Česko bude zřejmě ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, schválila sněmovna. Poslanci také odhlasovali, že mzdu kolem 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy v národním hospodářství mají mít od příštího roku zákonem zaručenu jen učitelé. Nebude se vztahovat na všechny pedagogické pracovníky, jak to navrhovala původně vláda.
Ke zvýšení obranných výdajů nejméně na dvě procenta HDP se Česko opakovaně politicky zavázalo v Severoatlantické alianci. Návrh zákona by měl nabýt účinnosti od července a vztahoval by se již na státní rozpočet příštího roku.
Kabinet slíbil navýšení už v programovém prohlášení. Cíle chce dosáhnout už v příštím roce, kdy by měl mít resort obrany k dispozici přes 150 miliard. „Je to závazek, který jednak dává smysl pro budování naší vlastní obrany, a zároveň jsme jej již v 90. letech slíbili NATO – a který přibližně dvacet let neplníme,“ konstatovala šéfka resortu Jana Černochová (ODS).
„I přes podporu tohoto zákona nás bude velmi zajímat, jak toto skokové navýšení těch finančních prostředků bude účelně a efektivně využito,“ poznamenal předseda sněmovního výboru pro obranu a exministr Lubomír Metnar (za ANO).
Do celkových obranných výdajů by se mohly podle předlohy započítávat i výdaje jiných ministerstev a úřadů. Tyto výdaje by ale musely splňovat vymezení stanovená v dokumentech NATO.
Návrh zákona předpokládá, že ostatní resorty budou své plány obranných výdajů tři roky dopředu oznamovat ministerstvu obrany, které je zahrne do obranného rozpočtu. Sněmovna zamítla pozměňovací návrh Pavla Růžičky (ANO), aby rozhodovala vláda, pokud by ministerstvo obrany požadavek jiného ministerstva odmítlo.
Armádní nákupy
Nejde jen o výši obranných výdajů. Zákon podle ministerstva zajistí také stabilní financování strategických projektů, jako má být třeba nákup tanků nebo stíhaček, v průběhu několika let. A o zakázkách nad tři sta milionů korun bude rozhodovat přímo vláda.
S uzákoněním výdajů nesouhlasí SPD. Podle hnutí se vláda snaží obejít sněmovnu při schvalování rozpočtu a armáda by měla dostávat jen tolik, kolik dokáže spotřebovat. „V této situaci utrácet na obranu tolik, že to Armáda České republiky ani nestihne smysluplně a včas proinvestovat, to je plýtvání peněz samozřejmě daňových poplatníků,“ míní poslanec SPD Radek Koten.
„Z těch velkých strategických projektů je na prvním místě vybudování těžké brigády. Tady počítáme s nákupem již pro příští rok, jednání se švédskou stranou ohledně pořízení CV90 finalizují,“ vyjmenovala Černochová. Chce, aby aspoň část bojových vozidel pěchoty přišla už v roce 2026, kdy měla být jednotka připravená.
Dobrovolné předurčení
Druhá předloha, kterou sněmovna v pátek schválila, upravuje také třeba odměňování vojáků v aktivní záloze a umožní ministerstvu obrany využívat údaje z informačních systémů veřejné správy k obrannému plánování i mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav. Obyvatelé by podle ní měli také získat další možnost, jak se zapojit do obrany Česka.
V současnosti se lidé mohou stát vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se dobrovolně zúčastnit vojenského cvičení. Předloha k těmto možnostem zapojení do obrany státu přidává dobrovolné předurčení pro doplnění ozbrojených sil.
Člověk, který by o ně požádal, by musel bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se ale zhoršila bezpečnostní situace, musel by projít výcvikem. Povinnost by stanovil vládním opatřením kabinet, sněmovna by je mohla zrušit.
Náborový příspěvek novým vojákům
Státu umožní novela vyplacení ročního náborového příspěvku novým vojákům v aktivní záloze a zavádí pro ně také stabilizační příspěvek. Skupina poslanců ANO prosadila zvýšení náborového příspěvku z 24 tisíc korun na 30 tisíc korun. Nynější běžnou roční odměnu 18 tisíc korun vládní předloha nemění, bude ale podmíněna delší, aspoň dvoutýdenní činnou službou.
V současnosti postačí aspoň týdenní vojenské cvičení za rok. Voják v aktivní záloze bude moci nově získat navíc odměny podle výsledku služebního hodnocení. Sněmovna je zvýšila podle návrhu ANO na šest tisíc korun za velmi dobré a na devět tisíc korun za výtečné hodnocení.
Kabinet navrhoval tři tisíce korun a šest tisíc korun. Ostatním vojákům v záloze, kteří se zúčastnili vojenského cvičení dobrovolně nebo na základě vládního opatření, bude podle vládní novely náležet odměna 15 tisíc korun.
Novela vznikla podle ministryně jako první legislativní reakce na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu. Metnar doporučil navzdory prvotním výhradám podporu předlohy. Ocenil například zlepšení motivačních podmínek pro vojáky v záloze. Navrhované změny by měly zefektivnit přípravu Česka k obraně v době míru, uvedl. Naopak podle Kotena se branná legislativa mění pro zapojení obyvatel do válečného konfliktu.
Podmínky pro dovoz a vývoz výbušnin
Poslanci také odhlasovali zjednodušení úředních podmínek pro dovoz a vývoz výbušnin. Ke schválení žádostí Českým báňským úřadem by podle novely o hornické činnosti nebyla nutná stanoviska ministerstev nebo zpravodajských služeb, pokud nebudou mít námitky. Postačil by jejich takzvaný tichý souhlas.
K vývozu i dovozu výbušnin se nyní vyjadřují ministerstva zahraničí i vnitra, což je podle vlády nadbytečné. Všechny žádosti o povolení dostávají navíc zpravodajské služby. Nově se má ministerstvo zahraničí zabývat pouze vývozem a ministerstvo vnitra dovozem a tranzitem výbušnin.
„Většinu transakcí s výbušninami lze považovat za nerizikové, nicméně obě ministerstva vydávají a odesílají poměrně velký počet stanovisek. Zavedení tichého souhlasu by znamenalo významné odstranění administrativní zátěže,“ uvedla vláda ve zdůvodnění předlohy.
Novela také prováže informační systémy celních úřadů a Českého báňského úřadu. Odstraní se tak povinnost podnikatelů oznamovat některé shodné údaje oběma institucím.
