Na školách v Česku se v pondělí stávkovalo. Zavřeny zůstaly tři čtvrtiny z nich. Protest podpořili i někteří žáci průvodem k ministerstvu školství. Školské odbory vyhlásily jednodenní stávku na protest proti chystaným změnám, které podle nich zhorší kvalitu výuky, jsou také nespokojeny s nízkými platy nepedagogických pracovníků. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že považuje stávku za neodůvodněnou, část argumentů odborů odmítl. Předseda školského odborového svazu František Dobšík označil slova předsedy vlády za manipulaci s čísly. Stávka se koná v den, na který svolaly odbory i další protesty proti vládě.
Většina škol zůstala zavřená. Podle premiéra je stávka neodůvodněná
Stávka 27. listopadu 2023
Podle místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství (ČMOS PŠ) Markéty Seidlové se ke stávce připojilo 74 procent škol. „Škol je 7213, které aktivně podpořily tuto stávku buď tím, že jsou úplně zavřené, nebo mají poloprovoz nebo jinou výuku, než je obvyklé. K tomu jsme neměli šanci započítat řadu petic ze škol, které sice stávku podporují, ale jede tam běžný provoz,“ shrnula Seidlová. Odborový svaz upozornil, že ve většině škol, které se ke stávce připojily, odbory vůbec nepůsobí.
V Česku je podle statistik ministerstva školství z loňského roku 5350 mateřských, 4250 základních a 1300 středních škol. Při zapojení sedmi tisíc škol je nynější stávka ve školství největší od sametové revoluce. Výrazně překonala i stávku z roku 2007. Tehdy stávkovalo 5850 škol.
Organizátoři celodenní stávky ve školství se jejím prostřednictvím ozývají proti plánovaným změnám financování školství a také proti nízkým platům nepedagogických pracovníků. Těch se – na rozdíl od učitelů – netýká pevné zakotvení výše platů nad republikovým průměrem.
V průměru berou nepedagogičtí pracovníci ve školství podle údajů ministerstva školství jen zhruba 27 tisíc korun. Mezi 78 tisíci takových pracovníků je navíc velký rozptyl. K nepedagogům patří školníci, uklízečky nebo kuchaři, ale také administrativní nebo sociální pracovníci. Zejména obory jako uklízečky patří do první platové třídy s nástupním platem kolem 16 tisíc hrubého.
Obavy o kvalitu výuky mají školské odbory hlavně kvůli tomu, že by se měl snížit počet hodin, v nichž se mohou třídy dělit na menší skupiny. Používá se to například při výuce jazyků nebo matematiky. Ministerstvo školství tak chce ušetřit, ale podle odborů to sníží kvalitu školství.
Ke stávce se přidal i vysokoškolský odborový svaz. Třináct fakult podpořilo požadavky regionálního školství hodinovou výstražnou stávkou. „Školství je od mateřských škol po vysoké školy. Všichni stojíme za sebou a jsme jednotní,“ řekl předseda Vysokoškolské odborového svazu Petr Baierl.
Podporu vyjádřili i vychovatelé a také někteří středoškolští studenti. „Například změny v PHMax zasáhnou ty nejlepší školy, to nejprogresivnější, co v našem regionálním školství máme. Když vláda prohlásila, že je pro ně školství priorita, tak by měli dbát na to, aby měly nejlepší školy možnost se rozvíjet, a pomáhat i ostatním školám, aby přicházely s progresivnější výukou,“ zdůraznil Jan Gondek z České středoškolské unie.
Učitelská platforma se distancuje od demonstrace
Spolek Učitelská platforma se ostře vymezil proti akci odborů v Praze, podle něj původní záměr učitelské stávky zneužila a spojila se s lidmi, kteří jsou pro demokracii ohrožením a nikdy na demonstraci neměli vystoupit. Spolek to uvedl na sociální síti X. To, že odbory neinformovaly o tom, kdo bude na demonstraci vystupovat, považuje předsedkyně Učitelské platformy a učitelka gymnázia v Litoměřicích Petra Mazancová za skandální. Podle jejího názoru by měl Středula odstoupit.
Spolek se podle Mazancové distancuje od demonstrace a jejích pořadatelů. Reagoval tak mimo jiné na vystoupení blogera, který si říká Vidlák, občanským jménem Daniel Sterzik, na demonstraci. Protesty proti úspornému balíčku a vládě jsou podle Mazancové něco jiného než vystupování proti demokratickému zřízení. Na demonstraci spolku podle Mazancové vadí více věcí, mimo jiné to, že odbory nikoho neinformovaly, kdo bude na pódiu vystupovat. „Z různého pohledu je to na odstoupení pana předsedy Středuly,“ řekla Mazancová.
Od některých vystupujících, například Sterzika, se distancoval i šéf školských odborů František Dobšík. Na demonstraci byl podle svých slov hostem.
Sterzik v minulosti vystupoval například na demonstraci pořádané neparlamentní stranou Právo Respekt Odbornost (PRO) Jindřicha Rajchla. Je označován za proruského dezinformátora, v minulosti na něj upozorňoval i web manipulatori.cz.
„Boj za zachování nebo zlepšení podmínek vzdělávání neznamená boj proti vládě a demokracii! Nepodporujeme proruské kolaboranty!“ uvedl spolek na síti X. O programu odborářských protestů nebyl spolek podle svého vyjádření předem informován a nijak se na něm nepodílel.
Na sociálních sítích se objevují názory lidí, že odborové svazy zneužily učitelskou stávku pro svůj prospěch. Naopak podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla je třeba akce brát jako dvě různé věci. „Dnešní vystoupení významné části školské komunity a povšechnou odborovou akci berme jako dvě naprosto různé věci,“ uvedl na sociální síti X Nantl.
Učitelská platforma je spolek, který sdružuje asi 2000 učitelek a učitelů mateřských, základních, středních, základních uměleckých a vyšších odborných škol. Na středních, základních a mateřských školách v Česku je podle statistik ministerstva školství za loňský rok zhruba 180 000 učitelů, kteří mají různé typy úvazků.
Vláda školy sjednotila, říká Mazancová
Mazancová v pořadu Interview ČT24 dodala, že právě vystoupení Sterzika představuje pro Učitelskou platformu problém. Podle ní hájí Sterzik Rusko a šíří proruské dezinformace. Mazancová uvedla, že nechápe, jak odbory mohly jeho účast dopustit. „Myslím si, že to je velká chyba odborů,“ řekla. Také zkritizovala Dobšíka a prohlásila, že pokud vystupoval na demonstraci až po Sterzikovi, že neměl raději vystoupit vůbec.
„My jsme na té odborářské demonstraci nebyli, nevystupovali jsme tam, nebyl tam nikdo za Učitelskou platformu,“ prohlásila Mazancová. Hájila také to, že Učitelská platforma o účasti kontroverzních vystupujících nevěděla. „Já bych opravdu neočekávala, že (…) pan Středula pozve na odborářskou demonstraci někoho takového,“ uvedla.
Mazancová se také vyjádřila k několika problémům, kterým školy momentálně čelí. Snížení PHMax, tedy počtu proplácených odučených hodin týdně, o pět procent, jak aktuálně vláda nabízí, je podle ní přijatelné. „Předpokládáme, že školy si s tím dokáží poradit,“ uvedla. Podle ní by bez protestu škol k ústupku vlády z původních patnácti procent na pět nedošlo.
Oproti tomu hodnotí negativně plánované zredukování neobsazených míst na školách. Školy je podle ní používají k sanování nedostatečně placených nepedagogů. „Když máte jako škola nárok na 2,3 uklízečky, tak se může stát, že nezaměstnáváte 0,3 uklízečky, ale čerpáte na tu 0,3 uklízečky prostředky, které rozdělujete mezi ty dvě uklízečky, které tam máte a které dělají práci za tu třetinovou uklízečku, kterou tam nemáte. Takhle vznikají ta neobsazená místa,“ vysvětlila.
Školy podle Mazancové dlouho stávkovat nechtěly, ale situace začala být postupem času neúnosná. „Myslím, že se vládě a panu ministrovi podařilo školy nečekaně sjednotit,“ dodala s tím, že je ráda, že tolika lidem v oboru záleží na kvalitním školství.
Středoškolští studenti prošli Prahou k ministerstvu
Dopoledne se středoškoláci – ale i někteří jejich učitelé – sešli na Jungmannově náměstí v Praze, odkud se v jedenáct hodin vydali na protestní pochod centrem města na Malou Stranu k ministerstvu školství. Dorazili před něj po poledni, na prostranství před Muzeem hudby – naproti ministerstvu – pak mnozí ještě zůstávali. Někteří účastníci průvodu si přinesli transparenty, které hlásaly „Nešetřete na budoucnosti“, „PHMax ne PHMin“, „Ministerstvo škrtá, mladí trpí“, „Dokonce i já se chci učit“ nebo „Bek by měl jít back“.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) je také adresátem otevřeného dopisu, který pochodující na Malé Straně předali zástupcům resortu. Výhrady mají hlavně ke snížení PHMax. Pro školy to hlavně představuje limit pro zmíněné dělené hodiny. Dopisů si ale studenti připravili více.
Bek se se studenty nesešel. Dopisy od nich převzali mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová a vedoucí ministrova kabinetu Petr Černikovský. Ministr se podle Fojtové sejde se zástupci studentů v úterý odpoledne. Studenti předáním dopisů svůj protest ukončili.
Alexander Bürgermeister ze studentské iniciativy po skončení protestu novinářům řekl, že dopisů studentů bylo nejméně tři sta. „Obsahem dopisů je především apel na pana ministra, aby finance školám nesnižoval. Pokud by je snižoval, tak aby to dělal systematicky, a ne plošnými opatřeními,“ dodal.
Jan Gondek z České středoškolské unie poukázal na to, že na školách narůstají počty studentů, a pokud by se snížil počet nepedagogických pracovníků, školy nebudou schopny naplňovat základní funkce jako například poskytování stravy studentům. Zmínil jako příklad také školní hospodářky. „Od našich ředitelů a učitelů víme, že mají na školách hospodářky mnohem nižší platy než například na obecních úřadech, což školám nepomáhá naplnit kapacity,“ řekl.
Argumenty nejsou pravdivé, vzkázal odborům Fiala
Premiér Petr Fiala (ODS) se proti argumentům školských odborů ohradil. Školství označil za prioritu své vlády. Uvedl, že resort dostane v příštím roce přidáno, zatímco většinu jiných kapitol kabinet proškrtá.
Uvedl, že se nebudou snižovat počty asistentů pedagogů ani se nebudou „masivně rušit nepedagogická místa“. „Ruší se především dlouhodobě neobsazená místa, to je ta realita,“ řekl. Změny PHMax označil pouze za kosmetické. „Ta změna se dotkne 600 úvazků ze 75 tisíc úvazků na základních školách. Opravdu někdo chce tvrdit, že toto sníží kvalitu našeho školství? A dokonce se těchto 600 úvazků neškrtá, převádějí se na školy, které PHMax nevyužívají naplno,“ řekl.
Ujistil, že s učitelskou veřejností, která má obavy o budoucnost školství, je připraven kdykoliv jednat. „Nám leží na srdci to, aby kvalita výuky nejen že byla stejná, ale byla lepší. A k tomu směřují i ty úpravy, které děláme,“ dodal.
Jeho tvrzení je však v rozporu s tím, jak podle samotných studentů dopadne na konkrétní školy. Plánované financování by podle Antonie Bezdíčkové z iniciativy Studenti pro školství znemožnilo, aby dál fungoval současný systém vzdělávání na pražských gymnáziích Jana Keplera a Na Zatlance.
„Vytvořilo by to významné zredukování výběru volitelných předmětů, zmenšení počtu půlených hodin a Na Zatlance kompletní zrušení alternativní sekce, která využívá tandemovou výuku. Na ostatních školách, které provozují sekundární vzdělávání, by to znamenalo také zmenšení platů nepedagogických pracovníků,“ shrnula.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se už v neděli večer omluvil rodičům za to, že se oni a jejich děti „stali rukojmími ve sporu mezi vládou, odbory a stávkujícími“. Podle ředitele ZŠ a MŠ Mladá Boleslav Tomáše Suchého ale nepřišla od rodičů jediná kritická reakce poté, co škola oznámila, že se připojuje ke stávce. „Způsobíme tím rodičům jisté problémy, ale rodiče, protože to věděli včas, se přizpůsobili situaci,“ poukázal.
Ministr před začátkem stávky také prohlásil, že žádná z vládou chystaných změn nepovede k horší kvalitě vzdělávání. Bek míní, že se spor týká ekonomických možností státu.
Předseda školských odborů František Dobšík však označil slova premiéra i ministra školství za manipulaci s čísly. „Stávku vyhlásily školské odbory a podpora není o tom, že bychom někomu zaveleli a něco zpolitizovali. Lidé, kteří ve školství pracují (…), to vnímají jinak a dali to najevo,“ uvedl. Politiky vyzval k dalšímu jednání.
Na demonstraci na Malostranském náměstí v pondělí Dobšík dodal, že premiérovi by mělo být jasné, že snižování výdajů na vzdělávání nevede ke světlým zítřkům, ale do rozvojové země. Tam podle něj školy a lidé směřovat nechtějí. Podfinancování školství se netýká jen regionálního školství, ale i vysokých škol, dodal.
Některé školy do stávky nevstoupily, požadavky ale podpořily
Jsou i školy, jejichž zaměstnanci do stávky nevstoupili. Řada z nich ale zároveň deklarovala, že i tak podporují argumenty odborového svazu.
„Byli tací, kteří chtěli školu zavřít, ale bylo jich málo, asi pět nebo šest. (…) Poté, co zjistili tito kolegové (odboráři), že nebudeme provoz školy omezovat, rozhodli se nestávkovat,“ popsal přístup své školy ke stávce ředitel Gymnázia Brno, třída kapitána Jaroše Jiří Herman. Nicméně ani ve vestibulu jeho školy nechyběl v pondělí transparent „Jaroška proti škrtům“.
Herman se domnívá, že místo stávkování měly odbory ještě jednat. Poukázal, že jednání již zmírnilo chystané snížení počtu dotovaných hodin. „První čísla, která souvisela s omezováním počtu hodin výuky, které by mohlo nastat, byla opravdu děsivá. Okamžitě jsme vstoupili prostřednictvím Asociace ředitelů gymnázií do jednání s ministrem školství a podařilo se nám dosáhnout kompromisu, který není ideální, ale už je akceptovatelný,“ řekl Herman, který je zároveň členem rady asociace za Jihomoravský kraj.