Omlouvám se rodičům a dětem, že se stali rukojmími ve sporu vlády a odborů, řekl ministr školství Bek

Nahrávám video

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se v předvečer stávky omluvil rodičům, že se oni a jejich děti stali rukojmími ve sporu mezi vládou, odbory a stávkujícími. Na tiskové konferenci mimo jiné řekl, že žádná z možných změn ve školství nepovede ke zhoršení kvality vzdělávání, cílem je podle něj zajistit dlouhodobě udržitelné personální zajištění. To, že stávka způsobí komplikace, musel ministr podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka vědět a měl udělat všechno pro to, aby nenastala. Premiér Petr Fiala (ODS) mezitím prohlásil, že odborovým lídrům jde o jejich vlastní politické ambice, ne o úspory.

Školské odbory na pondělí vyhlásily celodenní výstražnou stávku základních, středních a mateřských škol. Podle odhadů odborů se zapojí téměř sedmdesát procent škol. Učiní tak v různé míře, některé budou zavřené, jiné budou fungovat v omezeném provozu.

Bek se v neděli v otevřeném dopise obrátil na rodiče. Spor není o tom, zda má někdo dobrou vůli přidat peníze, nebo ne, ani nejde o spor o diplomatických či profesionálních schopnostech jednotlivých aktérů, nýbrž se týká ekonomických možností státu, míní ministr.

Model financování nastavený v letech 2016 až 2018 podle Beka způsobuje to, že velmi rychle rostou nové úvazky ve školství. Za posledních pět let přibylo 40 tisíc zaměstnanců, takže aktuálně stát platí téměř 300 tisíc lidí, řekl. Takové tempo růstu nových úvazků podle Beka působí proti snahám jakékoli vlády o zvyšování platů ve chvíli, kdy ekonomika neroste, ale stagnuje.

Maximální počty hodin financovaných ze státního rozpočtu by se podle ministra měly snížit na 95 procent aktuálního maxima na základních a středních školách. Novela by měla ministerstvu umožnit nejen plošně regulovat, ale i pozitivně zvyšovat maxima cíleně ve školách, které pracují ve složitém socioekonomickém prostředí, vzdělávají větší počet cizinců nebo pracují s větším počtem nadaných žáků, pro které mají specifické podmínky.

„Já jsem přesvědčený o tom, že dosavadní systém mimo jiné má tu chybu, že pro všechny stanovuje stejné meze, bez ohledu na reálné potřeby vzdělávací politiky té které školy,“ řekl Bek.

Odbory nestanovily jasně své požadavky při jednání s ministerstvem, řekl také Bek. Odboráři podle něj nepřicházeli s konkrétními představami o platech nepedagogických pracovníků, asistentů pedagogů či učitelů. Řada obav z možných změn modelu financování školství podle ministra není odůvodněná a nepřihlíží k faktům.

Nahrávám video

„Mně to přijde osobně jako určitý úhybný manévr, aby nás znevěrohodnil v očích veřejnosti,“ řekl v reakci na ministrovo vyjádření Dobšík. Odbory podle něj už začátkem roku požadovaly růst platů pedagogů, nepedagogů i učitelů o deset procent. Nedůvěru podle něj způsobilo i to, že měl rozpočet školství podle původních návrhů klesnout o třicet miliard. Požadavky podle něj formulovali odboráři jasně a je o nich připraven dál jednat.

Požadavky odborů

Podle odborů ve vzdělávání chybí osm miliard korun, vláda slíbila po novém roce dodat necelé čtyři miliardy z rozpočtové rezervy.

Maximum hodin, na které stát posílá peníze, mělo podle původního návrhu na základních školách klesnout v průměru o šest procent. Na základních školách by o místo přišlo skoro šest set učitelů, na středních dokonce víc než devět set. Ministerstvo chce návrh ještě upravit.

Nahrávám video

Konkrétní podobu už má pozměňovací návrh hnutí ANO. Do rozpočtu regionálního školství chce vrátit přes šest miliard pro uklízečky nebo kuchařky. Další peníze pro nepedagogy navrhuje i SPD. Zatímco učitelům stouply platy za čtyři roky o čtyřicet procent, výdělky nepedagogů se drží výrazně pod republikovým průměrem.

Odbory žádají ministra Beka, aby napříště jednal s celým předsednictvem. „Chceme začít jednat a ty věci, třeba i ty zmiňované čtyři miliardy, zkonfrontovat, jak tedy míní naplňovat. Co to vlastně konkrétně přinese pro nepedagogy, kterých se to v tento moment nejvíc týká,“ řekl Dobšík.

I peníze pro školy budou tématem středečního jednání poslanců. Čeká je totiž závěrečné projednání návrhu státního rozpočtu na příští rok.

Výhled rozpočtu

Ministerstvo školství by mělo mít podle navrhovaného rozpočtu v příštím roce na výdaje 269 miliard korun. Proti letošku je to o 3,9 miliardy korun víc. Bek také tento týden řekl, že vláda je připravená zvážit převedení ještě čtyř miliard korun do rozpočtu školství z rozpočtové rezervy, ale až počátkem příštího roku po bilanci letošního státního rozpočtu a čerpání evropských fondů. Peníze by tak měly být připravené při rozepisování rozpočtů jednotlivých škol na konci ledna.

Ministr chtěl původně podle Dobšíka dalších pět miliard korun navíc ke schválenému rozpočtu i slíbených čtyřem miliardám ze státní rezervy, vláda mu ale nevyhověla.

Bolavým místem rozpočtu jsou podle Beka pozice nepedagogů, platy kuchařek, uklízeček či administrativních pracovníků označil za poměrně nízké. Uvedl ale, že tarify těmto zaměstnancům vláda loni zvýšila o deset procent. Vláda je podle ministra připravena v lednu hledat dodatečné zdroje, a pokud by šly do kapitoly jeho úřadu, bylo by je možné použít právě na navýšení platů nepedagogů.

Ministr chce v dialogu s odbory a aktéry ve školství pokračovat i po stávce. „Stávka nesmí být příčinou toho, že bychom přestali spolu vést dialog s odbory a s dalšími aktéry ve vzdělávání, protože úprava systému je nezbytná,“ řekl ministr. Oprava systému financování škol je podle ministra možná cestou změn školského zákona. Novela by měla umožnit lépe řídit personální růst ve školství. Na další jednání jsou podle Dobšíka připravené i odbory, snahu dále jednat vítá.

Politické ambice odborářů, míní Fiala

Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli uvedl, že odborovým vůdcům nejde o úspory a o důchody, ale o vlastní politické ambice. Leccos podle něj napovídají nedávná neúspěšná kandidatura na prezidenta a společné mítinky se zástupci opozice.

Podle ministerského předsedy ve školství zhoršení kvality výuky nehrozí. Zároveň se nebudou významně redukovat nepedagogická místa, dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Resort financí požaduje přepracování zákona o veřejnoprávních médiích

Ministerstvo financí (MF) požaduje přepracování návrhu zákona o médiích veřejné služby, který připravilo ministerstvo kultury. Současné znění návrhu má velké nedostatky a vytváří mnoho nových problémů, uvedlo MF v připomínkách, které k zákonu vzneslo. Upozornilo také, že návrh neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly dostávat peníze.
před 16 mminutami

VideoPutin rozumí jedině síle, řekl Benda. Macinka doufá ve větší zapojení USA

„(Ruský vládce Vladimir) Putin rozumí jedině síle. Pokud nebude zahnán do kouta, tak nebude jednat. Proto se nejspíš (americký prezident Donald) Trump momentálně soustředí na jiné konflikty než na válku na Ukrajině. (...) Evropa nemá tak cynické vyjednavače, aby zvládala tato jednání ve stylu perského tržiště s notoricky lhajícím Putinem,“ sdělil v Událostech, komentářích člen sněmovního zahraničního výboru Marek Benda (ODS). „Nemyslím si, že je v dohledné době možné, že by Putin mohl být někam zatlačen. Pokud bude válka v současném stavu pokračovat, tak se zahnání do kouta nedočkáme. Doufám ve větší zapojení Američanů do jednání,“ řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Hosté dále probrali nového náčelníka generálního štábu a stav NATO. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

VideoHoráček z kauzy Bulovka navzdory zákazu dál vede firmy, zjistili Reportéři ČT

Podnikatel Tomáš Horáček byl klíčovou postavou kauzy kolem nemocnice Bulovka. Přiznal se ke korupci a policii pomohl rozkrýt další případy. Díky tomu od soudu odešel s mírnějším trestem – musel zaplatit pětimilionovou pokutu, pravděpodobně ale unikl mnohaletému vězení. Soud mu na základě dohody se státním zástupcem zároveň zakázal na sedm let řídit firmy. Reportéři ČT ale získali svědectví a dokumenty, podle nichž toto omezení obchází a v některých společnostech nadále rozhoduje.
před 1 hhodinou

Do Prahy dorazí izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar

Do Česka v úterý přicestuje izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Hlavní program čeká ministra ve středu, kdy bude v Praze jednat nejprve s šéfem české diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé) a následně i s prezidentem Petrem Pavlem.
05:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHlaváč a Zůna se můžou dostat do sporu, ministra vystřídají, tuší Černochová

Generálporučík Miroslav Hlaváč, který má nahradit dosluhujícího náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehku, je nejlepší a nejlogičtější volbou, soudí exministryně obrany Jana Černochová (ODS). Za jeho výhodu považuje, že se věnoval personálu. Pro Hlaváče na vládě nehlasoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), Černochová si tak myslí, že se mohou v budoucnu dostat do konfliktu. Zůnu však vnímá jako slabého ministra. „Je otázka času, kdy bude vystřídán,“ sdělila v Interview ČT24, které moderoval Jiří Václavek. Hovořila také o vlastním sporu s Řehkou nebo o výdajích na obranu.
před 3 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 3 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 13 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...