Průměrná rodina přijde kvůli vládním úsporám ročně až o 180 tisíc, řekl Středula

Nahrávám video

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) představila své výhrady k vládnímu konsolidačnímu balíčku. Předseda odborů Josef Středula uvedl, že rodina s jedním dítětem, ve které mají oba partneři průměrný výdělek, přijde kvůli vládnímu balíčku podle odborů ročně o 152 800 až 178 200 korun. Zmínil, že stávková pohotovost je v současné situaci zodpovědným krokem. Ke stávkové pohotovosti svazů ČMKOS se přidaly také odbory Škoda Auto. Resort financí označil příklad odborů za demagogii vymodelovanou tak, aby děsila veřejnost.

„Důvod pro vyhlášení stávkové pohotovosti je jednoznačný, protože dialog není to, že někdo něco řekne a tak to bude, ale dialog je, že se o tom bavíme, že je možná změna,“ uvedl Středula s tím, že vláda s odbory opakovaně odmítla jednat.   

Vláda plánuje v příštím roce uspořit na výdajích 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy korun, celkem tedy 94,1 miliardy korun. V dalším roce by to pak mělo být celkem 53,4 miliardy korun.

Kabinet počítá se seškrtáním dotací, snížením sumy na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitosti, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. Nulovou daň má mít ale dál tiché víno.

Vážné dopady

Podle vedení odborové konfederace návrhy míří proti zaměstnancům a jejich rodinám i proti důchodcům. Odboráři si jako model vzali tříčlennou rodinu. „Dva dospělí, kteří mají každý průměrný příjem 42 tisíc hrubého, a mají jedno dítě v předškolním věku, budou na svých příjmech zkráceni o sedmnáct až dvacet procent,“ uvedl na tiskové konferenci Středula s tím, že pokud budou oba pracovat u veřejné správy, tak bude jejich kupní síla snížena o skoro 180 tisíc korun, v případě zaměstnání v soukromém sektoru by přišli o více než 150 tisíc korun. „Dopady jsou vážné,“ zdůraznil Středula. 

Modelová domácnost má roční čistý příjem 864 416 korun. Po zavedení nemocenského pojištění 0,6 procenta zaplatí oba pracovníci státu 6048 korun. Zatímco ministerstvo financí či národní banka odhadují inflaci do tří procent, podle odborů bude na šesti procentech. Zdůvodňují to zdražením po změně DPH. Znehodnocení výdělků by při šestiprocentní inflaci bylo 52 105 korun.

Vláda plánuje snížení sumy na platy o dvě procenta. Uvádí, že platy klesat nebudou, seškrtat se mají neobsazená či nepotřebná místa. Podle odborů by dvouprocentní snížení odměny ve veřejném sektoru znamenalo 17 368 korun. Zrušení školkovného představuje dalších 30 840 korun.

„Pohybujeme se v řádu okolo jedné pětiny poklesu disponibilního příjmu. To je ta hrůza. Přitom to vypadá nenápadně, že by to jako šlo,“ uvedl ekonom ČMKOS Martin Fassmann.

Čistá demagogie, reagovalo ministerstvo

Ministerstvo financí uvedlo, že modelový příklad odborů je čistou demagogií založenou na vymyšlených předpokladech. „To není průměrná rodina, ale vysokopříjmová rodina uměle vymodelovaná s cílem vyděsit veřejnost,“ stojí v prohlášení úřadu.

Pokud by v Česku žily pouze tříčlenné rodiny a každá odvedla o 178 tisíc korun navíc, stát by získal dodatečný příjem asi 623 miliard, sdělil resort. „My ale změnami v balíčku plánujeme příští rok na daních vybrat zhruba dvacetinu této částky navíc. Míru demagogie odborářských propočtů si tedy každý může posoudit sám,“ doplnil úřad.

Odborářské výpočty odmítl i premiér Petr Fiala (ODS). „Balíček je vytvořen tak, aby se jeho dopady rozkládaly do celé společnosti. Víc šetříme na výdajích států, než získáváme na příjmové straně. Zvlášť bylo pamatováno na to, aby byl sociálně únosný, aby nezasahoval sociálně zranitelné skupiny, lidi s menšími příjmy,“ řekl novinářům. Potraviny i zdravotnické potřeby jsou v nižší sazbě DPH. „Nevím, kde k těm číslům odbory přišly,“ dodal.

Na odboráře reagoval také předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob, který se proti některým závěrům ohradil a uvedl, že odbory straší lidi a zkreslují čísla. „Průměrné rodině se sníží příjmy maximálně o jedno procento. Ale díky efektu na ekonomiku bude tento dopad kompenzovat hospodářsky růst a díky tomu i růst mezd. A hlavně nehrozí bankrot, který by teprve bolel. My ze své odpovědnosti nemůžeme slevit,“ napsal na svém Twitteru.

K výpočtu odborů se vyjádřil i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Mohou odbory dodat přesný podklad pro toto tvrzení? Ideálně přesný datový rozpad, jak takové tvrzení spočítali jejich experti? Tedy pokud něco takového přesně spočítáno je,“ napsal na Twitteru.

Kritika rušení firemních benefitů

Středula zmínil také firemní benefity, u kterých vláda plánuje zrušit daňové zvýhodnění. „Jsou dohodou mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Ani jedna část nechce benefity tímto způsobem zlikvidovat,“ uvedl s tím, že podle průzkumu přestane 94 procent zaměstnavatelů poskytovat benefity, které by byly dodatečně zdaňovány.  „To ohrožuje, ať už sociální smír nebo zdraví, protože řada zaměstnanců si dohodla věci, které se týkají zmírnění dopadů náročné práce,“ uvedl. 

Zároveň přivítal, že ministr práce a sociálních věcí na pondělním jednání tripartity přislíbil odborům dodat během úterý prezentaci k důchodové reformě a ve středu má proběhnout jednání s Jurečkou o minimální mzdě v Poslanecké sněmovně. „Budeme projednávat jednak navýšení minimální mzdy v letošním roce, tak aplikaci směrnice o evropské minimální mzdě a podpoře kolektivního vyjednávání. Jsme na to připraveni,“ uvedl Středula. Dodal, že 22. května také proběhne jednání, které se bude týkat podmínek pro těžké profese. 

V chystaných změnách penzí nesouhlasí odbory také s dalším zvyšováním důchodového věku nad 65 let či se snižováním nových penzí. Požadují také dřívější důchod pro náročné profese bez krácení pobírané částky. 

Podle předsedy SPD Tomia Okamury stávková pohotovost nyní nestačí. „Vyzývám odbory, aby pomohly organizovat generální stávku,“ uvedl Okamura s tím, že po vyhlášení stávkové pohotovosti je pravděpodobné, že se o prázdninách stávka neuskuteční, a mohla by tak být až na podzim. Vláda by se podle něj „měla leknout“ a nic nebrání tomu, aby se SPD stala lídrem generální stávky.

Konsolidační balíček k ozdravení státních financí, který minulý týden představila vláda, je podle 51 procent občanů nezbytný, nicméně dvě pětiny lidí mu nerozumí, vyplývá také z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas.

Necelé tři čtvrtiny navíc nečekají, že navržené změny v sazbách daně z přidané hodnoty (DPH) sníží jejich náklady na život v Česku. Většina občanů si současně myslí, že návrh změn přichází pozdě, a podle více než dvou třetin občanů změny ani nevyřeší narůstající zadlužení státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna navrhla na vyznamenání Zemana. Nyní jsou na programu interpelace

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání sněmovna navrhla prezidentu Petru Pavlovi jeho předchůdce ve funkci Miloše Zemana. Mezi poslaneckými adepty na toto ocenění opět figurují také třeba spisovatel Milan Kundera a někdejší ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Opoziční a koaliční poslanci se ještě předtím přeli kvůli nepřítomnosti členů vlády při sněmovních interpelacích. Na projednávání písemných poslaneckých dotazů dorazil dopoledne jen ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Odpoledne jsou pak na programu ústní interpelace.
05:27Aktualizovánopřed 1 mminutou

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
09:26Aktualizovánopřed 16 mminutami

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
před 21 mminutami

Přesun agend už dle šéfky Úřadu vlády nelze změnit, odbory avizovanou stávku zvažují

Rozhodnutí o přesunu agend ochrany lidských práv, duševního zdraví či závislostí z Úřadu vlády na ministerstva je politické a ho už nelze změnit, řekla vedoucí Úřadu vlády ČR Tünde Bartha zástupcům zaměstnanců Strakovy akademie a tamních odborů na čtvrtečním ranním jednání. Většinu kritiky označila za neopodstatněnou. Odboráři ve středu varovali, že pokud úřad podepíše v pátek převod příslušných odborů, jsou připraveni vyhlásit stávku. Po čtvrteční schůzce řekli, že záležitost musí znovu kolektivně projednat.
10:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 1 hhodinou

Soud pravomocně rehabilitoval disidenta a exministra Rumla

Pražský městský soud rozhodl o rehabilitaci disidenta a někdejšího ministra vnitra Jana Rumla. Bývalý politik strávil na počátku 80. let přes deset měsíců ve vyšetřovací vazbě kvůli organizování kurýrní kamionové pošty mezi Prahou a londýnským nakladatelstvím Palach Press. Policie ho obvinila z podvracení republiky. Již v roce 1979 ho také zadržela s tím, že je podezřelý z teroru. V cele zůstal několik dní. V obou případech postupovali policisté podle soudu nezákonně.
před 2 hhodinami

Policie stíhá 12 lidí a dvě firmy za kuplířství v klubech i bytech

Policie zahájila stíhání dvanácti lidí a dvou firem za kuplířství v Brně, Mikulově i na jiných místech Česka. První případ se týká provozování nočních klubů a brněnských privátů, druhý pak bytů s asijskými prostitutkami v různých tuzemských městech, informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Obviněné lidi stíhá centrála také za účast na organizované zločinecké skupině a za maření výkonu úředního rozhodnutí.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali financování veřejnoprávních médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu sdělil, že místo kritizovaného návrhu zákona o veřejnoprávních médiích chce změnu financování zavést skrze zákon o rozpočtu. „Naše vláda nabízela změny formou nového zákona a chtěli jsme vylepšit některé věci, ale není na tom zájem. Proto se změní pouze financování. Nepůjdeme do boje s větrnými mlýny. Ve státním rozpočtu na příští rok se vyhradí částka a ta se převede pod ministerstvo kultury,“ řekl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). „Pro debatu o veřejnoprávních médiích nemůže být paskvilní podklad. Návrh zákona byl fiasko. Největší jeho kritici přitom byli z řad vládní koalice. (...) Vláda zatím žádné návrhy na změny financování nezveřejnila. Překopání dosavadního systému přináší riziko politického vlivu,“ míní bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS). Diskuzi v Událostech, komentářích moderovala Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami
Načítání...