Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce ve státním rozpočtu na příští rok zajistit desítky miliard korun navíc pro svůj resort. Zároveň zmínil, že kraje už dostaly 800 milionů korun, které chybí na platy nepedagogů. Podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka je i přes dodatečné peníze stále problém s financováním těchto pracovníků a některé školy zvažují propouštění. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.
Bek chce navýšit rozpočet resortu školství o desítky miliard
Otázky Václava Moravce s předsedou školských odborů Františkem Dobšíkem a ministrem školství Mikulášem Bekem (zdroj: ČT24)
Ministr Bek vnímá jako důležité, že většina škol má nárůst rozpočtu, jelikož do resortu školství putuje více peněz než loni. Situace je ale na každé škole odlišná. „V některých případech jsou výkyvy způsobené změnou počítání nepedagogů, kde je určitá úspora, ale v řadě případů se ukazuje, že pokles je dán něčím jiným, organizací školy, počtem tříd či počtem dětí,“ uvedl šéf resortu školství. Specifická je pak situace v Praze, kde město na školství přidává další peníze ze svého rozpočtu, jinak by kvůli mzdové úrovni a cenám v Praze profese nebyly atraktivní.
Hlavnímu městu resort školství podle Beka nemůže specificky pomoct finančně, mechanismus rozdělování totiž nerozlišuje mezi regiony a jejich výkoností. Praha má ale na druhou stranu výraznější daňové příjmy, a tedy i manévrovací prostor pro to, aby ve prospěch učitelských a nepedagogických platů intervenovala.
Právě na platy nepedagogických pracovníků ve školách resort dal peníze navíc. „800 milionů z nespotřebovaných výdajů jsme poskytli krajským úřadům, které rozdělily mezi školy něco kolem 300 milionů,“ řekl ministr. Resort má v plánu ještě nárokovat další peníze pro vysoké školy.
Podle předsedy odborů Dobšíka je potřeba k rozdělení peněz krajům uvést souvislosti. Ředitelé byli podle něj odrazováni od toho, aby si o peníze navíc řekli, protože se šířila informace, že jsou tam další podmínky, a je to tedy zbytečné. Dobšík navíc tvrdí, že kraje tyto peníze nechtěly rozdělit, protože se obávaly, že musí platit podpůrná opatření a další věci, které souvisí s organizací škol.
Bek ale vysvětluje, že daný balík nebyl ministerstvem rozdělen na peníze pro pedagogy a nepedagogy a bylo jen na ředitelích, jak peníze použijí. Ti už předtím usilovali právě o to, aby jim stát určoval co nejmenší mantinely v tom, jak mají peníze použít. „Udělali jsme maximum pro to, abychom pro školy, kde by mohlo být ohroženo fungování, přes krajské rezervy dali k dispozici dostatečné prostředky,“ prohlásil Bek.
Platy pedagogických pracovníků podle Dobšíka ministerstvo zafinancovalo dobře, problém je prý ale stále s nepedagogy. Podle jeho dat až osmdesát procent škol uvažuje o jejich propouštění.
Podle Beka je důležité zdůraznit, že dodatečná částka 800 milionů je jen zlomek procenta rozpočtu, který do škol putuje. Celkově tam míří 200 miliard a oněch 800 milionů je poměrně malá částka, která vykrývá situaci škol, kde by změna metodiky mohla ohrozit zajištění nezbytných činností, které ve škole musí být a které vykonávají právě nepedagogové. To ale záleží na škole, některé jsou na tom lépe a jiné hůře. Tuto situaci měly posoudit právě krajské úřady, které mají větší vhled do situací v jednotlivých školách v regionu a měly rozhodnout, kde bylo potřeba přidat více peněz z rezervy.
Odklady nástupu prvňáků
Debata se pak stočila i k tématu odkladu nástupu prvňáků. „Odklady jsou jedním z vážných problémů, ale ne tím největším,“ řekl Bek. Až čtvrtina dětí totiž zůstává ve školce o rok déle, což má dopad na kapacity mateřských škol, odkladů navíc časem stále přibývá. Tímto problémem se zabývá i sněmovna, která má v plánu navrhnout řadu opatření pro zmírnění tohoto jevu. „Byl bych rád, kdybychom se dostali tam, kde je Německo nebo Slovensko, které mají jednotky procent (dětí s odkladem),“ upřesnil Bek. Je to ale podle něj dlouhý proces, v rámci něhož bude nutné upravit například způsob práce v prvních třídách.
Jeden z návrhů počítá s tím, že by odklad měl být dostupný jen pro ty děti, které jsou narozeny po 30. červnu, další by měl zase specifikovat, kde je hranice pro individuální posouzení schopností dítěte. Opatření by ale přišla se zpožděním, například až za dva roky po schválení sněmovnou.
Podle Dobšíka se jedná o dlouhodobější problém, ve kterém hrají důležitou roli poradní instituce. Při jejich slučování podle něj došlo ke zúžení servisu pedagogicko-psychologických poraden, systém jejich fungování navíc není sjednocený, což umožňuje rodičům obcházet vícero poraden, dokud jedna z nich nerozhodne tak, jak si přejí.
To, že postoje poraden nejsou jednotné a rodiče mezi nimi putují, uznává i Bek a také to považuje za problematické. Stát by měl nastavit přísnější nebo jednotnější metodická pravidla, míní.
V příštím roce výrazně více peněz pro školy
Větší objem financí pro svůj resort avizuje Bek pro následující rok. „Návrh rozpočtu na příští rok počítá s navýšením o několik desítek miliard,“ prohlásil ministr, konkrétnější být nechtěl, jelikož o tom bude vláda ještě jednat. Mohl by vzrůst až o třicet miliard a přiblížit se tak 300 miliardám. Pokud by se takovou částku podařilo prosadit, byl by to největší nárůst v rozpočtu školství od roku 2019.
Ministr Bek považuje za nezbytné navýšit rozpočet vysokých škol, který v posledních letech stagnoval, a připravit ho tak na demografický nárůst, který se během dvou let přelije ze středních na vysoké školy. Za nutné považuje také to, aby resort měl dost peněz na růst platů nepedagogů. Chtěl by, aby finance směřovaly i do kapacit škol a jejich infrastruktury.
Na objemu peněz, které by měly příští rok putovat do školství, se podle Dobšíka odbory s ministerstvem víceméně shodly. Pokud se bude přidávat i na platy, tak by podle něj bylo vhodné přiblížit se k poměru osmdesát procent v tarifech a dvacet procent v ostatních složkách platu, což má vláda i v programovém prohlášení. V aktuální situaci jsou podle odhadů odborů tarify pod 75 procenty. Pokud by se jím navrhované povedlo, vedlo by to údajně k zatraktivnění učitelské profese.