Tři čtvrtiny české veřejnosti se shodují v tom, že je třeba šetřit s veřejnými penězi. S celým balíčkem opatření k ozdravení státních financí, který minulý týden představila vláda, ale souhlasí jen necelá desetina lidí a 25 procent jen s částí návrhů. Dvě třetiny lidí se zveřejněnou podobou konsolidačního balíčku nesouhlasí. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM/MARK, která ho provedla od 15. do 17. května mezi 800 lidmi staršími 18 let.
Z pohledu na jednotlivé návrhy úsporných opatření lidé podle agentury považují za rozumné nižší zdanění u některých potravin, zdravotnických potřeb nebo bydlení, větší zdanění tabáku a alkoholu, snížení objemu platů ve veřejné sféře, seškrtání národních dotací a zvýšení daně z příjmů firem.
Naopak jako nerozumné dotázaní vnímají návrhy týkající se zvýšení odvodů osobám samostatně výdělečně činným, opětovné zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance, zdražení dálničních známek, zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) na noviny a léky a zvýšení daně z nemovitostí.
„Jako nerozumné hodnotí respondenti primárně oblasti, které jsou nelogické — proč je jiná DPH u novin a jiná u časopisů, proč ještě jiná (nulová) u knih? Již se objevily věty typu: 'Copak knihy mají nulovou přidanou hodnotu?' Stejné je to u absence spotřební daně na jen jeden typ alkoholu,“ uvedl ředitel agentury Jan Tuček.
Že jsou různé sazby DPH na knihy, časopisy a noviny nesystémové a nelogické, se domnívá téměř 70 procent respondentů. Podle většiny lidí by u tiskovin měla zůstat jednotná desetiprocentní sazba DPH. „Advokáti tisku jsou v tomto ohledu častěji starší lidé a vysokoškolsky vzdělaní,“ uvádí průzkum. Za velmi nerozumný krok ale považuje zvýšení sazby DPH na noviny i čtvrtina nečtenářů.
Autoři průzkumu podotýkají, že v případě vyššího zdanění periodik je k zamyšlení i vliv těchto kroků na rozmach dezinformační scény, protože kvalitní žurnalistika přispívá k větší informovanosti občanů i k jejich větší odolnosti vůči dezinformacím.
Roli hrálo sociálně-ekonomické postavení
Podle autorů průzkumu byli jednotlivým návrhům více nakloněni lidé s vyšším vzděláním a voliči vládních stran. Daleko větším měřítkem tam bylo ale také sociálně-ekonomické postavení dotázaných, protože jednotlivé návrhy dopadají na lidi z různých skupin odlišně podle toho, jak tyto úspory či zvyšování příjmů státu dopadají na jejich peněženky, doplnili autoři.
Při hodnocení subjektivních dopadů vládních návrhů úspor 59 procent lidí uvedlo, že je navržená opatření budou stát něco navíc. Častěji si to myslí Pražané, ženy na mateřské dovolené a podnikatelé či OSVČ. Pětina lidí nedokázala dopady úsporného balíčku na svou peněženku odhadnout, sedmnáct procent uvedlo, že je nepoznají, a čtyři procenta údajně ještě ušetří.
Agentura se dotazovala také na názor lidí, jak vláda o úsporách komunikuje. Podle třetiny se kabinet Petra Fialy (ODS) komunikovat snaží, ale je zde prostor pro zlepšení. Naproti tomu dvě třetiny soudí, že se vládě komunikace vůbec nedaří. Myslí si to hlavně voliči opozičních a neparlamentních stran.
Median: Většina lidí si myslí, že návrh přichází pozdě
Na otázky týkající se konsolidačního balíčku se po jeho zveřejnění dotazovala také agentura Median. Podle jejího zjištění pro Český rozhlas jej 51 procent považuje za nezbytný, nicméně dvě pětiny lidí mu nerozumí. Necelé tři čtvrtiny navíc nečekají, že navržené změny v sazbách DPH sníží jejich náklady na život v Česku. Většina občanů si současně myslí, že návrh změn přichází pozdě, a podle více než dvou třetin občanů změny ani nevyřeší narůstající zadlužení státu.
Vláda chce podle zveřejněného balíčku uspořit příští rok na výdajích 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy korun, celkem tedy snížit schodek státního rozpočtu o 94,1 miliardy korun. V dalším roce by to mělo být 53,4 miliardy. Kabinet počítá v balíčku se seškrtáním dotací, snížením sumy na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu.
Místo tří sazeb daně z přidané hodnoty mají být dvě. Živnostníkům se mají postupně zvednout minimální odvody. Platit by pak měli tolik jako pracovník s minimální mzdou. Zaměstnanci budou nově odvádět nemocenské pojištění. Věk nástupu do penze by se měl řídit podle prodlužování života. Nové důchody mají být nižší a valorizace mírnější.
