Plánované nácviky odvodů, které kvůli angažmá lékařů vzbudily v posledních dnech pozornost veřejnosti, jsou pouze každoroční rutinní záležitostí. V Interview ČT24 to prohlásil náčelník generálního štábu Karel Řehka. Česká společnost podle něj sice je na podobná armádní cvičení citlivá, s ohledem na smysl a poslání armády od nich ale nejde uhýbat; za prospěšné by naopak považoval to, kdyby si Česko vybudovalo vyšší odolnost i vůči nepříjemně znějícímu nebezpečí.
Na květen chystá armáda nácvik odvodů, kterých se dobrovolně mohou účastnit i lékaři. Česká lékařská komora ale byla zaskočena výzvou k účasti na tomto cvičení a vedení armády později muselo profesní organizace ubezpečit, že jde pouze o dobrovolný nácvik.
Řehka odmítl, že by toto cvičení bylo přípravou na mobilizaci. „Tak jako nacvičujeme jiné bojové situace, musíme se připravovat i na krizové řízení včetně i mobilizačních věcí. Rozhodně to neznamená, že by se něco chystalo. Cvičení každoročně probíhá už posledních devět let v řadě,“ zdůraznil ve vysílání ČT24 Řehka.
Plánované cvičení pro případ mobilizace se uskuteční v polovině května a podle náčelníka generálního štábu se oproti předchozím liší v tom, že bude probíhat ve všech krajích najednou. „Úkolem je procvičit i nadřízená velitelství, jestli jsou činnost schopná koordinovat dohromady,“ řekl s tím, že pro armádu je nutné pravidelně zkoušet procedury, ke kterým stát přistupuje v případě ohrožení. Případné odvody patří mezi ně.
Dodal, že zájem médií a uživatelů sociálních sítí o běžné cvičení více než měsíc před uskutečněním ho překvapil. Domnívá se ale, že je v případě konfliktu nutné mít přesný systém hlavně pro zapojení aktivních záloh k podpoře malé profesionální armády.
„Museli bychom zabezpečit stovky objektů důležitých pro obranu státu. Museli bychom hlídat kritickou infrastrukturu, v nějaké fázi také poskytovat třeba lékařskou pomoc. Úkolů, kromě těch bojových, by byla celá spousta,“ dodal.
Je normální cvičit na krize, míní Řehka
Námitky ohledně šíření paniky při slovech o mobilizaci a případných konfliktech označil Řehka za mylné. Pokud někdo považuje potenciální mobilizaci za vyvolávání paniky, značí to podle náčelníka generálního štábu špatné vnímání krizí ve společnosti.
„Je to přirozená věc, je součástí naší legislativy a vždy se s tím počítalo. Netřeba si hned představovat rok 1914 nebo 1938. Když jste jako jednotlivec v úzkých, tak musíte mobilizovat svoje síly a zdroje. Stejně tak to musí dělat stát a společnost, když bude v úzkých, tak to prostě je,“ řekl.
„Nechci strašit, bavíme se o mezních, krajních scénářích, ale jsme tu od toho, abychom byli připraveni bránit naši zem,“ zmínil. Armáda se podle něj právě kvůli podobným cvičením pravidelně prokazuje jako jedna z nejlépe fungujících složek státu, což se podle něj ukázalo během pandemie covidu nebo povodní.
Zvýšit odolnost
Přestože tlak od politiků kvůli svým slovům náčelník generálního štábu nevnímá, uvědomuje si, že není zdravé lidi potenciálními konflikty děsit. Česká společnost je totiž podle něj ohledně otázek obrany země velmi citlivá. „Jde o to, abychom si rozumně říkali, co vše může hrozit a co by se dělo, abychom se na to připravovali a společnost byla odolná. Abychom se tady ze špatného slova nebo nějakého neštěstí všichni nezhroutili,“ řekl.
Myslí si, že kdyby výroky o přípravě na obranu státu pronesl například v Pobaltí nebo v Polsku, nevyvolávaly by ve společnosti stejné reakce jako v Česku – a byly by přijaty lépe.
„Myslím si ale, že když na to přijde, tak se najde hodně lidí, kteří budou ochotni sdílené hodnoty bránit. Je potřeba se o tom bavit, a nějakou dobu to bude trvat, protože se o tom skoro dvacet let nemluvilo,“ míní.
I z tohoto důvodu není pro obnovení prezenční vojenské služby, jejíž zrušení před téměř dvaceti lety chápal. Domnívá se však, že by se povědomí o připravenosti k obraně mohlo ve společnosti rozšiřovat více, ale pouze dobrovolně.
„Větší zapojení a nějaká míra výchovy a vedení lidí k odolnosti a schopnosti reagovat v krizových situacích by určitě společnost posílila,“ říká. „Je ale důležité, aby tomu věřila většina společnosti a byla na tom společenská shoda. A ta teď není.“
Jako klíčový krok v armádě nyní její šéf považuje rovnoměrné vyrovnání deficitů v jejím rozpočtu. V případě uzákonění vydávání povinných dvou procent HDP na obranu je proto podle něj klíčové ihned přistoupit k náhradě nadzvukových letounů a případnému pořízení letounů páté generace. Následovat pak bude nákup bojových vozidel pěchoty a dokoupení tanků nové generace, plánuje.
