Minimální mzda

Vláda na středeční schůzi schválila lednové zvýšení průměrného starobního důchodu o 358 korun měsíčně, zjistila ČT. Kabinet dále rozhodl o způsobu růstu minimální mzdy a rovněž kývl na zavedení takzvané superdávky. Ta slučuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě do jedné dávky. Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády také uvedl, že ČEZ naváže strategickou spolupráci s firmou Rolls-Royce pro vývoj malých modulárních reaktorů.

V příštím roce vzroste minimální mzda o 1900 korun z 18 900 korun na 20 800 korun měsíčně. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na začátku srpna ministerstvo odhadovalo zvýšení minimální mzdy v příštím roce na 20 600 korun, tento návrh posílalo do meziresortního připomínkového řízení.

Minimální mzda by podle odhadů vývoje průměrných mezd v následujících letech mohla podle ministerstva práce a sociálních věcí v příštím roce dosáhnout 20 600 korun měsíčně, v roce 2026 pak 22 100 korun. Nyní činí 18 900 měsíčně. Návrh na meziroční navýšení o 1700 korun podává ministerstvo do meziresortního připomínkového řízení. Při výpočtu vychází z dubnové predikce ministerstva financí, úpravu může ještě přinést srpnový odhad, který je podle zákona směrodatný.

Prezident Petr Pavel dostal k posouzení jednu z úprav pracovních předpisů, kterou schválil Senát. Zaměstnanci by si díky ní mohli sami určit pracovní dobu. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce další změny zákoníku na vládě schválit ještě během prázdnin.

Minimální mzda se zřejmě zvýší do roku 2029 postupně na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce nejspíš budou od příštího roku zachovány jen ve veřejném sektoru, v soukromé sféře budou zrušeny. Počítá s tím vládní novela zákoníku práce, kterou ve čtvrtek schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Horní komora se poté neshodla na podpoře požadavku svého petičního výboru na rovné podmínky pro zemědělce.

Poslanci schválili novelu zákoníku práce, která zajistí valorizaci minimální mzdy. V průběhu pěti let by se podle vládního návrhu měla dostat na 47 procent té průměrné. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce mají od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Sněmovna podpořila také uzákonění veřejných kulturních institucí. Naopak opět odložila debatu o zrušení stropu cen v soukromých domovech seniorů. Zvolení europoslanci Klára Dostálová, Jaroslava Pokorná Jermanová a Jaroslav Bžoch (všichni ANO) se vzdali mandátu ve sněmovně.

Novela zákoníku práce, která zavádí pravidelný růst minimální mzdy, prošla ve čtvrtek odpoledne ve sněmovně prvním čtením. Zaručenou mzdu ponechává pouze ve veřejné sféře. Následně poslanci probrali a do výborů poslali změny v kárných řízeních se soudci, státními zástupci a exekutory, podpořili i legislativní zakotvení pravidel pro lobbování. Mimořádnou schůzi k předlohám v prvním čtení a v závěrečném schvalování nechaly svolat koaliční strany. Zákonodárci si hned v jejím úvodu odhlasovali možnost jednat a hlasovat i po 21. hodině, opozice byla proti. Poslanci v prvním čtení podpořili i další legislativní návrhy.

Minimální mzda by měla v příštím roce přesáhnout dvacet tisíc korun. Vláda ji chce navázat na průměrné příjmy a postupně minimum a průměr sbližovat, až by koncem desetiletí dosáhla minimální mzda 47 procent výše té průměrné. Ruku v ruce jde ale také návrh na zrušení zaručených mezd, které stanoví nejnižší výdělky pro jednotlivé profese v soukromé sféře. To se vůbec nelíbí opozici, ale ani odborům. Souzní také v názoru, že minimální mzda by měla být v poměru k průměrné vyšší.

Josef Středula je zpět v čele největší odborové centrály ČMKOS. Po epizodě s neplacením příspěvků si ho odboráři znovu, ale těsně zvolili jako předsedu. „Musíme pokračovat v boji za vyšší mzdy pro zaměstnance,“ sdělil Středula v rozhovoru pro Události, komentáře. Neplacení příspěvků označil jako pochybení, ale také za již vyřešenou záležitost.

Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou schválila vláda. Kabinet rovněž podpořil návrh novely energetického zákona, která zavádí do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Vláda naopak přerušila projednávání novely o rozdělování výnosů z emisních povolenek. Kabinet nenašel shodu v tom, kdo bude příjemcem prostředků, zda ministerstvo průmyslu nebo resort životního prostředí.

Od Nového roku začíná platit řada legislativních změn, které se přímo dotknou obyvatel Česka. Od 1. ledna nabývá účinnosti většina opatření vládního konsolidačního balíčku, který by měl zlepšit hospodaření státu. Zavádí nicméně daňové změny, které se podle odborníků odrazí na příjmech domácností. Zvýší se ale například důchody a rodičovský příspěvek, změny pak čekají i řidiče.

Minimální mzda se od ledna zvýší o 1600 na 18 900 korun, tedy o 9,2 procenta. Zvýší se čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. O 1600 korun se navýší tři nejnižší stupně a o 3200 korun pak ten nejvyšší. Schválila to vláda, potvrdil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Minimální mzda by měla od ledna vzrůst o 1600 korun na 18 900 korun. Do pár let by se měla ustálit na 45 procentech průměrné mzdy. Od roku 2025 by se měla začít zvedat podle vzorce, který upraví zákoník práce. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) to navrhne vládě, která o tom bude jednat příští týden. Premiér Petr Fiala (ODS) návrh označil za realistický.

Hnutí ANO za žádných okolností nepodpoří zvyšování věku odchodu do důchodu, řekl v pořadu Události, komentáře člen sněmovního sociálního výboru Aleš Juchelka (ANO). Česká republika je podle něj jednou z nejprůmyslovějších zemí v Evropě, vláda proto nemůže v důchodové reformě opomenout lidi s náročnými profesemi. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že kabinet s nimi počítá. Na opozici mu vadí, že straší, od ANO navíc podle něj zaznívá pouze kritika.

Tripartita se na pondělním jednání ve Strakově akademii v Praze nedohodla na zvýšení minimální mzdy. O přidání od ledna tak rozhodne vláda, zřejmě na jednání v příštím týdnu. Zástupci kabinetu a odborů se sešli poprvé od odborářské stávky a protestů z 27. listopadu. Probírali otázky týkající se také vzdělávání či zdravotnictví.

Vláda pravděpodobně zvýší pro příští rok minimální mzdu o 1600 korun na 18 900. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů připomněl svůj požadavek na zvýšení o 2200 korun. Poslankyně Lucie Šafránková (SPD) se vyslovila pro zavedení automatické valorizace.

Společnosti, které nabízejí chráněnou práci lidem s postižením, v souvislosti s chystaným zvyšováním minimální mzdy požadují navyšování příspěvku na zaměstnávání handicapovaných. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) s úpravou počítá, konkrétní výše ale zatím známa není.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.

Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvednul z nynějších 17 300 korun na 18 900 korun, nebo na 19 400 korun. Cílem je dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy. Vyplývá to z podkladů pro pondělní jednání tripartity. Resort v navrhovaném přidání vychází z variant chystaného vzorce pro pravidelnou valorizaci minimální mzdy a z evropské směrnice o přiměřeném výdělku.

Od ledna by mohla znovu vzrůst minimální mzda. Shodují se na tom odbory se zástupci zaměstnavatelů. Jinak jsou ale jejich představy velmi odlišné. Zatímco největší odborová centrála navrhla růst nejnižšího výdělku téměř o 13 procent, firmy připouštějí jen zhruba šest procent.

Ministerstvo práce připravuje změny platových tabulek, které stanovují výši výdělků ve veřejném sektoru, sdělil šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nově nastavit by se měly do konce volebního období. Vyšší by mohly být pak třeba nástupní platy pro mladé. Odstranit se dle Jurečky mají tarify pod minimální mzdou.

Místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (za ANO) je přesvědčena, že vládní konsolidační balíček se nejvíce dotkne těch nejchudších obyvatel. ANO se navíc podle ní obává, že škrty budou mít za následek ekonomický kolaps. Podle místopředsedy dolní komory Jana Bartoška (KDU-ČSL) dopadnou úspory nějakým způsobem na každého, nicméně vláda balíček připravila se sociální citlivostí. „Předchozí vláda se dopustila rozpočtového obžerství. Museli jsme reagovat,“ prohlásil v Událostech, komentářích.

Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nevidí pro letošek prostor pro růst minimální mzdy. Vláda by na její zvýšení přistoupila, pokud by se na něm dohodli odbory a zaměstnavatelé. Jurečka to řekl po středečním jednání se zástupci odborů o růstu minimální mzdy. Jednání se podle něj týkalo hlavně systému její pravidelné valorizace. Debata je však podle něj teprve na začátku. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedl, že odbory se o dohodu pokusí. Také podle Středuly se debata dotkla růstu minimální mzdy od července jen okrajově.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) představila své výhrady k vládnímu konsolidačnímu balíčku. Předseda odborů Josef Středula uvedl, že rodina s jedním dítětem, ve které mají oba partneři průměrný výdělek, přijde kvůli vládnímu balíčku podle odborů ročně o 152 800 až 178 200 korun. Zmínil, že stávková pohotovost je v současné situaci zodpovědným krokem. Ke stávkové pohotovosti svazů ČMKOS se přidaly také odbory Škoda Auto. Resort financí označil příklad odborů za demagogii vymodelovanou tak, aby děsila veřejnost.