Tripartita se na pondělním jednání ve Strakově akademii v Praze nedohodla na zvýšení minimální mzdy. O přidání od ledna tak rozhodne vláda, zřejmě na jednání v příštím týdnu. Zástupci kabinetu a odborů se sešli poprvé od odborářské stávky a protestů z 27. listopadu. Probírali otázky týkající se také vzdělávání či zdravotnictví.
Tripartita se neshodla na zvýšení minimální mzdy
Tisková konference po skončení tripartity (zdroj: ČT24)
Odboroví předáci prosazují navýšení minimálního výdělku od ledna o 2200 korun na 19 500 korun, zaměstnavatelé by přidali nejvýš tisíc korun. Ministerstvo práce předložilo dva návrhy přidání – buď o 1600 korun na 18 900 korun, nebo o 2100 korun na 19 400 korun. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že jeho kabinet za dva týdny schválí pravděpodobně nižší variantu.
„Většina připomínkových míst se kloní k 1600 korunám,“ uvedl Jurečka po jednání. V koalici je podle něj třeba jednat i o navýšení příspěvků na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Podle podkladů ministerstva práce za nejnižší částku loni pracovalo asi 118 tisíc lidí. Minimální mzda se zvedla letos v lednu o 1100 korun na 17 300 korun. Odpovídá tak zhruba čtyřiceti procentům průměrné mzdy.
Odborové svazy kritizovaly svou stávkou především vládní úsporná opatření, vysokou inflaci či nízké mzdy. Do stávky se zapojila víc než polovina členů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Konfederace zastřešuje na 270 tisíc odborářů z jednatřiceti svazů. Minulé pondělí stávkovala také většina učitelů.
Jurečka před jednáním věřil, že tripartita pomůže vzájemné vztahy zklidnit. „Dnes na té agendě máme jednání a body, které jsou naprosto věcné, takže předpokládám, že budeme schopní dát ty emoce z minulého pondělka stranou, protože některá vyjádření ze strany odborů byla ta, která ani nepatří do běžného slovníku,“ uvedl.
„Jsem pln očekávání, jakým způsobem to chce vláda uchopit. Protože pokud to uchopí jako doposud, může se stát, že protesty budou pokračovat,“ prohlásil předseda ČMKOS Josef Středula.
Události: Jednání tripartity (zdroj: ČT24)
Další body jednání
Tripartita jednala i o důchodové reformě, odborům se například nelíbí plán vlády zvyšovat věk odchodu do důchodu i po roce 2030. Kabinet naopak argumentuje, že pro zachování stability důchodového systému je to nutné.
Ještě před zasedáním velké tripartity se sešel s předákem školských odborů ministr Mikuláš Bek (STAN). Řešili možnosti, jak přilepšit provozním zaměstnancům škol. Resort podle něj dál hledá možnosti, kde vzít peníze na platy nepedagogických pracovníků. Na jednání s odbory a zaměstnavateli potvrdil, že chce v lednu poslat do školství další čtyři miliardy.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj po jednání řekl, že až milion lidí čeká změna pracovní náplně spolu s rozvojem digitalizace, bude třeba kvůli tomu investovat velké částky do vzdělávání. „Uvědomujeme si zásadní transformaci společnosti, zejména v oblasti digitalizace, která se dotkne obrovského množství lidí,“ uvedl.
Podle Jurečky se stát na celoživotní vzdělávání zaměří, zvažuje speciální fond a pracovní skupiny. „Pokud si má Česko udržet svoji konkurenceschopnost, tak musíme tuto oblast výrazně posílit,“ prohlásil. Bude podle něj potřeba daleko intenzivnější spolupráce ministerstva práce s resortem školství a zřizovateli středních a vysokých škol. Nyní se podle něj řeší, jak tuto spolupráci ukotvit. „Dohodli jsme se, že to ještě v příštích týdnech dopracujeme,“ dodal.