN), Jiří Komárek (PŘÍSAHA), Leo Luzar (KSČM), Tomio Okamura (SPD), Zbyněk Stanjura (SPOLU), Ivo Vondrák (ANO) a Lubomír Zaorálek (ČSSD). Debatu moderoval Martin Řezníček.

Už třetím rokem funguje program Výstavba pro obce, které z něj mohou žádat o dotace nebo úvěry na budování sociálních a dostupných bytů. Ministerstvo pro místní rozvoj nyní uvažuje o jeho rozšíření tak, aby mohly peníze získat například i neziskové organizace. Někteří zástupci opozice ale tvrdí, že takový program nestačí a měl by se prosadit zákon, který by se věnoval právě sociálnímu bydlení.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen při návštěvě českého prezidenta Miloše Zemana ve Vídni podpořil Česko v jeho diplomatické roztržce s Ruskem. Vztahy Prahy a Moskvy ochladly v souvislosti s výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, věc vedla k vzájemnému vyhoštění pracovníků ambasád. Kromě jednání s Van der Bellenem se Zeman ještě sešel s někdejším rakouským kancléřem Franzem Vranitzkym a bývalým prezidentem Heinzem Fischerem.

Světové ceny potravin dál rostou. Během května poskočily o 4,8 procenta meziměsíčně a o 39,7 procenta meziročně. To je nejvíc za dekádu. Nejrychleji nyní zdražují obiloviny a rostlinné oleje. Agrární analytik Petr Havel, který byl hostem pořadu Události, komentáře, za tím vidí hlavně cenu práce, rostoucí byrokracii a ochranu životního prostředí.

Sdružení místních samospráv a Spolek pro obnovu venkova požadují po státu více peněz, aby mohly lépe čelit například vylidňování obcí a odchodu obyvatel do větších měst. Dosáhnout toho chtějí změnou v rozdělování výnosů z daní i tím, že se zastropuje výše příjmu čtyř největších měst v republice. Ministerstvo financí změny nepodporuje.

Poslanci ve středu v prvním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu pro rok 2020. Ruku pro něj zvedli zástupci hnutí ANO, ČSSD a také komunistů, naopak pravicová opozice rozpočet kritizovala. 1. místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija označila rozpočet za málo ambiciózní, v době ekonomického boomu by se podle ní měly dělat klíčové ekonomické reformy včetně reformy důchodů: „V těchto letech, kdy by mohlo dojít k zásadní důchodové reformě, se v podstatě jen navyšují důchody a nic koncepčního se nedělá,“ kritizovala v Interview ČT24. Rozhovor vedl Daniel Takáč.