Poslanecká sněmovna schválila návrh rozpočtu na příští rok

Nahrávám video
Premiér Fiala a ministr financí Stanjura o schváleném rozpočtu na příští rok
Zdroj: ČT24

Poslanci schválili návrh rozpočtu na rok 2024. Počítá s meziročním snížením schodku o 43 miliard na 252 miliard korun. Jednání o návrhu provázely hodiny projevů a připomínek členů opozice i zástupců vládních stran. Dále dostane návrh státního rozpočtu k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se rozpočtovými záležitostmi nezabývá.

Pro rozpočet hlasovalo 98 poslanců vládní koalice, ke kterým se přidal i nezařazený Ivo Vondrák, zvolený původně za opoziční hnutí ANO. Opoziční poslanci hlasovali proti. Celkem bylo přihlášeno 181 poslanců. Jde o třetí státní rozpočet, který prosadila koaliční vláda premiéra Petra Fialy (ODS).

Plánované příjmy se proti letošku zvýší o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun.

Poslanci opozičních ANO a SPD neprosadili v dílčích hlasováních v dolní komoře žádný ze svých návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu na příští rok. Výsledek hlasování bezprostředně po něm ve sněmovně kritizovala poslankyně Alena Schillerová (ANO) a poslanec Radim Fiala (SPD). 

Oproti tomu sněmovna podpořila v dílčím hlasování o rozpočtu rozdělení asi 12 miliard korun z rezervy mezi sedm takzvaných paměťových organizací, jak navrhl poslanec Jakub Janda z ODS, či kývla na návrh Jakuba Michálka (Piráti) dát z rezervy 120 mililard na obnovu pevnostních měst Terezín a Josefov. Poslanci celkem schválili třináct přesunů uvnitř rozpočtu v celkovém objemu 2,7 miliardy korun. Přidali například 1,1 miliardy korun na podporu vodního hospodářství.

Rozpočet je odpovědný, prohlásil Fiala

Premiér Fiala na tiskové konferenci po hlasování řekl, že nový rozpočet znamená lepší budoucnost a prosperitu. „Je to dobrá zpráva pro Českou republiku,“ řekl. Poděkoval kolegům vlády, kteří podle něj dokázali najít ten správný kompromis mezi požadavky na výdaje a nutností chovat se jako „řádní hospodáři“.

Zkritizoval pak předsedu ANO Andreje Babiše, který se při debatě o návrhu dostal do slovní potyčky s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). „Hnutí ANO docházejí argumenty,“ dodal. Stanjura řekl, že schválením rozpočtu vláda plní předvolební slib.

Rozpočet vychází z předpokladu růstu ekonomiky o 2,3 procenta a růstem spotřeby domácností o 3,9 procenta. Na růstu spotřeby domácností by se měl podílet obnovený nárůst reálných příjmů. Průměrná míra inflace by měla klesnout z letošních 10,9 na 2,8 procenta. 

„Jedinou konsolidaci veřejných financí (vláda) založila na zvýšení daní,“ odmítla naopak výsledek hlasování předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová s tím, že vláda přitom slibovala daně nezvyšovat. „Tato vláda zatím myslela jenom na energobyznys, zbrojaře a na banky,“ tvrdila s tím, že tyto podniky z nového rozpočtu profitují, zatímco na tom utrpí běžní občané, například důchodci. 

Průběh jednání

Třetí čtení rozpočtu začalo čekáním. Když předsedající Olga Richterová (Piráti) chtěla bod otevřít, ukázalo se, že v jednacím sále není zpravodaj Josef Bernard (STAN), protože v té době dával rozhovor České televizi. Nezbylo tedy než vyhlásit přestávku, která skončila před půl jedenáctou. Bernard pak upozornil, že některé zhruba ze stovky pozměňovacích návrhů jsou nehlasovatelné, a poslancům ozřejmil, jak se bude hlasovat. 

Po něm vystoupila jako první z opozičních poslankyň a poslanců předsedkyně klubu opozičního ANO Alena Schillerová a obsáhle kritizovala vládu. Ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) označila za „Harryho Jelínka českých veřejných financí“. Vládu obvinila, že vůbec neplní své předvolební sliby.

„Tvrzení, že vláda šetří na provozu, platech nebo národních dotacích, zaznívá v médiích s želenou pravidelností. Ne ale proto, že by k něčemu takovému docházelo. Provozní náklady narostly za Fialovy vlády o 25 procent,“ prohlásila. Rozpočet je podle ní „rozpočet, jehož skutečnými prioritami jsou zbrojení a byrokracie“.

Fiala rozpočet označuje za kompromis

Premiér Petr Fiala (ODS), který vystoupil po Schillerové, prohlásil, že jeho vláda převzala stát ve špatné kondici „s dynamickým růstem deficitu a se stále vzrůstajícími náklady na obsluhu státního dluhu“ a že stát nebyl po předchozích vládách připraven na covid, dopady války a energetickou krizi.

Domnívá se, že se jeho kabinetu daří situaci změnit. „Příští rok, po přijetí konsolidačního balíčku a se schváleným rozpočtem na rok 2024, o jehož schválení žádáme, se sníží deficit veřejných financí na 2,2 procenta HDP. To si myslím, že je výsledek, který mluví sám za sebe,“ uvedl Fiala.

Návrh rozpočtu nazval premiér kompromisem. Uvedl, že vláda mohla bezohledně škrtat, ale tím by podvázala hospodářský růst a budoucí prosperitu a obyvatelé by škrty pocítili ve zhoršování školství, zdravotnictví a dalších služeb, řekl premiér. Naopak scénář přidávání peněz do různých oblastí by podle Fialy znásobil náklady na obsluhu státního dluhu.

Předseda vlády mluvil téměř hodinu, pak vystoupil předseda ANO Andrej Babiš. Na úvod kritizoval Fialu, který podle něj „nežije v České republice“ a „nezvládl první třídu základky“, prohlásil též, že „Válek zrušil reformu psychiatrické péče, ale je to urgentní“, což opakovaně potleskem a smíchem kvitovali opoziční poslanci.

Babiš zpochybnil, že by nynější vláda snižovala zadlužení i to, že by jeho někdejší kabinet hospodařil špatně. „Není pravda, že nepřevzali finance v dobrém stavu. My jsme předali naši zemi v excelentním stavu,“ řekl. Rozpočet podle něj „opakuje chyby, co udělal Kalousek, který to tady totálně zabil“. Fialu vyzval, aby šel dělat eurokomisaře a funkci premiéra přenechal někomu jinému. V projevu, který trval přes půl hodiny, opoziční lídr použil rovněž termín „nová totalita“, který v souvislosti s nynější vládou opakuje.

Výhrady opozice

Na Fialův projev reagoval i místopředseda ANO Karel Havlíček. Většinu premiérových tvrzení odmítl, podobně jako Babiš hájil práci minulé vlády a kritizoval tu současnou. Rozpočet označil za alibistický. Nepřináší podle něj faktické úspory, ale přenáší některé poplatky související s energiemi na obyvatele a firmy. „Děláte všechno pro to, aby budoucí růst nebyl,“ řekl Havlíček.

Delší debatu vyvolal příspěvek poslankyně Kláry Dostálové (ANO), podle níž není v rozpočtu dost peněz na kofinancování příspěvků z evropských fondů. Domnívá se, že bude potřeba počátkem roku proplatit dvacet miliard z končícího programového období.

„Budete mít jenom jednu miliardu, ale před sebou tlačíte faktury za dvacet miliard. Buď je to od začátku celé podvod a víte, že vám to bude muset ministerstvo financí dodat – a pak je celý rozpočet postaven na vodě – anebo se nechováte jako řádný hospodář,“ řekla ministrovi pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi (Piráti).

Zároveň kritizovala, že se málo čerpá z programů z nového období, které jsou již také k dispozici. Domnívá se však, že se to změní a peněz nutných na kofinancování napřesrok ještě přibude až na 43 miliard. „Je potřeba si přiznat, že to bude dorovnávat státní rozpočet,“ poznamenala. Alternativně by podle ní projekty propadly.

Bartoš však upozornil, že „spousta věcí je řešitelná z národního plánu obnovy“. Stanjura doplnil, že již letos od opozice mnohokrát slyšel, „že rozpočet je na vodě a deficit se nepodaří dodržet“. Míní, že to tak není a nebude ani napřesrok.

Předseda opoziční SPD Tomio Okamura řekl, že rozpočet škodí zemi. „Fialova vláda v rozpočtu na rok 2024 pokračuje v zadlužování země,“ řekl. Státní dluh 252 miliard označil za „astronomický“. S odvoláním na národní rozpočtovou radu pak uvedl, že vláda nadhodnocuje očekávané příjmy a současně nedodrží očekávané výdaje. Schodek tak podle Okamury bude vyšší. Vláda podle něj pomáhá jen svým voličům, ne těm, co volí opozici, a slouží zájmům zahraničí. Konkrétně jmenoval Brusel, Washington a Kyjev.

Stanjura: Koalice se dohodla na desítce drobnějších změn

Mezi zhruba stovkou pozměňovacích návrhů k rozpočtu na příští rok byly i koaliční. Ministr financí Stanjura před jednáním dolní komory uvedl, že se vládní koalice dohodla zhruba na desítce drobnějších pozměňovacích návrhů. Je mezi nimi posílení rozpočtu o 120 milionů korun na rekonstrukci pevnostních měst Josefov a Terezín. Návrh Elišky Olšákové (STAN) převést 2,3 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy ministerstvu pro místní rozvoj na program obnovy a rozvoje zejména malých sídel ale koalice nepodpořila. 

Nahrávám video
Brífink ministra financí Stanjury (ODS) k návrhu státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Návrh rozpočtu čelil kritice opozice

Podle poslance ODS Vojtěcha Munzara není možné při konsolidaci veřejných rozpočtů prohlubovat plánovaný schodek na úkor budoucnosti. Schillerová argumentovala požadavky mimo jiné nepedagogických pracovníků ve školství, které v pondělí zazněly během stávky škol. Vyzvala v této souvislosti poslance Pirátů, kteří vyjádřili podporu stávkujícím, aby se k pozměňovacím návrhům ve prospěch školství připojili.

„Tato vláda ukázala, že jediný způsob, kterým si dokáže poradit se schodkem, je zvyšování daní a převádění závazků ze strany státu na podnikatele a na domácnosti,“ kritizoval místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Opoziční návrhy by podle Stanjury znamenaly zvýšení schodku o desítky miliard korun, což není pro vládu přijatelné vzhledem ke snaze o snížení zadlužení země. „To je hlavní důvod, proč je nemůžeme podpořit,“ uvedl ministr. Zopakoval, že zvýšit se má oproti letošnímu roku rozpočet školství a zdravotnictví, výdaje na výzkum, vědu a inovace zůstanou stejné jako letos, připomněl i závazek výdajů dvou procent hrubého domácího produktu na obranu. 

Neustále odkládáme strukturální reformy, říká Špicar

„Manévrovací prostor na investice je minimální,“ řekl v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar v souvislosti se státním rozpočtem. „Stali jsme se obětí toho, na co už léta upozorňujeme – tedy neustálé odkládání strukturálních reforem, které by ty mandatorní výdaje dokázaly alespoň o něco snížit. Stále jen hovoříme o opravdu hluboké potřebné strategické reformě českého zdravotnictví, které polyká čím dál tím více peněz, důchodová reforma to samé, a pokud nezvládneme řešit tyto domácí úkoly, které před sebou tlačíme už téměř třicet let, tak potom bude rozpočet vypadat tak, jak vypadá,“ podotkl Špicar. 

Zmínil také, že dlouhodobý problém české hospodářské politiky je to, že je procyklická. „Prohlubujeme hospodářské krize, do kterých se dostáváme každých pár let – což je naprosto běžné – tím že během těch krizí neinvestujeme, ale spíše škrtáme,“ uvedl s tím, že správná hospodářská politika je taková, která šetří v dobách konjunktury a nechává si na horší časy, a když se krize dostaví, tak ty prostředky používá, aby byla krize mělčí. „My jsme bohužel ekonomika, kde hospodářská politika vypadá tak, že rozhazujeme v dobách hojnosti a dramaticky škrtáme v dobách krize.“ 

Digitální doklady poslanci schválili

Před jednáním o státním rozpočtu se poslanci věnovali novele, podle níž se budou moci lidé prokazovat prozatím českým úřadům a institucím digitální podobou osobních dokladů místo fyzických.

Digitální opisy osobních průkazů budou podle předlohy dobrovolné, fyzické nenahradí. K prokazování digitálním dokladem bude podle novely nutná aplikace v mobilním telefonu, kterou vypracuje Digitální informační agentura. Elektronický stejnopis bude mít stejné právní účinky jako originální doklad. Nebude možné ho vystavit bez existence fyzického průkazu a nebudou v něm obsaženy žádné údaje nad rámec fyzického dokladu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hackeři získali gigabajty citlivých dat Slavia pojišťovny

Hackeři získali asi 150 gigabajtů citlivých dat Slavia pojišťovny, jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy či přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti, informoval mluvčí instituce Václav Bálek. Slavia pojišťovna patří mezi významné české pojišťovny, je součástí skupiny SPGRoup.
před 34 mminutami

Ředitelé národních parků podpořili odvolaného šéfa toho krkonošského

Ředitelé národních parků podpořili šéfa Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robina Böhnische, kterého ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) odvolal v pondělí. Böhnisch je dál předsedou Asociace národních parků ČR. Červený uvedl, že se s Böhnischem vzájemně dohodli, že situaci nebudou komentovat.
13:24Aktualizovánopřed 36 mminutami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10:41Aktualizovánopřed 38 mminutami

Reportéři ČT zmapovali kartelové dohody na české železnici

Zakázky na tuzemských železnicích provází kartelové dohody, vysoké ceny a někdy i omezená konkurence. Česko přitom do železnice v posledních letech pumpuje desítky miliard. Po loňské policejní akci u Správy železnic ale vyvstaly otázky, jak se s těmito penězi hospodaří a kde vlastně končí. Kriminalisté dorazili i do domu tehdejšího šéfa státní strategické organizace Jiřího Svobody a v trezoru objevili osmdesát milionů korun. O okolnostech kauzy a problémech s hospodařením Správy železnic natáčeli pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Adéla Paclíková.
před 1 hhodinou

ŽivěPoslanci mají jednat o digitální ekonomice a potenciálně i o svých platech

Poslanci se v úterý odpoledne sešli na pokračování řádné schůze dolní komory z minulého týdne. Dokončit by měli úvodní kolo projednávání nového zákona o digitální ekonomice, který přináší přísnější pravidla třeba pro on-line tržiště nebo sociální sítě. V prvním čtení mají projednat i novelu zákona o silničním provozu, která má veřejnosti zpřístupnit víc dopravních dat. Zákonodárci by se mohli dostat i k projednávání koaliční předlohy, která politikům zmrazuje platy.
14:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Konflikt s Íránem by neměl zastínit Ukrajinu, shodli se prezidenti Česka a Lotyšska

Česko a Lotyšsko sdílejí podle lotyšského prezidenta Edgarse Rinkévičse podobný pohled na konflikt na Blízkém východě. Neměl by ale zastínit situaci na Ukrajině, řekl v úterý v Rize po jednání se svým českým protějškem Petrem Pavlem. Podle české hlavy státu bude mít blízkovýchodní konflikt přímý dopad na Evropu, a je tudíž v jejím zájmu o důsledcích diskutovat a hledat společný přístup.
12:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chystaný zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami čelí kritice

Koaliční poslanci připravují zákon pro registraci subjektů se zahraničními vazbami. Pracovní verze z konce února hrozí pokutami až patnáct milionů korun či do deseti procent z příjmů nebo obratu. Podle opozičních Pirátů jde o útok na neziskové organizace a kopii ruského zákona. Další opoziční strany volají po zastavení přípravy návrhu. Zástupci neziskových organizací míní, že by zákon vedl k omezení nevládního sektoru.
před 3 hhodinami

Červený nepojede kvůli akci zemědělců na unijní radu, zastoupí ho Turek

Jednání unijních ministrů životního prostředí v Bruselu se příští týden místo českého ministra Igora Červeného (Motoristé) zúčastní vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy). Svou neúčast zdůvodnil Červený tím, že krátce po svém jmenování přislíbil účast ve stejném termínu na jiné akci v tuzemsku.
před 3 hhodinami
Načítání...