Platy učitelů

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) navrhl vládě zvýšit platové tarify pedagogických pracovníků o sedm procent. Návrh je podle něho výsledkem jednání se školskými odbory. Zvýšení tarifů se netýká jen učitelů, upozornil v úterý šéf školských odborů František Dobšík a návrh označil za solidní kompromis. Bek a Dobšík o dohodě informovali na společném brífinku. Podle Dobšíka to pro učitele představuje nárůst řádově od 2200 do 3200 korun měsíčně.

Školství v příštím roce dostane více peněz. Podle informací ČT se na tom v úterý na neformální schůzce shodla vládní koalice. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je prioritou přidat učitelům. Těm musí ze zákona vzrůst platy minimálně na 130 procent průměrné mzdy z roku 2023. Šéf resortu však požaduje další peníze na lepší ohodnocení pro další školské pracovníky.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na vládě podpoří záměr navýšit platy ve veřejném sektoru od září až o deset procent. Řekl to po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem. Růst by se měl podle návrhu ministerstva práce totiž dotknout i zaměstnanců ve školství, jako jsou kuchařky nebo školníci. Na příští rok pak chce Bek pro svůj resort desítky miliard navíc, kromě jiného i na stavbu škol.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce ve státním rozpočtu na příští rok zajistit desítky miliard korun navíc pro svůj resort. Zároveň zmínil, že kraje už dostaly 800 milionů korun, které chybí na platy nepedagogů. Podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka je i přes dodatečné peníze stále problém s financováním těchto pracovníků a některé školy zvažují propouštění. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

Návrhy rozpočtových úspor, o kterých aktuálně jednají vládní strany, se týkají také školství. Koalice mimo jiné zvažuje, jestli neušetřit peníze zrušením devátých tříd základních škol. Místo toho by mohlo vzniknout několik povinných ročníků na středních školách. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je nutné jednat o širší koncepci vzdělávacího systému. Politici nyní debatují také o možnostech zvýšení týdenního počtu hodin takzvané přímé pedagogické činnosti, tedy doby, po kterou kantor přímo vyučuje.

Česko bude zřejmě ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, schválila sněmovna. Poslanci také odhlasovali, že mzdu kolem 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy v národním hospodářství mají mít od příštího roku zákonem zaručenu jen učitelé. Nebude se vztahovat na všechny pedagogické pracovníky, jak to navrhovala původně vláda.

Učitelé by mohli mít ze zákona plat v průměru na úrovni 130 procent průměrné hrubé mzdy od příštího roku. Vliv na konkrétní výši mezd jednotlivých pedagogů ale budou mít ředitelé škol. Počítá s tím návrh koaličních poslanců k novele školského zákona, kterou ve čtvrtek sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Poslanci také poslali do finálního kola projednávání novelu zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Sněmovna naopak ráno neprojednala kvůli absencím členů vlády i poslanců ani jednu ze čtveřice písemných interpelací. K interpelacím se však vrátila odpoledne.

Všem zaměstnancům veřejných služeb a státu, kteří letos v lednu nedostali přidáno, se od září zvednou platové tarify neboli základ výdělku o deset procent. Nařízení o navýšení schválila vláda. Do konce roku bude podle podkladů k nařízení potřeba z rozpočtu státu, samospráv a zdravotních pojišťoven 5,17 miliardy korun navíc. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) to schodek rozpočtu nezvýší, resorty mají peníze najít ve své pokladně. Odbory požadovaly přidání kvůli vysoké inflaci, hrozily protesty. Vláda také souhlasila se zvýšením příspěvku na mobilitu pro handicapované o 350 korun.

Poslanci jednali o novele o pedagogických pracovnících. Pozměňovací návrh Pirátů obsahuje navázání platů učitelů na průměrnou mzdu. V lednu novela i s pozměňovacím návrhem prošla ve třetím čtení, ale zákon vrátil Senát. Po dvouhodinové diskusi bylo jednání přerušeno do středy. Řešil se také zákon, který má školám ulehčit od povinnosti vyvěšovat státní vlajku během prázdnin. Poslanci SPD chtějí povinnost zachovat.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by ráda udržela schodek státního rozpočtu v roce 2022 pod 400 miliardami. I tak půjde zřejmě o druhý nejhorší deficit v historii České republiky. Ministerstvo právě pracuje na první verzi, kabinet ji projedná v červnu. K prioritám patří další přidávání důchodcům i učitelům, víc peněz do zdravotnictví i na obranu. Výrazné úspory, po nichž volá hlavně pravicová opozice, vláda nechystá.

Schodek státního rozpočtu v příštím roce přesáhne čtvrt bilionu korun, potvrdil České televizi vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Důvodem jsou jak propad daňových příjmů – způsobený mimo jiné zrušením superhrubé mzdy – tak i rostoucí výdaje na důchody nebo na platy učitelů. Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) vysoký deficit pro příští rok připouští, přesnější číslo ale zatím neřekla.

Základní a střední školy dostanou letos od státu 148 miliard korun, na platy zaměstnanců z této částky půjde 88 miliard. Ministerstvo školství peníze od letoška rozděluje podle nového systému. Už nerozhoduje počet žáků, ale počet odučených hodin. Podle resortu má tento systém přispět ke snížení rozdílů mezi jednotlivými kraji a zvýšit kvalitu vzdělávání.

Sněmovna bude ve středu definitivně schvalovat rozpočet na příští rok. Kvůli tomu se schyluje k další koaliční roztržce, poslanci ČSSD Kateřina Valachová a Václav Votava totiž chtějí dodatečně přidat tři miliardy na platy učitelů. Proti tomu se ovšem staví ministryně financí. Premiér Andrej Babiš (ANO) však v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že poslanci ČSSD nakonec ruku pro návrh svých kolegů nezvednou – prý ho o tom ubezpečil šéf strany Jan Hamáček.

ČSSD ve sněmovně podpoří státní rozpočet v podobě dohodnuté s hnutím ANO. Rozhodlo o tom grémium strany. Někteří sociální demokraté požadovali větší růst platů učitelů. K tomu, aby kabinet pro příští rok přidal na platy kantorů ještě pět miliard, vyzývají premiéra otevřeným dopisem Svaz průmyslu a dopravy a Českomoravská konfederace odborových svazů. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) to odmítá. Platy mají stoupnout o deset procent.

Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek je přesvědčen, že opoziční strany měly dostatečný prostor, aby přednesly své námitky k vládnímu daňovému balíčku. Nebojí se proto ústavní stížnosti, kterou opozice avizovala poté, co Faltýnek prosadil pevný termín hlasování, což znamená, že rozprava k tématu může skončit předčasně. Jak ale v Otázkách Václava Moravce upozornil předseda klubu Pirátů Jakub Michálek, Ústavní soud již dříve podobný postup vládních stran označil za porušení jednacího řádu.

Vládní politici jsou přesvědčeni, že ohlášená stávka učitelů je bezdůvodná. Ministr školství Robert Plaga (ANO) v Událostech, komentářích zopakoval, že skutečnost, že učitelé dostanou přidáno o něco méně, než chtěli, jim chce vynahradit tím, že v příštím roce bude růst podobný jako letos a nikoli mnohem nižší. Šéf školských odborů František Dobšík naproti tomu hovoří o zklamání, odboráři se domnívají, že za ně ministr při sestavování rozpočtu dostatečně nebojoval.

Matematika je klíčová dovednost, české školy ji ale podle ministra Roberta Plagy (za ANO) neumí učit tak dobře, aby z ní bylo možné zavést povinnou maturitu. Proto vláda ve středu podpořila návrh, který povinnost ruší. Podle Plagy ovšem není jisté, že návrh projde sněmovnou, která je v otázce povinné maturity z matematiky rozdělená i napříč jednotlivými kluby. O důvodech, proč zrušení povinnosti navrhl, mluvil v Interview ČT24.

Učit na střední škole láká muže čím dál méně. V první polovině loňského roku jich na středních školách a konzervatořích učilo nejméně od roku 2012. Podle statistik, které České televizi poskytlo ministerstvo školství, počet mužů vyučujících na středních školách téměř každým rokem klesá. Nepomáhá ani navyšování platů.