jch

Tripartita se na pondělním jednání ve Strakově akademii v Praze nedohodla na zvýšení minimální mzdy. O přidání od ledna tak rozhodne vláda, zřejmě na jednání v příštím týdnu. Zástupci kabinetu a odborů se sešli poprvé od odborářské stávky a protestů z 27. listopadu. Probírali otázky týkající se také vzdělávání či zdravotnictví.

Průměrná mzda v Česku se ve třetím čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 42 658 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla osmé čtvrtletí za sebou, tempo poklesu zmírnilo. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Po víkendovém vydatném sněžení do Česka dorazil silný mráz, teploty v noci z neděle na pondělí dosahovaly minus patnácti stupňů Celsia, na jihu republiky teploměr ukázal i méně než 25 stupňů pod nulou. Od pondělního odpoledne pak platí výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před sněhovými jazyky a závějemi.

Na výstavišti v Dubaji probíhá konference OSN o změně klimatu COP28. Na dvoutýdenním jednání téměř dvou stovek zemí o dalším společném postupu proti změnám klimatu vystoupí řada světových lídrů, mezi prvními promluvil britský král Karel III. či generální tajemník OSN António Guterres, kteří varovali před dopady klimatické změny. Očekávají se také projevy německého kancléře Olafa Scholze, vůdce Saúdské Arábie Muhammada bin Salmána nebo slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Za Česko se účastní mimo jiné premiér Petr Fiala (ODS), který promluví v sobotu.

Americká Sněmovna reprezentantů v pátek zbavila mandátu svého republikánského člena George Santose, jehož méně než roční úřadování od počátku provází nevídaný skandál kolem klamání voličů a dárců během kampaně. Pro jeho vyloučení se vyslovila potřebná dvoutřetinová většina zákonodárců. Učinila tak dva týdny poté, co sněmovní etický výbor ve zprávě uvedl, že Santosův tým zneužíval volební příspěvky na osobní výdaje. Politik zvolený ve státě New York se stal teprve šestým vyloučeným členem v dějinách sněmovny.

Pokles cen energií, aby se tím vyrovnalo zdražení jejich regulované složky, vypadá zatím nadějně, prohlásil v pořadu Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Právě s podobným snížením počítá vláda. Bartuška si myslí, že Česko a Evropa navzdory obavám přečkají zimu bez větších problémů, pokud nedojde k vojenskému útoku na energetickou infrastrukturu.

Premiér Petr Fiala (ODS) se se zástupci lékařů domluvil na navýšení objemu peněz na zvýšení platů, oznámil po společném jednání. Nabídl 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění na nárůst odměňování zdravotníků v nemocnicích. Setkání se uskutečnilo kvůli hrozícím prosincovým protestům. Ty lékaři, kteří vypověděli přesčasy, podle viceprezidenta České lékařské komory (ČLK) Jana Přády odvolají, až se premiérem předložená nabídka potvrdí písemně. Sněmovna navíc večer schválila úpravu novely zákoníku práce, přestane tak platit ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které protesty lékařů vyvolalo.

Hnutí ANO neprotestuje proti snahám vlády snižovat deficit rozpočtu, ale proti způsobu, jakým to vládnoucí koalice dělá, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda hnutí Karel Havlíček. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Roberta Munzara (ODS) je rozpočet, který byl ve středu večer schválen poslanci, „ekonomické minimum a politické maximum“.

Poslanci schválili návrh rozpočtu na rok 2024. Počítá s meziročním snížením schodku o 43 miliard na 252 miliard korun. Jednání o návrhu provázely hodiny projevů a připomínek členů opozice i zástupců vládních stran. Dále dostane návrh státního rozpočtu k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se rozpočtovými záležitostmi nezabývá.

Výcvik ukrajinských vojáků bude v Česku pokračovat i příští rok, schválila během úterní schůze sněmovna. Dolní parlamentní komora odsouhlasila také prodloužení většiny misí českých vojáků v cizině. V úvodním kole podpořila vládní novelu vodního zákona, která má minimalizovat rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Souhlasila i s vládním návrhem změn ve vzdělávání úředníků nebo přísnějšími pravidly pro nelicencované správce majetku. Poslanci také podpořili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Vláda od snahy konsolidovat veřejné finance nemůže navzdory pondělní stávce odborů odstoupit, míní hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Vidí ale určitý manévrovací prostor, v rámci kterého by mohla koalice pomoci například energeticky náročnějším odvětvím. Podobně se vyjádřila hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová. Podle ní je hlavní problém vlády nedostatečná a někdy arogantní komunikace.

Společnost Metrostav byla jednou z firem, které soudy potrestaly za korupci v případu bývalého hejtmana Davida Ratha. Firma podle rozsudku nesmí soutěžit o veřejné zakázky. Státní zástupce Jiří Pražák, který soudu trest navrhl, ovšem připouští, že je v podstatě neúčinný. O veřejné zakázky totiž místo Metrostavu soutěží jeho dceřiné společnosti, a to zcela legálně. Tématu se pro Reportéry ČT věnoval Michael Fiala.

Nemocí dýchacích cest přibylo od předchozího týdne zhruba o třináct procent, u chřipkových onemocnění o 125 procent. Hygienická služba České republiky na síti X uvedla, že je Česko u chřipkových onemocnění na začátku nepříznivé epidemiologické situace. Případů covidu-19 bylo podle dat ministerstva zdravotnictví v pondělí přes 2800, nejvíc za rok a půl. Hospitalizovaných s covidem-19 je téměř 650, intenzivní péči jich potřebuje třicet osm.

Na školách v Česku se v pondělí stávkovalo. Zavřeny zůstaly tři čtvrtiny z nich. Protest podpořili i někteří žáci průvodem k ministerstvu školství. Školské odbory vyhlásily jednodenní stávku na protest proti chystaným změnám, které podle nich zhorší kvalitu výuky, jsou také nespokojeny s nízkými platy nepedagogických pracovníků. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že považuje stávku za neodůvodněnou, část argumentů odborů odmítl. Předseda školského odborového svazu František Dobšík označil slova předsedy vlády za manipulaci s čísly. Stávka se koná v den, na který svolaly odbory i další protesty proti vládě.

Kvůli stávce se v pondělí neučilo na asi sedmdesáti procentech českých škol. Mnozí rodiče se tak potýkali s tím, jak se v pracovním dni postarat o své děti. Pomáhali příbuzní i zaměstnavatelé. Stejný problém ale měly některé školy, na kterých stávkovala třeba jen část zaměstnanců. Například základní škole ve Velkém Březně na Ústecku vyšla vstříc místní restaurace a nahradila na den školní jídelnu.

Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru mírně snížila. Hrubý domácí produkt na obyvatele vyjádřený ve standardu kupní síly (PPS) se snížil o jeden procentní bod na 91 procent průměru Evropské unie. Česko tak je na úrovni Kypru a Slovinska (shodně 92 procent) a mírně zaostává za Itálií (96 procent), je na tom ale nejlépe ze zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) ve Statistické ročence 2023.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se v předvečer stávky omluvil rodičům, že se oni a jejich děti stali rukojmími ve sporu mezi vládou, odbory a stávkujícími. Na tiskové konferenci mimo jiné řekl, že žádná z možných změn ve školství nepovede ke zhoršení kvality vzdělávání, cílem je podle něj zajistit dlouhodobě udržitelné personální zajištění. To, že stávka způsobí komplikace, musel ministr podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka vědět a měl udělat všechno pro to, aby nenastala. Premiér Petr Fiala (ODS) mezitím prohlásil, že odborovým lídrům jde o jejich vlastní politické ambice, ne o úspory.

Ukrajina již vybrala nového velvyslance do České republiky. V neděli v pořadu Otázky Václava Moravce to řekl bývalý velvyslanec v Česku a nynější náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) už nemá český stát příliš toho, co by mohl Ukrajině poskytnout z hlediska vojenské pomoci. Existují ale kapacity u soukromých výrobců.

Vláda vyhověla požadavku disidenta Jiřího Gruntoráda a odvolala v sobotu hlasováním na dálku své usnesení, kterým se loni v lednu přihlásila k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii. Neznamená to ale, že by se kabinet odkazu vzdal, uvedl v tiskové zprávě Úřad vlády.

U rakouské obce Grünau im Almtal se v sobotu odpoledne zřítilo malé letadlo a na jeho palubě zahynuli čtyři lidé. Informovala o tom agentura APA, podle níž se oběti zatím nepodařilo identifikovat. Jednomotorový stroj typu Rockwell Commander 112B podle serveru Aviation Safety Network startoval v české Příbrami a mířil na chorvatskou Istrii. Manažerka Letiště Příbram Klára Lieblová uvedla, že o havárii ví, ale nemůže k ní podat žádné informace.

Zkušenosti s nelegálními drogami má podle evropské studie každý třetí nezletilý ve věku 15 a 16 let. Zakázané látky v Česku užívá pravidelně skoro 47 tisíc lidí, na předávkování jich ročně umírá zhruba sto. Na nebezpečí upozorňuje nová kampaň nazvaná Zkratky.

Svět se musí sjednotit, odsoudit zločiny minulosti a zastavit zločiny současnosti, zdůraznil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k uctění památky obětí uměle vyvolaného hladomoru, během kterého zemřelo za sovětské vlády ve třicátých letech minulého století na Ukrajině několik milionů lidí. V současnosti země čelí už téměř deset let ruské agresi, z toho 640. dnem plnohodnotné pozemní invazi. V noci na sobotu ji zasáhl podle tamních úřadů dosud největší ruský dronový úder, který směřoval zejména na Kyjev. Památku obětí hladomoru uctili v Kyjevě také předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Na základě dostupných informací se zdá, že stávka odborů, která se uskuteční v pondělí 27. listopadu, bude tím největším protestem, jaký Česko zažilo, uvedl v pořadu Týden v politice předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Cílem stávky by podle něj mělo být přimět vládu reflektovat to, co se děje ve společnosti. „Jestli si myslí, že se to dá vymlčet… může, ale v tom případě se nálada ještě zhorší,“ uvedl.

Navýšení nákladů na stavbu pavilonu pro lední medvědy v pražské zoo o dalších 300 milionů korun na 1,2 miliardy má bývalý ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka za absurdní. „To navyšování se děje už několik let, od roku 2017, původně ten projekt měl stát snad 300 milionů,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře. Oproti tomu kurátor savců Zoo Praha Pavel Brandl argumentoval, že se jedná o rozsáhlý arktický pavilon, v němž budou žít kromě medvědů i tuleni nebo polární lišky. „Jeho součástí je i restaurace, amfiteátr pro návštěvníky, řada edukativních a zábavních prvků,“ řekl.