Hospodářskou komoru povede Zdeněk Zajíček, odejde z předsednictva ODS

Podnikatelé ve středu na celostátním sněmu v Praze zvolili za prezidenta Hospodářské komory na další tři roky dosavadního viceprezidenta komory a místopředsedu ODS Zdeňka Zajíčka. Vystřídá Vladimíra Dlouhého, který ve funkci po devíti letech skončí. Zajíček oznámil, že rezignuje na post místopředsedy ODS. Na sněmu vystoupil premiér Petr Fiala (ODS) či šéf resortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj ministerstva práce a vnitra připravují změny k urychlení přijímání zahraničních pracovníků.

Zajíček získal 190 hlasů, jeho protikandidát Martin Pecina 64 hlasů. „Je pro mě velkou ctí a závazkem vést Hospodářskou komoru v období, kdy budou muset v Česku padnout klíčová rozhodnutí o strategických investicích v energetice, dopravní a technické infrastruktuře, ve školství a vzdělávání,“ pronesl Zajíček.

„Na tato rozhodnutí opravdu není mnoho času, pokud chceme zachovat naše hospodářství a podnikání konkurenceschopné,“ upozornil. Pokud se tyto věci nezačnou řešit včas, do deseti let by se dle Zajíčka Česko mohlo dostat do velkých obtíží. „Tady se zaspalo. V tuto chvíli je ten nejvyšší čas — možná, že už je za minutu dvanáct.“

„Je na to třeba najít širokou shodu nejen mezi podnikatelskými a zaměstnavatelskými organizacemi, ale také s odbory a s politickou reprezentací,“ podotkl.

4 minuty
Nově zvolený prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček (ODS)
Zdroj: ČT24

Jak dodal, komora je připravena se ujmout společně s dalšími podnikatelskými organizacemi provozování Portálu podnikatele, který by se měl stát univerzální digitální branou pro komunikaci se státem pro vyřízení podnikatelských záležitostí. To by podle něj mohl být další dobrý příklad efektivní a vzájemně prospěšné spolupráce mezi státem a soukromým sektorem.  

„Nyní už mohu říct, že Zdeněk Zajíček byl moje priorita, je mi názorově blíž,“ řekl Dlouhý novinářům po sněmu. Zajíčkovy zkušenosti z politiky i z podnikatelského prostředí jsou podle Dlouhého dobrou syntézou předpokladů, které prezident komory má mít. „Bude schopen být dostatečně tvrdý i třeba k ODS,“ podotkl.

Zásadním úkolem pro nové vedení bude podle Dlouhého energetika. „Není tady spokojenost s tím, jak vláda zareagovala na energetickou krizi, nesmí se opakovat cenové šílenství z loňského léta. Musíme mít úplně jiný model, jak se formují ceny na energetickém trhu, a maximální možnou soběstačnost,“ poznamenal.

Na post místopředsedy ODS Zajíček rezignuje

Zajíček na středeční podvečerní konferenci oznámil, že rezignuje na post místopředsedy Občanské demokratické strany, s aktivní politikou chce skončit. Rezignace podle něj začne platit ke středeční půlnoci.

„Aktivní politika pro mě končí. Já se budu věnovat plnohodnotně práci pro hájení zájmů podnikatelů v České republice,“ uvedl Zajíček. Zkušenosti, které v politice získal, využije při prosazování důležitých rozhodnutí, dodal. 

To, že z postu místopředsedy ODS v případě zvolení prezidentem Hospodářské komory odstoupí, Zajíček avizoval už dříve. V současné době je mimo jiné také zastupitelem hlavního města Prahy nebo poradcem premiéra Petra Fialy (ODS) pro digitalizaci a eGovernment.

Všechny tyto funkce se Zajíček rozhodl zastávat i nadále. Pokud by ho však limitovaly nebo by ho zástupci vedení Hospodářské komory vybídli k tomu, aby je opustil, je připraven to udělat, řekl. 

Rozšíření prezidia

Sněm zvolil za viceprezidenty znovu Radka Jakubského, Romana Pommera, Tomáše Prouzu a Michala Štefla, nově pak předsedu komorové sekce hospodářské politiky Filipa Dvořáka. Sněm také odsouhlasil rozšíření prezidia o prezidentku České komory fitness Janu Havrdovou. Pokud návrh podnikatelů schválí vláda, bude šestý člen prezidia dodatečně kooptován. Delegáti také učinili Dlouhého čestným prezidentem.

Delegáti poté zvolili za člena představenstva předsedu Hospodářské komory hlavního města Prahy Petra Michala. Pražští podnikatelé tak podle něj budou mít silnější zastoupení při řešení klíčových otázek a projektů s vládou, státními úřady a samosprávami.

Jurečka: Chystáme zrychlení přijetí pracovníků z ciziny

Na sněmu Hospodářské komory také vystoupil Marian Jurečka. Resorty práce a vnitra podle něj připravuje změny k urychlení přijímání zahraničních pracovníků. Česká ekonomika bude ke svému dalšímu rozvoji do roku 2030 potřebovat minimálně 300 tisíc sil z ciziny navíc k těm, které každoročně přicházejí, uvedl. Nedostatek pracovníků hospodářský růst omezuje, dodal vicepremiér. Zaměstnavatelé volají po změně pravidel k získání zaměstnanců z ciziny dlouhodobě.

„Máme připravený za ministerstvo práce návrh, který bude schopen bonifikačním systémem hodnotit firmy z hlediska jejich transparentnosti a férového přístupu k lidem, kteří přicházejí ze třetích zemí, aby bylo díky tomu možné výrazně zrychlit proces,“ nastínil Jurečka.

Podle něj ministerstvo vnitra pracuje pak na své části agendy a zohledňuje bezpečnost. „Věřím, že v letošním roce toto legislativně vyřešíme, abychom dokázali proces zrychlit,“ řekl šéf resortu práce.

Marian Jurečka a Petr Fiala na sněmu Hospodářské komory
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Fiala: Vláda rušila obtěžující opatření

K delegátům sněmu Hospodářské komory, kteří si během dne zvolí nové vedení, promluvil i premiér. „Druhý antibyrokratický balíček budeme schvalovat v nejbližší době, vezmeme návrhy k odstranění byrokracie,“ slíbil. Dodal, že první balíček se zrušením EET či zvýšením limitů pro DPH kabinet prosadil loni. Podle jeho slov vláda rušila pravidla, „která obtěžovala a nepřinášela státu žádné výhody“.

Podle Fialy se druhý balíček zaměří na drobné a střední podnikatele. Zmínil, že balík návrhů chystá i komora. Vyzval k předkládání věcných návrhů. Kabinet je připraven o opatřeních jednat.

Vladimír Dlouhý ve svém úvodním projevu na sněmu vyzval vládu, aby neustoupila v úsilí o konsolidaci veřejných financí. Opozici poprosil o konstruktivní kritiku, podnikatele požádal, aby konsolidaci respektovali. Je to podle něj i v jejich dlouhodobém zájmu.

„Náš relativně vstřícný postoj k právě projednávanému vládnímu konsolidačnímu balíčku odráží chápání makroekonomické stabilizace jako prioritního úkolu vlády v této době. Máme k balíčku samozřejmě připomínky, zvýšení daní nás netěší. Věříme, že v následujících týdnech budou některé naše připomínky brány silně v potaz,“ vyslovil Dlouhý přání.

Upozornil na výrazně pomalé tempo rozhodování státní administrativy při přijímání důležitých opatření nebo zákonů. Jako příklad za všechny zmínil paušální daň. „Tu jsme jako Hospodářská komora představili na sněmu už v roce 2016. Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se k myšlence přihlásil, trvalo však skoro šest let, než se stala realitou,“ upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
před 20 hhodinami

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
16. 12. 2025
Načítání...