Průměrná rodina přijde kvůli vládním úsporám ročně až o 180 tisíc, řekl Středula

Nahrávám video
Odbory k dopadům úsporného balíčku
Zdroj: ČT24

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) představila své výhrady k vládnímu konsolidačnímu balíčku. Předseda odborů Josef Středula uvedl, že rodina s jedním dítětem, ve které mají oba partneři průměrný výdělek, přijde kvůli vládnímu balíčku podle odborů ročně o 152 800 až 178 200 korun. Zmínil, že stávková pohotovost je v současné situaci zodpovědným krokem. Ke stávkové pohotovosti svazů ČMKOS se přidaly také odbory Škoda Auto. Resort financí označil příklad odborů za demagogii vymodelovanou tak, aby děsila veřejnost.

„Důvod pro vyhlášení stávkové pohotovosti je jednoznačný, protože dialog není to, že někdo něco řekne a tak to bude, ale dialog je, že se o tom bavíme, že je možná změna,“ uvedl Středula s tím, že vláda s odbory opakovaně odmítla jednat.   

Vláda plánuje v příštím roce uspořit na výdajích 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy korun, celkem tedy 94,1 miliardy korun. V dalším roce by to pak mělo být celkem 53,4 miliardy korun.

Kabinet počítá se seškrtáním dotací, snížením sumy na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitosti, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. Nulovou daň má mít ale dál tiché víno.

Vážné dopady

Podle vedení odborové konfederace návrhy míří proti zaměstnancům a jejich rodinám i proti důchodcům. Odboráři si jako model vzali tříčlennou rodinu. „Dva dospělí, kteří mají každý průměrný příjem 42 tisíc hrubého, a mají jedno dítě v předškolním věku, budou na svých příjmech zkráceni o sedmnáct až dvacet procent,“ uvedl na tiskové konferenci Středula s tím, že pokud budou oba pracovat u veřejné správy, tak bude jejich kupní síla snížena o skoro 180 tisíc korun, v případě zaměstnání v soukromém sektoru by přišli o více než 150 tisíc korun. „Dopady jsou vážné,“ zdůraznil Středula. 

Modelová domácnost má roční čistý příjem 864 416 korun. Po zavedení nemocenského pojištění 0,6 procenta zaplatí oba pracovníci státu 6048 korun. Zatímco ministerstvo financí či národní banka odhadují inflaci do tří procent, podle odborů bude na šesti procentech. Zdůvodňují to zdražením po změně DPH. Znehodnocení výdělků by při šestiprocentní inflaci bylo 52 105 korun.

Vláda plánuje snížení sumy na platy o dvě procenta. Uvádí, že platy klesat nebudou, seškrtat se mají neobsazená či nepotřebná místa. Podle odborů by dvouprocentní snížení odměny ve veřejném sektoru znamenalo 17 368 korun. Zrušení školkovného představuje dalších 30 840 korun.

„Pohybujeme se v řádu okolo jedné pětiny poklesu disponibilního příjmu. To je ta hrůza. Přitom to vypadá nenápadně, že by to jako šlo,“ uvedl ekonom ČMKOS Martin Fassmann.

Čistá demagogie, reagovalo ministerstvo

Ministerstvo financí uvedlo, že modelový příklad odborů je čistou demagogií založenou na vymyšlených předpokladech. „To není průměrná rodina, ale vysokopříjmová rodina uměle vymodelovaná s cílem vyděsit veřejnost,“ stojí v prohlášení úřadu.

Pokud by v Česku žily pouze tříčlenné rodiny a každá odvedla o 178 tisíc korun navíc, stát by získal dodatečný příjem asi 623 miliard, sdělil resort. „My ale změnami v balíčku plánujeme příští rok na daních vybrat zhruba dvacetinu této částky navíc. Míru demagogie odborářských propočtů si tedy každý může posoudit sám,“ doplnil úřad.

Odborářské výpočty odmítl i premiér Petr Fiala (ODS). „Balíček je vytvořen tak, aby se jeho dopady rozkládaly do celé společnosti. Víc šetříme na výdajích států, než získáváme na příjmové straně. Zvlášť bylo pamatováno na to, aby byl sociálně únosný, aby nezasahoval sociálně zranitelné skupiny, lidi s menšími příjmy,“ řekl novinářům. Potraviny i zdravotnické potřeby jsou v nižší sazbě DPH. „Nevím, kde k těm číslům odbory přišly,“ dodal.

Na odboráře reagoval také předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob, který se proti některým závěrům ohradil a uvedl, že odbory straší lidi a zkreslují čísla. „Průměrné rodině se sníží příjmy maximálně o jedno procento. Ale díky efektu na ekonomiku bude tento dopad kompenzovat hospodářsky růst a díky tomu i růst mezd. A hlavně nehrozí bankrot, který by teprve bolel. My ze své odpovědnosti nemůžeme slevit,“ napsal na svém Twitteru.

K výpočtu odborů se vyjádřil i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Mohou odbory dodat přesný podklad pro toto tvrzení? Ideálně přesný datový rozpad, jak takové tvrzení spočítali jejich experti? Tedy pokud něco takového přesně spočítáno je,“ napsal na Twitteru.

Kritika rušení firemních benefitů

Středula zmínil také firemní benefity, u kterých vláda plánuje zrušit daňové zvýhodnění. „Jsou dohodou mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Ani jedna část nechce benefity tímto způsobem zlikvidovat,“ uvedl s tím, že podle průzkumu přestane 94 procent zaměstnavatelů poskytovat benefity, které by byly dodatečně zdaňovány.  „To ohrožuje, ať už sociální smír nebo zdraví, protože řada zaměstnanců si dohodla věci, které se týkají zmírnění dopadů náročné práce,“ uvedl. 

Zároveň přivítal, že ministr práce a sociálních věcí na pondělním jednání tripartity přislíbil odborům dodat během úterý prezentaci k důchodové reformě a ve středu má proběhnout jednání s Jurečkou o minimální mzdě v Poslanecké sněmovně. „Budeme projednávat jednak navýšení minimální mzdy v letošním roce, tak aplikaci směrnice o evropské minimální mzdě a podpoře kolektivního vyjednávání. Jsme na to připraveni,“ uvedl Středula. Dodal, že 22. května také proběhne jednání, které se bude týkat podmínek pro těžké profese. 

V chystaných změnách penzí nesouhlasí odbory také s dalším zvyšováním důchodového věku nad 65 let či se snižováním nových penzí. Požadují také dřívější důchod pro náročné profese bez krácení pobírané částky. 

Podle předsedy SPD Tomia Okamury stávková pohotovost nyní nestačí. „Vyzývám odbory, aby pomohly organizovat generální stávku,“ uvedl Okamura s tím, že po vyhlášení stávkové pohotovosti je pravděpodobné, že se o prázdninách stávka neuskuteční, a mohla by tak být až na podzim. Vláda by se podle něj „měla leknout“ a nic nebrání tomu, aby se SPD stala lídrem generální stávky.

Konsolidační balíček k ozdravení státních financí, který minulý týden představila vláda, je podle 51 procent občanů nezbytný, nicméně dvě pětiny lidí mu nerozumí, vyplývá také z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas.

Necelé tři čtvrtiny navíc nečekají, že navržené změny v sazbách daně z přidané hodnoty (DPH) sníží jejich náklady na život v Česku. Většina občanů si současně myslí, že návrh změn přichází pozdě, a podle více než dvou třetin občanů změny ani nevyřeší narůstající zadlužení státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 19 mminutami

Turek hrozí Hnutí Duha zásahem do dotací. Aktivisté mají smůlu, vzkazuje

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila iRozhlasu, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoCesta k důstojnému bydlení je pro lidi bez domova složitá. Může jim ale změnit život

Příchod jara ukončil některé programy pro bezdomovce, které jim pomáhaly zvládnout chladné počasí. Podpůrné organizace ale v práci nepolevují. Lidí na ulici přibývá i mezi staršími a najít důstojné bydlení je pro ně mimořádně náročné. Jednou z takových osob je pan Luboš, který sedm let přespával v lese i na vlakovém nádraží. Nakonec ale podstoupil protialkoholní léčbu a organizace Naděje mu našla dočasné bydlení v azylovém domě. To mu změnilo život. Teď čeká na místo v domově pro seniory. U dalších lidí z azylových domů je ale cílem, aby si našli byt. To se povedlo například klientce Armády spásy Haně, která po deseti letech v azylových domech žije už půl roku v sociálním bytě. Fakt, že důvěra lidi mění, potvrdil i roční experiment odborníků, kteří dali čtyřiceti osobám bez domova sto tisíc korun. Většina z nich částku využila právě k tomu, aby si našla bydlení či práci.
před 12 hhodinami

S Velikonocemi policie tradičně posiluje hlídky, nechybí ani v ulicích

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.
před 12 hhodinami

Srážka vlaku s člověkem na Pardubicku omezila provoz na koridoru na Moravu

Na železničním koridoru mezi Prahou a Moravou přerušila v pátek odpoledne provoz srážka vlaku s člověkem, který na místě zemřel. Nehoda na více než hodinu zcela zastavila provoz v úseku Pardubice hlavní nádraží – Přelouč, ve 14:10 byl obnoven po jedné ze dvou kolejí. Zhruba v 15:10 byl provoz opět bez omezení, sdělil mluvčí Správy železnic Martin Kavka. Nehoda se stala krátce před 13. hodinou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 18 hhodinami

Na jindřichohradecké úzkokolejce vyjely po několika letech pravidelné vlaky

Jindřichohradecká úzkokolejka v pátek zahájila pravidelný turistický provoz. První vlak vyjel z nádraží v Jindřichově Hradci směrem na Obrataň na Vysočině v 9:11 a další spoj o několik minut později zamířil do Nové Bystřice. Pravidelný provoz se na této dráze zastavil na podzim 2022 kvůli insolvenci předchozího majitele. O obnovení se postarala společnost Gepard Express.
před 19 hhodinami

Nabíječek elektromobilů přibývá, roste i zájem o ojetiny

Dobíjecí infrastruktura pro elektromobily se loni rozšířila o stovky nových stanic. Zvyšuje se také podíl výkonnějších ultrarychlých stojanů. V Česku je nyní přes tři tisíce dobíjecích stanic pro elektroauta. Provozovatelé evidují meziroční nárůst odběrů i počtu dobíjení o vysoké desítky procent. Zvyšuje se i počet elektrovozů na českých silnicích. Zájemce o ně láká jak jejich kvalita i cena. V neposlední řadě pak i nestálá situace na trhu s pohonnými hmotami.
včera v 08:00
Načítání...