Matematika je klíčová dovednost, české školy ji ale podle ministra Roberta Plagy (za ANO) neumí učit tak dobře, aby z ní bylo možné zavést povinnou maturitu. Proto vláda ve středu podpořila návrh, který povinnost ruší. Podle Plagy ovšem není jisté, že návrh projde sněmovnou, která je v otázce povinné maturity z matematiky rozdělená i napříč jednotlivými kluby. O důvodech, proč zrušení povinnosti navrhl, mluvil v Interview ČT24.
Už nyní je možné skládat zkoušky z dospělosti z matematiky dobrovolně, volbou mezi počty a cizím jazykem. Povinně a jako první mají z matematiky maturovat studenti gymnázií – v roce 2021 – a další středoškoláci později.
„Pojďme se přestat bavit o hrozbě a překážce na závěr studia. Pojďme se bavit o tom, jak zvýšit kvalitu výuky. Pevně věřím, že když z matematiky přestaneme dělat strašáka a zvýšíme kvalitu vzdělávání, tak si matematiku vyberou studenti dobrovolně,“ zdůraznil ministr s tím, že mladou generaci je v první řadě třeba ve škole zaujmout. „Nejsou hloupější, jsou jiní,“ zdůraznil.
Důvody, proč se rozhodl vládě navrhnout zrušení povinnosti maturovat z matematiky, shrnul do tří okruhů: „Za prvé se učivo na školách nestihne pořádně procvičit. Dále chybí ve školách kvalifikovaní učitelé, hlavně matematiky a fyziky. A za třetí jsme se podívali na výsledky za poslední tři roky a zjistili jsme, že úlohy, o kterých se dá říci, že jsou užitečné a postavené na logickém uvažování, měly výrazně nižší úspěšnost než ty, kde studenti vystačili s memorováním.“
Vláda na jeho popud požádala sněmovnu, aby novelu školského zákona projednala co nejdříve. Zda ji poslanci podpoří, ale Plaga nedokázal odhadnout. „Poslanecké kluby jsou v této věci takzvaně štíplé. V každém klubu je ortodoxní zastánce tradiční matematiky a fyziky a v každém klubu jsou také ti, kteří podporují volbu studentů,“ zdůraznil ministr školství.
„Nejde o rušení matematiky jako takové. Jde pouze o zachování volby mezi cizím jazykem a matematikou,“ dodal ministr. O studenty, kteří si matematiku vybírají dobrovolně a ovládají ji, je na pracovním trhu podle Plagy vysoká poptávka; takových studentů by do budoucna mělo podle něj přibývat.
Školy jsou osamělé, musíme učitelům dodat podporu, apeluje Plaga
Vláda se také ve středu shodla na růstu platů učitelů pro příští rok: tarifní složky se mají zvýšit o osm procent, odměny o dvě procenta. „Opravdu si myslím, že tentokrát je školství skutečně prioritou všech stran ve sněmovně. To ve mně vyvolává naději, že vyrovnáme výdaje na pět procent HDP, což je průměr OECD. Nyní je to kolem čtyř procent,“ prohlásil Plaga s tím, že české školství by se postupně mohlo dostat i procento nad průměr.
Platy učitelů by navíc měly podle něj růst rychleji než odměny v jiných částech veřejného sektoru.
„Nesmí to být jednorázové. Učitelé musí mít důvěru, že výdaje na školství budou prioritou i toho, kdo přijde po mně. Musíme také podporovat pedagogické fakulty. A zvýšit podporu učitelů v terénu jak z ministerstva, tak od učitelů navzájem. Školy jsou dnes sice autonomní, ale osamělé,“ zhodnotil ministr.
Senátor a ředitel gymnázia Jana Keplera – toho času uvolněný z funkce – Jiří Růžička (nestr. za TOP 09 a STAN) ovšem v Událostech, komentářích upozornil, že platy na školách ani tak nejsou konkurenceschopné.
„Jestliže je plat učitele na 64 procentech platu vysokoškoláka, tak máme co dohánět. Jestli to zvedneme o osm procent nebo o deset procent a platy v ostatních profesích rostou třeba o pět, o šest procent, je ten rozdíl pořád strašně veliký,“ upozornil. Plat učitele by se podle něj měl pohybovat kolem 80 procent průměrného platu vysokoškoláků, aby byla práce učitele opravdu atraktivní. „Zatím učitelé na dveře škol nebuší, aby se tam dostali a mohli tam učit,“ podotkl Růžička.
I ministr Plaga přitom považuje růst platů učitelů za klíčové proto, aby prestiž jejich profese rostla. „Chceme dostat do školství lidi, pro které budou pedagogické fakulty první volbou. Přijdou, až uvěří atraktivitě učitelské profese,“ plánuje ministr s tím, že nyní stojí školství převážně na takzvaných srdcařích. „A díky bohu za ně,“ dodal.
