Hospodářskou komoru povede Zdeněk Zajíček, odejde z předsednictva ODS

Podnikatelé ve středu na celostátním sněmu v Praze zvolili za prezidenta Hospodářské komory na další tři roky dosavadního viceprezidenta komory a místopředsedu ODS Zdeňka Zajíčka. Vystřídá Vladimíra Dlouhého, který ve funkci po devíti letech skončí. Zajíček oznámil, že rezignuje na post místopředsedy ODS. Na sněmu vystoupil premiér Petr Fiala (ODS) či šéf resortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj ministerstva práce a vnitra připravují změny k urychlení přijímání zahraničních pracovníků.

Zajíček získal 190 hlasů, jeho protikandidát Martin Pecina 64 hlasů. „Je pro mě velkou ctí a závazkem vést Hospodářskou komoru v období, kdy budou muset v Česku padnout klíčová rozhodnutí o strategických investicích v energetice, dopravní a technické infrastruktuře, ve školství a vzdělávání,“ pronesl Zajíček.

„Na tato rozhodnutí opravdu není mnoho času, pokud chceme zachovat naše hospodářství a podnikání konkurenceschopné,“ upozornil. Pokud se tyto věci nezačnou řešit včas, do deseti let by se dle Zajíčka Česko mohlo dostat do velkých obtíží. „Tady se zaspalo. V tuto chvíli je ten nejvyšší čas — možná, že už je za minutu dvanáct.“

„Je na to třeba najít širokou shodu nejen mezi podnikatelskými a zaměstnavatelskými organizacemi, ale také s odbory a s politickou reprezentací,“ podotkl.

Nahrávám video
Nově zvolený prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček (ODS)
Zdroj: ČT24

Jak dodal, komora je připravena se ujmout společně s dalšími podnikatelskými organizacemi provozování Portálu podnikatele, který by se měl stát univerzální digitální branou pro komunikaci se státem pro vyřízení podnikatelských záležitostí. To by podle něj mohl být další dobrý příklad efektivní a vzájemně prospěšné spolupráce mezi státem a soukromým sektorem.  

„Nyní už mohu říct, že Zdeněk Zajíček byl moje priorita, je mi názorově blíž,“ řekl Dlouhý novinářům po sněmu. Zajíčkovy zkušenosti z politiky i z podnikatelského prostředí jsou podle Dlouhého dobrou syntézou předpokladů, které prezident komory má mít. „Bude schopen být dostatečně tvrdý i třeba k ODS,“ podotkl.

Zásadním úkolem pro nové vedení bude podle Dlouhého energetika. „Není tady spokojenost s tím, jak vláda zareagovala na energetickou krizi, nesmí se opakovat cenové šílenství z loňského léta. Musíme mít úplně jiný model, jak se formují ceny na energetickém trhu, a maximální možnou soběstačnost,“ poznamenal.

Na post místopředsedy ODS Zajíček rezignuje

Zajíček na středeční podvečerní konferenci oznámil, že rezignuje na post místopředsedy Občanské demokratické strany, s aktivní politikou chce skončit. Rezignace podle něj začne platit ke středeční půlnoci.

„Aktivní politika pro mě končí. Já se budu věnovat plnohodnotně práci pro hájení zájmů podnikatelů v České republice,“ uvedl Zajíček. Zkušenosti, které v politice získal, využije při prosazování důležitých rozhodnutí, dodal. 

To, že z postu místopředsedy ODS v případě zvolení prezidentem Hospodářské komory odstoupí, Zajíček avizoval už dříve. V současné době je mimo jiné také zastupitelem hlavního města Prahy nebo poradcem premiéra Petra Fialy (ODS) pro digitalizaci a eGovernment.

Všechny tyto funkce se Zajíček rozhodl zastávat i nadále. Pokud by ho však limitovaly nebo by ho zástupci vedení Hospodářské komory vybídli k tomu, aby je opustil, je připraven to udělat, řekl. 

Rozšíření prezidia

Sněm zvolil za viceprezidenty znovu Radka Jakubského, Romana Pommera, Tomáše Prouzu a Michala Štefla, nově pak předsedu komorové sekce hospodářské politiky Filipa Dvořáka. Sněm také odsouhlasil rozšíření prezidia o prezidentku České komory fitness Janu Havrdovou. Pokud návrh podnikatelů schválí vláda, bude šestý člen prezidia dodatečně kooptován. Delegáti také učinili Dlouhého čestným prezidentem.

Delegáti poté zvolili za člena představenstva předsedu Hospodářské komory hlavního města Prahy Petra Michala. Pražští podnikatelé tak podle něj budou mít silnější zastoupení při řešení klíčových otázek a projektů s vládou, státními úřady a samosprávami.

Jurečka: Chystáme zrychlení přijetí pracovníků z ciziny

Na sněmu Hospodářské komory také vystoupil Marian Jurečka. Resorty práce a vnitra podle něj připravuje změny k urychlení přijímání zahraničních pracovníků. Česká ekonomika bude ke svému dalšímu rozvoji do roku 2030 potřebovat minimálně 300 tisíc sil z ciziny navíc k těm, které každoročně přicházejí, uvedl. Nedostatek pracovníků hospodářský růst omezuje, dodal vicepremiér. Zaměstnavatelé volají po změně pravidel k získání zaměstnanců z ciziny dlouhodobě.

„Máme připravený za ministerstvo práce návrh, který bude schopen bonifikačním systémem hodnotit firmy z hlediska jejich transparentnosti a férového přístupu k lidem, kteří přicházejí ze třetích zemí, aby bylo díky tomu možné výrazně zrychlit proces,“ nastínil Jurečka.

Podle něj ministerstvo vnitra pracuje pak na své části agendy a zohledňuje bezpečnost. „Věřím, že v letošním roce toto legislativně vyřešíme, abychom dokázali proces zrychlit,“ řekl šéf resortu práce.

Marian Jurečka a Petr Fiala na sněmu Hospodářské komory
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Fiala: Vláda rušila obtěžující opatření

K delegátům sněmu Hospodářské komory, kteří si během dne zvolí nové vedení, promluvil i premiér. „Druhý antibyrokratický balíček budeme schvalovat v nejbližší době, vezmeme návrhy k odstranění byrokracie,“ slíbil. Dodal, že první balíček se zrušením EET či zvýšením limitů pro DPH kabinet prosadil loni. Podle jeho slov vláda rušila pravidla, „která obtěžovala a nepřinášela státu žádné výhody“.

Podle Fialy se druhý balíček zaměří na drobné a střední podnikatele. Zmínil, že balík návrhů chystá i komora. Vyzval k předkládání věcných návrhů. Kabinet je připraven o opatřeních jednat.

Vladimír Dlouhý ve svém úvodním projevu na sněmu vyzval vládu, aby neustoupila v úsilí o konsolidaci veřejných financí. Opozici poprosil o konstruktivní kritiku, podnikatele požádal, aby konsolidaci respektovali. Je to podle něj i v jejich dlouhodobém zájmu.

„Náš relativně vstřícný postoj k právě projednávanému vládnímu konsolidačnímu balíčku odráží chápání makroekonomické stabilizace jako prioritního úkolu vlády v této době. Máme k balíčku samozřejmě připomínky, zvýšení daní nás netěší. Věříme, že v následujících týdnech budou některé naše připomínky brány silně v potaz,“ vyslovil Dlouhý přání.

Upozornil na výrazně pomalé tempo rozhodování státní administrativy při přijímání důležitých opatření nebo zákonů. Jako příklad za všechny zmínil paušální daň. „Tu jsme jako Hospodářská komora představili na sněmu už v roce 2016. Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se k myšlence přihlásil, trvalo však skoro šest let, než se stala realitou,“ upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 12 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 12 hhodinami
Načítání...