Českomoravský odborový svaz pracovníků školství

Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí rezignuje. Ve funkci ho od 1. listopadu nahradí jeho zástupkyně Barbora Rosůlková. Důvodem odchodu jsou neshody mezi zaměstnanci a Krejčím, někteří podali výpovědi, Krejčí jako východisko navrhl rezignaci. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) to ve čtvrtek oznámil na tiskové konferenci.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) navrhl vládě zvýšit platové tarify pedagogických pracovníků o sedm procent. Návrh je podle něho výsledkem jednání se školskými odbory. Zvýšení tarifů se netýká jen učitelů, upozornil v úterý šéf školských odborů František Dobšík a návrh označil za solidní kompromis. Bek a Dobšík o dohodě informovali na společném brífinku. Podle Dobšíka to pro učitele představuje nárůst řádově od 2200 do 3200 korun měsíčně.

Školství v příštím roce dostane více peněz. Podle informací ČT se na tom v úterý na neformální schůzce shodla vládní koalice. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je prioritou přidat učitelům. Těm musí ze zákona vzrůst platy minimálně na 130 procent průměrné mzdy z roku 2023. Šéf resortu však požaduje další peníze na lepší ohodnocení pro další školské pracovníky.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce ve státním rozpočtu na příští rok zajistit desítky miliard korun navíc pro svůj resort. Zároveň zmínil, že kraje už dostaly 800 milionů korun, které chybí na platy nepedagogů. Podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka je i přes dodatečné peníze stále problém s financováním těchto pracovníků a některé školy zvažují propouštění. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

Josef Středula je opět šéfem Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Do funkce se vrátil po třítýdenní přestávce. Zvolili ho delegáti mimořádného sněmu, sešli se právě proto, že Středula musel počátkem března opustit svoji pozici kvůli nezaplaceným členským příspěvkům. Sněm vybral také místopředsedu po Vítu Samkovi, který odstoupil. Stal se jím Jiří Vaňásek, který v současnosti pracuje v centrále ČMKOS. Středula novinářům po svém zvolení řekl, že důležité je, že se odbory dohodly. Věří, že další volby se uskuteční až na řádném odborářském sjezdu za dva roky.

Za politického neumětela označil ministra školství Mikuláše Beka (STAN) kvůli stylu komunikace vzhledem k problémům jeho oboru a hrozbě další stávky v Otázkách Václava Moravce předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Bek kritiku považuje za nespravedlivou. Předseda školských odborů František Dobšík nevyloučil kvůli spornému financování nepedagogických pracovníků další protesty. O tématu debatovali také ministr místního rozvoje Ivan Bartoš (Piráti) a exministryně Klára Dostálová (ANO).

Na školách v Česku se v pondělí stávkovalo. Zavřeny zůstaly tři čtvrtiny z nich. Protest podpořili i někteří žáci průvodem k ministerstvu školství. Školské odbory vyhlásily jednodenní stávku na protest proti chystaným změnám, které podle nich zhorší kvalitu výuky, jsou také nespokojeny s nízkými platy nepedagogických pracovníků. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že považuje stávku za neodůvodněnou, část argumentů odborů odmítl. Předseda školského odborového svazu František Dobšík označil slova předsedy vlády za manipulaci s čísly. Stávka se koná v den, na který svolaly odbory i další protesty proti vládě.

Stávku ve školství naplánovanou na 27. listopadu už bude velmi složité odvrátit, a to i v případě, že vláda slíbí přidat na vzdělávání dalších několik miliard korun, řekl předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Odborům se totiž nelíbí mimo jiné fakt, že vláda v rozpočtu na příští rok počítá se snížením platů nepedagogických pracovníků o dvě procenta. O konání stávky chtějí školské odbory definitivně rozhodnout ve středu.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ve čtvrtek jednal s předsedou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františkem Dobšíkem. Jde o snahu zvrátit celodenní stávku ve školách, kterou odbory vyhlásily na 27. listopadu. Vadí jim, že nepedagogickým profesím mají příští rok klesnout platy v průměru o dvě procenta. Bek pro ně chce nyní vyjednat pět miliard korun navíc. O chystané stávce bude v pondělí mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS), o den později se k tématu sejdou lídři vládních stran. Bez jejich konsensu už nelze upravovat státní rozpočet na příští rok.

Školské odbory mluví o možné stávce kvůli podle nich nedostatečnému rozpočtu na regionální školství na příští rok. Jde zejména o výdělky nepedagogických pracovníků. Místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová v pondělí na tiskové konferenci prohlásila, že situace je kritická, proto svaz vyzval k aktivizaci stávkových výborů. Podrobnosti k případné stávce zatím ale známy nejsou.

Resort financí předložil vládě návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Příjmy by podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta. Výdaje by měly klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného v legislativní knihovně vlády. Kabinet musí rozpočet projednat do konce září, může ještě jeho parametry změnit. Na výši deficitu je podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) v koalici shoda, debata se podle něj povede o výdajích jednotlivých kapitol.

Školské odbory vyzvou pracovníky, aby zakládali stávkové výbory. Stávku vyhlásí v případě, že se s politiky nedohodnou na podobě odměňování ve školách. Požadují například, aby od příštího roku dostali plat ve výši 130 procent průměrné mzdy všichni pedagogičtí pracovníci, nikoliv jen učitelé.

Symbolicky v Den učitelů část vysokoškolských pedagogů vyšla protestovat proti nízkým platům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů. Pro univerzity požadují více peněz ze státního rozpočtu a zrovnoprávnění platových tarifů mezi jednotlivými obory. Požadavky akademiků se rozhodl podpořit Vysokoškolský odborový svaz, který vyhlásil symbolickou stávkovou pohotovost. O navýšení rozpočtu vysokých škol na odměňování pedagogů bude jednat ministr školství Vladimír Balaš (STAN) s premiérem Petrem Fialou (ODS). Prezident Petr Pavel s požadavky akademiků souhlasí, ministerstvo školství a univerzity by podle něj měly najít systémové řešení.

Sílící vlna nákazy variantou omikron komplikuje výuku ve školách. V karanténě nebo v izolaci je často velká část pedagogického sboru a v některých školách je na distanční výuku odkázána více než polovina tříd. Poslanci mají zrychleně schvalovat vládní novelu pandemického zákona a možnost vyhlášení mimořádného ředitelského volna nebo dálkové výuky kvůli covidu-19. Poslanec Karel Rais (ANO), senátor Jiří Růžička (nestr. za STAN a TOP 09) a šéf školských odborů František Dobšík se v Událostech, komentářích shodli, že je důležité, aby ředitelé měli pravomoc rozhodnout o výuce na svých školách sami.

Zákonná garance pro učitele, že budou pobírat 130 procent průměrného platu v zemi, se odsouvá. Proti novele, do které navázání platů pedagogů na výdělky ostatních prosadili Piráti, se postavily vládní strany. Návrh přitom už jednou sněmovna podpořila, Senát ho ale s úpravami vrátil. Hnutí ANO tvrdí, že novela by stála státní rozpočet až 30 miliard korun.

Školní rok končí, právě nyní ale ředitelé nejvíc shání učitele. Chybí jich tisíce a situace se podle prognóz bude zhoršovat. Inspekce navíc zatím neví, kolik kantorů kvůli koronavirové krizi odejde do penze dříve, než zamýšleli. Pomoci má novela zákona, která chce usnadnit zaměstnávání nepedagogických vysokoškoláků.

Vládní politici jsou přesvědčeni, že ohlášená stávka učitelů je bezdůvodná. Ministr školství Robert Plaga (ANO) v Událostech, komentářích zopakoval, že skutečnost, že učitelé dostanou přidáno o něco méně, než chtěli, jim chce vynahradit tím, že v příštím roce bude růst podobný jako letos a nikoli mnohem nižší. Šéf školských odborů František Dobšík naproti tomu hovoří o zklamání, odboráři se domnívají, že za ně ministr při sestavování rozpočtu dostatečně nebojoval.