Dvouprocentní výdaje na obranu jsou odrazovým můstkem, říká náčelník generálního štábu

Výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP jsou odrazovým můstkem a řada zemí v Severoatlantické alianci (NATO) chce investice do armády ještě navýšit, řekl v rozhovoru s ČTK náčelník generálního štábu Karel Řehka. Poznamenal, že dvouprocentní výdaje jsou v rámci NATO brány za absolutní minimum. Na potřebu přehodnotit a navýšit dvouprocentní závazek minulý týden na jednání Vojenského výboru NATO, kterého se Řehka zúčastnil, upozornil i zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoana.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka
Zdroj: ČTK Autor: Patrik Uhlíř

Řehka poukázal na to, že obrana byla dlouhodobě podfinancována a podceňována a náprava nebude snadná. „Jestli jsme neplnili posledních několik let dvě procenta, tak myslet si, že teď na ně najedeme a všechno bude v pořádku, tak nebude, nějakou dobu to potrvá,“ poznamenal. Upozornil na obrovský vnitřní dluh, který není pouze v zastaralé výzbroji, ale i třeba v chybějících zásobách nebo v zanedbaných nemovitostech. „Pokud bychom měli dát do pořádku všechno, co je v nepořádku, tak na to dvě procenta nestačí,“ zdůraznil.

Vláda Petra Fialy (ODS) chce přijmout novou legislativu, která dvouprocentní výdaje uzákoní. Umožní také snazší financování významných modernizačních projektů. Pokud s návrhem budou souhlasit zákonodárci a prezident, příští rok by se rozpočet ministerstva obrany měl skokově zvýšit asi o 40 miliard korun. Řehka je přesvědčen o tom, že peníze je možné na obranu smysluplně vynaložit.

„Protože potřeby jsou reálně vyšší. Projekty už máme nachystané,“ podotkl. Podle přes deset let starých odhadů byl tehdejší vnitřní dluh armády asi sto miliard korun, od té doby kvůli snižování výdajů v době hospodářské krize ještě výrazně narostl.

Náčelník generálního štábu rovněž poukázal na složitost akvizičního procesu. „Je to, jako kdyby se vás někdo zeptal, když si berete hypotéku na dům, jaké kachličky budete mít v koupelně za tři roky a kolik přesně budou stát,“ podotkl. Například nákup transportéru, který umožní převézt více lidí, může znamenat změnu organizační struktury jednotky a potřebu vyššího náboru, dostavby kasáren nebo přebudování dílen.

Řehka: Bez pomoci Ukrajinu Rusko převálcuje

Rozhovor se stočil také k tématu Ukrajiny. „Je extrémně důležité pomáhat Ukrajincům. Protože oni tu hrozbu (Ruska) brzdí, oslabují ji a drží od nás. Není to jenom o tom, že to je morálně správně, ale my to potřebujeme i z hlediska naší obrany,“ zmínil Řehka.

Pokud by západní státy Ukrajině nepomáhaly, Rusko ji podle jeho názoru „převálcuje“. „Budeme pak mít Rusko na hranici Aliance, bude ještě povzbuzenější a agresivnější. A my pak budeme muset daleko více investovat do obrany a bude to pro nás daleko nebezpečnější situace,“ doplnil.

Rusko označil za možného protivníka. „Jestli budeme potenciálně s někým v dohledné době válčit ve velké válce, kromě nějakých teroristických skupin, tak to bude Rusko,“ uvedl. Připomněl nepřátelské chování Moskvy i to, že ruští agenti výbuchem v muničním skladu ve Vrběticích zabili dva Čechy.

NATO proti Rusku

Pokud by byla válka mezi NATO a Ruskem například na východním křídle Aliance mimo české území, okamžitě by se to České republiky dotklo a pouze profesionální armáda by podle Řehky nestačila. „Bude se muset zapojit celá společnost, bude se muset minimálně výběrově mobilizovat, ať už lidé, nebo věcné zdroje materiálu,“ odhadl.

Česko by se podle něj stalo legitimním cílem, protože by se přes jeho území například přesouvaly spojenecké jednotky. Poukázal na to, že řada prostředků používaných ve válce na Ukrajině může doletět až na území Česka. „Takže myslet si, že se to nedotkne našeho teritoria, je prostě naivní,“ má jasno náčelník generálního štábu.